Cesta na hranice poznání světa
<p>Ve švédském vzdělávacím centru pro dospělé došlo 4. února k tragické střelbě, která si vyžádala životy 11 osob včetně podezřelého střelce. Incident se odehrál ve škole Risbergska v Örebru, které se nachází přibližně 200 km západně od Stockholmu. Úřady obdržely tísňové volání kolem 12:30 a rychle se dostavily na místo. Policisté potvrdili, že všichni mrtví byli nalezeni v budově školy.Podle Jonase Claessona, ředitele regionálního zdravotnictví, bylo do místní univerzitní nemocnice převezeno dalších šest osob, přičemž pět z nich utrpělo střelná zranění. Čtyři z těchto zraněných potřebovali operaci, dva z nich jsou od té doby stabilizovaní. Švédská policie potvrdila, že vyšetřování probíhá na několika místech ve městě Örebro, zatímco na místě činu nadále pracují forenzní týmy. Úřady se domnívají, že střelec jednal sám.Několik hodin po útoku vystoupil na tiskové konferenci švédský premiér Ulf Kristersson, který násilí odsoudil. „Dnes jsme byli svědky brutálního a smrtícího násilí proti zcela nevinným lidem,“ prohlásil. „Jedná se o nejhorší masovou střelbu ve švédské historii. Mnoho otázek zůstává nezodpovězeno a ani já nemohu poskytnout odpovědi.“ Úřady zatím nepotvrdily konečný počet mrtvých a zraněných, protože vyšetřování stále pokračuje.</p><p>Teď je ideální chvíle podívat se nejen na situaci u nás, ale i do světa – zjistit, jaké mají jiné země zákony o držení zbraní a jak ovlivňují bezpečnost jejich obyvatel.</p>
Dosud nebylo dosaženo shody v tom, co přesně představuje masovou střelbu nebo jakýkoli jiný masový násilný čin, ale existuje několik společných definic. Při rozlišování masové střelby od jiných násilných trestných činů se bere v úvahu řada faktorů.
Při definování masové střelby se berou v úvahu především tři faktory – počet obětí, místo útoku a motivace střelce. Jedna z nejčastěji používaných definic, která bude použita i v tomto článku a kterou poskytuje databáze Mass Shooting Tracker, definuje masovou střelbu jako nevybíravý útok, který má za následek čtyři a více obětí, nepočítaje střelce, na jakémkoli veřejném prostranství. Většina definic také rozlišuje masovou střelbu od událostí s hromadnými oběťmi spojených s ozbrojenými loupežemi, násilím gangů nebo rodinnými vraždami.
Ve Spojených státech dochází ročně k více masovým přestřelkám než v kterékoli jiné zemi na světě. Regulace střelných zbraní se v jednotlivých státech liší; některé státy provádějí důkladné prověrky a zakazují i skryté nošení zbraně, zatímco jiné státy, jako například Kansas, nevyžadují žádné povolení ani prověrku ke koupi nebo nošení zbraně, pokud je dotyčnému 18 let.
Do 25. května 2022 bylo ve Spojených státech zaznamenáno 213 masových střeleb, z toho 27 na školách. V roce 2020, posledním roce s dostupnými údaji, se úmrtí související se střelnými zbraněmi stala nejčastější příčinou úmrtí dětí v USA, poprvé v historii předstihla dopravní nehody. Přestože od tragédie na základní škole Sandy Hook v roce 2012, kde bylo zavražděno 26 dětí a dospělých, uplynulo deset let, federální zákony o střelných zbraních se výrazně nezměnily.
25. června 2022 podepsal americký prezident Joe Biden zákon o bezpečnějších komunitách, který označil za nejvýznamnější zbraňovou legislativu za poslední desetiletí. I když nejde o tak rozsáhlou reformu, jak někteří doufali, zákon zpřísňuje přístup ke zbraním pro nejmladší kupce a motivuje státy k zavedení „červených vlajek“, tedy zákonů umožňujících zabavení zbraní lidem, kteří představují hrozbu. Zároveň poskytne federální finanční podporu na programy duševního zdraví a zvýšení bezpečnosti ve školách. Důležitou změnou je také uzavření tzv. „partnerské mezery“ – zákaz držení zbraně se nově vztahuje na všechny odsouzené za domácí násilí, nejen na manžele nebo partnery obětí. Národní asociace držitelů zbraní zákon odmítla, ale šlo o první reformu po desetiletích, kterou podpořili jak demokraté, tak republikáni.
