Mnoho značek stále testuje tyto výrobky na zvířatech
Čagoské ostrovy jsou skupinou sedmi atolů, které se skládají z více než 60 ostrovů v Indickém oceánu, asi 500 km (310 mil) jižně od souostroví Maledivy.
K tomuto vzdálenému seskupení ostrovů patří tropický atol Diego García, což je jediný obydlený ostrov v souostroví, který využívá vláda USA jako vojenskou základnu pro své námořní lodě a dálkové bombardovací letouny.
Velká Británie se v rámci dekolonizace vzdá svrchovanosti nad Čagoskými ostrovy, jež dříve byly Britským indickooceánským územím, a uzavře dohodu, podle které toto souostroví v Indickém oceánu připadne Mauriciu.
Počátkem 16. století objevil portugalský badatel Pedro Mascarenhas jako první Evropan ostrov Diego García, přesněji roku 1512.
Téhož roku Mascarenhas objevil také ostrov Mauricius. Když byly zmapovány další ostrovy souostroví, portugalští mořeplavci pojmenovali tuto skupinu Bassas de Chagas (označená v pravém horním rohu mapy).
Francouzi jako první vyslovili nárok na Chagos (Čagos) poté, co roku 1665 osídlili ostrov Île Bourbon (dnešní Réunion) a roku 1715 Isle de France (dnešní Mauricius).
Pařížská mírová smlouva, která byla podepsána 30. května 1814, efektivně ukončila válku mezi Francií a Šestou koalicí, která byla součástí napoleonských válek. Napoleon byl poražen a příměří, jež spolupodepsal Karel X., hrabě z Artois (na snímku) a spojenci, vedlo k postoupení Čagoských ostrovů Británii. Souostroví bylo ovládáno z ostrova Mauricius, který v té době byl rovněž britskou kolonií.
Od roku 1700 byly Čagoské ostrovy domovem indoafrického etnika zvaného Čagosané, které sem jako otroky z Afriky a Indie přivezli Francouzi. Pracovali na kokosových plantážích, které na mnoha atolech a izolovaných ostrovech souostroví založili Francouzi. Od roku 1840 již Čagosané nebyli zotročenými lidmi. Postupem času se u nich vyvinula meziostrovní kultura zvaná Ilois (francouzské kreolské slovo, které lze přeložit jako „Ostrované“).
Roku 1965 Velká Británie odkoupila celé Čagoské ostrovy od tehdejší samosprávné kolonie Mauricius a vytvořila tak Britské indickooceánské území (BIOT). Cílem bylo uzavřít plantáže a poskytnout Spojeným státům základnu, z níž by mohly provádět vojenské operace v regionu.
Mezi lety 1967 a 1973 byli Čagosané z ostrovů násilně vyhoštěni, aby uvolnili místo pro zřízení společného britsko-amerického podpůrného námořního zařízení na ostrově Diego García. Během tohoto období, roku 1968, získal Mauricius nezávislost od Velké Británie.
Vyhoštění obyvatelé byli přesídleni na Mauricius (na snímku) a Seychely, kde se potýkali s rasovou diskriminací, špatnými podmínkami pro bydlení a nerovností na pracovišti.
Výstavba přísně utajované základny na ostrově Diego García byla započata v březnu roku 1971, kdy Seabees (námořní stavební prapory Spojených států) postavily provizorní přistávací dráhu na podporu komunikačního zařízení.
Ostrov Diego García byl původně koncipován pouze jako komunikační stanice na odlehlém atolu. Světové události v letech 1979 a 1980 však podnítily Washington k přehodnocení a Kongres povolil rozšíření zařízení tak, aby bylo možné umístit zde velkou základnu pro podporu flotily a ozbrojených sil USA.
Práce na zařízení byly dokončeny roku 1983. Letectvo Spojených států amerických (USAF) demonstruje svůj závazek vůči bezpečnosti v indo-pacifickém regionu tím způsobem, že má na základně ostrova Diego García umístěnou stálou letku bombardérů B-1 Lancer a B-52H Stratofortress.
Bombardéry USAF B-2 Spirit s technologií Stealth jsou rovněž umístěny na ostrově. Samotné zařízení může sloužit pro tisíce příslušníků amerického personálu.
I když se Velká Británie chystá předat Mauriciu svrchovanost nad Čagoskými ostrovy, podle dohody zůstane základna pod jurisdikcí Velké Británie a USA nejméně po dobu následujících 99 let.
