Čaj je pro spoustu zemí významnou zemědělskou komoditou
Ve světě kulinářských pokladů a exotických chutí se jen málokteré koření vyrovná šafránu. Patří mezi nejžádanější a zároveň nejdražší dochucovadla na světě. Je dokonce dražší než lanýže nebo kaviár – a gram šafránu má vyšší hodnotu než zlato! Proč je ale toto starobylé koření tak neuvěřitelně drahé?
Proklikejte si naši galerii a zjistěte, proč se šafránu přezdívá „červené zlato“.
Šafrán je koření získávané ze zářivě fialového a modrého květu Crocus sativus.
Samotné koření se vyrábí ze zlatavě zbarvených stonků, které se ručně sbírají a suší, aby získaly silné a exotické aroma.
Pěstování a využívání šafránu lidmi sahá téměř 4 000 let do minulosti. Toto koření hrálo významnou roli už v období starověkého Řecka a Říma. Jeho sklizeň byla natolik důležitá, že se objevila i na freskách v paláci Knossos na minojské Krétě – tam jsou zachyceny dívky a opice, jak sbírají květy šafránu.
Další série fresek, tentokrát z budovy Xeste 3 v Akrotiri na egejském ostrově Santorini, zachycuje minojskou bohyni, jak dohlíží na sběr květů a vytahování čnělek.
Perský šafrán si oblíbil i Alexandr Veliký. Tento legendární vojevůdce a jeho vojska si přidávali šafrán do čaje a pochutnávali si na šafránové rýži. O samotném Alexandrovi se dokonce traduje, že se koupal v teplé vodě s příměsí tohoto vzácného koření.
Historické důkazy naznačují, že původ šafránu sahá až do starověkého Íránu, tehdy známého jako Persie. Předpokládá se také, že pochází z oblasti Středomoří a Malé Asie. Ve středověku se toto koření pěstovalo ve Francii, Itálii a na celém Pyrenejském poloostrově – Crocus sativus byl do Španělska pravděpodobně dovezen ze Středního východu poutníky, obchodníky a křižáckými rytíři.
Švýcarská Basilej a německý Norimberk se ve 13. století staly centry evropského obchodu se šafránem.
Předpokládá se, že šafrán byl na pobřeží Velké Británie dovezen ve 14. století za vlády Eduarda III. Město Saffron Walden v hrabství Essex získalo své jméno právě díky pěstování a obchodu se šafránem.
Podobně se jmenuje i město Safranbolu v turecké střední Anatolii, protože kdysi bylo důležitým obchodním centrem a střediskem pěstování šafránu.
Šafrán se do tehdy Nového světa dostal na počátku 18. století. V roce 1730 začali šafrán pěstovat pensylvánští Holanďané. Brzy poté evropští osadníci obchodovali se šafránem se španělskými kolonisty v Karibiku.
Již ve starověku se šafrán prodával za přemrštěné ceny. Proč je však toto koření tak drahé? Částečně proto, že šafrán je náročná plodina na vypěstování.
Šafrán v sobě ukrývá tři jemné čnělky – a každá z nich se musí ručně vytrhnout z květu.
K získání 450 gramů šafránu je třeba sklidit nejméně 150 000 až 200 000 květů. A kompletní vypěstování 150 000 květů vyžaduje až 400 hodin práce.
Cibule šafránu se vysazují v červnu. Stonek, listy a kořen květu se vyvíjejí během letních měsíců.
Všude na světě se šafrán sbírá vždy na podzim až v zimě, obvykle v říjnu až únoru.
Několik týdnů po vykvetení je čas na sklizeň. Ta probíhá v pozdním ránu, kdy jsou květy plně otevřené slunci.
Ačkoli se šafrán komerčně pěstuje i v Evropě – například ve Španělsku, Itálii nebo především v Řecku – hlavními pěstiteli zůstávají Írán, Maroko a Indie.
Kašmírská odrůda je považována za nejlepší na světě – a zároveň za nejdražší.
Díky své vynikající kvalitě a výrazné chuti a vůni je kašmírský šafrán známý jako „červené zlato“. Prodává se za více než 10 000 dolarů za kilogram.
Šafrán je pravděpodobně nejznámější jako koření v kuchyni. Je klíčovou složkou mnoha světových pokrmů – od španělské paelly až po indický biryani.
Jeho chuť je popisována jako lehce zemitá s květinovými tóny. Mnozí šéfkuchaři se shodují, že je to koření, které se bez problémů prolíná mezi sladkým a slaným.
Šafrán se již po staletí používá k léčbě řady zdravotních potíží a je známý svými prokazatelně zdraví prospěšnými účinky.
Jeho silné antioxidační vlastnosti mohou chránit buňky před volnými radikály a oxidačním stresem.
Ne nadarmo se šafránu přezdívá „koření štěstí“. Může zlepšovat náladu a léčit příznaky deprese.
Šafrán obsahuje vysoké množství antioxidantů, které mohou mít protirakovinné účinky. Podle zprávy Národního institutu zdraví z roku 2020 bylo prokázáno, že šafrán a jeho látky dokážou selektivně ničit rakovinné buňky nebo potlačovat růst nádorů, aniž by poškozovaly zdravé buňky.
Studie z roku 2024 zaznamenala léčebné účinky šafránu na poruchy ženského reprodukčního systému.
Užívání šafránu může snižovat chuť k jídlu a napomáhat hubnutí. Je známo, že doplněk stravy s extraktem ze šafránu potlačuje chuť k jídlu, snižuje index tělesné hmotnosti a obvod pasu a celkovou tukovou hmotu.
Výzkum také ukázal, že šafrán pomáhá zvyšovat hladinu HDL (dobrého) cholesterolu a snižovat hladinu triglyceridů.
Šafrán může také snižovat hladinu cukru v krvi, pomáhat chránit srdce a zlepšovat zrak u starších lidí, kteří trpí věkem podmíněným zhoršováním zraku.
Šafrán má nesčetné využití i jako barvivo na oděvy a kůži. Pro hinduisty je šafrán jednou z nejposvátnějších barev a při náboženských slavnostech se někdy používá jako červené barvivo na čelo.
Zdroje: (USA Today) (JSTOR) (Britannica) (Good Food) (Healthline) (National Institutes of Health)
Proč je šafrán tak drahý?
Starobylé koření známé jako „červené zlato“
FOOD koření
Ve světě kulinářských pokladů a exotických chutí se jen málokteré koření vyrovná šafránu. Patří mezi nejžádanější a zároveň nejdražší dochucovadla na světě. Je dokonce dražší než lanýže nebo kaviár – a gram šafránu má vyšší hodnotu než zlato! Proč je ale toto starobylé koření tak neuvěřitelně drahé?
Proklikejte si naši galerii a zjistěte, proč se šafránu přezdívá „červené zlato“.