Zvířata s charakteristickými znaky!
Není žádným velkým tajemstvím, že po dobrém spánku se druhý den cítíme lépe. Všichni jsme zažili noci, kdy jsme se otáčeli ze strany na stranu a ráno jsme se obvykle cítili mrzutí nebo přímo náladoví. Odborníci se však nyní začínají domnívat, že nejen kvalita a množství samotného spánku rozhoduje o tom, jak svěží se druhý den cítíme. Podívejte se na to: roli může hrát i to, jak o svém spánku přemýšlíme!
Zajímá vás to? Podívejte se do této galerie a zjistěte více.
V současné době však probíhá výzkum, který poukazuje na to, že o tom, zda se cítíme svěží, nerozhoduje pouze množství a kvalita spánku.
Velký vliv na to, jak se cítíme unavení, má spíše skutečnost, jak o svém spánku přemýšlíme, a to jak se cítíme unavení před spánkem, tak po něm.
Myšlenka, že náš mentální postoj přímo ovlivňuje náš spánek, není nic nového. Vědci již desítky let vědí, že hlavní příčinou poruchy spánku jsou psychické procesy.
Skutečně, když se nacházíme ve zvýšeném psychologickém stavu kvůli našim myšlenkám, přesvědčením a způsobem, jakým soustředíme svou pozornost, je pravděpodobnější, že náš spánek bude narušen.
Stále více vědců však nyní věnuje pozornost fenoménu, který se často označuje jako „paradoxní insomnie (porucha spánku)“.
K tomuto jevu dochází, když si někdo myslí, že se špatně vyspal, a cítí se unavený, ale když se jeho spánek objektivně změří, je v normě.
Podle výzkumu by to mohlo být častější, než si uvědomujeme. Ve skutečnosti by to mohlo představovat až 66 % případů poruchy spánku.
Odborníci se domnívají, že jednou z možných příčin paradoxní poruchy spánku je rigidní přesvědčení o důležitosti spánku a o tom, kolik hodin k fungování potřebujeme.
Pokud se totiž zeptáte svých kamarádů a rodiny, kolik hodin spánku za noc potřebují, pravděpodobně vám rychle odpoví přesný počet hodin nebo alespoň malé rozmezí.
To není vůbec překvapivé: spánkový průmysl v hodnotě 78 miliard USD je založen na tom, že lidé věří, že určité množství spánku je naprosto nezbytné.
Stále více výzkumníků však tuto myšlenku zpochybňuje a pohlíží na spánek jako na něco, co by mělo být dynamické a schopné přizpůsobit se měnícím se okolnostem.
Podívejme se nyní na to, jak změna našich přesvědčení o spánku, může pomoci zlepšit náš spánek. Zvažte nejprve, že většina lidí trpících poruchami spánku má velmi silné přesvědčení o spánku.
Často věří, že potřebují určité množství hodin spánku, aby mohli fungovat následující den a mohou se velmi obávat špatného spánku, dokonce z něj mít strach.
Tyto druhy myšlenky mohou v noci zvýšit psychické rozrušení a úzkost, což následně ztěžuje usínání.
Tyto myšlenky však nejsou vždy fakticky přesné. Mnoho lidí trpících poruchami spánku, se totiž domnívá, že potřebují více spánku, než je skutečně nutné.
Z tohoto důvodu, se tradiční léčba poruchy spánku zaměřuje na použití kognitivně-behaviorálních strategií, které se snaží tento způsob myšlení změnit.
Podle amerického odborníka na spánek, Jasona Onga, to nejsou jen konkrétní přesvědčení, která máme o spánku, co může ztěžovat usínání.
Spíše se zdá, že záleží i na tom, do jaké míry se těchto přesvědčení držíme; čím pevněji lpíme na svých striktních představách o spánku, tím více rušivé se stávají.
Z tohoto důvodu se Ong ve svém výzkumu zaměřil na vývoj přístupu založeného na všímavosti, který má lidem pomoci odpoutat se od těchto myšlenek.
Výzkum také ukazuje, že přílišné soustředění na náš spánek, může způsobit, že se následující den cítíme více unavení, i když jsme ve skutečnosti spali naprosto v pořádku.
Například v jedné studii o poruchách spánku, byli například účastníci obeznámeni se spánkovými daty, která jim výzkumníci sdělili, na základě údajů získaných z chytrého zařízení.
Polovina účastníků byla informována, že spali dobře a druhá polovina byla informována, že spali špatně. Ve skutečnosti však byla data falešná.
Zdá se, že podobné studie naznačují, že pouhá změna našeho postoje k tomu, jak jsme spali, i když se objektivně nezmění, nám může pomoci cítit se méně unavenými.
To samozřejmě neznamená, že bychom se měli všichni přizpůsobit myšlení toxické pozitivity. Jde jen o to, abychom ke spánku zaujali vyvážený přístup.
Jde o to, abyste pochopili, že i když váš spánek nebyl optimální, můžete pokračovat ve svém dni a užívat si věcí, které v životě obvykle děláte.
Stejně jako u mnoha jiných věcí vám může méně černobílý přístup pomoci k lepšímu spánku i k tomu, abyste se cítili lépe, i když váš spánek není nejlepší.
Zdroje: (BBC)
Jak se myšlenkami dopracovat k lepšímu spánku?
Psychologie skvělého nočního spánku
LIFESTYLE Nespavost
Není žádným velkým tajemstvím, že po dobrém spánku se druhý den cítíme lépe. Všichni jsme zažili noci, kdy jsme se otáčeli ze strany na stranu a ráno jsme se obvykle cítili mrzutí nebo přímo náladoví. Odborníci se však nyní začínají domnívat, že nejen kvalita a množství samotného spánku rozhoduje o tom, jak svěží se druhý den cítíme. Podívejte se na to: roli může hrát i to, jak o svém spánku přemýšlíme!
Zajímá vás to? Podívejte se do této galerie a zjistěte více.