Může nám tato sociální síť ubližovat?
Extrémní počasí, které i v roce 2024 sužuje celý svět, přimělo vědce vyhlásit stav „klimatické krize“. Mimořádné srážky, horka, sucha a lesní požáry zdecimovaly půdu a majetek a vyžádaly si tisíce obětí. Dopad na životní prostředí je katastrofální a celé ekosystémy jsou ohroženy. A právě nedávné ničivé povodně, které se prohnaly střední Evropou, důsledky klimatických změn jen umocnily.
Kde na světě je klimatická krize nejvíce cítit? Projděte si tuto galerii a zjistěte, která místa jsou postižena nejvíce.
Po většinu roku 2023 panovalo v povodí Amazonky mimořádné sucho způsobené nízkými srážkami a trvale vysokými teplotami. Tyto extrémní podmínky přetrvávaly i v roce 2024, kdy hladiny vody v mnoha řekách v povodí dosáhly nejnižších hodnot v historii.
Na druhou stranu se začátkem ledna po rozsáhlých záplavách způsobených silnými dešti ocitla pod vodou značná část severní Francie. Řeka Aa byla jednou z několika řek, které se vylily z břehů, což situaci ještě zhoršilo.
Pod vlivem přetrvávající anticyklony zažila Fennoskandie, která zahrnuje Skandinávský a Kolský poloostrov, pevninské Finsko a Karélii, na začátku ledna 2024 velmi nízké zimní teploty. Rtuť teploměru klesala v některých krajích až k -44 °C.
Severoamerická zimní bouře z 13.-16. ledna přinesla ve Spojených státech rozsáhlé, závažné a smrtelné následky. Bylo zaznamenáno více než 30 obětí na životech a škody se odhadují na 3 miliardy dolarů.
4. února vypukla ve střední a jižní části Chile série ničivých požárů. Tyto oblasti byly po dlouhotrvajícím suchu vyprahlé a teploty dosahovaly 40 °C. Počet obětí dosáhl 137 a škody byly odhadnuty na 4,39 miliardy dolarů.
7. února došlo na ostrově Mindanao na jihu Filipín k sesuvu půdy způsobenému deštěm, při kterém zahynulo pět lidí a 31 bylo zraněno. Blátivá stěna pohltila dva autobusy a domy v hornaté oblasti v provincii Davao de Oro.
Koncem února vyhlásila pákistánská vláda výjimečný stav poté, co vytrvalé deště zaplavily rozsáhlé oblasti země. Mezi postižené regiony patřily Sindh, Balúčistán, Chajbar Pachtunchvá a Gilgit-Baltistán. Zemřelo více než 100 lidí a škody na infrastruktuře byly značné.
V polovině února zasáhl západní Afriku nebezpečný meteorologický jev známý jako vlna vlhkých veder, v jehož důsledku tu padaly teploty až k 50 °C. V Nigérii hlásili lékaři vysoký výskyt onemocnění z horka; mnoho lidí si stěžovalo na špatný spánek v důsledku nesnesitelně horkých nocí.
Začátek března přinesl v Afghánistánu nezvykle silné deště a následné záplavy. Špatné počasí se rozšířilo i do sousedního Pákistánu a přineslo další utrpení zemi, která se již s extrémním počasím potýká. O život přišlo více než 1 000 lidí, další tisíce byly zraněny a zůstaly bez domova.
Od 7. do 13. března zasáhly západní Sumatru v Indonésii silné záplavy způsobené silnými monzunovými dešti. Bylo hlášeno sedmdesát mrtvých a více než 4 000 lidí, kteří přišli o střechu nad hlavou. Podmínky na místě zhoršil 11. května lahar (erupce studené lávy) z hory Marapi.
12. března se v USA odehrála zatím nejintenzivnější bouře v tomto roce. Silné bouře přinesly do některých oblastí Středozápadu kroupy o velikosti baseballového míče a více než 20 tornád, které způsobily značné škody a ztráty na životech. V kalifornském pohoří Sierra Nevada se místní obyvatelé museli vypořádat s vánicemi, které byly doprovázeny nárazy větru o rychlosti až 305 km/h.
Francie se mezitím opět stala obětí silných záplav, tentokrát v západní části země. Přívalové deště způsobily, že se řeka Vienne v Chinonu vylila z břehů. Více než sto lidí bylo v důsledku toho evakuováno ze svých domovů v oblastech Indre-et-Loire a Vienne.
