20 nejzajímavějších míst na světě, kde může vaše podnikání prosperovat
Albert Speer byl vystudovaným architektem jenž navrhl a postavil několik významných budov v Berlíně i jinde v nacistickém Německu.
Speer se stal členem nacistické strany v roce 1931 a brzy se stal blízkým spojencem Adolfa Hitlera. Na této fotografii je zachycen ve Speerově ateliéru v Bavorsku, jak ukazuje Hitlerovi plány architektonického projektu v Obersalzbergu.
Na pokyn Hitlera měl Speer navrhnout místo, které by svou velikostí a velkolepostí vyhovovalo pro konání sjezdů nacistické strany v Norimberku. Architekt vytvořil Zeppelinfeld (Zeppelin Field), obrovskou plochu pro rozmístění, jejíž součástí byla obrovská tribunová hala. Na fotografii je vojenská přehlídka jednotek Luftwaffe u příležitosti Dne Wehrmachtu v Norimberku v září 1936.
Během norimberského srazu v roce 1938 se konaly akce u příležitosti "Dne obce", na nichž 5 000 členek Svazu německých dívek předvádělo lidové tance a gymnastické ukázky před Speerovým architektonickým triumfem.
Chrám světla neboli Lichtdom byl hlavním estetickým prvkem shromáždění nacistické strany v Norimberku. Toto působivé světelné představení, které vymyslel Speer a kterému Hitler aplaudoval, sloužilo jako závěrečný ceremoniál na všech shromážděních v letech 1934-1938. "Chrám" se skládal ze 152 protiletadlových reflektorů, které byly v intervalech 12 m (39 stop) namířeny k nebi a vytvářely řadu vertikálních pruhů obklopujících publikum.
Pavilon nacistického Německa na světové výstavě v Paříži v roce 1937 navrhl Speer jako obranný val proti komunismu. Sovětský pavilon stál naproti pavilonu německému, což výstavu proměnilo v soutěž mezi dvěma velkými ideologickými rivaly.
Členové veřejnosti se setkávají s úředníky v německém pavilonu v Paříži během pařížské výstavy v roce 1937. Za své návrhy získali Speer i sovětský architekt Boris Iofan zlaté medaile. Navíc porota udělila Speerovi cenu Grand Prix za jeho model norimberského stranického shromaždiště, které bylo v té době již postaveno a fungovalo.
Hitler v roce 1937 jmenoval Speera generálním stavebním inspektorem hlavního města Říše. Jeho úkolem bylo vypracovat plány na přestavbu Berlína. Mezi ně patřil návrh obrovského bulváru, Prachtstrasse neboli Ulice nádhery, triumfálního oblouku a Volkshalle, obrovské kupolovité shromažďovací haly. Na snímku je Speerova maketa sestavená v měřítku.
Hitler, adjutant Julius Schaub, Speer, Dr. Fritz Todt, Dr. Otto Dietrich, Joseph Goebbels a Hermann Esser se shromáždili kolem modelu Haus des Deutschen Fremdenverkehrs (Domu německých svobodných pánů) v Berlíně.
Na této fotografii si Hitler prohlíží Speerův model plánovaného německého stadionu na norimberském shromáždění v roce 1937 před položením jeho základního kamene. K dokončení stadionu nikdy nedošlo. Na fotografii je také říšský ministr pro církevní záležitosti Hanns Kerrl, náčelník generálního štábu SA Viktor Lutze a Speer.
Speerova architektonická maketa Runden Platz ("Kulaté náměstí") s náladovým osvětlením. Po vypuknutí druhé světové války v roce 1939 byly tyto ambiciózní stavební projekty odloženy a později zrušeny.
Jeden z projektů, který se podařilo dokončit, byla stavba nového říšského kancléřství. Projekty byly vypracovány v roce 1936 a budovy v centrální berlínské ulici Voßstraße byly zbourány, aby uvolnily místo impozantním prostorám, které se staly novým sídlem Hitlerovy vlády.
Dělníci na stavbě pracovali v deseti, až dvanáctihodinových směnách, aby splnili přísné termíny. Nedostatku pracovních sil se zabránilo tím, že na těžbu kamene byli nasazeni vězni ze dvou koncentračních táborů. Pro urychlení řízení byla na Speerův příkaz postavena nedaleko koncentračního tábora Oranienburg cihelna. Na fotografii je Čestné nádvoří kancléřství.
Stavba kancléřství byla dokončena počátkem ledna 1939. Velkou pracovnu si diktátor obzvláště oblíbil. Na fotografii je tato rozlehlá místnost a Hitlerův psací stůl.
Od roku 1939 až do začátku války využívalo Speerovo ministerstvo norimberské zákony k vystěhování židovských nájemníků nežidovských majitelů domů v Berlíně, aby uvolnili místo nežidovským nájemníkům, kteří byli vysídleni v důsledku asanace nebo bombardování. Kromě toho Speer využíval nucené židovské práce při stavbě silnic a odklízení trosek. Jelikož byla výstavba berlínských a norimberských plánů zastavena, Speerovy úřady prováděly stavební práce pro jednotlivé složky armády a pro SS s využitím nucených prací.
