Každých 11 let prochází Slunce fascinující proměnou – obrací své magnetické pole. To signalizuje, že sluneční cyklus dosáhl svého vrcholu, tzv. slunečního maxima, a brzy se vydá na cestu ke slunečnímu minimu, klidnější fázi.
Slunce nesvítí jen tak, ale má předvídatelný cyklus činnosti. Tento jedenáctiletý sluneční cyklus se měří podle počtu slunečních skvrn (tmavých, magneticky aktivních skvrn na jeho povrchu). Více slunečních skvrn znamená větší aktivitu a v současné době jsme na vrcholu.
Foto: Goddardovo středisko vesmírných letů NASA.
Kromě standardního jedenáctiletého cyklu se Slunce řídí ještě delším rytmem: Haleovým cyklem. Trvá 22 let a zajišťuje, že po dvou slunečních cyklech se magnetické pole Slunce zcela obnoví a vrátí se do své původní polohy.
Během slunečního minima je magnetické pole Slunce uspořádané, s jasně definovanými severním a jižním pólem. Jakmile však aktivita vzroste, magnetické oblasti se začnou proplétat a chovat nepředvídatelně. Nakonec se pole opět ustálí – ovšem s prohozenými póly. A právě v této fázi se nyní nacházíme.
Severní polokoule Slunce získala jižně orientované magnetické pole, zatímco jižní polokoule se orientuje severně. Tím se pole Slunce na okamžik dostalo do podobné polohy jako pole Země.
Sluneční skvrny (tmavé skvrny, které vidíme na povrchu Slunce) jsou oblasti intenzivní magnetické aktivity. Jejich posun a vzájemné působení pomáhají řídit změnu celkové orientace magnetického pole Slunce a směřují ho k nové orientaci.
Magnetické pole Slunce vzniká hluboko v jeho jádru, kde se plazma pohybuje ve vířivých vzorcích. Vědci stále pracují na tom, aby přesně pochopili, jak tento vnitřní proces vede ke změnám na povrchu.
Je jasné, že sluneční skvrny hrají velkou roli v převrácení magnetického pole, ale přesné mechanismy tohoto procesu zatím vědci úplně neznají. Vnitřní procesy Slunce jsou složité a odborníci stále pracují na vytváření modelů, které by dokázaly popsat každý krok této změny.
Magnetické pole Slunce se nepřevrátí v jediném okamžiku. Tento proces probíhá postupně, po dobu několika měsíců nebo dokonce let. Slunce přechází z chaotického a složitého magnetického pole zpět do stabilního dipólu – ovšem s prohozenými póly.
Navzdory tomu, jak dramaticky to zní, je magnetická přeměna Slunce zcela přirozeným procesem. Pro život na Zemi nepředstavuje žádné riziko a většina lidí si toho ani nevšimne – i když to přináší některé zajímavé efekty.
V období před otočením pólů je Slunce nejaktivnější. Častěji dochází ke slunečním erupcím, slunečním skvrnám a výronům koronální hmoty (CME), které vysílají do vesmíru výboje energie a nabitých částic.
V době, kdy je Slunce nejenergetičtější, je zemská atmosféra bombardována nabitými částicemi. To může vést k silnějším geomagnetickým bouřím, které mohou ovlivnit satelity, energetické sítě a dokonce způsobit velkolepé polární záře.
Jedním nečekaným přínosem převrácení magnetického pole Slunce je lepší ochrana před kosmickým zářením – vysoce energetickými částicemi přicházejícími z vnějšku Sluneční soustavy. Vlnitější magnetické pole Slunce dokáže více těchto nebezpečných částic odklonit, čímž funguje jako kosmický štít chránící Zemi.
Nyní, když došlo k převrácení magnetického pole, se „proudový list“ Slunce – obrovská, elektricky nabitá vrstva sahající do vesmíru – stal více zvlněným. Toto zvlnění pomáhá chránit Zemi tím, že vytváří účinnější bariéru proti kosmickému záření.
To, jak rychle nebo pomalu se magnetické pole Slunce po převrácení ustálí, může vědcům hodně napovědět o dalším slunečním cyklu. Rychlé vyrovnání naznačuje, že příští cyklus bude aktivnější, zatímco pomalý přechod by mohl znamenat slabší cyklus.
Foto: NASA/SDO/AIA/LMSAL
K poslednímu převrácení magnetického pole došlo v roce 2013 a vědci zjistili, že severnímu polárnímu poli trvalo téměř pět let, než se obrátilo. Tento pomalý proces vedl ke slabšímu slunečnímu cyklu, který může poskytnout vodítko k tomu, co přijde příště.
Foto: NSF/AURA/NSO
Zatímco my si tohoto obratu přímo nevšimneme, satelity a komunikační sítě by ho mohly zaznamenat. Zvýšená sluneční aktivita může narušit GPS, rádiové signály, a dokonce i elektrické sítě, takže předpověď kosmického počasí je důležitější než kdy jindy.
