© Shutterstock

Annie Jacobsen: Investigativní novinářka, autorka, vypravěčka -

Annie Jacobsen je renomovaná investigativní novinářka a autorka – finalistka Pulitzerovy ceny za rok 2016. Kromě psaní se věnuje také televizi, kde produkuje úspěšné seriály jako „Tom Clancy's Jack Ryan“ pro Amazon Studios a „Clarice“ pro CBS.

© Getty Images

Jaderná válka -

Kniha Nuclear War: A Scenario od Annie Jacobsen popisuje jaderný konflikt tak živě, že máte pocit, jako byste byli u toho. Celý příběh je vystavěn jako napínavé drama, které začíná odpálením první rakety a sleduje události minutu po minutě – od prvního výbuchu až po dlouhé roky a staletí, kdy lidstvo směřuje k vlastnímu zániku.

© Getty Images

Od pandemií po válku -

Myšlenka na knihu se Annie Jacobsen zrodila během pandemie covidu, kdy zkoumala dějiny španělské chřipky z roku 1918. Právě podobnost obou katastrof – obou považovaných za málo pravděpodobné, že se někdy zopakují – ji přivedla k zamyšlení nad tím, jak moc jsme jako lidstvo i dnes schopni přivodit si zkázu vlastními silami.

© Getty Images

Obnova jaderných hrozeb -

Jaderná válka – dříve považovaná za málo pravděpodobnou – se znovu stala reálnou hrozbou. Desítky let po skončení studené války opět slýcháme od světových lídrů výhrůžky, které se týkají zbraní schopných spustit ničivý řetězec událostí. Obavy, které to vyvolává, připomínají i atmosféru filmu Oppenheimer (2023) od Christophera Nolana.

© NL Beeld

Prevence -

Podle knihy Nuclear War není otázkou, jestli ke zničení dojde, ale kdy. Ačkoliv její vize budoucnosti působí velmi temně, Annie Jacobsen zdůrazňuje, že knihu nenapsala proto, aby šířila paniku. Naopak – jejím cílem je otevřít veřejnou debatu a přispět k tomu, aby se takový scénář nikdy nenaplnil.

© Getty Images

Vzájemná destrukce -

Za tímto pojmem se skrývá kontroverzní myšlenka: jaderné zbraně – navzdory své apokalyptické síle – možná zabránily vypuknutí třetí světové války. Právě tím, že zajišťují vzájemnou devastaci, mohou paradoxně působit jako prostředek odstrašení a udržení míru.

© Shutterstock

Argument proti jaderné sebedestrukci -

Podle některých názorů právě desetiletí zdrženlivosti od Hirošimy a Nagasaki dokazují, že lidstvo má silný instinkt sebezáchovy. I když světové mocnosti vlastní zbraně schopné zničit planetu, doposud se žádná z nich k jejich použití v konfliktu znovu neuchýlila – což může svědčit o opatrnosti a snaze vyhnout se nevratné katastrofě.

© Getty Images

Výzva k novým perspektivám -

Annie Jacobsen zpochybňuje tradiční pohled na jaderné odstrašení. Ačkoli uznává, že tento princip mohl pomoci zabránit světové válce, upozorňuje, že vznikl v době, kdy měly jaderné zbraně pouze dvě velmoci – USA a Sovětský svaz. Dnes je situace jiná, a podle ní proto nastal čas začít uvažovat jinak.

© Getty Images

Rostoucí jaderná hrozba -

V současnosti vlastní jaderné zbraně devět zemí – a pokud se k nim přidá Írán, číslo vzroste na deset. Každá z těchto mocností přitom představuje potenciální riziko. Annie Jacobsen varuje, že skutečnost, že jsme se dosud katastrofě vyhnuli, rozhodně neznamená, že jsme v bezpečí i do budoucna. Právě proto je podle ní nejvyšší čas začít jednat.

© Getty Images

Jaderné napětí -

Od raketových testů Severní Koreje přes výměnu vzkazů mezi Donaldem Trumpem a Kim Čong-unem až po jaderné hrozby Vladimira Putina v souvislosti s válkou na Ukrajině – odborníci varují, že svět možná stojí blíže k jadernému armageddonu než během kubánské raketové krize.

