© Shutterstock 

Útok na Kapitol Spojených států amerických, 2021 -

Dne 6. ledna 2021 započala velká skupina protestujících (i když kolem používání tohoto slova se vedou spory) podporujících Donalda Trumpa výtržnosti v budově Kapitolu Spojených států amerických ve Washingtonu, kde se shromáždil Kongres, aby spočítal hlasy voličů a formalizoval vítězství Joea Bidena v prezidentských volbách.

© Getty Images 

Útok na Kapitol Spojených států amerických, 2021 -

Z protestu se rychle staly výtržnosti, nebo někteří by dokonce řekli akt domácího terorismu, poté, co protestující prolomili policejní ochranné pásmo, vtrhli do budovy a několik hodin ji okupovali. Jedná se o jediný případ v historii, při kterém došlo k obsazení budovy Kapitolu Spojených států amerických, a v jehož důsledku zemřelo pět lidí.

© Getty Images 

Reakce na útok -

Incident je na národní i mezinárodní úrovni označován za útok na demokracii, která je jednou ze základních hodnot a zdrojem hrdosti Spojených států. Odmítnutí Trumpa uznat vítězství ve volbách a napadení Kapitolu Spojených států amerických vážně poškodily reputaci země jako vzoru vysoce rozvinuté demokracie.

© Getty Images 

Storming of Brazil's Congress, Supreme Court, and presidential palace, 2023 (Pokus o puč v Brazílii z roku 2023) -

Dne 8. ledna 2023 stovky příznivců brazilského krajně pravicového exprezidenta Jaira Bolsonara prorazily policejní zátarasy, rozbily okna a vtrhly do budovy brazilského Kongresu, prezidentského paláce a Nejvyššího soudu, aby protestovaly proti nástupu prezidenta Luize Inacia Luly da Silvy do funkce.

© Getty Images

Storming of Brazil's Congress, Supreme Court, and presidential palace, 2023 (Pokus o puč v Brazílii z roku 2023) -

Události se až hrozivě podobaly Útoku na Kapitol Spojených států amerických ze dne 6. ledna o pouhé dva roky dříve, který byl rovněž podnícen nepodloženými fámami o volebních podvodech, uvádí BBC. Výtržníky v Brazílii povzbuzovaly dokonce stejné osobnosti podporující Trumpa, jako například bývalý hlavní stratég Bílého domu, Steve Bannon a vůdce hnutí „Stop the Steal“ Ali Alexander, přičemž Bolsonarovi příznivci údajně používali na internetu stejnou extremistickou rétoriku, která vedla výtržníky ve Washingtonu v roce 2021.

© Getty Images

Masakr na náměstí Nebeského klidu, 1989 -

Také v Číně byl rok 1989 historickým rokem. Na slavném pekingském Náměstí Nebeského klidu se konal obrovský protest vedený studenty. Po sedm týdnů nejméně milion protestujících pokojně okupovalo náměstí, aby požadovalo demokracii, svobodu slova a svobodný tisk v Číně.

© Getty Images 

Masakr na náměstí Nebeského klidu, 1989 -

Z pokojného protestu se stal masakr, když čínská vláda poslala na náměstí tanky, aby protestující vyhnaly. Výsledkem nelítostného útoku byly stovky lidí, převážně studentů, rozdrcených k smrti. Tento snímek osamělého demonstranta čelícího tankům je dnes jednou z nejznámějších fotografií v historii.

© Getty Images 

Protesty Black Lives Matter (Protesty po smrti Georga Floyda), 2020 -

Dne 26. května 2020 začal v Minneapolisu masivní protest proti rasismu. Protestující tím reagovali na vraždu Afroameričana George Floyda, kterého zabil policista bílé pleti. Policista ho udusil, zatímco ho natáčeli přihlížející.

© Getty Images 

Protesty Black Lives Matter (Protesty po smrti Georga Floyda), 2020 - Protestní akce se rychle rozšířily po celé zemi i po celém světě a do ulic vyšly miliony lidí, aby se vyslovily proti rasové nespravedlnosti a policejní brutalitě. Dotyčný policista byl obviněn z neúmyslné vraždy druhého stupně.