30. května 2022 oznámila Kanada svůj záměr zavést nové zákony o kontrole zbraní. Pokud budou tyto právní předpisy schváleny, prosadí celostátní zmrazení prodeje ručních palných zbraní a zavede se politika „červených vlajek“, která soudcům umožní nařídit odebrání legálních zbraní majitelům, kteří jsou považováni za nebezpečné sobě nebo ostatním. Rovněž budou zpřísněny tresty pro osoby přistižené při obchodování se zbraněmi nebo jejich pašování. Úředníci to označují za „nejvýznamnější opatření proti násilí páchanému střelnými zbraněmi za celou generaci“. Premiér Justin Trudeau rovněž oznámil zavedení programu povinného zpětného odkupu, který poskytne odškodnění těm, kdo odevzdají střelné zbraně, které jsou nyní zakázané. Kanada zažila nejsmrtonosnější masovou střelbu v roce 2020, kdy muž vydávající se za policistu zabil v Novém Skotsku 22 lidí. Po tomto ničivém útoku vláda zakázala 1 500 značek a modelů zbraní.
Singapur, městský stát v jihovýchodní Asii, má jedny z nejpřísnějších zákonů týkajících se střelných a jiných zbraní na světě. Kromě střelných zbraní vyžadují zbraně, jako jsou nože, kudly a dokonce i pepřové spreje, vládní licenci.
Povolení používat zbraň jsou velmi vzácná a vydávají se téměř výhradně jen příslušníkům policie a armády. Každý, kdo je přistižen při držení střelné zbraně, může být odsouzen až k 10 letům vězení a šesti ranám holí. Od roku 1965, kdy se Singapur stal nezávislým státem, nedošlo v tomto městském státě k žádné masové střelbě ani zabití.
Před masakrem v Port Arthuru v roce 1996, kdy Martin Bryant zavraždil 35 lidí, byly australské předpisy týkající se střelných zbraní poměrně volné. V témže roce Austrálie zakázala prodej a držení automatických a poloautomatických pušek a zavedla povinnost vydávat licence na lovecké pušky, pistole a brokovnice.
Povolení se vydávají pouze osobám, které mají „skutečný důvod“, který vyžaduje držení zbraně, a sebeobrana se za skutečný důvod nepovažuje. Od roku 1996 se počet případů masové střelby prudce snížil, ale tyto incidenty zcela nezmizely. Od zákazu automatických a poloautomatických zbraní však počet obětí žádného incidentu se střelnou zbraní nepřesáhl pět osob.
Čínské zákony o zbraních jsou také neuvěřitelně přísné. Střelné zbraně smějí nosit pouze příslušníci policie a armády a každý, kdo je přistižen při držení nelegální střelné zbraně, je odsouzen k trestu odnětí svobody na tři roky až na doživotí nepodmíněně. V některých případech jsou vydávány lovecké licence a několik etnických menšin smí z kulturních důvodů vlastnit tradiční muškety na střelný prach.
Oficiálním trestem za násilný trestný čin spáchaný střelnou zbraní je v Číně trest smrti. Od roku 1980 došlo v Číně k pěti případům masové střelby, které si za 40 let vyžádaly celkem 19 obětí.
Spojené království vydává povolení k loveckým puškám a brokovnicím občanům, kteří prošli důkladným a komplexním procesem žádosti. Ostatní typy střelných zbraní, včetně pistolí a poloautomatických pušek, jsou zakázány. Některá území, jako například ostrov Man a Severní Irsko, mají trochu odlišná pravidla.
Ve Spojeném království došlo k pěti událostem, které splňují kritéria masové střelby. Po masakru v Hungerfordu v roce 1987, při němž bylo tragicky zavražděno 16 lidí, přijala vláda Spojeného království v roce 1988 zákon o střelných zbraních, který zakázal držení poloautomatických pušek a velkokapacitních brokovnic. Zákon o střelných zbraních z roku 1997, který byl rychle přijat po masakru ve škole v Dunblane, zakázal soukromé držení všech ručních zbraní. Od roku 1997 došlo ve Spojeném království ke dvěma masovým střelbám.
Jemen na Blízkém východě je druhou nejsilněji vyzbrojenou zemí na světě, hned po Spojených státech. Podobně jako v USA je ozbrojení považováno za právo, nikoli za výsadu, a neexistují žádná omezení, pokud jde o to, kdo si může koupit jaký typ střelné zbraně. Nošení zbraní ve venkovských oblastech není omezeno, zatímco k nošení většiny typů zbraní ve velkoměstských oblastech je zapotřebí povolení.
Od destabilizace Jemenu a začátku občanské války v roce 2015 se prodej zbraní vymanil z jakéhokoli náznaku regulace. Mnoho zbraní používaných v jemenské občanské válce pochází z Evropy a Severní Ameriky.