© Getty Images

Jeden krok od katastrofy -

„Cituji generálního tajemníka OSN,“ říká Annie Jacobsen, „stačí jedna chybná kalkulace, jedno nedorozumění – a může dojít k jadernému vyhlazení.“

© Shutterstock

Krize, která mohla vyvolat armageddon -

Chyby a špatné odhady v oblasti jaderného konfliktu mohou mít fatální následky. V roce 1983 se do jedné takové situace dostal sovětský podplukovník Stanislav Petrov, když systém včasného varování mylně hlásil, že Spojené státy odpálily pět mezikontinentálních balistických raket typu Minuteman směrem k Sovětskému svazu.

© Getty Images

Muž, který odvrátil jadernou katastrofu -

Podle vojenského protokolu měl sovětský podplukovník Petrov povinnost okamžitě nahlásit signály o přicházejícím útoku ze strany USA – i za cenu odvetného jaderného úderu. Petrov se však rozhodl neuposlechnout a nejprve výstrahu prověřit. Nakonec se ukázalo, že šlo o falešný poplach, a díky jeho rozhodnutí se podařilo odvrátit možnou jadernou katastrofu.

© Getty Images

Prevence jaderných chyb -

Jaderné mocnosti používají vícestupňové bezpečnostní systémy, které mají zabránit spuštění útoku na základě jediného signálu nebo rozhodnutí jednotlivce. Žádný systém však není neomylný. I přes všechna opatření zůstává rozpoznání skutečného útoku od falešného poplachu chybové – a právě v těchto nejistotách se skrývá nebezpečí osudových omylů.

© Shutterstock

Strategie „odpalu při varování“ -

Strategie „odpalu při varování“ (Launch on Warning) znamená, že Spojené státy spustí jaderný útok okamžitě poté, co systémy včasného varování zachytí signál o blížícím se nepřátelském útoku. Cílem je vyhnout se situaci, kdy by země nejprve utrpěla zásah a teprve poté odpověděla – místo toho se hrozba eliminuje co nejrychleji po jejím odhalení.

© Getty Images

Kontroverzní strategická možnost -

Ministerstvo obrany USA uvádí, že se plně neopírá o strategii „odpalu při napadení“, nicméně si ponechává možnost připravit se a případně odpálit jaderné zbraně ještě předtím, než dopadne nepřátelský útok. I jako teoretická možnost však tato strategie vyvolává silné debaty a zůstává velmi kontroverzní.

© Shutterstock

Hypotéza -

Kniha Nuclear War od Annie Jacobsen je výjimečná tím, že se nezabývá otázkou, proč by k jaderné válce mohlo dojít, ale co by se stalo, kdyby skutečně vypukla. Aby svůj scénář co nejvíce přiblížila realitě, konzultovala ho s odborníky a zkoumala, která země nebo který vůdce by mohl učinit první krok.

© Shutterstock

Vodíkové bomby -

Z odpovědí odborníků nejvíce vyčnívala ta od Richarda Garwina – fyzika, který se podílel na vývoji vodíkové bomby. Zamýšlí se nad obrovskou silou této zbraně, jež je natolik ničivá, že k její aktivaci je potřeba jiná jaderná bomba. Už samotná její existence podle něj vypovídá o nebezpečném směru, kterým se lidstvo vydalo.

© Getty Images

Důrazné varování -

Richard Garwin, jedna z nejvýznamnějších osobností v oblasti jaderné vědy, radil všem americkým prezidentům od dob Dwighta Eisenhowera. Když se ho Annie Jacobsen zeptala, jaký jaderný scénář považuje za nejpravděpodobnější, jeho odpověď zněla: „The Mad King (Šílený král).“

© Getty Images

Paradox moci -

Rádi si myslíme, že světovým lídrům víc záleží na tom, jaký odkaz po sobě zanechají, než na představě jaderného zničení. Jenže realita je často mnohem složitější. Touha po sebezáchově může jít ruku v ruce s mocí zničit celý svět – a právě v tom spočívá ten nejnebezpečnější paradox.

