Procentuální podíl HDP na vzdělávání
V roce 2024 šla k volbám víc než polovina světové populace. Přesto lidé po celém světě otevřeně vyjadřovali nespokojenost s tím, jak jejich vlády fungují. Podle každoroční zprávy Democracy Index, kterou vydává Economist Intelligence, nástup populistických hnutí oslabuje instituce a právní procesy, na kterých stojí skutečně fungující demokracie. Zpráva za rok 2024 ukazuje, že jen 15 % zemí (celkem 25) splňuje podmínky plnohodnotné demokracie. Naopak 60 států — skoro 40 % světa — žije pod autoritářskými režimy.
Společnost Economist Intelligence hodnotila 167 zemí a každé přidělila skóre od nuly do deseti podle pěti hlavních oblastí: volební proces a rozmanitost politických stran, fungování vlády, politická účast občanů, politická kultura a občanské svobody.
Kterých 30 zemí si vede nejhůř a patří mezi nejtvrdší diktatury? Klikněte na naši galerii a podívejte se.
Na 30. místě se nachází Bahrajn se skóre 2,45. Země je řízena králem Šejkem Hamadem bin Isou Al Khalifou, který vládne Bahrajnu od roku 1999.
Na 29. místě se nachází Mali se skóre 2,4. V dubnu 2024 vydala malijská vláda dekret o pozastavení činnosti politických stran a sdružení „politického charakteru“.
Na 28. místě žebříčku se s hodnocením 2,31 umístila Libye. V listopadu 2024 oznámila tato země záměr zavést morální politiku na ochranu takzvané „veřejné morálky“ v občanské společnosti.
Niger se s hodnocením 2,26 umístil na 27. místě. Generál Abdourahamane Tiani svrhl prezidenta Mohameda Bazouma v roce 2023. Přechodné úřady v zemi jsou obviňovány z potlačování svobody tisku v zemi.
Na 26. místě žebříčku se s hodnocením 2,25 nachází Venezuela. Nicolás Maduro vládne této zemi již 12 let a byl obviněn z manipulace posledních prezidentských voleb.
Na 25. místě se se skóre 2,18 nachází Gabon. V zemi vládne generál Brice Nguema, který byl zvolen v roce 2025 a vedl převrat proti Ali Bongo Ondimbovi po 12 letech jeho autoritářské vlády. Ondimba převzal funkci prezidenta po svém otci, který vládl od roku 1967 až do své smrti v roce 2009. Nguema slibuje, že zbaví zemi korupce a zavede demokratické zřízení.
S hodnocením 2,13 se na 24. místě umístilo Burundi. Prezidentem země je Évariste Ndayishimiye, který zde vládne od roku 2000. V roce 2024 Mezinárodní federace pro lidská práva (FIDH) obvinila vedení země, že se stává „stále násilnějším diktátorským režimem“.
Na 23. místě se se skóre 2,11 nachází Čína. Tato země je státem s jedinou vládnoucí stranou, kterou je Komunistická strana Číny (KSČ). Ústava této země popisuje formu vlády jako „lidovou demokratickou diktaturu“.
Na 22. místě se s hodnocením 2,10 umístil Uzbekistán. Podle organizace Reportéři bez hranic „vláda zpřísnila kontrolu nad internetem“. Většina médií je nějakým způsobem propojena se státem.
Na 21. místě se nachází Nikaragua se skóre 2,09. V čele země stojí Daniel Ortega, který poprvé zastával funkci prezidenta v letech 1985–1990 a poté se do této funkce vrátil v roce 2007. Od roku 2025 je Ortega spoluprezidentem spolu se svou ženou Rosario Murillo. Od Ortegaova nástupu do úřadu bylo v zemi uzavřeno přes 5 000 nevládních organizací.
Saúdská Arábie se s hodnocením 2,08 umístila na 20. místě žebříčku. Saúdskou Arábii vede korunní princ Mohammed bin Salman. Tento vůdce se dostal na titulní stránky mezinárodních médií po promyšlené vraždě Jamala Khashoggiho, novináře deníku Washington Post.
S hodnocením 2,04 se na 19. místě žebříčku umístila Guinea. Guineu od roku 2021 vede vojenský důstojník Mamady Doumbouya. Doumbouya je zodpovědný za státní převrat, který svrhl předchozího prezidenta Alpha Condého. Od roku 2023 se země v žebříčku propadla o 10 míst, což svědčí o zhoršující se situaci.
Na 18. místě se nachází Guinea-Bissau se skóre 2,03. Tuto zemi vládne Umaro Mokhtar Sissoco Embaló. Embaló je prezidentem od roku 2020, předtím působil jako předseda vlády. Ačkoli jeho funkční období skončilo v únoru 2025, stále nezložil funkci a odmítá odstoupit.
Na 17. místě žebříčku se nachází Rusko, které získalo skóre 2,03. Ruský prezident Vladimir Putin je považován za diktátora, zejména od začátku svého druhého prezidentského mandátu v roce 2012. Putinova vláda je široce odsuzována lidskoprávními organizacemi.
Na 16. místě se nachází Bělorusko, které získalo skóre 1,99. Bělorusko vede první a jediný prezident země Alexandr Lukašenko, který tuto funkci zastává od roku 1994.
Na 15. místě žebříčku se nachází Eritrea se skóre 1,97. V čele Eritreje stojí Isaias Afwerki, který je autoritářským vládcem země od roku 1993. Afwerki se nikdy oficiálně neucházel o zvolení do své funkce a neúnavně potlačuje veškerý disent.
