Slovo „taktika“ pochází z řeckého taxis, což znamená pořádek, uspořádání nebo rozvržení. Odtud byl odvozen termín tactica, umění seřadit vojáky do šiku nebo formace.
Byzantští vojáci a jezdci se zdokonalili v umění boje ve formaci a v různých způsobech používání zbraní.
V bitvě u Hastingsu použila Vilémova armáda taktiku falešného ústupu, kdy Haroldovo vojsko zlákala ke ztrátě silných obranných pozic, aby je pronásledovala. Normané se pak mohli otočit a zaútočit na oslabené pozice svých anglosaských nepřátel.
S postupujícím středověkem se taktické bojové formace stávaly složitějšími. Klasickou taktikou bylo například jednoduché nebo dvojité obklíčení, které spočívalo v tom, že nepřítel útočil zepředu a zároveň ho obcházel z jedné nebo obou stran.
Středověcí stratégové opovrhovali konvenční moudrostí a místo toho vymýšleli nové formy vedení války, například bitvy v kulisách.
Jednou z nejúspěšnějších taktik středověku bylo obléhání.
Obléháním se obecně rozumí vojenské úsilí o obklíčení a odříznutí oblasti nebo opevnění. Obránce je uvězněn na nějakém místě (např. v pevnosti nebo hradu, někdy i v celém městě), zatímco útočník ho zvenčí bombarduje a/nebo zabarikáduje.
Mezi slavná středověká obléhání patří obléhání Orléansu v roce 1428 a obléhání Colchesteru v roce 1648 během anglické občanské války.
Jednou z nejúspěšnějších taktik na bojišti, jaká kdy byla vymyšlena, byl pěchotní čtverec. Pěchotní čtverec, který se v boji používal jako obrana proti útokům jezdectva, byl poprvé použit Římany, ale známější byl během napoleonských válek, zejména Brity v bitvě u Waterloo v roce 1815.
Pojem „partyzánská válka“ vznikl v 19. století v souvislosti s poloostrovní válkou. Tato forma nekonvenční války zahrnovala skupiny nepravidelných vojenských sil, jako jsou povstalci, partyzáni, polovojenský personál nebo ozbrojení civilisté, kteří prováděli sabotáže, terorismus, nájezdy, drobnou válku nebo taktiku „udeř a uteč“.
Taktika partyzánské války spočívá ve zdlouhavém obtěžování nepřítele, často za jeho liniemi, za použití rafinovaných a neortodoxních metod, například ničení muničních a palivových skladů a zařízení a přepadávání hlídek a zásobovacích transportů. Téměř v každém konfliktu od poloviny 19. století se objevily partyzánské armády.
V polovině 19. století se díky pokroku v mušketové technice podařilo pěšákům dosáhnout větší přesnosti a rozvinout disciplinovanou salvovou palbu na krátkou vzdálenost. Efektivní využití této taktiky na bojišti se jasně projevilo během americké občanské války, kdy si ji osvojily obě strany.
Vojenská taktika zahrnuje použití čtyř funkcí na bojišti, které spolu úzce souvisejí - kinetická nebo palebná síla, mobilita, ochrana nebo zabezpečení a úderná akce.
Bitva u Cambrai v roce 1917 během první světové války všechny tyto prvky spojila. Po úspěšném útoku Britů na francouzské město Cambrai zahájili Němci zničující protiútok.
Němci zaútočili pod silnou palbou výbušnin a plynu. Nízko letící letadla obtěžovala bránící se jednotky a infiltrační taktikou se přibližovala k britským pozicím. Rychlost a síla německého protiútoku překvapila i ty nejzkušenější obránce Cambrai.
Během Velké války také mobilní palebná síla, kterou poskytovaly tanky a další obrněná vozidla, významně rozšířila možnosti vojenských taktiků, v neposlední řadě možnost fixovat nepřítele na místě a umožnit tak rozhodující úder.
Druhá válka přinesla nacistickému Německu novou děsivou taktiku: bleskovou válku. V doslovném překladu znamená „blesková válka“ a lépe se dá přeložit jako násilná překvapivá ofenziva spojenými masovými ozbrojenými silami.
Blitzkrieg byl vypočítán tak, aby vyvolal psychologický šok a následnou dezorganizaci nepřátelských sil. Střemhlavý bombardér známý jako Stuka dosáhl tohoto cíle obzvláště dobře. Na jeho nohách byly připevněny sirény s beranidlem, známé jako ječící trubky Jericho, které se staly propagandistickým symbolem německé letecké síly.