© Getty Images

Svět v plamenech -

Adolf Hitler údajně prohlásil: „Můžeme být zničeni, ale pokud k tomu dojde, stáhneme s sebou celý svět – svět v plamenech.“ On sám k tomu tehdy neměl prostředky. Dnešní lídři je však mají – a právě to otevírá znepokojivé otázky, zda by byli ochotni tuto moc skutečně použít.

© Getty Images

Kim Čong-un a jaderný chaos -

V knize Nuclear War Annie Jacobsen upřesňuje, koho Richard Garwin označil jako „Šíleného krále“ – podle ní jde o severokorejského vůdce Kim Čong-una. Jeho nepředvídatelné a výbušné vedení podle autorky představuje zásadní riziko. Zdůrazňuje přitom mrazivou skutečnost: jakmile jaderná válka začne, přestávají platit veškerá běžná pravidla.

© Getty Images

Etiketa jaderných testů -

Jaderné testy podléhají jasným pravidlům – například povinnosti informovat okolní státy, aby si zkušební odpaly nespletly se skutečným útokem. V období zvýšeného napětí jsou tato opatření naprosto zásadní. Na začátku války na Ukrajině proto Spojené státy i Rusko odložily plánované testy, aby nevyvolaly další eskalaci konfliktu.

© Getty Images

Vzdor Severní Koreje -

Během osmnácti měsíců, kdy Annie Jacobsen pracovala na knize Nuclear War, odpálila Severní Korea více než sto raket – bez jakéhokoli předchozího varování. To je v přímém rozporu s mezinárodními normami pro jaderné testování. Přesně takhle je definováno chování „šíleného krále“.

© Getty Images

Poučení z přístupu Ronalda Reagana -

Přestože kniha Nuclear War nabízí velmi temný pohled na realitu jaderného konfliktu, Annie Jacobsen si uchovává naději, že tomu lze předejít. Klíč k prevenci podle ní leží v minulosti – konkrétně v přístupu Ronalda Reagana, jehož vedení ukazuje, že i v době napětí je možné hledat cestu ven z jaderné slepé uličky.

© Public Domain

Reaganův obrat -

Annie Jacobsen vkládá určitou naději do takzvaného „Reaganova obratu“. Prezident Reagan byl původně silným zastáncem jaderného vyzbrojování, ale jeho postoj se zásadně změnil po zhlédnutí filmu „Den poté“ (1983), který realisticky zobrazoval následky jaderné války. Tento zážitek se podle ní stal zlomovým momentem v jeho přemýšlení.

© Shutterstock

Dopad filmu -

Film „Den poté“ zobrazoval děsivé následky jaderné války mezi Sovětským svazem a Spojenými státy. Ačkoli mu to část jeho kabinetu rozmlouvala, Reagan se na snímek podíval – a byl jím hluboce zasažen. Ve svém deníku si poznamenal, že ho film „naprosto rozesmutněl“.

© Shutterstock

Od deprese k diplomacii -

Reagan svůj pocit beznaděje neignoroval – proměnil ho v čin. Oslovil Michaila Gorbačova, tehdejšího a zároveň posledního vůdce Sovětského svazu. Jejich setkání se stalo historickým milníkem: odstartovalo proces odzbrojování, který snížil počet jaderných hlavic ve světě z přibližně 60 000 v roce 1986 na dnešních zhruba 12 000.

© Getty Images

Mezinárodní spolupráce -

Annie Jacobsen věří, že svět má šanci zažít další „Reaganův obrat“ – tentokrát postavený na mezinárodní spolupráci a společném uvědomění si, jak nebezpečná jaderná válka skutečně je. Právě takové úsilí by podle ní mohlo nasměrovat lidstvo jiným směrem a nabídnout naději na bezpečnější budoucnost pro nás všechny.

Zdroje: (The Guardian) (Big Think) (Arms Control Association)

© Shutterstock