<p>Pojďme si připomenout velkou událost, která se odehrála před 50 lety. Tehdy se Spojené státy a Sovětský svaz spojily v první společné pilotované vesmírné misi. Výsledkem byl historický okamžik – podání rukou ve stavu beztíže, které sledoval celý svět.</p><p>Projekt Apollo-Sojuz byl součástí politiky uvolňování napětí mezi dvěma supervelmocemi. Na krátkou chvíli sjednotil nejen dvě země, ale i dva odlišné světy. O půl století později jsou však vztahy mezi Amerikou a Ruskem nejnapjatější od dob studené války.</p><p>Prohlédněte si tuto galerii a vraťte se do roku 1975, kdy se nad Zemí odehrál jedinečný moment historie.</p>
V květnu 1972 podepsali americký prezident Richard Nixon a sovětský premiér Alexej Kosygin v Moskvě dohodu, která připravila půdu pro historickou misi Apollo-Sojuz. Američané misi oficiálně nazvali „Testovací projekt Apollo-Sojuz (ASTP)“, zatímco Sověti ji pojmenovali „Experimentální let Sojuz-Apollo“.
V červnu 1972 astronauti Apolla 16 John Young, Charles Duke a Thomas Mattingly spolu s administrátorem NASA Dr. Jamesem Fletcherem představili prezidentu Richardu Nixonovi v Bílém domě model kosmické lodi Apollo-Sojuz.
Tři američtí astronauti, Donald „Deak“ Slayton, Vance D. Brand a Thomas P. Stafford, byli vybráni jako hlavní posádka zastupující Spojené státy.
Hlavními členy sovětské posádky byli kosmonauti Valerij Nikolajevič Kubasov a Alexej Archipovič Leonov.
Pět členů posádky spolu zahájilo intenzivní výcvik ve vesmírném středisku NASA Lyndon B. Johnson v texaském Houstonu.
Astronauti absolvovali v Houstonu dvoutýdenní společný výcvik, jehož součástí bylo i seznamování se ve velitelském modulu Apollo.
Kromě výcviku v modulu Apollo se astronauti připravovali také v dokovacím modulu, simulátorech Sojuzu a maketách. Pokračovali ve studiu jazyků svých kolegů, včetně komunikace mezi kosmickými loděmi. Součástí jejich příprav byly také odborné brífinky o vědeckých experimentech plánovaných pro společnou misi.
V únoru 1975 se ve Spojených státech uskutečnil poslední společný výcvik amerických a sovětských astronautů.
S blížícím se datem startu uspořádaly posádky tiskovou konferenci v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. Médiím poskytly přehled o své misi a na rozloučenou se s nimi konala slavnostní recepce. Rusové odletěli z Houstonu 1. března a vrátili se do Sovětského svazu. Posádky se před svou historickou misí setkají ještě jednou, a to koncem dubna ve Hvězdném městečku u Moskvy.
Mezitím týmy amerických a sovětských vědců a letových techniků na svých lodích prováděly závěrečné přípravy a předstartovní kontroly.
15. července se astronauti Apolla vydali ke startovací rampě v Kennedyho vesmírném středisku. Na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu se na start připravovali také dva kosmonauti ze Sovětského svazu.
Později ráno odstartovala z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz-U.
15. července v podvečer odstartovala i raketa Saturn IB, aby vynesla americkou posádku na oběžnou dráhu.
NASA zveřejnila ilustraci sekvence mise ASTP, na níž jsou zvýrazněny jednotlivé fáze dráhy letu.
Při přiblížení k lodi Sojuz absolvovala kosmická loď Apollo řadu „setkávacích manévrů“.
Mezitím Sojuz 19 zahájil krouživý manévr, který ho přiblížil k velitelskému modulu Apolla.
V jedné z nejsložitějších fází mise se vesmírná kapsle Sojuz 19 přiblížila k americké lodi.
Na snímku: Americká kosmická loď Apollo je vidět ze Sojuzu 19, jak se přibližuje k sovětské lodi a úspěšně se připojuje k Rusům.
O tři hodiny později si oba velitelé mise, Stafford a Leonov, vyměnili přes otevřený průlez Sojuzu první mezinárodní podání ruky ve vesmíru.
Během prvního kontaktu mezi astronauty posádkám telefonoval americký prezident Gerald Ford a blahopřál jim k historickému úspěchu. Bylo jim také přečteno prohlášení sovětského generálního tajemníka Leonida Brežněva.
Zatímco obě lodě kotvily 222 km nad povrchem Země, tři Američané a dva Sověti prováděli společné vědecké experimenty.
Došlo k výměně vlajek a dárků a Alexej Leonov, velitel sovětské mise, si dokonce našel čas na to, aby nakreslil portrét svého amerického kolegy Thomase Stafforda.
Posádky se vzájemně navštěvovaly na svých lodích, společně jedly a konverzovaly, jak nejlépe uměly, ve svých jazycích.
Jedním z nejcitlivějších technických manévrů bylo dokování a opětovné dokování, během kterého si obě lodě vyměnily role a Sojuz se stal „aktivní“ lodí.
Po 44 hodinách letu se obě lodě rozdělily a vydaly se každý svou cestou. Obě však zůstaly na oběžné dráze, loď Apollo dalších pět dní, sovětská loď dva dny.
Sovětští kosmonauti přistáli 21. července 1975 na měkkém povrchu u Bajkonuru. Fotografové byli u toho, aby zachytili tento okamžik pro budoucí generace, když Valerij Kubasov podepisoval kosmickou kapsli Sojuz-19.
Velitelský modul ASTP Apollo 24. července 1975 přistál v Tichém oceánu západně od Havaje a ukončil tak historickou devítidenní misi americké posádky.
16. července 2010 se Valerij Kubasov, Thomas Stafford a Vance Brand setkali na newyorské burze na počest 35. výročí mise.
Zmenšené modely spojených kosmických lodí Apollo a Sojuz můžete obdivovat v Národním muzeu letectví a kosmonautiky ve Washingtonu a v muzeu RKK Energia u Moskvy.
Jedná se o oficiální znak zkušebního projektu Apollo-Sojuz, který vybrala NASA a Sovětská akademie věd. Na odznaku jsou slova Apollo v angličtině a Sojuz, což v ruštině znamená „svaz“.
Zdroje: (NASA) (Spaceline Org)
„Apollo-Sojuz“: Historický okamžik, kdy si Američané a Sověti podali ruce ve vesmíru
Velké setkání nad Zemí
LIFESTYLE Věda
Pojďme si připomenout velkou událost, která se odehrála před 50 lety. Tehdy se Spojené státy a Sovětský svaz spojily v první společné pilotované vesmírné misi. Výsledkem byl historický okamžik – podání rukou ve stavu beztíže, které sledoval celý svět.
Projekt Apollo-Sojuz byl součástí politiky uvolňování napětí mezi dvěma supervelmocemi. Na krátkou chvíli sjednotil nejen dvě země, ale i dva odlišné světy. O půl století později jsou však vztahy mezi Amerikou a Ruskem nejnapjatější od dob studené války.
Prohlédněte si tuto galerii a vraťte se do roku 1975, kdy se nad Zemí odehrál jedinečný moment historie.