Ve společném komuniké vláda Velké Británie uvedla, že dohoda rovněž „vyřeší křivdy minulosti a prokáže závazek z obou stran podporovat blahobyt Čagosanů“.
V prohlášení vláda Mauricia dodala, že nyní může „svobodně realizovat program přesídlení“ na jiné ostrovy než na ostrov Diego García. Dříve mohly skupiny ostrovanů evakuovaných proti své vůli před téměř 60 lety a jejich potomci navštívit Čagos pouze v rámci organizovaného zájezdu.
Organizace Human Rights Watch v návaznosti na toto oznámení označila násilné vysídlení ostrovanů (Ilois) za „otřesný koloniální zločin“ a za zločin proti lidskosti.
Čagoské ostrovy jsou rozlehlé. Patří do chráněné mořské oblasti Chagos Marine Protected Area, která je jednou z největších oficiálně vyhlášených chráněných mořských oblastí na světě.
Uvnitř souostroví se nachází Great Chagos Bank, což je největší atolová struktura na světě o celkové rozloze 12 642 km2 (4881 čtverečních mil). Ostrov Danger Island (na snímku) byl asociací ochranářských organizací BirdLife International označen za Významné ptačí území.
Podobně i ostrovy Eagle Islands představují chráněnou oblast s početnou populací hnízdících ptáků. Je zakázáno na ostrovech přistávat nebo v jejich blízkosti kotvit s lodí.
Během vystěhování ostrovanů (Ilois) vyhnali Britové z Šalomounového atolu (Salomons Atoll) asi 500 Čagosanů. Největší z ostrovů skupiny, Île Boddam, dnes obývá hustá džungle a někdejší hlavní osada je dnes skryta pod listovím.
Nedotčené mořské prostředí Čagosu podporuje mimořádně zdravé a rozmanité korálové porosty. Mořští biologové jej popisují jako „přírodní laboratoř“, komplexní ekosystém, ve kterém lze studovat přibližně 200 druhů korálů.
Stejně rozmanité jsou i zdejší ryby, kterých bylo zjištěno nejméně 784 druhů. Přísná politika zákazu rybolovu umožnila, aby se dařilo i jinde nadměrně loveným pelagickým druhům, včetně tuňáka žlutoploutvého.
Samotný ostrov Diego García je vhodným prostředím pro hledání potravy a hnízdění karety pravé (na snímku), která je na seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) jako kriticky ohrožený druh. Na ostrově nachází útočiště také ohrožená kareta zelenavá.
Krab palmový, největší suchozemský členovec na světě, je v chráněné oblasti ostrova Diego García obzvláště hojný.
Souostroví se může pochlubit úžasnou rozmanitostí ptačí fauny, mezi níž patří i hnízdící mořští ptáci, jako je rybák černohřbetý.
V mezinárodně významných počtech hnízdí také půvabný buřňák klínoocasý.
Mezi další ptáky na obloze patří ti z USAF, jejichž přítomnost je zaručena na příštích zhruba 99 let. A po celou dobu zůstane ostrov Diego García stejně tajný a nepřístupný jako kdykoli předtím.
Zdroje: (BBC) (The Guardian) (Human Rights Watch) (IUCN)
Kde přesně leží Čagoské ostrovy a proč se jich Velká Británie vzdala? Klikněte na tuto galerii a znovu se podívejte do historie, která se za tímto významným oznámením skrývá.
Co jsou to Čagoské ostrovy a proč se jich Velká Británie vzdala?
Co stojí za dohodou, jejíž vyjednání zabralo desítky let?
LIFESTYLE Geopolitika
Nedávné oznámení Velké Británie, že se chystá předat Mauriciu svrchovanost nad Čagoskými ostrovy, ukončuje desetiletí mnohdy roztržitých jednání mezi oběma zeměmi. Tento krok rovněž znovu připomíná jednu z nejostudnějších epizod nedávné geopolitické historie, a to nucenou deportaci až 2 000 Čagosanů z jejich rodné země, aby se uvolnilo místo pro výstavbu společné vojenské základny USA a Velké Británie. Velká Británie se podpisem dohody o ostrovech vzdala jednoho z posledních pozůstatků svého impéria. Avšak společně se Spojenými státy si ponechává kontrolu nad jedním z nejutajovanějších a nejkontroverznějších zařízení ozbrojených sil na světě.
Kde přesně leží Čagoské ostrovy a proč se jich Velká Británie vzdala? Klikněte na tuto galerii a znovu se podívejte do historie, která se za tímto významným oznámením skrývá.