Jak AI chápe jazyk, hádá slova a prozrazuje se opakováním
První prvek, který se v tomto seznamu objeví, má pravděpodobně nejlépe identifikovatelný název. Americium bylo pojmenováno podle Ameriky a jedná se o radioaktivní prvek, který byl poprvé vyroben v roce 1944 v rámci projektu Manhattan. V periodické tabulce chemických prvků se nachází vedle plutonia (Pu), což je další známý radioaktivní prvek.
Livermorium bylo odhaleno v roce 2000 a pojmenováno podle Lawrence Livermore National Laboratory, která zase dostala jméno podle města Livermore v Kalifornii. Prvek je však příliš nestabilní na to, aby měl nějaké praktické využití, a proto je jeho hlavním účelem rovněž vědecký výzkum.
Je zajímavé, že americký stát Kalifornie má také prvek pojmenovaný po sobě. Stejně jako ostatní prvky nazvané podle míst v Americe je to vysoce radioaktivní kov. Kalifornium se používá převážně při léčbě rakoviny a ve vědeckém výzkumu.
Poslední prvek, který byl pojmenován podle místa v Americe, je tennessin, nazvaný podle státu Tennessee, přestože objev tohoto prvku byl oznámen v Rusku. Z velké části k tomu přispěla společná spolupráce amerických a ruských vědců. Tennessin je předposledním prvkem uvedeným v periodické tabulce prvků a také se používá především pro výzkum.
Na tomto seznamu se jako první objevuje francium, velmi vzácný prvek pojmenovaný po Francii. Kvůli jeho vzácnosti a nebezpečné nestabilitě je téměř nemožné ho komerčně využívat.
Je zajímavé, že gallium je dalším prvkem pojmenovaným po Francii, ačkoli jeho název byl převzat ze starověkého názvu země Galie. Jedná se o poměrně měkký kov, který se může tavit při teplotě blízké pokojové a který se nachází na mnoha místech po celém světě (konkrétně v LED diodách a solárních panelech).
Než se z francouzského města Paříž stalo známé moderní město, stávalo na jeho místě město Lutetia. Po tomto městě byl pojmenován prvek lutecium, což je mimořádně vzácný přírodní kov, který lze nalézt v detektorech PET.
Polonium bylo objeveno v roce 1898 fyzičkou Marií Curie a bylo pojmenováno po její rodné zemi Polsku. Jde o velmi nebezpečný chemický prvek, který se používá především jako zdroj tepla v kosmických zařízeních.
Germanium je chemický prvek, jehož vlastnosti jsou velmi podobné křemíku a cínu. Tento prvek byl pojmenován podle země Německo, kde byl v roce 1886 objeven. Germanium má docela široké využití, především v polovodičích a optických vláknech.
Hassium je jeden z 24 syntetických prvků v periodické tabulce prvků, což znamená, že se na Zemi přirozeně nevyskytuje. Byl pojmenován podle německého státu Hesensko (latinsky Hassia) a podobně jako ostatní syntetické prvky je extrémně nestabilní a velmi rychle se rozpadá.
Další prvek pojmenovaný po německém místě je Darmstadtium, které dostalo svou přezdívku podle města Darmstadt ve spolkové zemi Hesensko. Darmstadtium je dalším syntetickým prvkem, který nemá žádné praktické využití mimo vědecký výzkum.
Rhenium je jediný prvek v periodické tabulce, který je pojmenován po řece, konkrétně po Rýnu, který protéká mnoha evropskými zeměmi a vlévá se do Severního moře. Rhenium je velice vzácný kov, který odolává vysokým teplotám, což z něj činí dokonalý prvek pro použití v proudových motorech.
Skandium je nesmírně vzácný a drahý kov, který se využívá v letectví a kosmonautice, a dokonce i ve sportovním vybavení. Tento prvek byl pojmenován podle severoevropské oblasti Skandinávie, jež zahrnuje mnoho severských zemí.
Hafnium je vysoce korozní prvek, který byl objeven v roce 1923 a pojmenován podle Hafnie, což je latinský název dánské Kodaně. Prvek se používá v jaderných reaktorech a leteckých materiálech, zejména proto, že je schopen pohlcovat silné radioaktivní neutrony.
Název tohoto prvku byl inspirován latinským názvem švédského města Stockholm (Holmia). Holmium má nejvyšší magnetický bod ze všech prvků na Zemi, což mu dovoluje být užitečným doplňkem specifických magnetů a dokonce i laserů.
Ze všech prvků vzácných zemin uvedených v periodické tabulce prvků je thulium jedno z nejvzácnějších. Byl objeven v roce 1879 a pojmenován podle Thule, což je starořecký název pro Skandinávii nebo Island. Je zajímavé, že thulium se používá v přenosných rentgenových zařízeních a jaderných reaktorech.
Vesnice Ytterby ve Švédsku je proslulá jako nejúrodnější místo na světě, kde byly objeveny chemické prvky. Ytterbium je totiž jedním ze čtyř prvků nazvaných podle této vesnice a další čtyři prvky zde byly rovněž objeveny.
