Co jsou to kulturní identifikátory? Za kulturní identifikátory lze považovat společný jazyk, etnickou identifikaci, zeměpisnou podobnost, náboženskou či politickou příslušnost nebo dokonce vyjádření pohlaví.
Ačkoli tyto identifikační znaky mohou být značně diferencované, určují, jak se pohybujeme světem. Osobní spojení a identifikace člověka s určitou kulturní skupinou vytváří mnohostranné pochopení toho, jak se člověk identifikuje jako osoba.
Naše kulturní identita přispívá nejen k tomu, jak vnímáme sami sebe, ale také koho považujeme za součást našich podpůrných komunit.
Mnohým lidem pomáhají naše kulturní znaky navázat kontakt s ostatními a určit, v jakých komunitách se nacházíme, abychom se cítili „viditelnými" prostřednictvím sdílených zkušeností.
Pokud pochopíme, že kultura formuje náš pohled na svět, můžeme také pochopit, jak může ovlivnit naše duševní zdraví a jak v tomto kontextu hledat podporu.
Stigma, které mohou mít některé komunity, nás může ve skutečnosti odradit od hledání pomoci, když ji potřebujeme, z obavy, že budeme vyloučeni nebo odsouzeni.
Tato stigmata mohou být tak silná, že nám brání využívat zdroje, jako je terapie a to i ve chvílích, kdy ji nejvíce potřebujeme.
To je jeden z pohledů na souvislost s tím, jak kultura může ovlivnit naše chápání sebe sama a psychologii obecně.
Přesto výzkumy ukazují, že silné kulturní vazby jsou jedním z nejvýznamnějších ukazatelů lepších výsledků v oblasti duševního zdraví.
Studie z roku 2018 zaměřená na maorské mládežníky na Novém Zélandu, kteří tvoří původní obyvatelstvo země, zjistila, že ti, kteří měli silné kulturní vazby, vykazovali také lepší duševní zdraví.
Zejména ve znevýhodněných komunitách, které čelí diskriminaci, mohou být problémy duševního zdraví a pohody častější. Komunita, která rozumí vašim potřebám a problémům, vám může pomoci cítit se méně odcizeně.
Například trans mládež může čelit diskriminaci nejen ze strany vrstevníků, ale i rodinných příslušníků. Díky začlenění do komunity dalších trans lidí může pociťovat menší vyloučení.
Jedním z problémů spojených s příslušností ke komunitě je otázka, kdo je považován za jejího člena a kdo nikoli.
V kontextu náboženské sounáležitosti může místo uctívání sdružovat lidi, kteří zde najdou podporu v těžkých chvílích. Pokud se však například člen komunity rozhodne pro rozvod, což je v rozporu s principy skupiny, může se náhle ocitnout vyloučený ze své komunity.
Kvůli něčemu, jako je jejich nový rodinný stav, může být náhlý pocit vyloučení velmi bolestný, protože již nedodržují očekávání komunity.
Z pohledu psychologie je vytváření kulturní identity složitým procesem, který podporuje sebehodnocení jedince.
Lidé hledají potřebu zařazení, aby se odlišili od ostatních a zároveň využili svou příslušnost k určitým skupinám k vytvoření vlastní identity.
Toto členství v určité kulturní skupině je způsob, jakým si lidé posilují sebevědomí, získávají pocit kognitivního bezpečí a především budují pocit sounáležitosti.
To je patrné i v tak jednoduché věci, jako je národní identita. Mezi přistěhovalci mají ti, kteří pozitivně vnímají svou zemi původu, také tendenci k vyššímu sebevědomí, když se usadí v nové zemi.
Studie také ukazují, že ti, kteří mají silný základ kulturní identity, se cítí pohodlněji při přizpůsobování se hodnotám a postojům ostatních.
Mezi většinou studií existuje jasná souvislost mezi socioekonomickým statusem, politickým postavením a historickým vnímáním vlastních kulturních skupin.
Čím větší diskriminaci čelí skupina ve svém vlastním kulturním kontextu nebo v novém prostředí, tím větší výzvy může pociťovat při utváření a rozvíjení nových kulturních identit.
Jaké jsou některé strategie, jak lépe přijmout svou kulturní identitu? První z nich je přijmout komunity, kterých jste součástí a podporu, které se vám od nich dostává.
Druhou strategií je uznat a ctít jedinečné zkušenosti, které máte v rámci své kultury a odmítnout existující stereotypy nebo stigmata.
Třetí strategií je mít otevřenou mysl vůči kulturním identitám ostatních a zároveň si zachovat silné porozumění pro svou vlastní identitu.
Většina lidí hledá pocit sounáležitosti a společenství. Vytváření mezikulturních vazeb může ve skutečnosti pomoci prohloubit váš pocit vlastní identity, místo aby ho ohrožovalo nebo snižovalo.
Ti, kteří patří k několika kulturním skupinám nebo identitám, získávají bohatý smysl pro perspektivu ve způsobu, jakým se dívají na svět.
I přes problémy, jako je „přepínání kódů“, kdy se v závislosti na prostředí musíte v různých skupinách vyjadřovat odlišně, je ponoření se do mnoha kulturních identit velkým přínosem.
Nalezení komunity nám může pomoci žít déle. Studie ukazují, že lidé se silným smyslem pro kulturní identitu se skutečně dožívají vyššího věku.
Zdroje: (VeryWell) (Journal of Psychological Research) (Young Minds)
<p>Jak naše kulturní prostředí ovlivňuje naše myšlenky, chování a zkušenosti? Mnozí tvrdí, že právě náš kulturní kontext utváří způsob, jakým vnímáme svět, určuje, jak komunikujeme s ostatními a jak se rozhodujeme v životě. Rozvoj silného pocitu identity může podle psychologie přispět k většímu pocitu pohody.Chcete prozkoumat, jak kulturní identita přispívá k pohodě z psychologického hlediska? Prohlédněte si tuto galerii.</p>
Jak může psychologie podporovat kulturní identitu?
Vývoj identity a pohoda
LIFESTYLE Blahobyt
Jak naše kulturní prostředí ovlivňuje naše myšlenky, chování a zkušenosti? Mnozí tvrdí, že právě náš kulturní kontext utváří způsob, jakým vnímáme svět, určuje, jak komunikujeme s ostatními a jak se rozhodujeme v životě. Rozvoj silného pocitu identity může podle psychologie přispět k většímu pocitu pohody.Chcete prozkoumat, jak kulturní identita přispívá k pohodě z psychologického hlediska? Prohlédněte si tuto galerii.