<p>Dne 30. června roku 1908 v 7:14 ráno byl místní farmář Semen Semenov v centrální Sibiři svědkem neobvyklé události: popsal, že viděl, jak se „nebe rozdělilo na dvě části“ a nad lesem se objevil oheň. Ze směru ohně vycházelo silné horko. Následovala obloha, která se zdánlivě uzavírala, a silný náraz, který Semenova odhodil několik metrů daleko. Hluk, jenž následoval, připomínal střelbu z děl a země se pod ním otřásla. Semenov, který byl svědkem Tunguské události, největšího kosmického impaktu v novodobých dějinách, pozoroval ohnivou explozi ve vzdálenosti 65 kilometrů (40 mil) od místa dopadu. Následky výbuchu zasáhly severní Evropu a střední Asii. Od doby Tunguské události vědci i nadšenci spekulují o její příčině. Tato záhada zůstává nevyřešena. Chtěli byste dát dohromady její kousky? Projděte si galerii a zjistěte více.</p>
Po Tunguské události viděli někteří pozorovatelé na obzoru masivní stříbřité mraky a zářivé barevné západy slunce. Další hlásili světélkující noční oblohu - například Londýňané mohli o půlnoci číst noviny bez jakéhokoli umělého osvětlení.
Geofyzikální pozorovatelny identifikovaly zdroj neobvyklých seismických a tlakových vln v odlehlé části Sibiře. Její epicentrum se nacházelo poblíž řeky Podkamenná Tunguska, neobydleného, bažinatého lesa v tajze, který zůstává každoročně osm až devět měsíců zamrzlý.
Mnoho pozorovatelů se shoduje na tom, že během Tunguské události explodovalo na obloze nad Sibiří vesmírné těleso, zřejmě asteroid nebo kometa. Nicméně v postižené oblasti dosud nebyly nalezeny žádné úlomky tohoto tělesa ani krátery po dopadu.
Pochopení Tunguské události má zásadní význam, neboť srážky s mimozemskými objekty v minulosti významně ovlivnily vývoj Země. Kupříkladu asi před 4,4 miliardami let do naší mladé planety pravděpodobně narazil planetoid o velikosti Marsu, což vedlo ke vzniku Měsíce. Navíc velký náraz mohl před 65 miliony let způsobit vyhynutí dinosaurů.
Ke kosmickým nárazům dochází i dnes. V červenci roku 1994 zachytilo několik astronomických observatoří dramatický náraz komety do Jupiteru. Nedávno, v září roku 2007, byli obyvatelé peruánské vesnice svědky toho, jak nebeské těleso prolétlo oblohou a s hlasitým třeskem dopadlo poblíž a vytvořilo 4,5 metru hlubokou a 13 metrů širokou jámu.
Ke srážce s asteroidem podobným té Tunguské dochází přibližně jednou za 200 až 1000 let, není tedy nepravděpodobné, že by k podobné události mohlo dojít ještě za našeho života. Naštěstí k tunguskému dopadu došlo v neobydlené oblasti. Nicméně srovnatelný výbuch nad New Yorkem by mohl zdevastovat celou metropolitní oblast.
Pochopení Tunguské události by nám mohlo pomoci připravit se na podobné události v budoucnu a případně jim i zabránit. Jako první krok přípravy by bylo třeba určit, zda kosmické těleso, které zasáhlo Sibiř, byl asteroid nebo kometa.
I přesto, že důsledky srážky jsou v případě asteroidu nebo komety podobné, je tu jeden zásadní rozdíl. Komety, které obíhají po dlouhoperiodických drahách daleko od Slunce, narazí do Země mnohem vyšší rychlostí než asteroidy, jejichž dráhy jsou kratší. Znamená to, že menší kometa může při srážce uvolnit stejnou kinetickou energii jako větší asteroid.
Pro pozorovatele je těžší odhalit dlouhoperiodické objekty před jejich vstupem do vnitřní sluneční soustavy. Pravděpodobnost, že tato tělesa překonají dráhu Země, je mnohem nižší než u planetek, a proto potvrzené dopady komet na Zemi zůstávají neznámé.
