© Shutterstock

Pandemie osamělosti -

Díky pandemii COVID-19 strávili mnozí z nás během jednoho roku více času sami než za celý život.

© Shutterstock

Pandemie osamělosti -

Kvůli lockdownu, sociálnímu odloučení a přechodu na práci z domova se mnozí z nás museli vyrovnat s tím, že tráví nebývale mnoho času sami.

© Shutterstock

Návrat k normálu -

Možná vás překvapilo, že se věci začaly vracet do normálu. Najednou bylo obtížnější než dříve normálně komunikovat s přáteli a rodinou.

© Shutterstock

Izolace a mozek -

Výzkum naznačuje, že samota a izolace mohou mít na náš mozek značný vliv. V prosinci 2019 byla zveřejněna klíčová studie německých vědců, která se touto problematikou zabývala.

© Shutterstock

Studie z roku 2019 -

Studie se zaměřila na skupinu devíti polárních badatelů, kteří žili 14 měsíců na výzkumné stanici na Antarktidě.

© Shutterstock

Vliv na paměť -

Studie ukázala, že oblast mozku spojená s pamětí se v průběhu expedice zmenšila v průměru asi o 7 %.

© Shutterstock

Vliv na inteligenci -

Průzkumníci také na konci expedice dosáhli horších výsledků ve dvou inteligenčních testech, z nichž jeden byl zaměřen na prostorové vnímání a druhý na selektivní pozornost.

© Shutterstock

Spekulativní závěry -

Autoři studie se domnívají, že zhoršení mozkových funkcí lze přičíst dlouhodobé sociální izolaci a celkové monotónnosti, kterou badatelé zažívali.

© Shutterstock

Vliv na sociální dovednosti -

Studie neměřila sociální dovednosti účastníků, ale jiné výzkumy ukázaly, že účastníci expedic, kteří "přezimují" na Antarktidě, jsou uprostřed zimy sociálně dysfunkčnější.

© Shutterstock

COVID-19 a mozek -

Otázka, jak mohou opatření COVID-19 ovlivňovat naše sociální dovednosti, je složitá a těžko se na ni hledá odpověď. Začněme tím, že si vysvětlíme rozdíl mezi "samotou" a "osamělostí".

© Shutterstock

Samota vs. osamělost -

Člověk může prožívat samotu, aniž by byl osamělý; lze ji považovat za spokojený stav. Osamělost naopak zahrnuje pocit izolace a touhu po sociální interakci.

© Shutterstock

Dobře zdokumentovaný fenomén -

Negativní dopad osamělosti na naše sociální dovednosti je dobře zdokumentován. Výzkumy ukazují, že osamělost může ztížit normální interakci s ostatními lidmi.

© Shutterstock

Osamělost a sociální dovednosti -

Například osamělí lidé pravděpodobně pociťují sociální ohrožení, například když řeknou něco špatného, hlouběji než lidé, kteří nejsou osamělí.

© Shutterstock

Osamělost a sociální dovednosti -

Častěji podléhají předsudkům a interpretují slova a činy druhých způsobem, který podporuje jejich vlastní negativní pohled na věc.

© Shutterstock

Osamělost a sociální dovednosti -

Lidé trpící osamělostí jsou také méně schopni regulovat své myšlenky a pocity, což je dovednost, která má zásadní význam pro dodržování základních společenských norem.

© Shutterstock

Nekonečná osamělost -

To vše přispívá k takzvané "smyčce osamělosti", kdy izolace vede k toxickým pocitům nízkého sebevědomí a stresu, což vede k dalšímu uzavírání se do sebe.

© Shutterstock

Samota a sociální dovednosti -

Na druhou stranu samota je tradičně považována za blahodárnou. Filozofové, náboženští vůdci a umělci mají o samotě dobré mínění.

© Shutterstock

Stále více důkazů -

Stále více důkazů však naznačuje, že ústup do izolace není nikdy dobrý, a to ani v případě, že to člověk dělá záměrně.

© Shutterstock

Stále více důkazů -

Například jedna studie z roku 2014 ukázala, že dospívající, kteří raději tráví čas sami, mají tendenci být pak méně sociálně zdatní.

© Shutterstock

Důležitost sociálních interakcí -

Zdá se tedy, že interakce s ostatními je důležitá, pokud si chceme udržet své sociální dovednosti. A výzkumy ukazují, že to platí zejména pro děti.

© Shutterstock

Děti -

Podle psychologa a spisovatele Tye Tashira potřebují mladí lidé kontakt tváří v tvář, aby "ropoznali množství sociálních signálů a očekávání, která se objevují v reálných situacích".

© Shutterstock

Výzkum u zvířat -

Existuje mnoho výzkumů, i když většina z nich se týká zvířat, které ukazují, jak důležitý je sociální kontakt během vývoje mozku.

© Shutterstock

Výzkum u zvířat -

Studie například ukazují, že potkani, kteří jsou chováni o samotě, mají menší mozek a že společenské ryby, které jsou chovány v izolaci, méně spolupracují.

© Shutterstock

Výzkumy u lidí -

V jedné studii provedené na skupině portugalských předškoláků se ukázalo, že u dětí, které se více zapojovaly do společenského života, se zvýšily jejich sociální schopnosti.

© Shutterstock

Další důkazy -

Existují také výzkumy, které naznačují, že mimoškolní aktivity jsou skvělé pro sociální dovednosti a že vyrůstání se sourozenci dětem pomáhá lépe se orientovat v sociálním světě.

© Shutterstock

Žádnou paniku -

Pokud vám to všechno připadá jako dostatečný důvod k zoufalství v dnešní po-pandemické době, home office a domácího vzdělávání, nebojte se. Samota může mít i své výhody.

© Shutterstock

Výhody samoty -

Podle Tashira dělá trocha "společenské neobratnosti" z člověka skvělého společníka, protože musí více přemýšlet o pocitech člověka nebo o tom, jak na danou situaci reagovat.

© Shutterstock

Výhody samoty -

Podle Nigela Ansella, který žil v extrémní izolaci pět let, může být život v izolaci velkou výzvou k tomu, abyste zjistili, jak moc jste soběstační.

Zdroje: (BBC)

© Shutterstock