Astropolitika: moc politiky ve vesmíru -

Oznámení vědeckého týmu z Univerzity v Cambridge, že se jim podařilo nalézt předběžné důkazy o existenci života na jiné planetě, bylo označeno za „obrovský, transformační okamžik“. Kdyby se však někdy potvrdilo, že v jiném koutě vesmíru existuje mimozemská inteligence, jak by se tato zpráva sdělila lidstvu? No, protokoly speciálně navržené pro předání takového historického a politicky citlivého prohlášení již existují.

Astropolitika představuje teorii a studium vlivu vesmíru na politiku. Kromě stanovení strukturovaných pokynů v reakci na potvrzené signály od mimozemských civilizací se astropolitika zabývá interdisciplinární analýzou civilních, komerčních, vojenských a zpravodajských vesmírných aktivit po celém světě. Jak mocnou roli však vesmírná politika sehrává?

Abyste to zjistili, prolistujte si dále tuto galerii a vydejte se mimo tento svět.

© Getty Images

Astropolitika a mimozemský život -

Nejzajímavějším tématem, kterým se astropolitika zabývá, je politický dopad případného kontaktu s mimozemskou inteligencí.

© Getty Images

Život na vzdálené planetě -

V dubnu roku 2025 vědci oznámili, že našli „dosud nejsilnější důkaz“ o existenci života na vzdálené planetě. Použitím dat z vesmírného teleskopu Jamese Webba (na snímku) astronomové identifikovali na vzdáleném světě obíhajícím kolem jiné hvězdy enormní množství chemických látek, které produkují na Zemi pouze živé organismy.

© NL Beeld

Nové formy života? -

V atmosféře exoplanety K2-18b, která se nachází přibližně 124 světelných let od Země v souhvězdí Lva, byly detekovány molekuly, jež jsou primárně produkovány mikrobiálním životem, například mořským fytoplanktonem.

© Getty Images

Jak bychom se vypořádali s objevem mimozemského života? -

Vědci z Institute of Astronomy v Cambridge ve Velké Británii zdůrazňují, že k potvrzení výsledků je třeba dalšího výzkumu. Pokud by se mimozemský život potvrdil, existuje řada protokolů, které by se měly vypořádat s mediální smrští, kterou by takové oznámení vyvolalo.

© Getty Images

Postdetekční politika -

Postdetekční politika (PDP) neboli postdetekční protokol představuje soubor strukturovaných pokynů, kterými je třeba se řídit při „detekci, analýze, ověřování, oznamování a reakci na“ potvrzené signály od mimozemských civilizací.

© Getty Images

Hledání důkazů o mimozemském životě -

Postdetekční protokoly Mezinárodní astronautické akademie pro hledání mimozemské inteligence (SETI), které byly původně vypracovány roku 1989 a aktualizovány v roce 2010, byly sepsány jako pokyny pro vědce zabývající se SETI v případě zjištění důkazů o mimozemské inteligenci. Žádný vládní subjekt však tyto protokoly dosud formálně a veřejně nepřijal… alespoň zatím.

© Getty Images

Kosmická smlouva (Outer Space Treaty) -

Jak už název napovídá, astropolitika představuje teorii a studium vlivu vesmíru na politiku. Kosmickou smlouvu (Outer Space Treaty) vyjednala a vypracovala Organizace spojených národů a dne 27. ledna 1967 ji podepsaly Spojené státy, Velká Británie a Sovětský svaz. V platnost vstoupila v říjnu roku 1967.

© Getty Images

Klíčová ustanovení -

Smlouva stanovuje základní rámec mezinárodního vesmírného práva. Ke klíčovým ustanovením patří zákaz jaderných zbraní ve vesmíru; omezení využívání Měsíce a všech ostatních nebeských těles k mírovým účelům; stanovení, že vesmír bude volně zkoumán a využíván všemi státy; a vyloučení možnosti, aby si jakákoli země dělala nárok na svrchovanost nad vesmírem nebo jakýmkoli nebeským tělesem.

© Getty Images

Závody ve zbrojení -

Vývoj mezikontinentálních raket v 50. letech 20. století, jež mohly dosáhnout cílů mimo zemskou atmosféru, vyvolal závody ve zbrojení mezi Spojenými státy a Sovětským svazem.