Roku 1942 byl Speer jmenován ministrem zbrojení místo Fritze Todta, jenž zahynul při leteckém neštěstí. Zároveň byl Speer jmenován šéfem Organizace Todt, obrovské, vládou kontrolované stavební společnosti. Na fotografii je Speer s Todtem, kterému byl vystrojen státní pohřeb.
Usmívající se Albert Speer přebírá od Hitlera titul ministra zbrojení. Toto povýšení ukončilo Speerovy další architektonické ambice, které nacistický úředník choval.
Jako vedoucí organizace Todt dohlížel Speer na rozsáhlou škálu inženýrských projektů v nacistickém Německu i na okupovaných územích od Francie po Sovětský svaz. Proslul využíváním nucených prací.
Ministr zbrojení Albert Speer (z profilu, třetí zprava) během návštěvy pobřežního opevnění Atlantického valu v roce 1942, v době jeho výstavby.
Zatímco běžní Němci byli zaměstnáni v továrnách, jinde pracovalo na 140 000 nuceně nasazených dělníků v tajných podzemních továrnách, kde panovala krutá disciplína a popravy byly běžnou praxí.
Speer s nacistickým gauleiterem Augustem Eigruberem při prohlídce průmyslového závodu v Horním Rakousku, ve kterém museli vězni pracovat. Po skončení války byl Eigruber oběšen za odpovědnost za zločiny v koncentračním táboře Mauthausen, kde zahynuly desetitisíce vězňů.
Na konci války se tyto nové ničivé zbraně montovaly v Mittelwerku za použití nucených pracovníků z koncentračního tábora Mittelbau-Dora. Ze 60 000 lidí, kteří v táboře skončili, jich 20 000 zemřelo v důsledku otřesných podmínek.
Po porážce nacistického Německa byl Speer zatčen za válečné zločiny. Patřil k několika vysokým nacistickým představitelům, mezi nimiž byli Hermann Göring a Rudolf Hess, souzeným v Norimberku.
Speer byl posléze shledán vinným z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, především za využívání otrocké a nucené práce. Před katovskou oprátkou ho zachránilo jeho prohlášení, že o nacistických vyhlazovacích plánech a holocaustu nevěděl. Dne 1. října roku 1946 byl odsouzen k 20 letům odnětí svobody.
Speer si odpykával trest ve věznici Spandau (na snímku z roku 1951), kde dokončil své paměti. Toto dílo se stalo základem jeho knihy "V srdci Třetí říše".
Když byl Speer dne 2. října roku 1966 propuštěn z vězení, dostalo se to na titulní stránky novin po celém světě. Začal se věnovat psaní na plný úvazek a vydal několik knih: jeho paměti měly mimořádný úspěch.
Speer, žijící pohodlně v Heidelbergu, začal utvrzovat svůj vlastní mýtus "dobrého nacisty". I nadále popíral, že by věděl o nacistických vyhlazovacích plánech nebo o pronásledování Židů.
Ze Speerových osobních architektonických prací se zachovalo jen málo. V částečných troskách leží hlavní tribuna na Zeppelinfeldu v Norimberku (na snímku), která přitahuje zvědavé návštěvníky a historiky svou pevnou betonovou skořápkou.
Kromě Schwerbelastungskörperu, těžké nosné konstrukce postavené kolem roku 1941, se v Berlíně nezachovala žádná stavba navržená Speerem za nacistické éry. Tento válec je nyní chráněnou památkou a je přístupný veřejnosti.
Albert Speer zemřel dne 1. září roku 1981 v Londýně. Je pochován vedle své manželky Margarety v Heidelbergu. Kdysi popřel, že byl přítomen projevům šéfa SS Heinricha Himmlera k nacistickým vůdcům v Posenu v roce 1943, v nichž vyzýval k vyhlazení Židů. Deník Guardian však v roce 2007 uvedl, že ve sbírce jeho korespondence byl nalezen Speerův dopis z 23. prosince 1971. V něm píše: "Není pochyb, byl jsem přítomen tomu, jak Himmler dne 6. října 1943 oznámil, že všichni Židé budou vyvražděni". Kdyby to řekl v Norimberku, Speer by visel.
Klikněte na následující galerii a podívejte se na ohlédnutí za životem Alberta Speera a jeho prací pro Třetí říši.
Hrůzná pravda o Albertu Speerovi, Hitlerovu architektovi
Muž s projekty na Třetí říši
LIFESTYLE Třetí říše
Albert Speer byl Hitlerovým blízkým důvěrníkem a nejznámějším architektem Třetí říše. Speer, kterého nacistický vůdce později povýšil na ministra zbrojení, se významně podílel na využívání otrocké práce ve prospěch německého válečného úsilí. Byl souzen v Norimberku za válečné zločiny, ale unikl katově oprátce, protože popřel, že by věděl o nacistických vyhlazovacích plánech a o holocaustu. Ve vězení si Speer odseděl 20 let a zbytek života dožil ve značném pohodlí. Avšak později vyšlo najevo, že si byl plně vědom Hitlerových plánů a toho, co se stalo Židům.
Klikněte na následující galerii a podívejte se na ohlédnutí za životem Alberta Speera a jeho prací pro Třetí říši.