© Getty Images

Miliony dětí žijí v blízkosti konfliktů -

Podle Georgetown Journal of International Affairs žije 337 milionů dětí na celém světě v okruhu 50 km od probíhajícího konfliktu.

© Getty Images

Přibližně 250 000 dětských vojáků ve válce -

Ačkoli je to podle mezinárodního práva nezákonné, je v ozbrojených konfliktech verbováno a využíváno nespočet dětí. Podle UNICEF je v ozbrojených silách na celém světě zapojeno více než 250 000 dětí.

© Getty Images

Epicentrum náboru dětských vojáků -

Nábor a využívání dětských vojáků je celosvětovým problémem, ale nejvyšší procento ověřených dětských vojáků je v zemích západní a střední Afriky. Podle zprávy OSN z roku 2021 jsou tyto regiony považovány za epicentrum náboru dětských vojáků.

© Getty Images

K náboru vede ekonomické zoufalství a zastrašování -

Některé děti se nechávají naverbovat z důvodu chudoby a zoufale se snaží pomoci svým rodinám v těžké ekonomické situaci. Jiné jsou uneseny nebo ohroženy militantními skupinami, které je nutí účastnit se konfliktu, aby přežily nebo ochránily své rodiny.

© Getty Images

Děti jsou totiž vnímané jako méně v ohrožení -

Děti jsou přijímány z různých důvodů. Je s nimi sice snadnější manipulovat a zastrašovat je, ale zároveň je méně pravděpodobné, že vzbudí podezření, protože děti jsou často vnímány jako méně ohrožující a je pravděpodobnější, že se úspěšně vyhnou odhalení.

© Getty Images

Jak jsou dětští vojáci využíváni ve válce -

Ačkoli pojem „voják“ může vyvolat představu bojovníků, děti jsou během konfliktu zneužívány různými způsoby. Mohou být využívány jako poslové, informátoři, lidské štíty nebo dokonce jako nástroje pro sebevražedné útoky.

© Getty Images

Dívky čelí násilí kvůli svému pohlaví -

Mladé dívky jsou častěji vystaveny genderově podmíněnému násilí a vykořisťování, někdy jsou nuceny uzavírat dětské sňatky. Některé jsou také nuceny rodit děti ve velmi mladém věku.

© Getty Images

Nemají přístup ke vzdělání -

Dětští vojáci jsou z velké části rekrutováni z míst, kde jsou vážné nedostatky v přístupu k základním systémům, jako je vzdělávání, zdravotní péče a další sociální instituce. V některých kontextech mohou být školy přímým cílem operací ozbrojených skupin.

© Getty Images

Vyšší míra domácího a komunitního násilí -

Zprávy ukazují, že kromě toho, že dětští vojáci žijí v chudých podmínkách, čelí často i vyšší míře domácího a komunitního násilí, kterému čelí ještě před náborem. Tyto podmínky mohou také vést děti k tomu, že se zapojí do boje a hledají bezpečí a ochranu u vnějších aktérů.

© Getty Images

Hledají bezpečí všude, kde se dá -

Nedostatek bezpečnosti v komunitě je také hlavním rizikovým faktorem pro nábor dětských vojáků, protože nemohou hledat pomoc jinde.

© Getty Images

Jižní Súdán -

Od začátku občanské války v Jižním Súdánu prý vládní a ozbrojené skupiny naverbovaly více než 19 000 dětských vojáků. Kromě bojových rolí jsou využíváni také jako bezpečnostní podpora.

© Getty Images

Mosambik -

OSN obvinila skupinu Al-Šabáb, která je napojena na Islámský stát, z únosů a využívání dětí jako vojáků v Mosambiku. Dětští vojáci byli viděni, jak nosí útočné pušky a muniční pásy.

© Getty Images

Haiti -

Na Haiti, kde rostoucí humanitární krize způsobuje masový hlad a chudobu, hlásí skupiny na ochranu lidských práv zvýšený nábor dětí jako klíčovou strategii ozbrojených skupin.

© Getty Images

Sýrie -

Syrská vláda i ozbrojené skupiny verbují a využívají dětské vojáky v přímém boji i v podpůrných rolích. Do občanské války byly zapojeny i děti ve věku šesti let.

© Getty Images

Myanmar -

Podle organizace Human Rights Watch bylo v roce 2001 v Myanmaru údajně více dětských vojáků než kdekoli jinde na světě a odhadovalo se, že ve vládní armádě slouží 70 000 dětí. Dětští vojáci, kteří byli rekrutováni již ve věku 11 let, čelili častému zneužívání a násilí ze strany velitelů, a dokonce i mučení, pokud se pokusili o útěk.