Bouře Kathleen přinesla 4. dubna do Irska a Spojeného království neklidné počasí. V Irsku, Severním Irsku, Skotsku a západní části Anglie byly zaznamenány nárazy větru o rychlosti 65-95 km/h, což v kombinaci s vysokým přílivem a odlivem vyvolalo mohutné vlny, které bičovaly pobřežní města.
Jednou z nejbizarnějších extrémních povětrnostních událostí roku 2024 byly nebývalé srážky, které 16. dubna zasáhly Spojené arabské emiráty – byly nejsilnější za posledních 75 let. Záplavy uzavřely řadu silnic a dálnic a narušily lety na dubajském mezinárodním letišti, jednom z nejrušnějších uzlů mezinárodní dopravy na světě.
Extrémní počasí navštívilo 28. dubna i průmyslové centrum Číny, když se městem Kanton prohnalo tornádo, které si vyžádalo pět obětí a poškodilo přibližně 140 továren.
Od 29. dubna do května sužovaly části jižního brazilského státu Rio Grande do Sul silné záplavy způsobené přívalovými dešti a bouřkami. Nebývalé záplavy způsobily četné sesuvy půdy a zřícení přehrad a vyžádaly si životy nejméně 170 lidí. Škody byly odhadnuty na 3,7 miliardy dolarů.
Na začátku května Indii zasáhla vlna veder, která trvala několik týdnů. Extrémní vedra v jižní Asii v období před monzunem jsou stále častější, ale podmínky, které panovaly v tomto případě, byly mimořádné. Ve městě Churu ve státě Rádžasthán bylo zaznamenáno 50 °C, což byla nejvyšší teplota v Indii za posledních osm let.
V jiné části světa postihly první květnový týden Keňu ničivé záplavy. Odhaduje se, že při záplavách, které zasáhly různé oblasti země, zemřelo 267 lidí. Mezi postiženou infrastrukturou byla i národní rezervace Maasai Mara. Několik chat bylo zaplaveno, takže turisté zůstali spolu s místními obyvateli uvězněni.
Požáry v Kanadě v roce 2024 začaly jako pokračování rekordních požárů v roce 2023. Začátkem května vypukly rozsáhlé požáry v Albertě, Britské Kolumbii a Manitobě. Později plameny zachvátily také Saskatchewan, Severozápadní teritoria a Newfoundland a Labrador. Západní Jasper v Albertě byl zcela zničen. Ačkoli většinu požárů způsobují blesky a neopatrnost lidí, vědci usoudili, že klimatická krize způsobila, že se pravděpodobnost vzniku požárů v Kanadě zdvojnásobila, přičemž hlavním faktorem bylo horké počasí.
19. května začalo několikadenní období výrazné tornádové aktivity spolu s výraznými derechy (větrnými bouřemi) na středozápadě Spojených států a v údolí Mississippi. Celkem bylo zaznamenáno 247 tornád, které zabily 21 lidí a způsobily škody ve výši 7,3 miliardy dolarů. Na snímku je poškozená budova CenterPoint Energy Plaza v Houstonu.
Od 14. do 19. června zemřelo na pouti hadždž v Mecce kvůli extrémnímu horku přibližně 1 300 lidí. Nejvyšší zaznamenaná teplota byla 51 °C a byla zaznamenána v Masjid al-Haram.
Extrémní a přetrvávající horko zachvátilo také některé části Mexika, oblasti, které se nacházely pod rozsáhlou a přetrvávající oblastí vysokého tlaku, známou jako tepelná kupole. V důsledku veder zemřelo nejméně 125 lidí. Následné sucho zdecimovalo populace ryb, protože vyschla jezera, laguny a řeky.
Přívalové deště sužovaly většinu Švýcarska po celý červen a v různých regionech země způsobily velké škody sesuvy půdy a bahna. Záplavy si vyžádaly nejméně 18 obětí a významně ovlivnily dopravní infrastrukturu.
V červnu se v brazilském Pantanalu, největším mokřadu na světě, vyskytly neobvykle horké, suché a větrné podmínky, které přispěly k požárům. Za ohně, které pohltily více než 1,3 milionu hektarů mokřadu a zničily flóru i faunu, byla podle všeho zodpovědná změna klimatu.
