Již dlouhou dobu pašuje Bible mezi zeměmi řada lidí a organizací.
Ne v každé zemi je na jejím území povoleno používat Bibli. Děje se tak z mnoha důvodů, včetně nedostatku náboženské svobody v některých politických režimech.
Dlouhá léta se Bible pašovala především v komunistických zemích. A přestože se po pádu Sovětského svazu snížilo, dochází k němu dodnes.
Nizozemský tovární dělník Andrew van der Bijl, známý jako bratr Andrew, se v roce 1953 připojil ke Světové evangelizační křížové výpravě a v roce 1955 začal během studené války pašovat Bible.
Bratr Andrew založil organizaci Open Doors, která podporovala jeho práci s uprchlíky ve východní Evropě. Navzdory infiltraci KGB se organizace rozšířila a navázala na jeho poslání mimo jiné poskytováním tiskařských strojů.
Východoevropskou misii založilo několik párů, které se v roce 1961 přestěhovaly z Texasu do Vídně v Rakousku. Jejich posláním bylo pašovat Bible do Sovětského svazu. Na snímku je člen Hank Paulson.
Nacházeli stále kreativnější způsoby, jak Bibli vytisknout. Knihy byly většinou tištěny v malých rozměrech, takže si je mohl někdo splést s krabičkou cigaret. Bible se také ukládaly na opravdu zvláštní místa, například do náhradních pneumatik.
Východoevropská misie dodnes vyrábí Bible pro školy na Ukrajině a v Rusku.
Tato organizace, která se původně jmenovala Evangelizace do komunistických zemí, pašovala v 70. letech 20. století Bible do Sovětského svazu. Založil ji Haralan Popov, který strávil více než 13 let ve vězení za křesťanství v Bulharsku.
Během olympijských her v Moskvě v roce 1980 organizace propašovala 500 000 ruských nových svědectví. Obálka měla dokonalé maskování: olympijskou pochodeň.
Americká protestantská organizace Underground Evangelism byla KGB zařazena na seznam nebezpečných protisovětských organizací.
Organizace nabírala dobrovolníky v anglických církvích, kteří trávili léto na táborech v Bulharsku. Ti samozřejmě pašovali Bible. Operace byla tak dobře vedená, že dobrovolníci ani nevěděli, pro jakou organizaci pracují.
Známým pašerákem byl reverend David Hathaway (na snímku), který se vydával za průvodce. Nakonec byl chycen s Biblí ve svém zájezdovém autobusu a odsouzen do vězení.
V roce 1970 uzavřela organizace Open Doors s jedním vydavatelem dohodu o tajném vytištění milionu čínských Biblí. V roce 1981 putovalo 232 tun Biblí z Kalifornie na Filipíny a poté do Číny. Tato práce byla později nazvána Projekt Perla.
Ne všechny bible se však dostaly do rukou čínských křesťanů. Byly vysazeny na lodi ve vodotěsných krabicích poblíž čínského města Šantou, ale čínské úřady dorazily dříve, než se podařilo všechny bible zachránit.
Rozpad Sovětského svazu znamenal, že se Bible mohly volně šířit pod příslibem náboženské svobody. Byl to konec jedné éry.
Pašerák Bible Ted Grevers se zamyslel nad 15 lety, které strávil jako pašerák: "Od poloviny 70. let se mi podařilo propašovat 2,5 milionu dolarů v Písmu svatém.
Informace se dnes šíří mnoha různými způsoby. Těžké tištěné bible se již nemusí pašovat. Jak se ale Bible distribuují v zemi se superpřísnými omezeními?
Odpovědí jsou balóny na vodíkové palivo. Ty jsou vypouštěny z Jižní Koreje a přistávají v odlehlých oblastech Severní Koreje. Využívají se také drony.
Rozhlasové vysílání vedené severokorejskými přeběhlíky je také způsob, jak se pokusit oslovit rostoucí podzemní křesťanské hnutí v Severní Koreji. "To, co tito křesťané dělají, doslova podkopává samotnou pravdivost severokorejského režimu. Pokud je Ježíš Pánem, pak jím Kim Čong-un být nemůže," řekl Todd Nettleton z rádia Hlas mučedníků.
Organizace Open Doors pořádá na Blízkém východě soutěže na sociálních sítích a dalších webových stránkách. Ty se skládají z otázek k různým kapitolám Bible a jsou způsobem, jak povzbudit čtení Bible mezi křesťany na Blízkém východě.
Tato strategie se osvědčila. Podle Open Doors se jejich online biblických soutěží zúčastnilo přibližně 5 000 lidí.
K pašování Bible docházelo i mezi křesťany různých denominací. V padesátých letech 15. století propašovali protestantští představitelé do Anglie bible v době vlády katolické Marie I.
Pronásledování protestantů (včetně upalování na hranici) během vlády královny Marie I. vedlo k tomu, že někteří představitelé uprchli ze země a našli exil ve Švýcarsku. Tam vytvořili Ženevskou bibli, kterou pak propašovali do Anglie.
Mnoho pašeráků Bible bylo dopadeno úřady vlád, které neměly náboženskou svobodu a vystupovaly proti západním náboženstvím. Někteří z těchto pašeráků si odpykávali dlouhé tresty odnětí svobody, jiní byli fyzicky potrestáni a dokonce zabiti.
V Severní Koreji se člověk může dostat do potíží jen za vyslovení slova "Ježíš", zatímco za vlastnictví Bible může být odsouzen až na 15 let do tábora nucených prací. V roce 2014 byl zatčen americký turista Jeffrey Edward Fowle, který údajně zanechal Bibli na toaletě restaurace v klubu námořníků v Čchongdžinu.
V roce 1990, kdy židovská komunita opustila zemi a odešla do Izraele, propašoval Mossad (izraelská zpravodajská služba) ze Sýrie do Izraele bible ze 13. a 15. století, známé jako Damašské koruny.
O vlastnictví starobylých biblí se vedly spory, ale soud rozhodl, že zůstanou v Národní knihovně v Jeruzalémě "ve prospěch celé veřejnosti, ve prospěch budoucích generací a pro zachování dědictví syrské židovské komunity".
Zdroje: (Grunge)
A pokud si myslíte, že pašování Biblí je již minulostí, nemůžete se mýlit více. Klikněte na následující galerii a dozvíte se více.
Fascinující historie pašování Bible
Pašování Bible není minulostí
LIFESTYLE Historie
Dá se říci, že všechny západní země těží z náboženské svobody. Lidé mohou svobodně vyznávat jakoukoli víru a číst texty svého náboženství. To však po mnoho let neplatilo například v Sovětském svazu. V reakci na to se četné křesťanské evangelizační organizace a jednotlivci zapojili do pašování Biblí pro ty, kteří k nim v zemích neměli přístup.
A pokud si myslíte, že pašování Biblí je již minulostí, nemůžete se mýlit více. Klikněte na následující galerii a dozvíte se více.