S hodnocením 1,96 se Írán umístil na 14. místě. Írán je veden nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, který tuto funkci zastává od roku 1989. Chameneí byl prezidentem země v letech 1981–1989.
Na 13. místě žebříčku se umístil Jemen se skóre 1,95. Země je uprostřed obrovské občanské války, která trvá už víc než deset let. Jemen je rozdělený mezi Hútíe na severu a Prezidentskou radu pro vedení země (PLC), která ovládá jižní a východní části státu.
S hodnocením 1,92 se Demokratická republika Kongo umístila na 12. místě žebříčku. Poslední volby se v této zemi konaly v prosinci roku 2023. Prezident Félix Tshisekedi získal téměř tři čtvrtiny hlasů. Ostatní kandidáti volby označili za „frašku“.
Na 11. místě se nachází Rovníková Guinea s hodnocením 1,92. Tato země je považována za nejdéle trvající diktaturu na světě. Teodoro Obiang Nguema vládne zemi již více než 40 let poté, co zavraždil bývalého prezidenta Francisca Macíase Nguemu.
Na desátém místě se s hodnocením 1,89 umístil Čad. Tuto středoafrickou zemi vede Mahamat Idriss Deby, který nastoupil po svém otci. Čad sice uspořádal volby, ale mezinárodní organizace je označily za nelegitimní.
Tádžikistán se s hodnocením 1,83 umístil na devátém místě. Od roku 1994 je tato země ovládána autoritářským vůdcem Emomali Rahmonem. Mnoho novinářů bylo kvůli tlaku vlády vyhnáno ze země.
Laos je na osmém místě žebříčku se skóre 1,71. Jde o stát s jednou vládnoucí stranou. Lao People's Revolutionary Party (Lidová revoluční strana Laosu) má svého generálního tajemníka, který má v konečném důsledku hlavní slovo v řízení celé země.
S hodnocením 1,66 se Turkmenistán umístil na sedmém místě. Tato země měla dosud pouze tři prezidenty: Saparumurat Niyazov, který vládl 15 let, Gurbanguly Berdimuhamedow, který vládl 15 let, a nyní jeho syn Serdar Berdimuhamedow, který je prezidentem země od roku 2022.
Šestou nejhorší diktaturou je Súdán s hodnocením 1,46. Súdán, který již v roce 2023 patřil mezi nejhorší země (10. místo), se výrazně propadl a konec občanské války v zemi není v dohledu.
Na pátém místě seznamu se nachází Sýrie, která získala 1,32 bodu. Sýrie prožila více než deset let občanské války, která rozvrátila zemi a vyvolala obrovskou humanitární krizi. Od svržení bývalého vůdce režimu Bašára Asada se země začíná vydávat na cestu demokratizace a budování demokratických institucí.
Na čtvrtém místě žebříčku se nachází Středoafrická republika. V čele země stojí od roku 2016 Faustin-Archange Touadéra. Jeho vláda poskytuje občanům velmi málo svobod, což se odráží v celkovém hodnocení 1,18.
Třetí nejhorší hodnocení získala Severní Korea s hodnocením 1,08. Tato země je od roku 2011 pod vládou Kim Čong-una. Kim je nástupcem svého otce a dědečka. Je známý jako brutální vládce a je obviněn z několika zločinů proti lidskosti.
Na druhém místě žebříčku se s hodnocením 0,96 nachází Myanmar, známý také jako Barma. Tato země je od roku 2021 pod vojenskou vládou. Muslimové z etnické skupiny Rohingya čelí v Myanmaru již řadu let pronásledování a genocidě, přičemž více než milion z nich uprchlo do jiných zemí.
Afghánistán je na tom v přístupu k demokracii vůbec nejhůř — jeho skóre je pouhých 0,25. Stejně nízko byl hodnocen už v roce 2023. Pod vládou Tálibánu v zemi neexistují volby ani politický pluralismus. Vláda fakticky nefunguje a lidé nemají přístup k občanským svobodám.
Zdroje: (Al Jazeera) (BBC) (Africa Defense Forum) (The Guardian) (Africa News) (Cairo Institute for Human Rights Studies) (LaCroix) (International Federation for Human Rights) (Economist Intelligence)
Země, kde stále panuje diktatura
Národy žijící pod autoritářskou vládou
LIFESTYLE Autoritářství
V roce 2024 šla k volbám víc než polovina světové populace. Přesto lidé po celém světě otevřeně vyjadřovali nespokojenost s tím, jak jejich vlády fungují. Podle každoroční zprávy Democracy Index, kterou vydává Economist Intelligence, nástup populistických hnutí oslabuje instituce a právní procesy, na kterých stojí skutečně fungující demokracie. Zpráva za rok 2024 ukazuje, že jen 15 % zemí (celkem 25) splňuje podmínky plnohodnotné demokracie. Naopak 60 států — skoro 40 % světa — žije pod autoritářskými režimy.
Společnost Economist Intelligence hodnotila 167 zemí a každé přidělila skóre od nuly do deseti podle pěti hlavních oblastí: volební proces a rozmanitost politických stran, fungování vlády, politická účast občanů, politická kultura a občanské svobody.
Kterých 30 zemí si vede nejhůř a patří mezi nejtvrdší diktatury? Klikněte na naši galerii a podívejte se.