Yttrium je další prvek nazvaný podle vesnice Ytterby ve Švédsku. Tento stříbřitě kovovitý prvek byl objeven již v roce 1787 a od té doby se používá jako důležitá součást různých elektronických zařízení, včetně LED diod.
Jde o třetí prvek pojmenovaný po Ytterby. Terbium je stříbřitý kov vzácných zemin, který se používá také v počítačových součástkách a zářivkách. Je zajímavé, že se tento prvek používá také v námořních sonarových systémech.
Erbium je čtvrtým prvkem, jehož název pochází z Ytterby. Na erbium se spoléhá mnoho oblastí medicíny, například dermatologie a stomatologie, ačkoli tento prvek lze nalézt také v optických vláknech, laserech a jaderné technologii.
Stroncium je měkký kov, který je chemicky velmi reaktivní, a proto je ideální pro použití v ohňostrojích. Tento prvek byl objeven v roce 1790 a po zapálení vytváří zářivě červené plameny. Stroncium bylo pojmenováno podle skotské vesnice Strontian.
Tento prvek je všeobecně známý, zejména proto, že se nachází v lidském těle. Měď je měkký kov, který dostal jméno podle řeckého města Kypr, kde ji před 3000 lety těžili staří Římané. Původním římským názvem pro tento prvek bylo aes cyprium (kyperský kov), který se později vyvinul v latinské cuprum. Z něj pak vzniklo staroanglické slovo coper.
Hořčík je lehký kov, který je často používán v ohňostrojích. Je jedenáctým nejhojněji zastoupeným prvkem v lidském těle a byl pojmenován podle řeckého okresu Magnesia.
Řecký okres Magnesia dal také jméno prvku manganu. Přestože má moderní využití při zvyšování pevnosti a odolnosti oceli, používal se jako pigment pro jeskynní malby ve Francii již před téměř 30 000 lety.
Stejně jako Amerika má také evropský kontinent výsadu mít prvek, který je po něm pojmenován. Europium se používá ve fluorescenčních aplikacích, jako jsou televizní obrazovky a LED světla. Vzhledem ke svým luminiscenčním vlastnostem se využívá také v opatřeních proti padělání.
Jako inspirace pro pojmenování tohoto prvku posloužil latinský název Ruska, tedy Ruthenia. Ruthenium je vzácným a tvrdým kovem, který byl objeven v roce 1844. Od té doby se využívá ke zlepšení vlastností platiny a palladia, díky čemuž je užitečný v elektrických zařízeních.
Moskovium je silně radioaktivní syntetický prvek, který byl pojmenován podle Moskvy v Rusku, kde byl v roce 2003 poprvé syntetizován. Představuje další prvek s omezeným praktickým využitím.
Dubnium je další syntetický prvek nazvaný podle místa v Rusku, konkrétně podle vesnice Dubna nedaleko Moskvy. V současnosti nemá tento prvek žádnou známou biologickou úlohu a používá se pouze ve výzkumu.
Nihonium je syntetický prvek, který byl prvně syntetizován v roce 2004 a pojmenován podle nihonu, jedné ze dvou japonských výslovností názvu Japonska. Je zajímavé, že název byl stanoven 12 let poté, co byl prvek oficiálně vytvořen.
Jeden z nejměkčích prvků na planetě je indium, které bylo pojmenováno podle země Indie, i když se také předpokládá, že název pochází z latinského slova indicum, což znamená indigo. Jedná se o kov, který se používá v mnoha různých odvětvích, včetně dotykových displejů a vysavačů.
Minerál beryl, obsahující berylium, se používal již ve 3. století před naším letopočtem. Beryllium bylo pojmenováno podle tohoto minerálu, ačkoli ten byl zase pojmenován podle města Belur v jižní Indii. Tento prvek se používá v letectví a elektronice.
Zdroje: (Ptable) (Science Notes and Projects) (The Royal Society of Chemistry) (Britannica) (American Chemical Society)
Asi jste už někdy slyšeli, že svět kolem nás se skládá z atomů. I když se nemýlí, je v tom mnohem víc, než si možná myslíte. Periodická tabulka prvků, která seřazuje všechny prvky (radioaktivní i jiné) podle jejich struktury, obsahuje 118 chemických prvků. Jedná se o stavební kameny našeho světa. Věděli jste ale, že názvy některých prvků jsou odvozeny od míst? Klikněte na následující galerii a podívejte se, která to jsou.
Chemické prvky pojmenované po určitých místech
Bydlíte v některé z těchto lokalit?
LIFESTYLE Věda
Asi jste už někdy slyšeli, že svět kolem nás se skládá z atomů. I když se nemýlí, je v tom mnohem víc, než si možná myslíte. Periodická tabulka prvků, která seřazuje všechny prvky (radioaktivní i jiné) podle jejich struktury, obsahuje 118 chemických prvků. Jedná se o stavební kameny našeho světa. Věděli jste ale, že názvy některých prvků jsou odvozeny od míst? Klikněte na následující galerii a podívejte se, která to jsou.