20 nejzajímavějších míst na světě, kde může vaše podnikání prosperovat
Stále více žen se rozhoduje pro odložení mateřství než kdykoli předtím. Věk prvorodiček je však ovlivněn celou řadou faktorů. Ve vyspělých zemích je to především finanční tíseň, kulturní změny nebo upřednostňování vzdělání či kariéry, kvůli čemuž mnoho mladých lidí odkládá narození dítěte nebo se rozhoduje pro zcela bezdětnou rodinu. Naproti tomu v rozvojových zemích a chudších oblastech světa je průměrný věk prvorodiček mnohem nižší, kdy je běžný věk 18 nebo 19 let.
Organizace World Population Review zveřejnila zprávu nazvanou Průměrný věk narození prvního dítěte v jednotlivých zemích v roce 2025 (Average Age of Having First Child by Country 2025). Na dalších slidech uvádíme 30 zemí podle pořadí, ve kterých se ženy rozhodly založit rodinu v pozdějším věku, přičemž za názvem každé země je uveden průměrný věk. A jak uvidíte, v některých zemích klesá porodnost alarmujícím tempem.
Pokračujte kliknutím dále a podívejte se, zda není náhodou na seznamu uvedena i naše Česká Republika, a zjistěte, kde žijí nejstarší matky, které rodí poprvé.
Na základě zprávy, kterou v roce 2024 připravil deník USA Today, ženy ve Spojených státech v současnosti častěji odkládají mateřství než v minulých desetiletích.
Údaje získané z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) odhalily, že před více než dvaceti lety činil průměrný věk prvorodiček 24,9 let. Loni měla průměrná žena první dítě ve věku 27,5 roku - což je v zemi rekordní hodnota.
Na jiných místech světa je trend podobný. Stále více žen odkládá mateřství a rodí své první dítě až po dvacítce nebo dokonce po třicítce. Jaký je ovšem průměrný věk narození prvního dítěte v jednotlivých zemích? V následujících slidech uvádíme 30 zemí, ve kterých jsou matky prvorodičky nejstarší.
Rok 2024 byl v Litvě rokem, kdy porodnost dosáhla historického minima. Na základě údajů agentury State Data Agency se zde v roce 2024 narodilo 18 979 dětí, což je méně než v kterémkoli jiném roce od roku 1990.
Počet obyvatel Estonska se k datu 1. ledna 2025 snížil na 1 369 285, uvedla státní agentura Statistics Estonia, což ve srovnání s předchozím rokem představuje pokles o 5 402 osob.
Podle demografických údajů zveřejněných agenturou Central Statistical Office se počet obyvatel Maďarska v roce 2024 nadále snižoval, neboť počet narozených klesal rychleji než počet zemřelých.
Podle údajů Českého statistického úřadu se celkový počet obyvatel v naší České republice v roce 2024 zvýšil o 8,9 tisíce a došlo tak k dosažení maxima po druhé světové válce ve výši 10 909 500 obyvatel. Porodnost však klesla na nejnižší hodnotu v historii naší země. Celkový přírůstek obyvatelstva byl způsoben výhradně zahraniční migrací.
Podle Iceland Monitor bylo na Islandu v roce 2024 zaznamenáno celkem 4 311 živě narozených dětí, což představuje mírný pokles oproti 4 315 porodům za rok 2023.
I přes historicky nejnižší počet narozených dětí zaznamenaný ve výroční zprávě Francouzského národního institutu pro statistiku a ekonomické studie představuje úhrnná plodnost v této zemi 1,62 dítěte na jednu ženu, zatímco evropský průměr činí 1,4.
Počátkem roku 2025 oznámilo kazašské ministerstvo zdravotnictví, že počet obyvatel země dosáhl 20,3 milionu a zaznamenal nárůst o 1,3 %. Poznamenalo však také pokles porodnosti o 6,2 %.
Aktuální míra porodnosti ve Spojeném království v roce 2025 podle společnosti Macrotrends činí 1,756 porodů na jednu ženu, což představuje 0,06% nárůst oproti roku 2024. V letech 2022 až 2023 se ženám v Anglii a Walesu narodilo v průměru 1,44 dítěte, což je historicky nejnižší míra porodnosti, jak ukázaly údaje Britského statistického úřadu (Office for National Statistics). Ve Skotsku se úhrnná plodnost snížila na 1,3. Pro udržení populace v těchto zemích je třeba, aby se míra plodnosti pohybovala kolem 2,1 dítěte na jednu ženu.
