© Shutterstock

Mladé mozky -

Není žádným velkým tajemstvím, že se děti učí novým dovednostem lépe než dospělí. Zdá se, že mladí lidé začínají s novým koníčkem a osvojují si ho s takovou rychlostí, o jaké se dospělým může jen zdát.

© Shutterstock

Mladé mozky -

Je to proto, že děti lépe vnímají zákonitosti implicitně, tj. chápou, že určitá činnost bude mít určité důsledky, aniž by rozuměly tomu, co se vlastně děje.

© Shutterstock

Naděje -

Po dvanáctém roce věku se naše schopnost přijímat nové informace začíná snižovat. Pro lidi, kteří se chtějí naučit nové dovednosti po 12. roce života, však není vše ztraceno.

© Shutterstock

Naděje -

Ve skutečnosti si náš mozek zachovává "neuroplasticitu", která mu umožňuje měnit své nastavení v reakci na nové výzvy, a to i v dospělosti.

© Shutterstock

'Začátečníci' -

V lednu 2021 vydal americký novinář Tom Vanderbilt knihu "Začátečníci", v níž osvětluje, jak se v dospělosti efektivně učit.

© Shutterstock

Nejlepší tipy -

Kniha kombinuje vědecké poznatky o získávání dovedností s některými poznatky, které se Vanderbilt naučil během roku, který strávil tím, že se věnoval řadě nových dovedností, například zpěvu, žonglování a surfování.

© Shutterstock

Myšlení začátečníka -

Prvním a možná nejdůležitějším poznatkem z knihy je osvojit si "začátečnické myšlení". Pokud si chcete v dospělosti osvojit novou dovednost, nemá smysl usilovat o dokonalost.

© Shutterstock

Myšlení začátečníka -

Mnohem důležitější (a efektivnější) je prostě začít se učit a uvědomit si, že samotný proces učení přináší potěšení; nemusí být vždy cílem.

© Shutterstock

Myšlení začátečníka -

Takový přístup k učení zaujímá většina dětí, jenže jako dospělí se začínáme zabývat dosahováním cílů a usilováním o ně.

© Shutterstock

Poučte se ze svých chyb -

Dalším základním principem dobrého učení je učit se z vlastních chyb. Může to znít jako samozřejmost, ale až příliš často zapomínáme na důležitost analýzy svých činů.

© Shutterstock

Poučte se ze svých chyb -

Při nácviku určité dovednosti je lákavé ji prostě opakovat stále dokola, aniž bychom po každém opakování řádně analyzovali, co se povedlo a co ne.

© Shutterstock

Záměrná praxe -

Psychologové tomu říkají "záměrná praxe". Bez ní hrozí, že se praxe stane zbytečnou.

© Shutterstock

Význam rozmanitosti -

Měli byste se také snažit, aby vaše praxe byla pestrá. To je možná méně intuitivní než záměrné cvičení, ale přesto je to důležitý tip, který Vanderbilt zdůraznil.

© Shutterstock

Význam rozmanitosti -

Vanderbilt ve své knize vypráví o tom, jak se učil žonglovat. Místo aby žongloval na stejném místě se stejnými míčky, raději je míchal.

© Shutterstock

Význam rozmanitosti -

Zjistil, že mu při učení pomáhá, když předměty střídá a mění výšku, do které je hází. Zkoušel to také vsedě a při chůzi.

© Shutterstock

Opakování bez opakování -

Podle jednoho z vědců pomáhá toto cvičení "opakování bez opakování" mozku, aby se stal flexibilnějším a dokázal se vypořádat s nepředvídatelnými situacemi.

© Shutterstock

Výuka -

Zajímavé je, že se také zdá, že se lépe učíme, když víme, že budeme muset danou dovednost naučit ostatní. Důvod tohoto zdokumentovaného jevu není jasný.

© Shutterstock

Výuka -

Je možné, že očekávání, že budeme muset učit ostatní, zvyšuje naši zvědavost, čímž se mozek připravuje na lepší pozornost a silnější paměťové stopy.

© Shutterstock

Výuka -

Až se budete příště učit nějakou novou dovednost, představte si, jak ji učíte někoho jiného. Možná zjistíte, že si ji osvojíte snadněji než jindy.

© Shutterstock

Sledujte nováčka -

Užitečné je také pozorovat ostatní, jak provádějí dovednost, kterou se snažíte naučit. Podle Vanderbilta byste se však neměli omezovat pouze na sledování odborníků.

© Shutterstock

Sledujte nováčka -

Vanderbilt zjistil, že může být také užitečné sledovat jiné amatéry, protože můžete přímo pozorovat, co dělají správně a co špatně.

© Shutterstock

Nepřehánějte to -

Dalším praktickým tipem je vybrat si novou dovednost, kterou lze snadno začlenit do současného životního stylu. To vám pomůže vyhnout se myšlence, že učení je velkou časovou investicí.

© Shutterstock

Nepřehánějte to -

Vanderbilt například zjistil, že se mu podařilo zlepšit kresbu za dobu, kterou by normálně potřeboval na sledování televizního programu.

© Shutterstock

Proč? -

V tuto chvíli si možná říkáte: "Ale proč se obtěžovat?" Může se zdát, že je zbytečné nebo dokonce zbytečné ztrácet čas učením se nové dovednosti, když už víte, v čem jste dobří.

© Shutterstock

Několik výhod -

Výzkumy však ukazují, že učení se novým dovednostem v dospělosti přináší řadu výhod. Například můžete zabránit určitému úpadku duševních schopností, který přichází s věkem.

© Shutterstock

Boj proti úbytku kognitivních funkcí -

V jedné studii se skupina dospělých ve věku 58 až 86 let účastnila kurzů na různá témata. Po několika měsících dosáhli pokroku v těchto dovednostech, ale také se zlepšili v obecných kognitivních testech.

© Shutterstock

Boj proti úbytku kognitivních funkcí -

V obecných kognitivních testech se tato skupina dospělých vyrovnala skupině dospělých o 30 let mladších.

© Shutterstock

Zvyšte svou kreativitu -

Vanderbilt ve své knize navrhuje, že je lepší procvičovat více dovedností, než se zaměřovat na jednu konkrétní. To může dokonce zvýšit vaši kreativitu.

© Shutterstock

Zvyšte svou kreativitu -

Ve své knize "Range: David Epstein poznamenal, že nositelé Nobelovy ceny se častěji než ostatní vědci věnují uměleckým zájmům.

© Shutterstock

Zlepšení myšlení a rozhodování -

I frustrace spojená s učením se nové dovednosti může být přínosná. Výzkum naznačuje, že schopnost rozpoznat hranice našich znalostí je důležitá, pokud jde o myšlení a rozhodování.

Zdroje: (BBC)

© Shutterstock