6. července zavalil obrovský sesuv půdy nelegálně provozovaný zlatý důl v Bone Bolango na indonéském ostrově Sulawesi. K hromadné havárii došlo v důsledku přívalových dešťů, které poničily okolní kopce.
Červencové spalující teploty postihly mnoho zemí ležících u Středozemního moře, včetně Řecka, Itálie, Španělska a Maroka. Vlna veder si vyžádala nejméně 23 obětí, rozsáhlé požáry a prakticky zastavila veškerý život.
Série ničivých sesuvů půdy v indické Kérale 30. července zničila celé obce a zabila stovky vesničanů. Za možné příčiny katastrofy byly označeny mimořádné srážky, odlesňování, seismická aktivita, špatná konstrukce budov a globální oteplování.
Tajfun Gaemi (na Filipínách známý jako supertajfun Carina) byl silný a ničivý cyklon, který se koncem července přehnal přes oblast západního Pacifiku. Bouře zasáhla Tchaj-wan a Filipíny a také pevninskou Čínu, což bylo neobvyklé vzhledem k tomu, že srážky způsobené cyklonem jsou v Číně tak daleko ve vnitrozemí neobvyklé.
V srpnu pokračovala v Brazílii pandemie požárů způsobená vedrem a suchem. Ve státě São Paulo zahalil hlavní město a další města hustý šedý kouř.
Indie zaznamenala extrémně silné srážky 22 z 31 dnů od 1. do 31. srpna, což je o 30 % více než v předchozím roce. Zvláště postiženy byly státy Rádžasthán, Tripura a Gudžarát, kde byly srážkové úhrny mnohem vyšší než obvykle.
V srpnu na východě Spojených států pršelo více než obvykle, včetně oblastí zasažených hurikánem Debby, který způsobil rozsáhlé záplavy na Floridě, v Georgii, Severní Karolíně, Jižní Karolíně a Virginii.
V Japonsku se rok 2024 stává nejteplejším rokem, jaký kdy země zažila. Za vlnu veder sice částečně může El Ninõ, ale teploty, jako například denní minimum 31°C zaznamenané v Itoigawě v prefektuře Niigata v průběhu srpna, jsou příkladem neutuchajícího horka, které v tomto období v zemi panuje.
V září zničily rozsáhlé záplavy ve střední Evropě budovy od Rakouska po Rumunsko. Nebývalé srážky však klimatology nepřekvapily, již dříve předpověděli, že událost takového rozsahu a intenzity lze v souvislosti se změnou klimatu očekávat.
V Polsku selhaly protipovodňové zábrany v Głuchołazech, které zaplavily velkou část historického centra a přiměly vládu vyhlásit stav přírodní katastrofy.
Nigérie zažila nejhorší záplavy za posledních 30 let poté, co se 10. září v důsledku neobvykle silných dešťů zřítila přehrada. Vodní stěna zaplavila Maiduguri, hlavní město státu Borno, a zřítila zdi nápravného zařízení, což umožnilo útěk 300 vězňů.
Portugalsko vyhlásilo v polovině září kalamitní stav, protože v severních a středních oblastech země řádilo více než 100 požárů, které pohltily půdu a majetek a vyžádaly si několik obětí, včetně několika hasičů, kteří zemřeli při boji s plameny. V některých případech existuje podezření na úmyslné zapálení, k ničení však přispěly i vysoké teploty a větrné počasí.
Zdroje: (Climate Council) (World Weather Attribution) (DW) (The Guardian) (Associated Press) (National Centers for Environmental Information) (France 24) (Reuters) (Carbon Brief) (Copernicus Climate Change Service)
Klimatická krize v roce 2024 – extrémy a katastrofy
Proč počasí na naší planetě způsobuje chaos?
LIFESTYLE životní prostředí
Extrémní počasí, které i v roce 2024 sužuje celý svět, přimělo vědce vyhlásit stav „klimatické krize“. Mimořádné srážky, horka, sucha a lesní požáry zdecimovaly půdu a majetek a vyžádaly si tisíce obětí. Dopad na životní prostředí je katastrofální a celé ekosystémy jsou ohroženy. A právě nedávné ničivé povodně, které se prohnaly střední Evropou, důsledky klimatických změn jen umocnily.
Kde na světě je klimatická krize nejvíce cítit? Projděte si tuto galerii a zjistěte, která místa jsou postižena nejvíce.