

















































See Also
See Again
© Getty Images
0 / 50 Fotos
Pochod na Washington, 1963
- Pochod na Washington se konal 28. srpna 1963 ve Washingtonu.
© Getty Images
1 / 50 Fotos
Pochod na Washington, 1963
- Cílem pochodu byla obhajoba občanských a ekonomických práv Afroameričanů.
© NL Beeld
2 / 50 Fotos
Pochod na Washington, 1963
- King a další vůdci za občanská práva se před shromážděním sešli u Lincolnova památníku.
© Getty Images
3 / 50 Fotos
Setkání s Johnem F. Kennedym, 1963
- V ten samý den se prezident John F. Kennedy setkal s představiteli občanských práv, kteří navštívili Bílý dům.
© Getty Images
4 / 50 Fotos
"Mám sen"
- Kingův kultovní projev "I Have a Dream" (Mám sen) je rozhodujícím momentem hnutí za občanská práva a stále si udržuje status jednoho z nejdůležitějších a nejvzrušivějších veřejných projevů v dějinách.
© NL Beeld
5 / 50 Fotos
Setkání s Robertem Kennedym, 1963
- Později téhož roku se ve Washingtonu s Kingem sešel generální prokurátor Robert F. Kennedy.
© NL Beeld
6 / 50 Fotos
Převzetí Nobelovy ceny za mír, 1964
- V říjnu 1964 odcestoval King do norského Osla, aby zde převzal Nobelovu cenu za mír.
© Getty Images
7 / 50 Fotos
Převzetí Nobelovy ceny za mír, 1964
- Získal si uznání za své úsilí v boji proti rasové nerovnosti prostřednictvím nenásilného odporu.
© NL Beeld
8 / 50 Fotos
Zákon o občanských právech z roku 1964
- Zákon o občanských právech z roku 1964 podepsal v Bílém domě prezident Lyndon B. Johnson. Na snímku předává Kingovi pero, kterým tento historický dokument podepsal.
© Getty Images
9 / 50 Fotos
Zákon o občanských právech z roku 1964
- Fyzický dokument hlavy VII zákona o občanských právech z roku 1964 je spolu s perem, kterým byl podepsán, vystaven ve východním pokoji Bílého domu.
© Reuters
10 / 50 Fotos
S Lyndonem B. Johnsonem, 1965
- Vůdce za občanská práva několikrát navštívil Washington, aby se poradil s LBJ.
© Getty Images
11 / 50 Fotos
Alabamský pochod, 1965
- Fotografie zachycující okamžiky hnutí za občanská práva se staly silnými a ikonickými snímky v historii fotožurnalistiky.
© Getty Images
12 / 50 Fotos
Plakát proti pochodu 1965
- Photographers were on hand to witness an incredibly important chapter in American history.
© Getty Images
13 / 50 Fotos
Alabamský pochod, 1965
- Tyto snímky zachycují těžký boj Afroameričanů za rovnoprávnost, často pořízené v prostředí poznamenaném nepřátelstvím a nepřízní osudu.
© Getty Images
14 / 50 Fotos
Pochod svobody v Mississippi, 1966
- Tento pochod byl obzvláště nebezpečný. Účastníci, včetně Kinga, čelili výhrůžkám smrtí, zatýkání a slznému plynu.
© NL Beeld
15 / 50 Fotos
Birminghamské okresní vězení, 1967
- Během věznění v birminghamském okresním vězení obdržel King řadu podpůrných telegramů, včetně vzkazu od boxera Muhammada Aliho.
© Getty Images
16 / 50 Fotos
4. dubna 1968
- Když King vyšel z pokoje 306 v motelu Lorraine v Memphisu, tragicky ho zasáhla kulka atentátníka.
© Getty Images
17 / 50 Fotos
Ležící ve stavu, 1968
- Kingova vražda šokovala celý národ i svět.
© Getty Images
18 / 50 Fotos
Pohřební služba,1968
- Den před svým odchodem pronesl projev "Byl jsem na vrcholu hory", v němž naznačil, že jeho čas může být omezený.
© Getty Images
19 / 50 Fotos
Hněv a nepokoje, 1968
- Atentát vyvolal rozsáhlou vlnu rasových nepokojů po celé zemi.
