Oslava největších sportovních výkonů a legend, které jich dosáhly
Dějiny umí z mocných žen udělat legendu. Alžběta Báthoryová, uherská šlechtična a sériová vražedkyně z přelomu 16. a 17. století, je jistě na vrcholu seznamu, protože i 400 let po své smrti stále inspiruje příběhy plné hrůzy a sadismu.
Alžběta Báthoryová, která je podle Guinnessovy knihy rekordů nejplodnější vražedkyní na světě, údajně zabila více než 600 mladých dívek, aby ukojila svou touhu po krvi. Její příběh je však stejně jako většina historických událostí poněkud komplikovaný.
Byla to chladnokrevná vražedkyně? Nebo byla obětí rozsáhlého spiknutí? Přečtěte si naši galerii a posuďte sami.
Alžběta Báthoryová (maďarsky Báthory Erzsébet) se narodila 7. srpna 1560 v Nyírbátoru. Narodila se do rodiny významné protestantské šlechty v Uhrách, její rodina ovládala Sedmihradsko.
Její strýc Štěpán Báthory (na snímku) byl polským králem.
Guinnessova kniha rekordů ji označila za nejplodnější vražedkyni na světě.
Až do svých 15 let, kdy se provdala, vyrůstala na rodinném zámku v Ecsédu.
V roce 1575 se provdala za hraběte Františka Nádasdyho, který pocházel z podobně bohatého a šlechtického rodu jako ona, i když ten její byl vlivnější.
Po svatbě se Alžběta Báthoryová přestěhovala na manželův Čachtický hrad, který se nachází v Malých Karpatech nedaleko Nového Mesta nad Váhom a Trenčína na dnešním Slovensku.
Vzhledem k tomu, že Nádasdy byl vojákem v osmansko-uherských válkách, spravovala Alžběta Báthoryová obchodní záležitosti a majetek, v čemž byla šikovná.
Zvěsti o její sadistické povaze se sice šířily už léta, ale byly opakovaně zamítány, především proto, že oběti byly pouhé vesničanky.
Důkazy se začaly objevovat až po smrti jejího muže v roce 1604, kdy jí bylo čtyřicet let. Podle svědectví byly prvními oběťmi Alžběty Báthoryové služky ve věku 10 až 14 let.
Oběťmi byly údajně dcery místních sedláků, které do Čachtic nalákala nabídka dobře placené práce služek na hradě.
Hraběnka prý také začala zabíjet dcery nižší šlechty, které na její hrad posílali rodiče, aby se naučily etiketě.
Zločiny, z nichž byla obviněna, zahrnovaly surové bití, upalování, mrzačení rukou, ukusování masa z obličeje, rukou a dalších částí těla, zmrazování a vyhladovění. Další svědci také uvedli, že k mučení svých obětí používala jehly.
Jiní zase uváděli, že dívky popálila horkými kleštěmi a pak je vložila do ledové vody. Některé z nich prý byly také pokryté medem a živými mravenci.
Alžběta Báthoryová byla také podezřívána z kanibalismu, ačkoli pro toto tvrzení neexistují žádné důkazy.
Hraběnka je v lidové kultuře asi nejvíce známá tím, že údajně pila krev svých obětí.
Legendy také tvrdí, že se koupala v krvi jejich mladičkých obětí, aby si zachovala mládí.
V roce 1610 král Matyáš II. pověřil vyšetřováním uherského palatina Jiřího VII. Turza.
Turzo pověřil shromažďováním informací dva notáře, kteří v letech 1610-1611 získali výpovědi více než 300 svědků.
Turzo zatkl Alžbětu Báthoryovou na hradě spolu s jejími čtyřmi údajnými komplici.
Turzovi muži údajně našli jednu dívku mrtvou, jednu umírající a další zraněnou, zatímco ostatní byly pod zámkem.
Její služebnictvo bylo obviněno ze spolupachatelství a bylo postaveno před soud, zatímco hraběnčin vliv a společenské postavení ji před soudem uchránily.
Proti Báthoryové však svědčily desítky svědků. Ačkoli Turzo uvedl, že hraběnka mučila a zabila více než 600 osob, oficiální počet u soudu byl 80.
Ačkoli Alžběta Báthoryová nebyla nikdy souzena, byla uzavřena ve svých komnatách na Čachtickém hradě.
Hraběnka byla údajně zavřená v několika místnostech, kde byly ponechány pouze malé štěrbiny pro větrání a podávání jídla. Zůstala tam až do své smrti o tři roky později, 21. srpna 1614.
Ačkoli důkazy z procesu jasně svědčily proti ní, moderní věda pravdivost obvinění zpochybňuje. Byla to mocná a schopná žena, která efektivně vládla svému panství, což naznačuje, že pro její vyřazení ze hry existovaly jisté politické důvody.
Král Matyáš II. dlužil Báthoryovcům vysokou částku peněz, která byla po skandálu anulována, což přispělo k hypotéze, že obvinění proti ní byla vykonstruovaná pomluva, která umožnila příbuzným přivlastnit si její pozemky.
„Krvavá hraběnka“ – Alžběta Báthoryová zavraždila více než 600 mladých dívek
Je držitelkou Guinnessova rekordu v kategorii „nejplodnější vražedkyně“
LIFESTYLE Kriminálníci
Dějiny umí z mocných žen udělat legendu. Alžběta Báthoryová, uherská šlechtična a sériová vražedkyně z přelomu 16. a 17. století, je jistě na vrcholu seznamu, protože i 400 let po své smrti stále inspiruje příběhy plné hrůzy a sadismu.
Alžběta Báthoryová, která je podle Guinnessovy knihy rekordů nejplodnější vražedkyní na světě, údajně zabila více než 600 mladých dívek, aby ukojila svou touhu po krvi. Její příběh je však stejně jako většina historických událostí poněkud komplikovaný.
Byla to chladnokrevná vražedkyně? Nebo byla obětí rozsáhlého spiknutí? Přečtěte si naši galerii a posuďte sami.