© Getty Images

Žádné zbraně hromadného ničení ve vesmíru -

Kosmická smlouva (Outer Space Treaty) byla vypracována poté, co byla roku 1963 přijata rezoluce OSN zakazující zavádění zbraní hromadného ničení (ZHN) do vesmíru.

© Getty Images

Vesmírné závody -

Vypuštění Sputniku 1 ze strany Sovětského svazu dne 4. října roku 1957 zaskočilo Spojené státy. Sputnik byl první umělou družicí Země a jeho vypuštění odstartovalo vesmírné závody.

© Getty Images

Základ mezinárodního kosmického práva -

K dnešnímu dni je smluvními stranami Kosmické smlouvy (Outer Space Treaty) z roku 1967 celkem 115 zemí - včetně všech významných států s posádkou i bez posádky. Ačkoli je však smlouva užitečným rámcem, technologie ji předběhla.

© Getty Images

Smlouva o Měsíci (Moon Treaty) -

Smlouva o Měsíci (Moon Treaty), která byla podepsána roku 1979 a platí od roku 1984, je dohodou upravující činnost států na Měsíci a dalších nebeských tělesech.

© Getty Images

Smlouva o Měsíci (Moon Treaty) -

Tato dohoda potvrzuje a upřesňuje mnohá ustanovení Kosmické smlouvy (Outer Space Treaty), která se vztahují na Měsíc a další nebeská tělesa, a to především to, že tato tělesa by měla být využívána výhradně k mírovým účelům, že jejich prostředí by nemělo být narušováno a že OSN by měla být informována o umístění a účelu každé stanice zřízené na těchto tělesech.

© Getty Images

Dohody Artemis (Artemis Accords) -

Dohody Artemis (Artemis Accords), které byly vytvořeny NASA, ministerstvem zahraničí Spojených států amerických a sedmi dalšími počátečními signatářskými zeměmi v roce 2020, poskytují společný soubor zásad pro zlepšení řízení civilního průzkumu a využívání vesmíru. Bangladéš se dne 8. dubna roku 2025 stal 54. zemí, která dohody podepsala.

© Public Domain

Program Artemis -

Dohody souvisejí s programem Artemis, což je snaha vedená Američany o návrat lidí na Měsíc do roku 2027, přičemž konečným cílem je rozšíření výzkumu vesmíru na Mars a ještě dál. Podobné plány mají i Číňané, jejichž juniorním partnerem je Rusko. Na snímku jsou první američtí a kanadští kandidáti, kteří absolvovali tento program.

© Getty Images

Politika Mezinárodní vesmírné stanice -

Politika Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) je od vypuštění prvního modulu ISS roku 1998 ovlivňována soupeřením velmocí, mezinárodními smlouvami a ujednáními o financování.

© Public Domain

Trvalá přítomnost člověka ve vesmíru -

Ve skutečnosti byla ISS formována politikou studené války. Spojené státy a Rusko vedly úsilí o vytvoření tohoto technického zázraku a dne 2. listopadu roku 2000 astronaut Bill Shepherd a kosmonauti Jurij Gidzenko a Sergej Krikaljov dorazili na Mezinárodní vesmírnou stanici, což předznamenalo nástup trvalé přítomnosti člověka ve vesmíru.

© Getty Images

Partneři ve vesmíru -

Za posledních 25 let navštívilo hlavní světovou orbitální laboratoř více než 280 osob reprezentujících 23 zemí a pět mezinárodních partnerů. Podle dohody International Space Station Agreement mohou partnerské státy vesmírné stanice rozšířit svou národní jurisdikci ve vesmíru.

© Getty Images

Politika těžby na asteroidech -

Pokroky v technologii a technice učinily těžbu na asteroidech více pravděpodobnou, ačkoli do úspěšného uskutečnění tohoto odvětví zbývá ještě spousta let. Podle kritiků tohoto nápadu by těžba surovin z asteroidů zaplavila trh a způsobila by rychlé znehodnocení světových surovin.