Roku 2023 byla v Chorvatsku zaznamenána nejnižší porodnost od doby, kdy se tyto statistiky začaly vést, a to konkrétně pouhých 32 170 živě narozených dětí. To vyplývá z údajů zveřejněných úřadem Croatian Bureau of Statistics. Roku 2024 dosáhla porodnost v Chorvatsku hodnoty 8,89 na 1 000 narozených, což dále poukazuje na historický pokles.
Podobně i porodnost ve Slovinsku zaznamenala v roce 2023 historické minimum, když počet narozených dětí v zemi klesl na 16 800, což představovalo o 5 % méně než v předchozím roce a zároveň nejnižší počet od roku 1922, kdy se údaje začaly evidovat, jak ukázaly údaje národního úřadu Statistics Office.
V Kanadě se od července 2023 do června 2024 narodilo odhadem 359 885 živých dětí. Podle úřadu Statistics Canada zaznamenala tato země v roce 2023 již druhý rok po sobě nejnižší míru porodnosti v historii. V současné době mají ženy v Kanadě v průměru méně dětí než v minulých generacích, poznamenává ústav Vanier Institute of the Family.
V lednu roku 2025 deník Helsinki Times uvedl, že přestože se v roce 2024 narodilo více dětí než v roce předchozím - 43 711 oproti 43 383 v roce 2023 - úhrnná plodnost klesla na 1,25, což představuje nejnižší hodnotu v historii Finska.
Míra plodnosti nadále klesá i ve Švédsku. Podle údajů úřadu Statistics Sweden se v roce 2024 v zemi narodilo na 98 500 dětí, což představuje pokles o 1 600 dětí, tj. o 1,6 % oproti předchozímu roku. Byl to nejnižší počet narozených dětí od roku 2002.
Roku 2024 se v Hongkongu narodilo okolo 36 700 dětí (přibližně 4,9 kojenců na 1 000 obyvatel), uvádí portál Statista. Porodnost v této zvláštní administrativní oblasti Číny klesá od roku 2018.
Porodnost v Dánsku v roce 2024 činila 11,183 narozených dětí na 1 000 obyvatel, což je o 0,3 % více než v roce 2023. Obecně však země zažívá nečekaný pokles porodnosti.
Od roku 2010 se míra porodnosti v Norsku snižuje. Roku 2024 měla žena v plodném věku v průměru 1,44 dítěte. Pokles porodnosti a zvyšující se věk, ve kterém ženy v Norsku rodí své první dítě, představuje součást trendu, který lze pozorovat ve většině vyspělých zemí, uvádí portál Statista.
Poté, co byl v roce 2022 zaznamenán nárůst počtu živě narozených dětí, dochází nyní v Portugalsku k výraznému poklesu porodnosti. Roku 2024 bylo v zemi registrováno 84 788 živě narozených dětí, což je o 1 206 (-1,4 %) méně než za rok 2023 (85 994).
Na Kypru bylo v roce 2024 zaznamenáno v průměru 1,48 porodu na jednu ženu, což je podstatně méně než celosvětový průměr (2,3). Místní vláda se snaží zvýšit porodnost prostřednictvím rozšíření nároku rodičů na rodičovskou dovolenou a zavedením nových měsíčních příspěvků pro mladé matky do 30 let, jimž se narodí první dítě.
V roce 2024 míra porodnosti v Nizozemsku činila 10,168 narozených dětí na 1 000 obyvatel, což je o 0,14 % méně než v roce 2023. Průměrná porodnost na jednu ženu nizozemského původu je podle úřadu Statistics Netherlands 1,5 dítěte.
Úhrnná plodnost v Singapuru v roce 2024 klesla na rekordně nízkou hodnotu 0,97. Předběžné odhady naznačují, že se tato hodnota v průběhu roku 2025 vesměs nezmění.
Japonská porodnost je jedna z nejnižších na světě, což vede k velkým problémům pro společnost a podniky. Dle oficiálních údajů zveřejněných v říjnu roku 2024 se navíc počet obyvatel Japonska již čtrnáctým rokem po sobě propadl na historické minimum.
Jak vyplývá z nejnovějších statistik Evropské unie (EU), porodnost v Irsku za posledních zhruba deset let prudce klesla. Ve srovnání s 55 500 živě narozenými dětmi v předchozím roce bylo roku 2024 v Irské republice zaznamenáno 54 000 živě narozených dětí.
