Které vlády nejvíce omezují online prostor ve své zemi?
<p>Každá evropská země může požádat o vstup do EU, ale celý proces je zdlouhavý a vyžaduje přísné posuzování. Kromě geografické polohy hrají roli i geopolitické a ekonomické faktory.</p><p>V poslední době se na internetu objevily spekulace, zda by se k EU mohla připojit i Kanada – zejména kvůli napjatým vztahům se Spojenými státy. Zastánci této myšlenky tvrdí, že Kanada má hodně společného s Evropou: podobný systém zdravotní péče, dvojjazyčnou kulturu i členství v NATO. Hlavní překážkou však zůstává její vzdálenost od Evropy – jak geografická, tak kulturní.</p><p>Klikněte a zjistěte, co všechno je potřeba k tomu, aby se nějaká země stala členem EU.</p>
Aby se země mohla stát členem EU, musí splnit kodaňská kritéria, která stanoví základní politické, hospodářské a právní normy. Patří mezi ně stabilní instituce, které zaručují demokracii, lidská práva a právní stát a zajišťují, že země dodržuje základní hodnoty EU.
Dále musí mít fungující tržní ekonomiku, která obstojí v konkurenčním prostředí EU, a zároveň musí prokázat schopnost přijmout a uplatňovat právo a předpisy Evropské unie.
Tyto požadavky zajišťují, aby se noví členové přizpůsobili politickému, hospodářskému a právnímu rámci EU, a podporují tak stabilitu a integraci.
Země usilující o členství v EU musí podat formální žádost Evropské radě. Rada poté posoudí, zda země splňuje základní kritéria.
Pokud je země uznána za způsobilou, je jí udělen status kandidátské země, což je první krok v dlouhém procesu vyjednávání a reforem s cílem přizpůsobit se normám EU.
Jakmile země získá status kandidátské země, musí jednat s EU o sladění svých zákonů a politik s právními předpisy EU (acquis communautaire).
Tato jednání se týkají různých oblastí, jako je obchod, spravedlnost, předpisy v oblasti životního prostředí a lidská práva. Tento proces může trvat roky nebo dokonce desetiletí.
Po dokončení jednání a splnění všech požadavků EU musí kandidátská země získat jednomyslný souhlas všech stávajících členských států EU.
Přístupovou smlouvu musí schválit také Evropský parlament a národní parlamenty členských států. Tím se zajistí, že se všichni členové na přijetí nové země shodnou.
Země, které splňují základní politické a ekonomické požadavky, ale stále potřebují reformy, jsou označovány jako „kandidátské země“ (např. Srbsko, Černá Hora, Severní Makedonie).
Některé země jsou „potenciálními kandidáty“, což znamená, že se o jejich budoucím členství uvažuje (např. Ukrajina, Moldavsko, Gruzie). EU těmto zemím poskytuje pomoc, aby jim pomohla v jejich rozvoji.
Členství v EU je obecně omezeno na evropské země, jak je uvedeno ve smlouvách Evropské unie. Definice pojmu „evropský“ je však poněkud flexibilní.
Například Turecko je již dlouho kandidátem na členství v EU, přestože většina jeho území leží v Asii. Země mimo Evropu, jako například Maroko, byly z geografických důvodů odmítnuty.
Země musí mít fungující tržní ekonomiku, která dokáže obstát v konkurenčním prostředí EU. To zahrnuje stabilní finanční instituce, nízkou inflaci, udržitelný veřejný dluh a efektivní právní rámec pro podnikání.
Splnění těchto požadavků má zásadní význam pro zajištění stability a konkurenceschopnosti ekonomiky země v rámci EU. Tím se zabrání tomu, aby se nový člen stal pro unii ekonomickou zátěží.
Aby se země mohla připojit k EU, musí prokázat silné demokratické instituce – včetně svobodných a férových voleb, nezávislých médií a respektu k lidským právům. Korupce a slabé řízení státu mohou proces přistoupení zpomalit nebo úplně zablokovat.
Evropská unie tyto aspekty před udělením členství pečlivě sleduje a dbá na to, aby noví členové odpovídali jejím demokratickým hodnotám.
Neexistuje žádný formální mechanismus pro vyloučení země z EU. Pokud však členský stát porušuje základní hodnoty Evropské unie, může čelit vážným důsledkům.
Tento postup byl zvažován v reakci na porušování zásad právního státu v zemích jako Maďarsko a Polsko, kde se objevily obavy ohledně fungování demokracie a nezávislosti soudnictví.
Článek 7 umožňuje EU pozastavit některá práva členského státu, včetně hlasovacích práv v Evropské radě, pokud porušuje demokratické zásady.
To je nejbližší vyhoštění, ale neznamená to úplné vyloučení země z EU. Má to být posledním opatřením v případě závažných porušení.
Ano, země může dobrovolně vystoupit z EU na základě článku 50 Lisabonské smlouvy. Spojené království tento mechanismus využilo pro brexit a oficiálně vystoupilo z EU v roce 2020.
Tento proces zahrnuje jednání o obchodních, právních a politických otázkách, aby byl zajištěn hladký odchod a minimalizovaly se hospodářské problémy.
Proces vstupu do EU je zdlouhavý a složitý, často trvá 10-20 let, i déle. Země musí provést rozsáhlé reformy, aby se přizpůsobily zákonům a hospodářské politice EU.
Například Turecko je kandidátem na členství v EU od roku 1999, ale stále do ní nevstoupilo kvůli politickým obavám a otázkám ohledně lidských práv.
EU přijímá především evropské země, ale svou roli hrají i geografické a kulturní faktory. Země se silnými historickými a hospodářskými vazbami na Evropu, jako je Turecko, byly brány v úvahu i přes geografické komplikace.
EU podporuje regionální integraci a upřednostňuje země západního Balkánu. Například Chorvatsko vstoupilo do EU v roce 2013 a stalo se tak nejnovějším členem z tohoto regionu, což zdůrazňuje závazek EU zapojit do svého rozšiřování i sousední země.
EU nadále zvažuje rozšíření, zejména v oblasti západního Balkánu, východní Evropy a Kavkazu. O členství požádaly například Ukrajina, Moldavsko a Gruzie, a to především v reakci na rostoucí geopolitické napětí s Ruskem.
Probíhající válka na Ukrajině ještě více zdůraznila touhu po užší integraci s EU jako zárukou bezpečnosti a ekonomické stability. Budoucí rozšíření EU však bude záviset na politické stabilitě těchto zemí, provedených reformách a dodržování standardů Evropské unie.
Zdroje: (Euronews) (The Guardian) (Reuters) (European Parliament)
Kdo může vstoupit do Evropské unie?
Jaká je cesta ke členství v EU?
LIFESTYLE Evropa
Každá evropská země může požádat o vstup do EU, ale celý proces je zdlouhavý a vyžaduje přísné posuzování. Kromě geografické polohy hrají roli i geopolitické a ekonomické faktory.
V poslední době se na internetu objevily spekulace, zda by se k EU mohla připojit i Kanada – zejména kvůli napjatým vztahům se Spojenými státy. Zastánci této myšlenky tvrdí, že Kanada má hodně společného s Evropou: podobný systém zdravotní péče, dvojjazyčnou kulturu i členství v NATO. Hlavní překážkou však zůstává její vzdálenost od Evropy – jak geografická, tak kulturní.
Klikněte a zjistěte, co všechno je potřeba k tomu, aby se nějaká země stala členem EU.