© Getty Images
20 / 50 Fotos
Vrah
- Střelec James Earl Ray byl v roce 1969 usvědčen z Kingovy vraždy a odsouzen k 99 letům vězení. Zemřel ve vězení v roce 1998.
© Getty Images
21 / 50 Fotos
Coretta Scott King, 1968
- Po smrti svého manžela se Coretta Scott Kingová vydala vlastní cestou aktivistky za občanská práva.
© Getty Images
22 / 50 Fotos
Motel Lorraine, 1991
- Poté, co hotel zchátral a přestal fungovat, byl v roce 1991 přeměněn na Národní muzeum občanských práv. V roce 2014 prošel rozsáhlou rekonstrukcí.
© Shutterstock
23 / 50 Fotos
Národní muzeum občanských práv, 2014
- Komplex muzea zahrnuje sousední budovy včetně penzionu (na snímku), kde se předpokládá, že James Earl Ray vypálil osudný výstřel.
© Getty Images
24 / 50 Fotos
Národní muzeum občanských práv, 2014
- Exponáty v muzeu sledují vývoj hnutí za občanská práva ve Spojených státech od 17. století až do současnosti.
© Reuters
25 / 50 Fotos
Národní muzeum občanských práv, 2014
- V muzeu je také replika vězeňské cely, kde byl King kdysi vězněn.
© Shutterstock
26 / 50 Fotos
Národní muzeum občanských práv, 2014
- Zážitek z muzea umocňují multimediální a interaktivní exponáty, včetně fotografických kontaktních listů a mnoha krátkých filmů.
© Shutterstock
27 / 50 Fotos
Národní muzeum občanských práv, 2014
- Jeho součástí je replika autobusu, do kterého v roce 1955 nastoupila Rosa Parksová, když se její odmítnutí uvolnit místo bílému cestujícímu stalo historickým okamžikem.
© Shutterstock
28 / 50 Fotos
Rosa Parks
- Sama byla aktivistkou a zemřela v roce 2005 ve věku 92 let.
© Reuters
29 / 50 Fotos
Rosa Parks
- Kongres ji nazval "první dámou občanských práv" a "matkou hnutí za svobodu".
© Getty Images
30 / 50 Fotos
Pojmenováno na počest
- Na počest Kinga i Rosy Parksové je po celé zemi pojmenována řada silnic a ulic.
© Reuters
31 / 50 Fotos
Schvalovací razítko, 1999
- Známka "I Have a Dream" z roku 1999 byla vydána v září téhož roku, 20 let po vydání známky "Black Heritage Series".
© Shutterstock
32 / 50 Fotos
Výročí "Krvavé neděle", 2000
- Prezident Bill Clinton, reverend Jesse Jackson a Coretta Scott Kingová se zúčastnili akce pořádané v Selmě u příležitosti 35. výročí pochodu "Krvavá neděle", který vedl k přijetí zákona o právech voličů v roce 1965.
© Reuters
33 / 50 Fotos
Úmrtí Coretty Scott Kingové, 2006
- Coretta Scott Kingová zemřela v roce 2006 a jejího pohřbu se zúčastnilo několik prezidentů a představitelů občanských práv.
© NL Beeld
34 / 50 Fotos
Úmrtí Coretty Scott Kingové, 2006
- Rev. Jesse Jackson byl jejím odchodem zjevně rozrušen.
© Reuters
35 / 50 Fotos
Úmrtí Coretty Scott Kingové, 2006
- Mezi účastníky pohřbu byl i Stevie Wonder, který během obřadu zazpíval.
© Reuters
36 / 50 Fotos
Historická čtvrť Martin Luther King Jr.
- King a jeho žena jsou pohřbeni v Kingově centru v historické čtvrti Martina Luthera Kinga Jr. v Atlantě.
© NL Beeld
37 / 50 Fotos
První afroamerický prezident, 2009
- Barack Obama se zapsal do historie jako první afroamerický prezident Spojených států. Jeho zvolení se stalo symbolem, který vystihuje podstatu toho, o co usilovalo hnutí za občanská práva.
© Reuters
38 / 50 Fotos
První afroamerický prezident, 2009
- Jásot davu byl zřejmý.
© Reuters
39 / 50 Fotos
První afroamerický prezident, 2009
- Inaugurační ceremoniál patřil k nejsledovanějším událostem světové historie.