V Lucembursku je porodnost jedna z nejnižších v EU. Tato země zaznamenala v roce 2023 rekordní pokles počtu narozených dětí a tento trend pokračoval i v roce 2024, kdy bylo v Lucemburském velkovévodství zaznamenáno 10,158 narozených dětí na 1 000 obyvatel, což znamená pokles o 0,73 % oproti roku 2023.
Švýcarsko v roce 2024 zaznamenalo mírný nárůst porodnosti oproti předchozímu roku. A v roce 2025 rostoucí trend pokračuje: aktuální míra porodnosti v zemi činí 1,564 narozených dětí na jednu ženu, což představuje 0,19% nárůst oproti roku 2024.
Na základě nejnovějších údajů zemřelo ve Španělsku za rok 2024 více lidí, než se narodilo, přičemž čísla dosáhla více než 439 000 úmrtí oproti 322 034 novorozencům. Stejně jako sousední Portugalsko se i Španělsko vypořádává s krizí porodnosti, kdy průměrný počet narozených dětí na jednu ženu činí 1,4.
Podle údajů společnosti Global Data dosáhla porodnost v evropském mikrostátě Lichtenštejnsko v roce 2024 hodnoty 10,42 na 1 000 narozených. Tento indikátor zaznamenal v letech 2021 až 2024 historický pokles o 0,26 % a předpokládá se, že v průběhu roku 2025 dojde k jeho dalšímu poklesu.
V Itálii dosáhla míra porodnosti v roce 2024 rekordně nízké hodnoty a i nadále zůstává nejnižší ze všech členských států EU. Podle agentury Reuters představovalo 370 000 narozených dětí v tomto roce šestnáctý roční pokles v řadě a šlo o nejnižší hodnotu od sjednocení země v roce 1861.
V San Marinu se od 50. let 20. století neustále snižuje porodnost a počet obyvatel. Roku 1950 bylo v tomto evropském mikrostátě zaznamenáno 255 živě narozených dětí. Roku 2024 bylo zaznamenáno pouhých 196 porodů. Tyto údaje poskytl portál Database Earth.
Po téměř deseti letech soustavného poklesu porodnosti Jižní Korea tento trend obrátila a roku 2024 vykázala výrazný nárůst počtu narozených dětí. Průměrný počet dětí, které se ženě během jejího reprodukčního života narodí, v roce 2024 činil 0,75 dítěte. Tento údaj však stále zdaleka nedosahuje hodnoty 2,1 dítěte, která je nezbytná k udržení populace země.
V průměru mají ženy v Andoře první dítě ve věku téměř 33 let, což z nich v současnosti činí nejstarší prvorodičky na světě. Míra porodnosti v tomto malém nezávislém knížectví dosáhla roku 2024 hodnoty 6,86 na 1 000 narozených dětí a ve skutečnosti došlo k nárůstu počtu obyvatel, jenž v současné době podle údajů portálu Country Meters činí 78 572 osob. Podle prognóz se má porodnost v Andoře do roku 2100 zvýšit na 1,4114 narozeného dítěte na jednu ženu.
Zdroje: (World Population Review) (USA Today) (CDC) (Vanier Institute) (Reuters)
Země, kde jsou prvorodičky nejstaršími matkami
Stále více žen odkládá mateřství
LIFESTYLE Rodina
Stále více žen se rozhoduje pro odložení mateřství než kdykoli předtím. Věk prvorodiček je však ovlivněn celou řadou faktorů. Ve vyspělých zemích je to především finanční tíseň, kulturní změny nebo upřednostňování vzdělání či kariéry, kvůli čemuž mnoho mladých lidí odkládá narození dítěte nebo se rozhoduje pro zcela bezdětnou rodinu. Naproti tomu v rozvojových zemích a chudších oblastech světa je průměrný věk prvorodiček mnohem nižší, kdy je běžný věk 18 nebo 19 let.Organizace World Population Review zveřejnila zprávu nazvanou Průměrný věk narození prvního dítěte v jednotlivých zemích v roce 2025 (Average Age of Having First Child by Country 2025). Na dalších slidech uvádíme 30 zemí podle pořadí, ve kterých se ženy rozhodly založit rodinu v pozdějším věku, přičemž za názvem každé země je uveden průměrný věk. A jak uvidíte, v některých zemích klesá porodnost alarmujícím tempem. Pokračujte kliknutím dále a podívejte se, zda není náhodou na seznamu uvedena i naše Česká Republika, a zjistěte, kde žijí nejstarší matky, které rodí poprvé.