Pokud by Tunguskou událost zapříčinila kometa, šlo by spíše o jedinečnou událost než o typický příklad známých jevů. Jestliže však onoho červnového rána explodoval na sibiřské obloze asteroid, proč nebyly nalezeny žádné úlomky? I když byly objeveny některé potenciální úlomky meteoritu, záhada zůstává nevyřešena.
Přetrvávající záhada Tunguské události je částečně způsobena izolací centrální Sibiře a politickými nepokoji v Rusku na počátku 20. století. Pád carského impéria a vznik Sovětského svazu oddálil vědecké studie téměř o 20 let.
Roku 1927 vedl Leonid Kulik, odborník na meteority z Ruské akademie věd, první expedici na tunguské naleziště. Kulik se setkal s ohromující scenérií: miliony stromů byly srovnány se zemí v širokém pásu ve tvaru motýla, který pokrýval více než 2 000 km2 (775 mil čtverečních).
Navíc kmeny stromů popadaly v radiálním uspořádání, které se táhlo kilometry od centrální oblasti, kde stále zůstávaly „telegrafní sloupy“, osamělý porost částečně ohořelých pařezů. Kulik tuto zdevastovanou krajinu interpretoval jako důsledek dopadu železného meteoritu.
Kulik koncem dvacátých a ve třicátých letech vedl do Tunguské oblasti další tři expedice, po nichž následovalo několik dalších, ale nikdo nenašel jednoznačné impaktní krátery ani úlomky objektu. Absence důkazů vedla k různým hypotézám. Roku 1946 spisovatel vědeckofantastické literatury Alexandr Kazancev navrhl, že šlo o výbuch mimozemské kosmické lodi, aby vysvětlil záhadnou scénu.
Teorie výbuchu získala během několika let vědeckou podporu a utlumila další spekulace. Rozpad kosmického objektu v atmosféře ve výšce 5 až 10 kilometrů nad povrchem vysvětloval většinu rysů pozorovaných na zemi.
Absence impaktního (dopadového) kráteru naznačuje, že se nejednalo o mohutný železný meteorit, ale o křehčí objekt, jako je vzácný kamenný asteroid nebo malá kometa. Ruské vědecké kruhy pod vedením profesora Kulika se přikláněly k hypotéze o kometě, protože její složení z prachových částic a ledu by nevytvořilo impaktní kráter.
Je zajímavé, že Tunguská událost se v menším měřítku opakovala o 105 let později při dopadu Čeljabinského meteoru. Dne 15. února roku 2013 došlo k podobnému, i když menšímu, výbuchu nad ruským městem Čeljabinsk, které se nachází zhruba 2400 km západně od Tungusky.
Roku 1975 analyzoval Ari Ben-Menahem, seismolog z Weizmann Institute of Science, seismické vlny vzniklé při Tunguské události. Podle jeho odhadu se při explozi uvolnilo 10 až 15 megatun energie, což odpovídá 1 000 hirošimských atomových bomb.
Astrofyzici vypracovali numerické simulace Tunguské události, aby vyhodnotili konkurenční hypotézy. Roku 1993 navrhl Christopher F. Chyba a jeho kolegové z NASA Ames Research Center modely, podle nichž měl asteroid průměr několik desítek metrů a explodoval několik kilometrů nad zemí.
Vědci byli Tunguskou událostí zaskočeni více než sto let. I když převládají teorie o kosmickém impaktu, objevují se i alternativní vysvětlení, od pravděpodobných až po spekulativní, která podtrhují přetrvávající záhadu této události.
Podle některých badatelů mohl Tunguskou explozi způsobit masivní únik zemního plynu ze zemské kůry, který byl zažehnut atmosférickou jiskrou. Nicméně tato teorie nedokáže vysvětlit zprávy očitých svědků o ohnivé kouli a o intenzitě výbuchu. Její věrohodnost také oslabuje absence geologických důkazů o takovém výbuchu plynu.
Podle některých vědců mohla Zemí proletět malá černá díra, která reagovala s atmosférou a uvolnila energii. Tím by se dal vysvětlit radiální vzorec destrukce a absence fyzických trosek. Přesto je tato myšlenka stále velmi diskutovaná a chybí pro ni podstatné vědecké důkazy.