© Getty Images
40 / 50 Fotos
Památník Martina Luthera Kinga Jr., 2011
- Impozantní socha byla slavnostně odhalena v srpnu a nachází se v parku West Potomac vedle National Mall ve Washingtonu.
© Shutterstock
41 / 50 Fotos
Baptistický kostel Ebenezer, 2011
- Kingův syn Martin Luther King III promlouvá k davu v historickém baptistickém kostele Ebenezer.
© Shutterstock
42 / 50 Fotos
Odhalení sochy Rosy Parksové, 2013
- V roce 2013 byla odhalena socha Rosy Parksové.
© NL Beeld
43 / 50 Fotos
Vzpomínkový pochod za svobodu, 2013
- Jesse Jackson a další představitelé občanských práv si slavný pochod připomněli v roce 2013.
© Reuters
44 / 50 Fotos
Historické drama
- Herec David Oyelowo hrál Kinga v životopisném filmu Selma (2014). Film získal několik nominací na Oscara a Zlatý glóbus.
© Getty Images
45 / 50 Fotos
Znovu navštívená Selma, 2015
- Prezident Barack Obama pronesl projev před mostem Edmunda Pettuse v Selmě, kde došlo k násilnému střetu mezi účastníky pochodu a policií a státními policisty.
© Getty Images
46 / 50 Fotos
Národní historická stezka
- Trasa, kterou pochodníci prošli, je nyní označena jako národní historická stezka.
© Shutterstock
47 / 50 Fotos
Selma, Alabama. Dnes
- Busta Martina Luthera Kinga Jr. v Selmě v Alabamě.
© Reuters
48 / 50 Fotos
Den MLK
- Den MLK je federálním svátkem, který se slaví vždy třetí pondělí v lednu.
© Reuters
49 / 50 Fotos
© Getty Images
0 / 50 Fotos
Pochod na Washington, 1963
- Pochod na Washington se konal 28. srpna 1963 ve Washingtonu.
© Getty Images
1 / 50 Fotos
Pochod na Washington, 1963
- Cílem pochodu byla obhajoba občanských a ekonomických práv Afroameričanů.
© NL Beeld
2 / 50 Fotos
Pochod na Washington, 1963
- King a další vůdci za občanská práva se před shromážděním sešli u Lincolnova památníku.
© Getty Images
3 / 50 Fotos
Setkání s Johnem F. Kennedym, 1963
- V ten samý den se prezident John F. Kennedy setkal s představiteli občanských práv, kteří navštívili Bílý dům.
© Getty Images
4 / 50 Fotos
"Mám sen"
- Kingův kultovní projev "I Have a Dream" (Mám sen) je rozhodujícím momentem hnutí za občanská práva a stále si udržuje status jednoho z nejdůležitějších a nejvzrušivějších veřejných projevů v dějinách.
© NL Beeld
5 / 50 Fotos
Setkání s Robertem Kennedym, 1963
- Později téhož roku se ve Washingtonu s Kingem sešel generální prokurátor Robert F. Kennedy.
© NL Beeld
6 / 50 Fotos
Převzetí Nobelovy ceny za mír, 1964
- V říjnu 1964 odcestoval King do norského Osla, aby zde převzal Nobelovu cenu za mír.
© Getty Images
7 / 50 Fotos
Převzetí Nobelovy ceny za mír, 1964
- Získal si uznání za své úsilí v boji proti rasové nerovnosti prostřednictvím nenásilného odporu.
© NL Beeld
8 / 50 Fotos
Zákon o občanských právech z roku 1964
- Zákon o občanských právech z roku 1964 podepsal v Bílém domě prezident Lyndon B. Johnson. Na snímku předává Kingovi pero, kterým tento historický dokument podepsal.
© Getty Images
9 / 50 Fotos
Zákon o občanských právech z roku 1964
- Fyzický dokument hlavy VII zákona o občanských právech z roku 1964 je spolu s perem, kterým byl podepsán, vystaven ve východním pokoji Bílého domu.
© Reuters
10 / 50 Fotos
S Lyndonem B. Johnsonem, 1965
- Vůdce za občanská práva několikrát navštívil Washington, aby se poradil s LBJ.
© Getty Images
11 / 50 Fotos
Alabamský pochod, 1965
- Fotografie zachycující okamžiky hnutí za občanská práva se staly silnými a ikonickými snímky v historii fotožurnalistiky.