Propaganda a zastrašování hrály během konfliktu svou taktickou roli na všech divadlech. Na obrázku je leták svržený z amerického bombardéru B-29, který varuje před možným zničením Hirošimy a Nagasaki. Nad oběma městy jich byly shozeny tisíce, ale japonští představitelé se rozhodli hrozbu ignorovat.
Místo toho Japonsko pokračovalo v misích kamikadze, při nichž vojenští letci v závěrečných fázích tichomořské kampaně úmyslně nalétávali se svými letadly na spojenecké válečné lodě. Ani ti nejfanatičtější nacističtí letci se k této taktice nikdy neodhodlali.
Během bitvy v Ardenách byli němečtí vojáci přistiženi v amerických uniformách, aby pronikli do amerických linií. Je to taktika, která se dodnes používá jako prostředek vojenského klamání.
Prvním leteckým kobercovým náletem bylo bombardování Barcelony v roce 1938 během španělské občanské války. Později tuto taktiku použila Luftwaffe během bleskového bombardování Londýna. Mnohem později, během války ve Vietnamu, Amerika vypustila nad Severní Vietnam tři miliony tun bomb - více než všechny bomby svržené v Evropě během druhé světové války.
Během konfliktu ve Vietnamu také americké letectvo rozprašovalo obrovské množství chemického herbicidu a defoliantu zvaného Agent Orange. Byla to taktika, kterou Washington použil k vyčištění rozsáhlých oblastí džungle účinným otrávením flóry.
Během íránsko-irácké války, která začala v roce 1980, použili Iráčané taktiku, která byla poprvé použita za Velké války, a ostřelovali frontu nepřítele kombinací výbušnin a plynu. Cílem této metody bylo donutit nepřítele, aby nejprve vyhledal úkryt a poté opustil své pozice pod hrozbou udušení. Válka skončila v roce 1988 patem.
Válka v 21. století je z velké části poháněna technologiemi. V probíhající rusko-ukrajinské válce obě strany používají mobilní telefony k určení polohy protivníků. Sledování mobilních telefonů totiž mimo jiné usnadnilo ukrajinský úder na ruská kasárna v Makijevce na Silvestra 2022.
Další taktikou, kterou obě strany použily na počátku rusko-ukrajinského konfliktu, bylo nasazení bezpilotních letounů pro účely leteckého průzkumu i bombardování.
Izraelské obranné síly používají bezpilotní letouny v Gaze k úderným a detekčním účelům.
Rozsáhlá síť tajných podzemních tunelů sloužících k pašování a vedení války, která byla objevena v pásmu Gazy, dlouho umožňovala členům Hamásu volný a nepozorovaný pohyb, což je taktika, kterou dříve používal Vietkong během války ve Vietnamu.
Údajné používání pagerů s výbušninami izraelskou tajnou službou Mossad však představuje novou éru války v regionu, který je zvyklý na dlouhá desetiletí násilných konfliktů.
Při smrtícím útoku došlo také k výbuchu vysílaček, které měli v rukou a na sobě údajní příslušníci Hizballáhu. Vlna úderů po celém Libanonu přiměla šéfa Hizballáhu Hasana Nasralláha, aby sérii výbuchů označil za možné „vyhlášení války“.
Zdroje: (CNN) (BBC) (Reuters) (History) (Britannica) (Western Front Association) (Commsrisk)
Klikněte a dozvíte se více o smrtícím vývoji vojenské taktiky.
Od kavalerie k pagerům: smrtící vývoj vojenské taktiky
Jak se války vedly s využitím taktických a strategických výhod
LIFESTYLE Válka
Bylo to stejně troufalé jako smrtící. Série útoků po celém Libanonu, při nichž v rukou a na tělech údajných agentů Hizballáhu vybuchovaly pagery a vysílačky, znamená novou éru ve válčení. Je to také první případ nasazení takové vojenské taktiky. Jakým způsobem bylo tohoto ničivého úderu dosaženo, se stále zjišťuje. Představuje však to, kam až jsou schopni válčící strany zajít, aby dosáhly úspěchu na bojišti. Faktem však je, že získávání taktických a strategických výhod během konfliktu bylo cílem ozbrojených sil již od starověku.
Klikněte a dozvíte se více o smrtícím vývoji vojenské taktiky.