Mnozí se domnívají, že právě rozsáhlá regulace střelných zbraní zavedená v Japonsku má zásluhu na tom, že je v zemi velmi nízká míra násilí páchaného střelnými zbraněmi. I když je možné získat povolení na některé brokovnice a vzduchovky, žádost zahrnuje náročné písemné a terénní zkoušky, testy na drogy a důkladné prověřování.
Zatímco v minulém století došlo v Japonsku k řadě masakrů, při nichž byly použity chemické látky, žhářství a automobily, k masové střelbě nedošlo vůbec. Na 100 000 obyvatel Japonska připadá 0,02 úmrtí způsobených střelnou zbraní ročně.
Turecké zákony týkající se střelných zbraní zakazují prodej a držení automatických a poloautomatických zbraní. Povolení k ostatním střelným zbraním vyžadují prověrky a často i potvrzení lékaře o duševním a fyzickém zdraví žadatele. Stejně jako v mnoha jiných zemích musí žadatelé uvést „skutečný důvod“, proč chtějí vlastnit zbraň. Povolení zde bývají také poměrně drahá.
Turecko se stalo obětí řady významných teroristických útoků a masových střeleckých incidentů. Střelba v nočním klubu na Nový rok 2017 si krátce po půlnoci vyžádala 39 mrtvých a desítky dalších zraněných rukou Abdulkadira Mašaripova, který se později přiznal k výcviku u teroristické skupiny ISIL.
Německá právní úprava střelných zbraní je poměrně přísná a komplexní. Povolení k držení zbraně může být vydáno občanům starším 18 let, kteří mohou prokázat, že střelnou zbraň potřebují, a kteří prošli důkladnou prověrkou a psychologickým vyšetřením. Povolení k nošení se vydává pouze osobám, které střelnou zbraň výjimečně potřebují, například soukromým bezpečnostním složkám, celebritám nebo politikům.
Po několika masových střelbách, včetně masakru ve škole v Erfurtu v roce 2002 a střelby ve škole ve Winnendenu v roce 2009, při nichž zemřelo 16 dětí a zaměstnanců, přijalo Německo řadu nových předpisů, které zpřísňují kontrolu zbraní. V současné době má Německo jednu z nejvyšších měr vlastnictví zbraní v Evropě, ale jednu z nejnižších měr násilí páchaného střelnými zbraněmi, což je způsobeno tím, že většina vlastněných zbraní v Německu se používá ke sportovní střelbě a lovu. Soukromé vlastnictví za účelem sebeobrany není v Německu povoleno.
Brazílie má velký problém s násilím páchaným střelnými zbraněmi. Jen v roce 2019 bylo v zemi zaznamenáno 49 436 úmrtí souvisejících se střelbou. Kontrola zbraní je tu poměrně laxní, podmínkou je věk 25 let, relativně levný roční poplatek a psychologické vyšetření.
Většinu násilí spojeného se střelnými zbraněmi v Brazílii způsobují gangy a policejní zásahy, ale země se nevyhnula ani bezhlavým masakrům. K velkým střelbám na školách došlo v letech 2011, 2017 a 2019, přičemž si vyžádaly desítky obětí.
Rusko má poměrně mírný, ale důkladný systém regulace zbraní. Ruští občané starší 18 let si mohou po absolvování praktického výcviku a důkladném prověření zakoupit brokovnice a další střelné zbraně s hladkým vývrtem. Po pěti letech zodpovědného držení střelné zbraně s hladkým vývrtem mohou občané nakupovat pušky.
Navzdory prověrkám a psychologickým vyšetřením je Rusko každoročně svědkem četných masových střeleb. Nedávno, v dubnu 2022, vešel 26letý muž do ruské mateřské školy, kde zavraždil dvě učitelky a dvě batolata a poté obrátil zbraň proti sobě.
Zákony o zbraních jsou v Indii poměrně volné a nepřesně definované. Federální zákon uvádí, že licence může být udělena každému občanovi s „dobrým důvodem“ pro držení zbraně, ačkoli se zdá, že tento termín není blíže specifikován. Je však uvedeno, že jednotlivci nesmí vlastnit žádné automatické zbraně.
Násilí páchané střelnými zbraněmi není v Indii neobvyklé, ačkoli se zdá, že téměř 90 % trestných činů souvisejících se střelnými zbraněmi je v zemi pácháno s použitím nelicencovaných střelných zbraní. Většinu násilných útoků v posledních letech provedli nebo zorganizovali protivládní naxalitští bojovníci.