© Getty Images
12 / 50 Fotos
Plakát proti pochodu 1965
- Photographers were on hand to witness an incredibly important chapter in American history.
© Getty Images
13 / 50 Fotos
Alabamský pochod, 1965
- Tyto snímky zachycují těžký boj Afroameričanů za rovnoprávnost, často pořízené v prostředí poznamenaném nepřátelstvím a nepřízní osudu.
© Getty Images
14 / 50 Fotos
Pochod svobody v Mississippi, 1966
- Tento pochod byl obzvláště nebezpečný. Účastníci, včetně Kinga, čelili výhrůžkám smrtí, zatýkání a slznému plynu.
© NL Beeld
15 / 50 Fotos
Birminghamské okresní vězení, 1967
- Během věznění v birminghamském okresním vězení obdržel King řadu podpůrných telegramů, včetně vzkazu od boxera Muhammada Aliho.
© Getty Images
16 / 50 Fotos
4. dubna 1968
- Když King vyšel z pokoje 306 v motelu Lorraine v Memphisu, tragicky ho zasáhla kulka atentátníka.
© Getty Images
17 / 50 Fotos
Ležící ve stavu, 1968
- Kingova vražda šokovala celý národ i svět.
© Getty Images
18 / 50 Fotos
Pohřební služba,1968
- Den před svým odchodem pronesl projev "Byl jsem na vrcholu hory", v němž naznačil, že jeho čas může být omezený.
© Getty Images
19 / 50 Fotos
Hněv a nepokoje, 1968
- Atentát vyvolal rozsáhlou vlnu rasových nepokojů po celé zemi.
© Getty Images
20 / 50 Fotos
Vrah
- Střelec James Earl Ray byl v roce 1969 usvědčen z Kingovy vraždy a odsouzen k 99 letům vězení. Zemřel ve vězení v roce 1998.
© Getty Images
21 / 50 Fotos
Coretta Scott King, 1968
- Po smrti svého manžela se Coretta Scott Kingová vydala vlastní cestou aktivistky za občanská práva.
© Getty Images
22 / 50 Fotos
Motel Lorraine, 1991
- Poté, co hotel zchátral a přestal fungovat, byl v roce 1991 přeměněn na Národní muzeum občanských práv. V roce 2014 prošel rozsáhlou rekonstrukcí.
© Shutterstock
23 / 50 Fotos
Národní muzeum občanských práv, 2014
- Komplex muzea zahrnuje sousední budovy včetně penzionu (na snímku), kde se předpokládá, že James Earl Ray vypálil osudný výstřel.
© Getty Images
24 / 50 Fotos
Národní muzeum občanských práv, 2014
- Exponáty v muzeu sledují vývoj hnutí za občanská práva ve Spojených státech od 17. století až do současnosti.
© Reuters
25 / 50 Fotos
Národní muzeum občanských práv, 2014
- V muzeu je také replika vězeňské cely, kde byl King kdysi vězněn.
© Shutterstock
26 / 50 Fotos
Národní muzeum občanských práv, 2014
- Zážitek z muzea umocňují multimediální a interaktivní exponáty, včetně fotografických kontaktních listů a mnoha krátkých filmů.
© Shutterstock
27 / 50 Fotos
Národní muzeum občanských práv, 2014
- Jeho součástí je replika autobusu, do kterého v roce 1955 nastoupila Rosa Parksová, když se její odmítnutí uvolnit místo bílému cestujícímu stalo historickým okamžikem.
© Shutterstock
28 / 50 Fotos
Rosa Parks
- Sama byla aktivistkou a zemřela v roce 2005 ve věku 92 let.
© Reuters
29 / 50 Fotos
Rosa Parks
- Kongres ji nazval "první dámou občanských práv" a "matkou hnutí za svobodu".
© Getty Images
30 / 50 Fotos
Pojmenováno na počest
- Na počest Kinga i Rosy Parksové je po celé zemi pojmenována řada silnic a ulic.
© Reuters
31 / 50 Fotos
Schvalovací razítko, 1999
- Známka "I Have a Dream" z roku 1999 byla vydána v září téhož roku, 20 let po vydání známky "Black Heritage Series".
