Další papež bude muset řešit řadu znepokojivých problémů
Přestože konflikt mezi Izraelem a Palestinou se týká mnohem více než náboženství, náboženství stále hraje významnou roli ve válce, která v současnosti rozděluje Blízký východ. Historie izraelské okupace Palestiny sahá až do roku 1948, ale situace se dramaticky vyhrotila 7. října 2023, kdy Hamás zahájil útok na izraelské území, při němž zahynulo 1 400 lidí. Hamás je jiný název pro Hnutí islámského odporu, islamistickou politickou a vojenskou organizaci, která od roku 2007 vládne v pásmu Gazy. Hamás je většinou západního světa odsuzován jako teroristická organizace, ale tvrdí, že pouze bojuje proti násilí násilím, aby bránil Palestinu před pokračujícím postupem Izraele.
Izrael na útok ze 7. října odpověděl neúnavným leteckým bombardováním, které trvá již měsíc a při němž zahynulo 10 000 Palestinců, z nichž téměř všichni byli civilisté a polovina z nich děti. Jak válka zuří, veřejný diskurz kolem konfliktu se zamlžuje islamofobní a antisemitskou rétorikou. Odsuzování nebo podpora jedné ze stran je spojována s náboženskou diskriminací, zatímco ve skutečnosti většina lidí pouze volá po ukončení násilí a nesmyslných ztrát na životech. Zároveň ti, kteří již antisemitské nebo islamofobní názory chovají, využívají této příležitosti k šíření nenávisti a dalšímu zmatení debaty, která je již tak extrémně emocionálně nabitá.
Po tisíciletí bylo náboženství jednou z mnoha příčin válek. Použití síly k prosazení náboženského přesvědčení může znít poměrně barbarsky, ale lidstvo tak skutečně činí od počátku věků. Historie je poznamenána krvavými náboženskými konflikty, které si vyžádaly miliony obětí, od bojů křesťanských denominací mezi sebou až po pronásledování muslimů, křesťanů a židů.
Prohlédněte si tuto galerii a dozvíte se více o nejsmrtonosnějších náboženských konfliktech v dějinách.
Rekonkvista spočívala v tom, že křesťané dobyli od muslimů území na Pyrenejském poloostrově (Španělsko a Portugalsko). Na jejím počátku stálo vítězství dona Pelaye z Asturie u Covadongy kolem roku 720 n. l..
Tato série válek trvala 780 let a odhaduje se, že v jejím důsledku zemřelo asi sedm milionů lidí.
První křížová výprava byla vyhlášena v roce 1095. Jejím cílem bylo vyrvat Jeruzalém z islámské nadvlády. To byl však jen začátek tažení římskokatolické církve, které se nakonec změnilo v 300 let trvající krvavou lázeň.
Následovaly další křížové výpravy, a přestože je obtížné spočítat počet obětí první křížové výpravy, odhaduje se, že za celé období křížových výprav přišlo o život asi 1,7 milionu lidí.
V tomto období umírali především muslimové a křesťané, ale obětí křižáků se stali i Židé.
Francouzské náboženské války se odehrály v 16. století. Země byla do značné míry rozdělena mezi katolíky a hugenoty (protestanty).
Asi nejznámější událostí té doby byl masakr na den svatého Bartoloměje v roce 1572, kdy dav katolíků napadl hugenoty.
Války skončily, když se hugenot Jindřich III. Navarrský stal francouzským králem Jindřichem IV. a konvertoval ke katolicismu.
V roce 1598 byl vydán "Edikt nantský", který hugenotům přiznal náboženskou svobodu a práva a ukončil tak 36 let trvající konflikt.
Tato evropská válka probíhala ve Svaté říši římské a trvala od roku 1618 do roku 1648. Začala jako konflikt katolíků a protestantů v Praze, odkud se dále stupňovala.
Je považována za jednu z nejničivějších válek v evropských dějinách, v níž podle odhadů zahynulo osm milionů lidí. Obětí však bylo více než jen úmrtí na bitevním poli.
Válka se odehrála během chladného období v Evropě, což znamenalo, že nízké teploty ovlivnily zemědělství, což vedlo k nedostatku potravin a následně k hladomoru a dalším úmrtím.
Tento konflikt se odehrál, když pravoslavné Rusko v 18. století expandovalo k Černému moři a střetlo se s islámskou Osmanskou říší.
Rusové čelili odporu národů severního Kavkazu. Muslimští kavkazští horalé se v letech 1763-1864 bránili pravoslavným Rusům.
Když vojenská strategie Rusů selhala, vystěhovali Kavkazany z jejich domoviny. V roce 1864 byly téměř tři miliony muslimských Adygů, Ubychů a Abcházců poslány na lodích do Osmanské říše. Mnoho z nich se potopilo.
Během Francouzské revoluce panovaly silné protikatolické nálady. Mezi cíle revolucionářů patřila celková dechristianizace země.
Jedním ze zákonů, které revolucionáři zavedli, byla občanská ústava duchovenstva, podle níž museli všichni katoličtí duchovní přísahat věrnost státu.