© Getty Images

Boko Haram -

Boko Haram, skupina napojená na Islámský stát, má sice základnu především v severovýchodní Nigérii, ale její operace se rozšířily i do sousedních zemí, jako je Čad, Niger a Kamerun. Skupina je nechvalně známá tím, že ke svým útokům a operacím využívá děti, které podrobuje indoktrinaci a zneužívá je.

© Getty Images

Afghánistán -

V Afghánistánu bylo Talibanem naverbováno a využíváno více než 5 000 dětských vojáků, kteří často plní přímo bojové úkoly. Mnoho dětí bylo údajně naverbováno z náboženských škol, kde jim byla výměnou za službu nabídnuta ochrana.

© Getty Images

Jemen -

Hútíové v Jemenu údajně rekrutují děti ve věku 13 let. Podle jemenských organizací občanské společnosti bylo od roku 2014 do bojů naverbováno více než 10 000 dětí. A navzdory tomu, že v roce 2022 Hútíové podepsali akční plán OSN, který zahrnoval ukončení náboru a využívání dětských vojáků, počty nadále rostou.

© Getty Images

Ukrajina -

Nedávné zprávy naznačují, že zhoršující se válka mezi Ukrajinou a Ruskem vedla k zapojení dětí do bojových akcí, zejména na východní Ukrajině, kde se v důsledku bojů děti ocitly v křížové palbě.

© Getty Images

Rwanda -

Ačkoli rwandská vláda v minulosti přijala několik iniciativ k ukončení náboru a využívání dětských vojáků, nové zprávy z roku 2023 dokládají využívání dětských vojáků v přímých bojích.

© Getty Images

Dlouhodobé trauma -

Co se děje s bývalými dětskými vojáky? Mnozí z nich čelí trvalému emocionálnímu, fyzickému a vývojovému traumatu, aniž by měli přístup k rehabilitačním programům nebo jiným terapeutickým modelům, které by jim mohly pomoci vyrovnat se s jizvami z dětství.

© Getty Images

Problémy při reintegraci -

Reintegrace do komunity může být velmi náročná, protože mnoho bývalých dětských vojáků uvádí, že čelí stigmatizaci a odmítání, a to jak ze strany své, tak ze strany svých rodin. Jiní čelí zadržení a zatčení kvůli svému spojení s ozbrojenými skupinami.

© Getty Images

Propuštění dětští vojáci -

Jen v roce 2017 bylo z ozbrojených skupin propuštěno více než 10 000 dětí, mimo jiné v Kolumbii, Nigérii a Jižním Súdánu. Mnohé z nich se však potýkaly s nedostatkem podpory v oblasti fyzického a duševního zdraví, aby překonaly své zkušenosti z konfliktu.

© Getty Images

Rehabilitace pro úspěšné znovuzačlenění -

Organizace na ochranu lidských práv tvrdí, že proces reintegrace by měl nutně zahrnovat poskytování vzdělání a odborné přípravy, aby se minimalizoval opětovný nábor a aby bývalí dětští vojáci měli možnost volby, pokud jde o jejich budoucnost.

© Getty Images

Odpovědnost bývalých dětských vojáků -

Otázka odpovědnosti bývalých dětských vojáků je složitá a mnohostranná, protože každý případ se řeší individuálně. Tyto složitosti se objevily ve světle soudního procesu s Dominicem Ongwenem, ugandským bývalým dětským vojákem, který se stal velitelem, v roce 2021.

© Getty Images

Bývalý dětský voják byl odsouzen -

Dominic Ongwen, který byl v devíti letech unesen Armádou božího odporu Josepha Konyho, byl souzen jako bývalý dětský voják za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Na snímku je Kony, který je stále na svobodě za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

© Getty Images

Oběť se stala pachatelem -

Mezinárodní trestní soud uvedl, že Ongwen stoupal v hodnostech a stal se vůdčí osobností v konfliktu, přičemž nařídil několik masakrů, únosů a nábor dětských vojáků. Žalobci tvrdili, že Ongwen byl bývalou obětí, která se stala pachatelem.

© Getty Images

Nesou odpovědnost za činy jako dospělí -

Organizace Human Rights Watch tvrdí, že Ongwen byl sice uneseným dítětem a obětí, ale násilí, které zažil jako dítě, by nemělo být použito k popření odpovědnosti za jeho činy v dospělosti.

© Getty Images

Význam prevence -

Ongwenův případ, stejně jako všechny případy násilí páchaného na dětech, poukazuje na význam prevence, ale také na důležitost důkladné rehabilitace a reintegrace, aby se z dětských vojáků nestali v dospělosti pachatelé.

Zdroje: (Save the Children) (United Nations) (Reuters) (AP) (Human Rights Watch) (Georgetown Journal of International Affairs) (Stimson Center) (Ford Institute for Human Security)

© Getty Images