© Shutterstock
32 / 50 Fotos
Výročí "Krvavé neděle", 2000
- Prezident Bill Clinton, reverend Jesse Jackson a Coretta Scott Kingová se zúčastnili akce pořádané v Selmě u příležitosti 35. výročí pochodu "Krvavá neděle", který vedl k přijetí zákona o právech voličů v roce 1965.
© Reuters
33 / 50 Fotos
Úmrtí Coretty Scott Kingové, 2006
- Coretta Scott Kingová zemřela v roce 2006 a jejího pohřbu se zúčastnilo několik prezidentů a představitelů občanských práv.
© NL Beeld
34 / 50 Fotos
Úmrtí Coretty Scott Kingové, 2006
- Rev. Jesse Jackson byl jejím odchodem zjevně rozrušen.
© Reuters
35 / 50 Fotos
Úmrtí Coretty Scott Kingové, 2006
- Mezi účastníky pohřbu byl i Stevie Wonder, který během obřadu zazpíval.
© Reuters
36 / 50 Fotos
Historická čtvrť Martin Luther King Jr.
- King a jeho žena jsou pohřbeni v Kingově centru v historické čtvrti Martina Luthera Kinga Jr. v Atlantě.
© NL Beeld
37 / 50 Fotos
První afroamerický prezident, 2009
- Barack Obama se zapsal do historie jako první afroamerický prezident Spojených států. Jeho zvolení se stalo symbolem, který vystihuje podstatu toho, o co usilovalo hnutí za občanská práva.
© Reuters
38 / 50 Fotos
První afroamerický prezident, 2009
- Jásot davu byl zřejmý.
© Reuters
39 / 50 Fotos
První afroamerický prezident, 2009
- Inaugurační ceremoniál patřil k nejsledovanějším událostem světové historie.
© Getty Images
40 / 50 Fotos
Památník Martina Luthera Kinga Jr., 2011
- Impozantní socha byla slavnostně odhalena v srpnu a nachází se v parku West Potomac vedle National Mall ve Washingtonu.
© Shutterstock
41 / 50 Fotos
Baptistický kostel Ebenezer, 2011
- Kingův syn Martin Luther King III promlouvá k davu v historickém baptistickém kostele Ebenezer.
© Shutterstock
42 / 50 Fotos
Odhalení sochy Rosy Parksové, 2013
- V roce 2013 byla odhalena socha Rosy Parksové.
© NL Beeld
43 / 50 Fotos
Vzpomínkový pochod za svobodu, 2013
- Jesse Jackson a další představitelé občanských práv si slavný pochod připomněli v roce 2013.
© Reuters
44 / 50 Fotos
Historické drama
- Herec David Oyelowo hrál Kinga v životopisném filmu Selma (2014). Film získal několik nominací na Oscara a Zlatý glóbus.
© Getty Images
45 / 50 Fotos
Znovu navštívená Selma, 2015
- Prezident Barack Obama pronesl projev před mostem Edmunda Pettuse v Selmě, kde došlo k násilnému střetu mezi účastníky pochodu a policií a státními policisty.
© Getty Images
46 / 50 Fotos
Národní historická stezka
- Trasa, kterou pochodníci prošli, je nyní označena jako národní historická stezka.
© Shutterstock
47 / 50 Fotos
Selma, Alabama. Dnes
- Busta Martina Luthera Kinga Jr. v Selmě v Alabamě.
© Reuters
48 / 50 Fotos
Den MLK
- Den MLK je federálním svátkem, který se slaví vždy třetí pondělí v lednu.
© Reuters
49 / 50 Fotos
Oslava Martina Luthera Kinga Jr. a jeho trvalého odkazu
Před šedesáti lety pronesl Dr. King svůj slavný projev "Mám sen".
© Getty Images
Martin Luther King Jr. byl nejvlivnějším vůdcem hnutí za občanská práva, který zanechal nesmazatelný vliv na americkou společnost i celý svět. Od jeho zavraždění 4. dubna 1968 v motelu Lorraine bohužel uplynulo již více než 50 let. Přestože byl jeho život tragicky zkrácen, jeho slova a činy přetrvávají díky jeho neuvěřitelnému odkazu.
Kliknutím do galerie se můžete vrátit k významným okamžikům ze života Dr. Kinga a dozvědět se více o tom, jak nás jeho dílo ovlivňuje i dnes.
RECOMMENDED FOR YOU










MOST READ
- Last Hour
- Last Day
- Last Week