Ne všichni Francouzi však byli revoluci nakloněni a mnozí se jí bránili. Odhaduje se, že jen během hrůzovlády francouzské jednotky zmasakrovaly více než 50 000 lidí.
Tato válka proti mandžuské císařské dynastii začala v roce 1850 a trvala 14 let. Podnítil ji čínský revolucionář Hong Xiuquan.
Zatímco spor se týkal především území, Hong Xiuquan se prohlásil za mladšího bratra Ježíše Krista, jehož posláním bylo bojovat proti konfuciánským démonům, tj. mandžuskému císařství.
Xiuquan založil Nebeské království velké harmonie (Taiping Tianguo), ale jeho povstání bylo nakonec poraženo. Odhaduje se, že během konfliktu zahynulo přibližně 20 milionů lidí.
Bolševickou revoluci vyvolali socialisté (později komunisté) proti carům. Socialisté/komunisté byli militantní ateisté, a proto se snažili zlikvidovat veškeré náboženství, především ruskou pravoslavnou církev.
Ačkoli náboženství nebylo nikdy zakázáno, SSSR se později zaměřil na náboženské komunity, které byly spojeny s carským režimem. Odhaduje se, že během bolševického velkého teroru v letech 1936-1938 zahynulo přibližně 30 milionů lidí.
Genocida Arménů Osmanskou říší proběhla v roce 1915 a vedla k vyvraždění tisíců Arménů a jejich identity.
Genocida Arménů však byla jen jednou z událostí v rámci pronásledování křesťanských komunit Osmanskou říší v letech 1914-1923. Začala v roce 1914 vyvražděním asyrských křesťanských komunit, po nichž následovali Arméni. Do roku 1918 zahynulo více než 600 000 Asyřanů a 1,5 milionu Arménů.
Rozdělení Indie proběhlo v roce 1947 a rozdělilo britskou Indii na moderní státy Indii a Pákistán.
Následovaly násilnosti mezi hinduistickými, muslimskými a sikhskými skupinami. Konflikt byl spojen s masovou migrací.
Odhaduje se, že zahynuly přibližně dva miliony lidí a nejméně 15 milionů bylo vysídleno.
Jižní Súdán se zrodil v roce 2011 z krvavého konfliktu mezi křesťanským a animistickým jihem a muslimským severem.
Odhaduje se, že konflikt si vyžádal nejméně dva miliony obětí a statisíce lidí byly vysídleny.
Syrská občanská válka začala v roce 2011 po arabském jaru v roce 2010. Opozici syrského prezidenta Bašára Asada tvořili (mimo jiné) radikální islamisté, včetně ISIS.
Válka se rozšířila do Iráku, kde se ISIS zaměřil na menšiny, konkrétně na jezídské a asyrské křesťany. Zabíjeni byli také šíitští muslimští Turkmeni.
Odhaduje se, že přibližně 5 000 jezídů bylo zabito, 400 000 bylo vysídleno a 6 000 zotročeno.
Zdroje: (Grunge)
Ve jménu Boha: Nejsmrtonosnější náboženské konflikty v dějinách
Náboženství hraje v děsivých událostech na Blízkém východě komplikovanou roli
LIFESTYLE Válka
Přestože konflikt mezi Izraelem a Palestinou se týká mnohem více než náboženství, náboženství stále hraje významnou roli ve válce, která v současnosti rozděluje Blízký východ. Historie izraelské okupace Palestiny sahá až do roku 1948, ale situace se dramaticky vyhrotila 7. října 2023, kdy Hamás zahájil útok na izraelské území, při němž zahynulo 1 400 lidí. Hamás je jiný název pro Hnutí islámského odporu, islamistickou politickou a vojenskou organizaci, která od roku 2007 vládne v pásmu Gazy. Hamás je většinou západního světa odsuzován jako teroristická organizace, ale tvrdí, že pouze bojuje proti násilí násilím, aby bránil Palestinu před pokračujícím postupem Izraele.
Izrael na útok ze 7. října odpověděl neúnavným leteckým bombardováním, které trvá již měsíc a při němž zahynulo 10 000 Palestinců, z nichž téměř všichni byli civilisté a polovina z nich děti. Jak válka zuří, veřejný diskurz kolem konfliktu se zamlžuje islamofobní a antisemitskou rétorikou. Odsuzování nebo podpora jedné ze stran je spojována s náboženskou diskriminací, zatímco ve skutečnosti většina lidí pouze volá po ukončení násilí a nesmyslných ztrát na životech. Zároveň ti, kteří již antisemitské nebo islamofobní názory chovají, využívají této příležitosti k šíření nenávisti a dalšímu zmatení debaty, která je již tak extrémně emocionálně nabitá.
Po tisíciletí bylo náboženství jednou z mnoha příčin válek. Použití síly k prosazení náboženského přesvědčení může znít poměrně barbarsky, ale lidstvo tak skutečně činí od počátku věků. Historie je poznamenána krvavými náboženskými konflikty, které si vyžádaly miliony obětí, od bojů křesťanských denominací mezi sebou až po pronásledování muslimů, křesťanů a židů.
Prohlédněte si tuto galerii a dozvíte se více o nejsmrtonosnějších náboženských konfliktech v dějinách.