Vzhledem k většímu počtu slunečních erupcí a kosmického záření jsou astronauti ve vesmíru (zejména mimo ochrannou atmosféru Země) vystaveni vyššímu riziku radiace. Vesmírné agentury pečlivě sledují sluneční aktivitu, aby ochránily členy posádky.
Měnící se magnetické pole Slunce neovlivňuje pouze vesmír – interaguje s magnetickým polem Země, vytváří polární záře a ovlivňuje průběh kosmického počasí, které působí na horní vrstvy atmosféry naší planety.
Na rozdíl od Slunce se magnetické pole Země nepřevrací v tak pravidelných intervalech. Když se tak stane (což se stává jednou za několik set tisíc let), může to mít na naši planetu mnohem větší dopad.
Jedním z nejviditelnějších důsledků zvýšené sluneční aktivity je polární záře. Když sluneční bouře vysílají nabité částice směrem k Zemi, interagují s naší atmosférou a vytvářejí ohromující světelné jevy.
Přestože vědci Slunce pečlivě sledují, předpovědět přesně, kdy a jak silná bude sluneční erupce, je stále problém. Některé mohou způsobit výpadky elektřiny, jiné naopak vytvářejí nádherné polární záře.
Některé magnetické změny probíhají hladce, jiné trvají déle. Přesný průběh závisí na tom, jak se magnetické pole Slunce chová před přechodem, a každý cyklus je trochu jiný.
V poslední době Slunce produkuje více slunečních erupcí a koronální hmoty, než se očekávalo. Vědci se domnívají, že lidstvo v příštích několika měsících zažije intenzivní sluneční maximum, které bude větší, než se původně předpokládalo.
NASA, Evropská kosmická agentura (ESA) a další světové instituce nepřetržitě monitorují aktivitu Slunce. Pomocí satelitů, jako je Solar Dynamics Observatory, sledují změny a předpovídají události kosmického počasí, které by mohly ovlivnit Zemi.
Někteří vědci také zkoumají, zda sluneční cykly ovlivňují zemské klima. Přestože se energetický výkon Slunce v průběhu času mírně mění, většina studií naznačuje, že jeho vliv na klima je ve srovnání s lidskou činností malý.
Protože se magnetické pole Slunce zcela obrátilo, začne další cyklus, který se bude opakovat. Každé převrácení je jen součástí probíhajícího vývoje Slunce, cyklu, který trvá již miliardy let.
Přestože Slunce existuje už miliardy let, nikdy nás nepřestane udivovat. Jeho neustále se měnící magnetické pole nám připomíná, že naše nejbližší hvězda je neustále se měnící přírodní silou. Vědci stále zdokonalují své modely, aby mohli lépe předpovědět, jak by mohl náš „sluneční soused“ ovlivnit budoucnost lidstva.
Během slunečního maxima magnetické pole Slunce dokončí svůj nejnovější převrat. Vědci tento proces bedlivě sledují, a přestože si změnu sami neuvědomíme, její vliv se projeví napříč celou Sluneční soustavou.
Zdroje: (Space.com) (NASA) (BBC) (National Oceanic and Atmospheric Administration)
<p>Slunce opět prošlo fascinující, ale málo známou změnou – jeho magnetické pole se obrátilo. To znamená, že jeho severní a jižní pól si vyměnily místa. Tento jev je běžnou součástí slunečního cyklu a značí vrchol jeho aktivity.</p><p>I když to může znít jako vzdálená událost, její dopady sahají až k nám na Zemi. Změna magnetického pole ovlivňuje vesmírné počasí a může mít dopad na naši planetu. Vědci tento proces sledují pomocí moderních vesmírných observatoří, aby zjistili, jaký vliv má na Sluneční soustavu.</p><p>Co tuto změnu způsobuje? Jak ovlivní Zemi? A co nás čeká v nejbližších měsících? Čtěte dál a zjistěte více.</p>
Magnetické pole Slunce se obrátilo – co to znamená pro lidstvo?
Nahlédněte do neviditelného, ale mocného resetu Slunce, který formuje vesmírné počasí
LIFESTYLE Vesmír
Slunce opět prošlo fascinující, ale málo známou změnou – jeho magnetické pole se obrátilo. To znamená, že jeho severní a jižní pól si vyměnily místa. Tento jev je běžnou součástí slunečního cyklu a značí vrchol jeho aktivity.
I když to může znít jako vzdálená událost, její dopady sahají až k nám na Zemi. Změna magnetického pole ovlivňuje vesmírné počasí a může mít dopad na naši planetu. Vědci tento proces sledují pomocí moderních vesmírných observatoří, aby zjistili, jaký vliv má na Sluneční soustavu.
Co tuto změnu způsobuje? Jak ovlivní Zemi? A co nás čeká v nejbližších měsících? Čtěte dál a zjistěte více.