Modré zóny: destinace, kde je dlouhověkost běžnou záležitostí
Pokud jde o extrémní počasí v důsledku změny klimatu, některé země jsou zasaženy více než jiné. A paradoxně to nejsou ty, které nesou největší odpovědnost za způsobení klimatických změn. Naopak – drtivá většina škod způsobených extrémními klimatickými událostmi je přímo přičítána několika nejbohatším zemím světa.
Až dosud však státy, které mají na svědomí nejvíce emisí skleníkových plynů, nenesly žádnou skutečnou odpovědnost. To se ale možná brzy změní. Zajímá vás víc? Tak pokračujte ve čtení.
V roce 2024 bylo zaznamenáno značné množství extrémních povětrnostních jevů. V různých klimaticky zranitelných zemích způsobily záplavy, vlny veder a bouře ničivé škody.
Jednou ze zemí, které je věnována malá pozornost, je Pákistán. V posledních letech však Pákistán čelil obrovským škodám způsobeným klimatem.
V roce 2022 například zemi zasáhly nebývalé monzunové deště, které si vyžádaly životy více než 1 500 lidí a způsobily hospodářské škody přesahující 30 miliard dolarů.
Souvislost mezi emisemi skleníkových plynů a extrémními povětrnostními jevy je dobře známá a při současném tempu se situace bude jen zhoršovat.
Vzhledem k tomu, že země, které jsou nejvíce postiženy změnou klimatu, nejsou zpravidla nejvíce odpovědné za emise, mnozí lidé se začínají ptát, zda by největší světoví znečišťovatelé měli platit za škody, které způsobili.
Otázka, kdo by měl platit za škody a ztráty způsobené klimatickými změnami, se stává významným tématem a bude se o ní i nadále diskutovat na nadcházejících mezinárodních vládních setkáních.
Pokud se geopolitičtí vůdci rozhodnou hnát světové znečišťovatele k odpovědnosti a donutit je zaplatit za škody, které způsobili, může to být realizováno na mnoha úrovních.
Prvním a zřejmě nejzřetelnějším krokem by bylo zavedení poplatků vládám zemí, které jsou zodpovědné za největší množství emisí.
Podle studie Dartmouth College z roku 2024 jsou USA historicky největším emitentem emisí, který v letech 1990-2014 způsobil světu škody na klimatu ve výši více než 1,9 bilionu dolarů.
Pětici zemí s největšími škodami uzavírají Čína, Rusko, Indie a Brazílie, které ve stejném období způsobily světu škody v celkové výši 4,1 bilionu dolarů.
Různé klimaticky zranitelné země vyzvaly OSN, aby v rámci Rámcové úmluvy o změně klimatu (UNFCCC) zřídila nástroj pro financování ztrát a škod.
Záměrem je, aby země, které jsou největšími znečišťovateli, platily do fondu podle spravedlivého podílu, který by se vypočítával na základě jejich historických a současných emisí.
Není překvapením, že země, které by do takového fondu musely platit, se návrhům na jeho zřízení důrazně brání.
To však neznamená, že by tato možnost byla zcela vyloučena. Řízení fondu ze strany UNFCCC by jistě pomohlo zajistit jeho odpovědnost a transparentnost.
Další možností by bylo pohnat fosilní společnosti k zodpovědnosti za jejich příspěvek ke globálním emisím skleníkových plynů.
Podle zprávy CDP z roku 2017 je jen 100 společností využívajících fosilní paliva zodpovědných za 71 % globálních emisí od roku 1988.
Jedním ze způsobů, jak tyto společnosti přimět k odpovědnosti, by bylo přinutit je přispívat do klimatického fondu.
Peníze získané z fondu by mohly být použity na pomoc klimaticky zranitelným zemím, aby se po přírodní katastrofě postavily na vlastní nohy a pokryly náklady na přechod na čistou energii.
Dalším způsobem, jak donutit fosilní společnosti, aby splatily své dluhy, by bylo zavedení mezinárodní daně z těžby fosilních paliv.
Toto řešení navrhla koalice zemí ohrožených klimatickými změnami, podle níž by taková daň mohla přinést miliardy dolarů na pomoc zemím při obnově po extrémních klimatických katastrofách.
Některé vlády již uvažují o zavedení daně z neočekávaných zisků společností vyrábějících fosilní paliva, které těží z vysokých cen energie.
Myšlenka je taková, že část příjmů z této daně by mohla být použita na pomoc zemím při obnově po extrémních klimatických jevech, jako jsou sucha a povodně.
Problém tohoto řešení z dlouhodobého hlediska spočívá v tom, že mimořádné daně pro fosilní společnosti se vždy považují jen za dočasné opatření.
Když navíc uvážíme, že se mnohé vlády stejně zavázaly postupně přestat využívat fosilní paliva, je zřejmé, že na úhradu škod způsobených klimatem budou potřeba jiné zdroje peněz.
Další možností by mohlo být zdanění odvětví, která využívají velké množství fosilních paliv, jako je letectví a lodní doprava.
Následně by bylo možné zdaňovat i osoby, které provozují činnosti s vysokými emisemi, jako je létání a konzumace červeného masa.
Nejničivější chování je totiž obvykle spojeno se životním stylem malé části světové populace, která má vysoké příjmy.
Například pouhé 1 % světové populace je zodpovědné za 50 % celosvětových emisí, ale 90 % lidí na světě nikdy nenastoupilo do letadla.
Někteří odborníci vyzývají k zavedení poplatku za leteckou dopravu, který by se zvyšoval s každým letem, který cestující uskuteční.
V mnoha ohledech by se jednalo o spravedlivý a udržitelný způsob, jak získat zpět část prostředků potřebných na pomoc klimaticky zranitelným zemím, aby zaplatily škody způsobené znečištěním jiných zemí.
Zdroje: (BBC) (CDP)
Znečištění – dluh, který planetě nejspíš nesplatíme
Měli by znečišťovatelé nést odpovědnost za škody způsobené změnou klimatu?
LIFESTYLE Klimatická změna
Pokud jde o extrémní počasí v důsledku změny klimatu, některé země jsou zasaženy více než jiné. A paradoxně to nejsou ty, které nesou největší odpovědnost za způsobení klimatických změn. Naopak – drtivá většina škod způsobených extrémními klimatickými událostmi je přímo přičítána několika nejbohatším zemím světa.
Až dosud však státy, které mají na svědomí nejvíce emisí skleníkových plynů, nenesly žádnou skutečnou odpovědnost. To se ale možná brzy změní. Zajímá vás víc? Tak pokračujte ve čtení.