Další papež bude muset řešit řadu znepokojivých problémů
Studie zveřejněná 25. ledna 2025 zjistila, že nebezpečné teploty by mohly vést k 50% nárůstu úmrtí mezi Evropany do roku 2100. Studie se zabývala budoucí úmrtností v důsledku horka a chladu v souvislosti se změnou klimatu. Zohlednila demografické a adaptační scénáře v 854 evropských městech.
V této galerii se podíváme podrobněji na tuto studii a přineseme vám nejdůležitější informace. Prohlédněte si ji a zjistíte více.
Nedávná studie přisoudila předpokládaný roční nárůst teplotních úmrtí o 80 000 v důsledku nejhoršího možného scénáře.
I v optimistickém scénáři by také 8 000 lidí ročně zemřelo v důsledku mírných "suboptimálních teplot," které by vznikly snížením znečištění zvyšujícího teplotu planety.
Bylo argumentováno, že zvýšení teploty by mohlo být pro společnost přínosné, protože by méně lidí umíralo na chladné počasí, ale tato studie tento názor zpochybňuje.
Podle studie budou úmrtí způsobená horkem převyšovat ta, která by byla zachráněna mírnějšími zimami.
„Chtěli jsme to vyzkoušet. A jasně jsme ukázali, že v důsledku změny klimatu dojde k čistému nárůstu počtu úmrtí způsobených teplotními extrémy,“ uvedl hlavní autor studie Pierre Masselot, statistik z London School of Hygiene & Tropical Medicine.
Studie zkoumala souvislost mezi teplotou a úmrtností v různých věkových skupinách. Analyzovány byly údaje z 854 evropských měst.
Nakonec byly zmapovány tři klimatické scénáře. Ty se zabývaly změnami počtu obyvatel a teplot v průběhu století a pohybovaly se od nízkých po vysoké emise.
Studie zjistila, že ve všech třech scénářích zemře na nepříjemně vysoké teploty více lidí než dnes.
Podle předpovědí bude nárůstem teplot a úmrtí nejvíce zasažena jižní Evropa, zejména oblast kolem Středozemního moře.
Následuje střední Evropa. Tato oblast zahrnuje Rakousko, Švýcarsko, Polsko a část jižního Německa.
Nejméně postiženou částí Evropy bude severní Evropa.
„V Norsku bychom mohli vidět velmi mírný přínos, [ale to] je zcela zastíněno obrovským nárůstem, který vidíme v jižních zemích,“ řekl Masselot.
Extrémní teploty mohou také ovlivnit organismus a vést k úmrtí. V chladných podmínkách může dojít k podchlazení. Chladná období mohou zvýšit krevní tlak a způsobit řadu plicních a srdečních problémů.
V případě extrémního horka je nebezpečný také úpal. Staří a nemocní lidé jsou během vln veder obzvláště zranitelní.
„Jednoduše řečeno, nárůst horkého počasí zabije více lidí, než kolik jich zachrání pokles chladného počasí,“ řekl Tim Osborn, klimatolog z z University of East Anglia.
Osborn zdůraznil důležitost této studie. „I když tato nová studie není konečným stanoviskem k této věci... přináší nové poznatky tím, že zkoumá zranitelnost lidí vůči extrémním teplotám podle věku a měst na mnohem podrobnější úrovni než předchozí práce,“ řekl.
Studie se zaměřila výhradně na evropská města. To znamená, že venkovské oblasti nebyly zohledněny. Tyto oblasti jsou méně vystaveny efektu městského tepelného ostrova.
Celkově se očekává, že scénář vysokého oteplování povede k dalšímu úmrtí 2,3 milionu lidí v Evropě mezi lety 2015 a 2099.
Podle odbornice na klima a zdraví Madeleine Thomson „extrémní horko zabíjí, ale také způsobuje širokou škálu vážných zdravotních problémů.“
Extrémní horko „je spojeno se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění, potratů a špatného duševního zdraví,“ dodala.
Erich Fischer, klimatolog ze Švýcarského federálního technologického institutu v Curychu (ETHZ), poukazuje na to, že „existují také oprávněné argumenty, že tento čistý efekt má jen omezený význam“.
„Pokud by byl schválen nový lék s vážnými vedlejšími účinky, které vedou k nesčetným úmrtím, těžko bych tvrdil, že tento lék zachrání zhruba tolik životů, nebo že by čistý efekt mohl být v krátkodobém horizontu dokonce mírně pozitivní navzdory mnoha úmrtím.“
„Dobrou zprávou je, že se můžeme přizpůsobit,“ řekl Víctor Resco de Dios, inženýr životního prostředí z University of Lleida.
Klíčem k přežití je přizpůsobení se těmto vysokým teplotám. V nejhorším možném scénáři mohou vysoké úrovně adaptace ovlivnit míru přežití.
„Adaptace začíná relativně jednoduchými řešeními - i když nejsou zdarma - jako je instalace klimatizace nebo vytvoření prostoru, který slouží jako klimatické útočiště,“ vysvětluje Víctor Resco de Dios.
Kromě výše zmíněných řešení mohou mít význam i další komplexnější opatření, a to „zvyšování počtu zelených ploch ve městech s cílem zmírnit městský tepelný ostrov - a přizpůsobení zdravotnických systémů,“ dodal.
V nejlepších scénářích, kde dojde ke snížení emisí oxidu uhlíku, by ke snížení počtu čistých úmrtí stačil pokles teploty o 50 %.
Zdroje: (The Guardian) (Nature)
Počet úmrtí způsobených teplotními extrémy by mohl v Evropě do roku 2100 vzrůst o 50 %
Bylo analyzováno více než 800 měst
LIFESTYLE Změna klimatu
Studie zveřejněná 25. ledna 2025 zjistila, že nebezpečné teploty by mohly vést k 50% nárůstu úmrtí mezi Evropany do roku 2100. Studie se zabývala budoucí úmrtností v důsledku horka a chladu v souvislosti se změnou klimatu. Zohlednila demografické a adaptační scénáře v 854 evropských městech.
V této galerii se podíváme podrobněji na tuto studii a přineseme vám nejdůležitější informace. Prohlédněte si ji a zjistíte více.