Švýcarsko má jedny z nejmírnějších zákonů o zbraních na světě a také jednu z nejlépe vyzbrojených populací, což je v nemalé míře způsobeno národním dědictvím, které je hluboce zakořeněno v lovu a sportovní střelbě. Mnoho zbraní, včetně automatických pušek, lze zakoupit pouze po předchozí kontrole.
Ve Švýcarsku bylo násilí se střelnými zbraněmi dlouho vzácné, ale v posledních desetiletích narůstá. V roce 2017 zaútočil 24letý Švýcar s legálně drženou zbraní na Islámské centrum v Curychu. Několik lidí bylo zraněno, ale nikdo nezemřel.
Automatické zbraně jsou v Norsku zakázány plošně, ale místní policejní složky mohou podle svého uvážení vydávat povolení k držení poloautomatických zbraní. Tato povolení mohou také podle svého uvážení zrušit, pokud se rozhodnou, že daná osoba již střelnou zbraň nepotřebuje.
K první a jediné masové střelbě v Norsku došlo v roce 2011, kdy pravicový extremista Anders Breivik nejprve odpálil bombu v autě v centru Osla a zabil osm lidí a o několik hodin později zahájil palbu na letním táboře pro mládež a zavraždil dalších 67 dětí a dospělých. Jednalo se o nejnásilnější událost v Norsku od druhé světové války.
Ve Švédsku platí přísná pravidla pro držení střelných zbraní. Pro legální získání zbrojního průkazu musí být žadatelům nejméně 18 let, i když existují určité výjimky. Musí mít také čistý trestní rejstřík, vykazovat zodpovědné chování a uvést oprávněný důvod pro vlastnictví střelné zbraně. Mezi nejčastěji uznávané účely patří lov a sportovní střelba. Ti, kdo si plánují přivézt střelnou zbraň do Švédska na přechodnou dobu nebo během cestování po zemi, musí splnit zvláštní právní požadavky. Kromě toho musí být daná zbraň v rámci švédských předpisů oficiálně uznána jako vhodná k lovu.
Tragická střelba ve škole Risbergska v Örebru si 4. února vyžádala 11 obětí. Úřady potvrdily, že všechny smrtelné oběti byly nalezeny v prostorách školy, přičemž mezi mrtvými byl i podezřelý střelec. Šéf místní policie Roberto Eid Forest uvedl, že útočník neměl žádný předchozí záznam v trestním rejstříku a nebyl spojován s činností gangů ani s terorismem. Ačkoli masové střelby nejsou ve Švédsku běžné, k násilným incidentům ve školách v posledních letech dochází. Tato událost je však nejsmrtelnější masovou střelbou v historii země.
Zdroje: (Axios) (CNN) (BBC) (RAND Corporation) (GunPolicy.org)
Nejhorší masová střelba ve Švédsku si vyžádala 11 životů
Mezi mrtvými je i podezřelý střelec, který pravděpodobně jednal sám
LIFESTYLE Vláda
Ve švédském vzdělávacím centru pro dospělé došlo 4. února k tragické střelbě, která si vyžádala životy 11 osob včetně podezřelého střelce. Incident se odehrál ve škole Risbergska v Örebru, které se nachází přibližně 200 km západně od Stockholmu. Úřady obdržely tísňové volání kolem 12:30 a rychle se dostavily na místo. Policisté potvrdili, že všichni mrtví byli nalezeni v budově školy.Podle Jonase Claessona, ředitele regionálního zdravotnictví, bylo do místní univerzitní nemocnice převezeno dalších šest osob, přičemž pět z nich utrpělo střelná zranění. Čtyři z těchto zraněných potřebovali operaci, dva z nich jsou od té doby stabilizovaní. Švédská policie potvrdila, že vyšetřování probíhá na několika místech ve městě Örebro, zatímco na místě činu nadále pracují forenzní týmy. Úřady se domnívají, že střelec jednal sám.Několik hodin po útoku vystoupil na tiskové konferenci švédský premiér Ulf Kristersson, který násilí odsoudil. „Dnes jsme byli svědky brutálního a smrtícího násilí proti zcela nevinným lidem,“ prohlásil. „Jedná se o nejhorší masovou střelbu ve švédské historii. Mnoho otázek zůstává nezodpovězeno a ani já nemohu poskytnout odpovědi.“ Úřady zatím nepotvrdily konečný počet mrtvých a zraněných, protože vyšetřování stále pokračuje.
Teď je ideální chvíle podívat se nejen na situaci u nás, ale i do světa – zjistit, jaké mají jiné země zákony o držení zbraní a jak ovlivňují bezpečnost jejich obyvatel.