© Shutterstock

Pocit odměny -

Lidé se rádi dívají na lidi, které považují za atraktivní. Když si někdo otevře seznamovací aplikaci, zobrazí se mu řada fotek potenciálních milenců.

© Shutterstock

Pocit odměny -

Dondersovo centrum pro kognitivní neuroimaging v Nizozemsku zjistilo, že aktivita v oblasti mozku, která se podílí na zpracování odměn, je aktivnější, když se lidé dívají na jiné atraktivní lidi.

© Shutterstock

Nucleus accumbens -

Tato oblast mozku, známá jako nucleus accumbens, funguje jako nervové rozhraní mezi motivací a jednáním. Hraje klíčovou roli při jídle, sexu a chování souvisejícím se stresem a užíváním drog.

© Shutterstock

Nečekaná odměna -

Nečekané odměny vyvolávají v mozkových centrech odměn ještě větší aktivitu než ty, o kterých víme, že přijdou. Prvek nepředvídatelnosti udržuje v uživatelích zvědavost a tvoří závislost.

© Shutterstock

Nečekaná odměna -

Při používání aplikací, jako je Tinder, to funguje podobně jako u výherních automatů v kasinu - nikdy nevíte, kdy trefíte jackpot.

© Shutterstock

„Swipování“ -

Když uživatelé v aplikaci přejedou prstem doprava, nevědí, jestli s danou osobou budou mít shodu, tzv. „match“. A když konverzace začne, nevědí, jestli a kdy jim dotyčná osoba odpoví.

© Shutterstock

„Swipování“ -

I když zrovna nejste online, ostatní vám stále můžou dát „like“, takže pokud aplikaci otevřete po delší době, čekají na vás potenciální nové shody!

© Shutterstock

Dorzolaterální prefrontální kůra -

K regulaci a výběru možností zapojujeme jinou část mozku, tzv. dorzolaterální prefrontální kůru.

© Shutterstock

Volba -

Při reakci na volbu se aktivuje amygdala a ventrální striatum. Ventromediální prefrontální kůra se zaměřuje na subjektivní hodnoty, zatímco dorzolaterální prefrontální kůra porovnává jednotlivé hodnoty mezi sebou.

© Shutterstock

Význam hodnot -

Význam jednotlivých hodnot v těchto aplikacích ovlivňují faktory, jako je tzv. hyperbolické diskontování, kognitivní zkreslení a klesající spokojenost s rostoucí spotřebou.

© Shutterstock

Cíle -

V závislosti na našich cílech přikládá dorzolaterální prefrontální kůra vyšší hodnotu určitým volbám, které můžeme učinit. Jinými slovy, sebeovládání nemusí být vždy jednoduché, je to boj impuls vs. rozvaha.

© Shutterstock

Neustálé kontrolování aplikace -

Pokud si někdo klade za cíl najít si partnera, část mozku s dorzolaterální prefrontální kůrou přikládá pravidelnému kontrolování aplikace větší váhu.

© Shutterstock

Velký výběr -

Dalším velkým problémem seznamovacích aplikací je obrovské množství možností. Někteří psychologové tvrdí, že příliš velký výběr snižuje pravděpodobnost, že se vůbec pro někoho rozhodnete.

© Shutterstock

Velký výběr -

Jedna studie Kolumbijské univerzity například zjistila, že lidé si častěji koupí džem, když mají na výběr jen ze šesti možností místo třiceti.

© Shutterstock

Velký výběr -

Zjistilo se, že když měli dané osoby na výběr z méně možností, byly se svou volbou mnohem spokojenější.

© Shutterstock

Změny v reakci mozku -

Některé studie naznačují, že čím víc času trávíme na seznamovacích aplikacích, tím víc se tomu mozek přizpůsobuje.

© Shutterstock

Změny v reakci mozku -

Centrum odměn a učení v mozku je spojeno s chemickou látkou zvanou dopamin. Dopamin uvolňuje příjemný pocit v reakci na odměnu.

© Shutterstock

Dopaminová reakce -

Postupem času však dochází k tomu, že stále více dopaminových neuronů reaguje na pouhé předvídání odměny namísto odměny samotné.

© Shutterstock

Dráha odměny -

Jinými slovy, podnět, který předpovídá získání odměny, vyvolává větší množství dopaminu. Když víme, co se stane, uvolní se více šťastných chemických látek, než když odměny reálně dosáhneme.

© Shutterstock

Dráha odměny -

Seznamovací aplikace mohou ovládnout naši mozkovou dráhu učení a odměn. Nejprve pravděpodobně dojde k uvolnění dopaminu, jakmile si prohlédneme, s kým máme shodu.

© Shutterstock

Příliv dopaminu -

Postupem času se však zvyšuje pravděpodobnost, že člověk zažije příliv dopaminu už jen z toho, že mu pípne oznámení. Mozek si to začne spojovat s tím, jaký máte pocit, když s někým máte shodu.

© Shutterstock

Může vzniknout závislost? -

Znamená to, že seznamovací aplikace mohou být návykové? Provozují je společnosti, jejichž cílem je vydělávat peníze. Čím více času v aplikaci strávíte, tím více peněz vydělají...

© Shutterstock

Může vzniknout závislost? -

Dopamin se podílí na řadě návykových procesů, ale o výsledcích toho, co se odehrává v seznamovacích aplikacích a jaké jsou účinky na uživatele, toho stále moc nevíme.

© Shutterstock

Žaloby -

Na svatého Valentýna v roce 2024 podala skupina šesti lidí žalobu na společnost Match Group (vlastníka aplikací Tinder, Hinge a dalších populárních seznamovacích aplikací a webů) s tvrzením, že jejich „návykové a herní“ funkce byly vytvořeny tak, aby „uzamkly uživatele do smyčky neustálého placení aplikace“.

© Shutterstock

Žaloby -

Společnost Match Group toto obvinění popírá a tvrdí, že se aplikace snaží „dostat lidi na rande každý den“, uvedl mluvčí společnosti.

© Shutterstock

Mění sociální interakce, nebo je usnadňují? -

Molly Crockettová, neuroložka z univerzity Yale, napsala v reakci na nedávné pobouření článek o seznamovacích aplikacích. V něm uvedla, že tyto aplikace lidské chování nijak nemění.

© Shutterstock

Dělají život snažší -

Tvůrci seznamovacích aplikací také tvrdí, že lidem usnadňují život, aniž by ho měnili nebo nabourávali přirozenou neurobiologii.

© Shutterstock

Láska není tak profitabilní -

Pokud by tomu tak skutečně bylo, mnoho těchto aplikací by nevydělávalo. Přežívají tak dlouho, dokud uživatelé „swipují“.

© Shutterstock

Průzkum pokračuje -

Pro mnohé jsou seznamovací aplikace způsobem, jak se alespoň dočasně zbavit nudy. V nejhorším případě nabízejí rychlé uspokojení a v nejlepším případě šanci najít někoho výjimečného. Popularita těchto aplikací může stoupat a klesat a mohou nabourávat mozkové dráhy odměn, ale je více než pravděpodobné, že tu s námi ještě nějakou dobu budou.

Zdroje: (National Geographic) (Psychology Today) (The Guardian) (Pew Research Center)

© Shutterstock