© Getty Images

The Women's March (Pochod žen ve Washingtonu), 2017 -

The Women's March (Pochod žen ve Washingtonu) se konal dne 21. ledna 2017, den po uvedení Donalda Trumpa do úřadu jako 45. prezidenta Spojených států. Kromě četných obvinění žen z nevhodného chování vyvolaly všeobecné pobouření misogynní a urážlivé Trumpovy výroky.

© Getty Images

The Women's March (Pochod žen ve Washingtonu), 2017 -

Washingtonem pochodovalo skoro půl milionu lidí, nicméně obrovská byla i mezinárodní účast. Ve více než 80 různých zemích bylo zorganizováno zhruba na 600 pochodů. Podle odhadů se toho dne po celém světě zúčastnilo ženských pochodů někde mezi 3,2 a 5,2 milionu lidí.

© Reuters

Oranžová revoluce, 2004 -

Oranžová revoluce proběhla v Kyjevě roku 2004 z důvodu mimořádně sporných prezidentských voleb, které se týkaly údajných otrav a podvodů na voličích. Statisíce lidí na protest proti výsledkům voleb zaplnily hlavní kyjevské náměstí.

© Getty Images 

Oranžová revoluce, 2004 -

Tyto protesty trvaly 12 dní, dokud nedošlo k opakovanému hlasování a zvolení nového prezidenta. Prezidentem Ukrajiny se stal Viktor Juščenko, jehož stranická barva je oranžová.

© Getty Images 

Oranžová revoluce, 2004 -

Juščenko jmenoval Juliji Tymošenkovou předsedkyní vlády. Ta se stala vůbec první ženou na postu předsedy vlády v historii Ukrajiny.

© Getty Images 

Berlin Wall protests (Demonstrace na Alexanderově náměstí), 1989 -

Roku 1989 se v Německu stupňoval tlak veřejnosti na zbourání Berlínské zdi a znovusjednocení země. Protesty se konaly po celém Německu a má se za to, že to byla poslední kapka pro východoněmeckou vládu.

© Getty Images 

Berlin Wall protests (Demonstrace na Alexanderově náměstí), 1989 -

O pouhé dva měsíce poté, dne 9. listopadu, byla Berlínská zeď po 28 letech konečně stržena. Byl tak učiněn první krok ke sjednocení Německa.

© Getty Images 

Civil rights march on Washington (Pochod na Washington za práci a svobodu), 1963 -

V srpnu roku 1963 se v USA uskutečnil obrovský pokojný protest ve jménu rasové rovnosti. U Lincolnova památníku ve Washingtonu, D.C., se sešlo více než 200 000 lidí.

© Getty Images

Civil rights march on Washington (Pochod na Washington za práci a svobodu), 1963 -

Právě na tomto pochodu pronesl Martin Luther King Jr. svůj historický projev „Mám sen“. Má se za to, že tato událost vyvinula tlak na prezidenta Johna F. Kennedyho, aby přistoupil k přijetí zákona o občanských právech.

© Getty Images 

Bojkot autobusové dopravy v Montgomery, 1955 -

Dne 1. prosince 1955 učinila jedna z nejuznávanějších žen v historii zásadní rozhodnutí. Rosa Parks odmítla uvolnit své místo v segregovaném autobuse v Montgomery v Alabamě, když jí to nařídil řidič. Následně byla zatčena a pokutována.

© Getty Images

Bojkot autobusové dopravy v Montgomery, 1955 -

Místní černošská komunita na tento incident reagovala úplným bojkotem autobusů v Montgomery. Tento krok byl velmi účinný vzhledem k tomu, že lidé černé pleti tvořili 75 % cestujících. To vyvolalo násilnou reakci bělošské komunity, bombardování domů vůdců za občanská práva, jako byl Martin Luther King Jr., a útoky na černošské kostely.