© Getty Images

Těžba kovů ve vesmíru -

Kromě toho má těžba kovů z asteroidů také potenciál ovlivnit globální trh se vzácnými kovy a vytvořit nové geopolitické uspořádání. Jakékoli rozšíření těžby surovin ve vesmíru by si žádalo vytvoření právního regulačního rámce, který by adekvátním způsobem upravoval těžební aktivity prováděné na asteroidech.

© Getty Images

Nový vesmírný závod -

Závod o dobývání vesmíru se v 21. století podstatně změnil, což umožnilo dalším velkým zemím, jako je Čína, Indie, Japonsko a Evropská unie, vstoupit do vesmírného závodu.

© Getty Images

Vlastní cestou -

Nad rámec rezolucí Valného shromáždění OSN a pravidel a předpisů mezinárodních organizací má v současné době mnoho států vlastní národní legislativu upravující činnosti, které souvisejí s vesmírem.

© Shutterstock

Mise Čchang-e 4 -

Při úspěšné čínské misi Čchang-e 4 na Měsíc uskutečněné v roce 2019 vědci využili data z pozemního radaru lunárního vozítka Yutu-2 k sestavení snímků několika vrstev hluboko pod povrchem.

© Getty Images

Plány na vybudování lunární základny -

Čína usiluje o to, aby jednoho dne zřídila mezinárodní lunární základnu, přičemž k vybudování zařízení by mohla využít technologii 3D tisku. Země sice roku 1983 přistoupila ke Kosmické smlouvě (Outer Space Treaty) z roku 1967, ale není signatářem Dohod Artemis (Artemis Accords).

© Getty Images

Těžba na Měsíci -

Smlouva z roku 1967 zakazuje jakékoli vyhlášení svrchovanosti nad Měsícem. Dohody Artemis (Artemis Accords) však signatářské zemi umožňují těžit na Měsíci a vyhlásit „bezpečnostní zónu“, ve které nemohou jiné státy působit. Tato anomálie umožňuje Číně a jakékoli jiné zemi, která zamýšlí těžit na Měsíci, obejít rozhodnutí z roku 1967.

© Getty Images

Lze si přivlastnit Mars? -

Podobně článek II Kosmické smlouvy (Outer Space Treaty) zakazuje národní přivlastnění „nebeských těles“, jako je Mars. Žádný jednotlivý stát tak nemůže prohlásit jakoukoli oblast marsovské pevniny za své výsostné území nebo majetek. Co se týče toho, jak by se právo uplatňovalo v praxi, jako precedens by pravděpodobně posloužila dohoda International Space Station Agreement.

© Getty Images

Suverénní státy a územní nároky -

Partneři vesmírných stanic mohou rozšířit svou národní jurisdikci ve vesmíru. Nebylo by tedy možné stejným zákonem vyhlásit území na Marsu? Vzpomeňte si na Antarktidu: sedm suverénních států si na tomto kontinentu dělá územní nároky a své jednání zdůvodňuje vědeckými pozorováními a studijními zařízeními.

© Getty Images

Politika a moc -

S postupujícím 21. stoletím je astropolitika spíše otázkou vojenských a obchodních příležitostí, jež vesmír poskytuje geopolitickým soupeřům.

© Getty Images

Vznik „vesmírných sil“ -

Rusko, Čína a USA mají své verze „vesmírných sil“, kde družice hrají významnou roli v systémech sledování, zaměřování, dodávek raket a včasného varování před jadernými zbraněmi.

© Getty Images

Militarizace vesmíru -

Všechny tři národy plus Indie úspěšně otestovaly protidružicové zbraně, když ze Země odpálily balistickou střelu a zničily jednu ze svých družic.

© Getty Images

Nový světový řád -

V dnešní době je vesmír ústředním bodem světových ekonomik. Vesmírná ekonomika totiž zahrnuje všechny činnosti a zdroje, jež přispívají k pokroku lidstva skrze průzkum, výzkum, pochopení, řízení a využívání vesmíru. Nicméně astropolitika a militarizace vesmíru vytváří nový světový řád bez jasných hranic.

Zdroje: (United Nations) (Geographical) (Organisation for Economic Co-operation and Development) (NASA) (European Space Agency) (BBC) (Smithsonian Magazine) (Laws on Mars) 

© Public Domain