Psychologové zaznamenávají nárůst případů stavu, který se vyznačuje obsedantní žárlivostí
Lidé po staletí snili o tom, jak překonat smrt. Nyní se díky pokroku ve vědě a technologiích, může tento sen přiblížit realitě jako nikdy předtím. Stále více vědců věří, že kryonika, tedy uchovávání těl při extrémně nízkých teplotách s nadějí na budoucí oživení, může být klíčem k prodloužení života na neurčito.
Ale co mysl? Je skutečně možné zachovat vědomí a vzpomínky? Podle průzkumu mezi neurovědci to není nemožné.
Zaujalo vás to? Projděte si tuto galerii a zjistěte, co vědci říkají o této fascinující možnosti.
V naději, že se podaří překonat smrt, se několik vědců v 60. letech minulého století začalo zabývat metodou kryogenního zmrazení. Tato metoda slibovala, že vědci dokážou zastavit proces umírání. Jakmile by byla nalezena léčba nemoci, která by byla příčinou smrti, těla by byla rozmrazena a navrácena zpět k životu.
V roce 1962 vydal vědec Robert Ettinger knihu „The Prospect of Immortality“, která popularizovala myšlenku zmrazení lidských těl za účelem prodloužení jejich života. Dnes je považován za „otce kryogeniky“.
Ačkoli je tato metoda kontroverzní a zpochybňovaná jinými vědci, byla již použita. Ettinger údajně nechal kryogenicky zmrazit a uložit speciálních nádob ve svém Cryonics Institute svou matku, první manželku a druhou manželku.
Stále je to považováno za obrovské riziko. Neexistuje žádná jistota, kdy se člověk probudí. Někteří tvrdí, že za 50 let, jiní, že to může trvat i stovky let. Plánem je udržet lidi zmražené, dokud nebude nalezena léčba příčiny smrti, nebo stárnutí obecně.
Bez těchto toxických ochranných látek však není možné tělo zmrazit. Když buňky zmrznou, vytvářejí velké ledové krystaly, které ničí buněčné stěny.
Tato metoda byla také vždy obklopena etickými otázkami, a to nejen o životě a smrti, ale také o odpovědnosti poskytovatelů kryoniky a právech kryoprezervovaných jedinců.
Jednou z hlavních obav kritiků kryogeniky je mozek. Jelikož se skládá z milionů nervových vláken, je těžké si představit, že by proces zmrazení nepoškodil tyto jemné spoje.
Kritici kryogeniky tvrdí, že i kdyby se tělo podařilo oživit, kvůli míře poškození mozku by život neměl cenu.
Nedávný průzkum mezi 300 neurovědci však odhalil, že 40 % z nich věří, že jednoho dne bude možné oživit vzpomínky z uchovaných struktur mozku a možná dokonce mozek plně napodobit.
Ariel Zeleznikow-Johnston, neurovědec z australské Monash University, který průzkum inicioval, se domnívá, že technologie pokročila natolik, že stojí za to uvažovat o uchování mozku. Sám by se rozhodl pro kryokonzervaci, kdyby věděl, že umírá a měl tu možnost.
Podle něj to však neznamená, že si budeme moci popovídat s desítkami lidí, kteří již kryokonzervaci podstoupili.
Zeleznikow-Johnston tvrdí, že většina předchozích technik, například těch, které se používaly v 60. letech 20. století, by zničila strukturu mozku. Teprve nedávno byly vyvinuty metody, které jsou schopny zachovat vzorce propojení.
Zeleznikow-Johnston má dojem, že „mnozí kolegové považují myšlenky, jako je zachování mozku, strukturální kódování paměti a dokonce nahrávání myšlenek, za pravděpodobné, ale nechtějí o nich veřejně diskutovat.“
Část argumentů se podle něj týká způsobu ukládání vzpomínek. Existují pouze ve vzorcích propojení neuronů, nebo je zapotřebí více informací - možná na atomární, hormonální nebo elektrické úrovni?
Podle Zeleznikowa-Johnstona, autora knihy „The Future Loves You: How and Why to Abolish Death“, se zdá, že mezi neurovědci panuje stále větší shoda v tom, že strukturální vlastnosti mozku jsou pro ukládání informací klíčové.
Konkrétně zmiňuje hlubokou hypotermickou zástavu oběhu, což je technika, která zahrnuje ochlazování pacientů před operací, aby se ochránil mozek.
Tato metoda zastaví elektrickou aktivitu v mozku, ale vzpomínky údajně zůstávají neporušené.
„Existují přesvědčivé důkazy, že uchování mozku člověka by zachovalo jeho klíčovou osobní identitu,“ řekl Zeleznikow-Johnston.
Profesor Timothy O'Leary z univerzity v Cambridge, dotazovaný neurovědec, uznává potenciál podrobného mapování mozku, ale varuje, že nezaručuje funkční oživení. Tvrdí, že toto omezení platí pro jakýkoli složitý fyzikální systém, nejen pro mozek.
Tato skutečnost je blíže, než si možná myslíme. Mozek Li Zehoua, z nejvýznamnějších moderních filozofů Číny, je od jeho smrti v roce 2021 uchován v kryonické instituci v USA.
Filozof vyjádřil své přání uchovat svůj mozek již v roce 2010, když řekl pro čínský týdeník Southern Weekly, že doufá, že by mohl být zkoumán kvůli poznání čínské kultury.
Li Zehoua biograf, Ma Quanlin, uvedl, že po profesorově smrti byl jeho mozek zmrazen v Alcor Life Extension Foundation v Arizoně.
Podle webových stránek centra stojí kryokonzervace celého těla 220 000 USD, zatímco kryokonzervace mozku 80 000 USD.
O'Leary zdůrazňuje složitost zachycení detailních nervových vzorců, které tvoří vzpomínky a tvrdí, že k jejich projevení je zapotřebí funkční nervový systém a případně i fyzické tělo. Chyby měření mohou vést k částečnému nebo nedostupnému uložení vzpomínek.
Pro ilustraci této myšlenky ji deník The Times přirovnává k situaci, kdy se po sto letech probudíte a zjistíte, že chyba měření vám zabránila v přístupu k vašim životním úsporám, protože „oživené já“ zapomnělo váš PIN.
S tím, jak vědci pokračují ve zkoumání možností uchování mozku a těla, probíhají také diskuse o regulaci. V listopadu 2022 se v Madridu konala mezinárodní konference o lidské kryonice, neboli biostázi, na které se diskutovalo o regulačním rámci pro budoucí procedury.
Zdroje: (The Times) (Sixth Tone) (Alcor Life Extension Foundation)
Může být zmrazení mozku prospěšné? Zde je názor vědců
Zmrazení a oživení lidského mozku bude zřejmě brzy možné
LIFESTYLE Kryogenika
Lidé po staletí snili o tom, jak překonat smrt. Nyní se díky pokroku ve vědě a technologiích, může tento sen přiblížit realitě jako nikdy předtím. Stále více vědců věří, že kryonika, tedy uchovávání těl při extrémně nízkých teplotách s nadějí na budoucí oživení, může být klíčem k prodloužení života na neurčito.
Ale co mysl? Je skutečně možné zachovat vědomí a vzpomínky? Podle průzkumu mezi neurovědci to není nemožné.
Zaujalo vás to? Projděte si tuto galerii a zjistěte, co vědci říkají o této fascinující možnosti.