© Getty Images 

Bojkot autobusové dopravy v Montgomery, 1955 -

Rok poté Nejvyšší soud rozhodl, že segregace v autobusové dopravě je nezákonná. Jednalo se o zlomový okamžik v americkém hnutí za občanská práva.

© Getty Images 

The anti-apartheid work stoppage (Internal resistance to apartheid / Přerušení práce (stávka) proti apartheidu), 1950 -

Roku 1950, v počátcích apartheidu v Jihoafrické republice, zorganizoval mladý Nelson Mandela a jeho strana Africký národní kongres obrovský protest vůči novému zákonu, jenž umožňoval vládě vyšetřovat jakoukoli politickou stranu nebo organizaci.

© Getty Images 

The anti-apartheid work stoppage (Internal resistance to apartheid / Přerušení práce (stávka) proti apartheidu), 1950 - Výsledkem této akce bylo rozsáhlé přerušení práce (stávka). Dne 26. června 1950 zůstaly statisíce Jihoafričanů doma a odmítly jít do práce. Tento způsob byl jako forma protestu použit v následujících letech ještě několikrát. Jako Národní den svobody (National Freedom Day) se 26. červen slavil až do roku 1994, kdy na jeho místo přišlo datum prvních voleb po skončení apartheidu.

© Public Domain

Solný pochod, 1930 -

Jako mimořádně mírumilovnou formu protestu se Mahátma Gándhí vydal na cestu dlouhou 240 mil (asi 386 km) pěšky, aby si ručně nasbíral sůl z mořského pobřeží. Cesta zabrala 23 dní. Jednalo se o reakci na tvrdé zdanění, které v Indii zavedli britští kolonizátoři.

© Getty Images 

Solný pochod, 1930 - Takový sběr soli byl nezákonný a Gándhí byl po pochodu zatčen. Nicméně tento symbolický protest měl zásadní význam pro získání mezinárodního pochopení pro těžkou situaci indického lidu, který byl pod britskou nadvládou.

© Getty Images

Dobytí Bastily, 1789 -

Tato jediná událost se stala symbolem celé Velké francouzské revoluce. Dne 14. července 1789 zaútočila skupina pařížských revolucionářů na Bastilu, vězení, které bylo dlouhou dobu považováno za symbol autority koruny. Skupina převzala kontrolu nad věznicí a setnula hlavu jejímu vedoucímu (guvernérovi).

© Getty Images 

Dobytí Bastily, 1789 -

Právě tato událost se stala katalyzátorem desetileté revoluce, která se ve Francii uskutečnila. Den dobytí Bastily je dodnes každoročně oslavován dne 14. července.

© Getty Images 

Bostonské pití čaje, 1773 -

Bostonské pití čaje (Bostonský čajový dýchánek) nebylo tak příjemným setkáním, jak byste si možná podle názvu představovali. Roku 1773 se více než sto mužů tajně nalodilo na britské lodě v bostonském přístavu a vysypalo do vody celkem 45 tun čaje.

© Getty Images 

Bostonské pití čaje, 1773 -

Byl to protest proti novým tvrdým daním, které britští kolonizátoři zavedli, a protest se považuje za jeden z předstupňů Americké revoluce.

© Getty Images 

The Protestant Reformation (Protestantská reformace), 1517 -

The Protestant Reformation (Protestantská reformace) započala jedním z nevýraznějších protestů v dějinách. Roku 1517 přibil německý kněz Martin Luther na dveře jednoho německého kostela svůj traktát, ve kterém podrobně popisoval zneužívání katolické církve.

© Getty Images 

The Protestant Reformation (Protestantská reformace), 1517 -

Tento jednoduchý krok se stal katalyzátorem bezprecedentního rozsáhlého náboženského hnutí, jež změnilo dějiny. Reformátoři začali válčit s katolickou církví a Římskou říší a podařilo se jim vytvořit nové velké křesťanské náboženství.

Zdroje: (Live Science) (History Collection)

© Getty Images