Podle jedné zajímavé, i když méně diskutované teorie se mohl se Zemí srazit kus antihmoty. Tato událost by vedla k anihilační explozi, při níž by se uvolnilo obrovské množství energie. Naneštěstí neexistují žádné fyzikální důkazy ani jiné podpůrné údaje, takže tato hypotéza stojí na nejistých základech.
Simulování scénářů výbuchů s vysokým rozlišením se přesně shoduje s pozorovanými dopady v Tungusce, což podporuje teorie meteoroidů a komet. Tyto výzkumy také ukazují dlouhodobé ekologické změny v místě, včetně rychlejšího růstu přeživších stromů, pravděpodobně v důsledku obohacení dusíkem z výbuchu.
Tunguská událost se nesmazatelně zapsala do vědeckého výzkumu a podpořila pokrok v oblasti planetární obrany a studia blízkozemních objektů. Ze zkušeností získaných při Tungusce čerpají inspiraci moderní iniciativy, jako je například Planetary Defense Coordination Office agentury NASA a celosvětové úsilí o sledování asteroidů.
Tunguská událost velmi zaujala představivost veřejnosti a spojila vědeckou fikci se záhadami reálného světa. Kupříkladu epizoda seriálu „Akta X“ z roku 1996 s názvem „Tunguska“ se zabývá myšlenkou, že tunguský dopad mohl na Zemi zavést mimozemský mikrobiální život.
Nejdůležitější je, že Tunguská událost upozorňuje na potřebu ostražitosti vůči potenciálním kosmickým hrozbám. I když pravděpodobnost, že se taková událost bude opakovat, je nízká, potenciální následky by mohly být katastrofální. Z tohoto důvodu je pro ochranu naší planety zásadní pokračující úsilí o monitorování a zmírňování rizik plynoucích z blízkozemních objektů.
Událost podtrhuje význam mezioborového výzkumu, který spojuje astronomii, geologii a vědy o atmosféře, aby se prohloubilo naše chápání těchto vzácných, ale působivých jevů. A i přes více než sto let zkoumání Tunguská událost stále uchvacuje a záhadně překvapuje vědce i nadšence.
Zdroje: (Scientific Origin) (Universe Today) (NASA) (Scientific American)
LIFESTYLE Svět
Dne 30. června roku 1908 v 7:14 ráno byl místní farmář Semen Semenov v centrální Sibiři svědkem neobvyklé události: popsal, že viděl, jak se „nebe rozdělilo na dvě části“ a nad lesem se objevil oheň. Ze směru ohně vycházelo silné horko. Následovala obloha, která se zdánlivě uzavírala, a silný náraz, který Semenova odhodil několik metrů daleko. Hluk, jenž následoval, připomínal střelbu z děl a země se pod ním otřásla. Semenov, který byl svědkem Tunguské události, největšího kosmického impaktu v novodobých dějinách, pozoroval ohnivou explozi ve vzdálenosti 65 kilometrů (40 mil) od místa dopadu. Následky výbuchu zasáhly severní Evropu a střední Asii. Od doby Tunguské události vědci i nadšenci spekulují o její příčině. Tato záhada zůstává nevyřešena. Chtěli byste dát dohromady její kousky? Projděte si galerii a zjistěte více.
CELEBRITY BAIXADO ATUALIZAÇÃO DISPONÍVEL
TV BAIXADO ATUALIZAÇÃO DISPONÍVEL
LIFESTYLE BAIXADO ATUALIZAÇÃO DISPONÍVEL
TRAVEL BAIXADO ATUALIZAÇÃO DISPONÍVEL
MOVIES BAIXADO ATUALIZAÇÃO DISPONÍVEL
MUSIC BAIXADO ATUALIZAÇÃO DISPONÍVEL
HEALTH BAIXADO ATUALIZAÇÃO DISPONÍVEL
FOOD BAIXADO ATUALIZAÇÃO DISPONÍVEL
FASHION BAIXADO ATUALIZAÇÃO DISPONÍVEL
messages.DAILYMOMENT BAIXADO ATUALIZAÇÃO DISPONÍVEL