© Shutterstock

Touha porozumět -

Děti od narození projevují hlubokou a vrozenou touhu porozumět světu kolem sebe.

© Shutterstock

Zvídaví novorozenci -

Děti jsou přirozeně zvědavé. Je to součást jejich vývoje a fyziologická reakce, která je vede k učení.

© Shutterstock

Snaží se pochopit svět -

Zvědavost pomáhá dětem porozumět světu: rodí se s přirozeným nadšením pro objevování.

© Shutterstock

Vše objevují -

Děti zkoumají svými smysly. Dotýkají se, chytají, bouchají, okusují a slintají na vše, na co dosáhnou.

© Shutterstock

Zajímavosti -

Již od jednoho roku dítě ukazuje na věci a dívá se přitom na rodiče. A pokud rodič reaguje pozitivně, například ukazuje spolu s ním a popisuje předmět zájmu, dítě se rychle naučí, že funkcí ukazování je získávání věcí.

© Shutterstock

Rostou tak rychle -

Jak tak batolata rostou a nabývají na energii, začínají se rozvíjet fyzicky, intelektuálně, emocionálně i sociálně.

© Shutterstock

Začnou být kreativnější -

To následně podporuje rozvoj představivosti a smyslu pro kreativitu.

© Shutterstock

Zvídavá mysl -

Instinkt zkoumání brzy přeroste v instinkt pátrání. Smyslové zkoumání s sebou přináší potřebu dozvědět se více.

© Shutterstock

Další poznávání -

Děti si již od útlého věku osvojují umění hmatového zkoumání. S přibývajícím věkem se jejich vrozená zvědavost projevuje ještě více.

© Shutterstock

Potřeba vědět -

Jak se rozvíjí řeč, tato nenasytná zvědavost se promítá do slov. A za chvíli už se ptají.

© Shutterstock

Proces učení -

Proces učení s sebou přináší nekonečné množství otázek. A tady jde o to, že je velmi často velmi málo potřeba podněcovat dětskou zvědavost nebo na ně tlačit, aby se učily. A málokdy se stane, že by rodič musel čekat, až mu zvídavý mladík položí otázku.

© Shutterstock

Role rodičů -

Velká část rodičovství zahrnuje zodpovídání těchto otázek. Zvědavost dítěte můžete rozvíjet různými způsoby.

© Shutterstock

Získávání informací -

Ačkoli děti velmi často kladou otázky jako žádost o pozornost, jejich cílem může být také získání informací.

© Shutterstock

Jazyk a slovní zásoba -

Položit jakoukoli otázku v tak nízkém věku vyžaduje sofistikovaný mentální proces. Rodiče a vychovatelé však mohou dětem předávat užitečné informace a zároveň využívat jazyk (slovní zásobu) jako nástroj k dalšímu podněcování dotazů.

© Shutterstock

Zajímavá místa -

Poskytování obohacujícího prostředí a zážitků pomáhá přitáhnout k batoleti více otázek. To také přispívá k potřebě udržovat pozitivní interakce mezi rodiči a dětmi.

© Shutterstock

Více poznávání -

Mladá mysl vstřebává informace fenomenální rychlostí. Čím více toho dítě ví, tím snadněji se učí další věci.

© Shutterstock

Objevování -

To obvykle vede k tomu, že dítě je schopno si věci vyřešit samo.

© Shutterstock

Jak funguje představivost? -

Pokud má dítě dobrou představivost, dokáže se i samo zabavit a zaměstnat.

© Shutterstock

Objevují stále více -

Stále však pomáhá poskytovat materiály a rekvizity, které v dětech vzbuzují touhu po dalším objevování.

© Shutterstock

Mají více otázek -

Přechod z batolecího do dětského věku je ve znamení rozvoje slovní zásoby a jazyka. Otázky mohou být přímější, upřímnější a častější.

© Shutterstock

Větší děti -

V této fázi života je důležité ukázat a sdílet s potomky vlastní nadšení. Dětská mysl je nastavena tak, aby vyhledávala novinky a učila se ze svého okolí. V pokročilejším věku si však také více uvědomují sebe samotné a stávají se sebekritickými.

© Shutterstock

Ptají se na zvláštní otázky -

Občas zaskočí otázkami, například: „Proč se máslo rozpouští?“ Nezapomeňte, že mladá mysl stále pilně zkoumá vesmír. Je proto důležité odpovědět logicky, aby se ta stejná mladá mysl mohla následně zeptat například: „Rozpouští slunce máslo rychleji než horká voda?“

© Shutterstock

Bez odpovědí -

Když se váš potomek zeptá na otázku a vy neznáte odpověď, víte, že vše do sebe zapadá. Ale co pak?

© Shutterstock

Čas na otázky -

To nejlepší, co může dospělý udělat, je odpovědět na otázku otázkou: „Co myslíš?“ nebo přiznat porážku a říct “O tom si promluvíme, až se vrátíme domů.“

© Shutterstock

Pěstování zvídavosti -

Zvědavost lze v dětech pěstovat několika způsoby. Kromě toho, že rodiče podporují kladení otázek, mohou děti naučit i flexibilně myslet a konat.

© Shutterstock

Budování sebevědomí -

To jim může pomoci při rozhodování a podpořit pocit sebedůvěry a kompetence.

© Shutterstock

Sdílení zážitků -

Jak tak rostou, nabízejte jim podporu a podílejte se na tom, co zkoumají a objevují. Opět jde o pozitivní interakci.

© Shutterstock

Pokračování v otázkách -

Pamatujte, že dětská zvědavost přetrvává i v dospělosti. Proto nás kladení správných otázek může velmi často posunout správným směrem.

© Shutterstock

Musí se ptát víc a víc -

Klíčem k uvolnění dětského potenciálu jsou rodiče (nebo dospělí, kteří se o dítě starají). A aby toho dosáhli, musí děti neustále pobízet k tomu, aby kladly další otázky.

© Shutterstock

Musí se ptát víc a víc -

A to není nikdy na škodu. Proč? Kdyby se nikdo na nic neptal, nic by se nedozvěděl!

Zdroje: (Seriously Kids) (The Guardian) (The Curiosity Approach) (Jackrabbit Care)

© Shutterstock