© Shutterstock

Co je šafrán? -

Šafrán je koření získávané ze zářivě fialového a modrého květu Crocus sativus.

© Shutterstock

Šafrán -

Samotné koření se vyrábí ze zlatavě zbarvených stonků, které se ručně sbírají a suší, aby získaly silné a exotické aroma.

© Getty Images

První pěstování -

Pěstování a využívání šafránu lidmi sahá téměř 4 000 let do minulosti. Toto koření hrálo významnou roli už v období starověkého Řecka a Říma. Jeho sklizeň byla natolik důležitá, že se objevila i na freskách v paláci Knossos na minojské Krétě – tam jsou zachyceny dívky a opice, jak sbírají květy šafránu.

© Getty Images

Výtvarné zpracování -

Další série fresek, tentokrát z budovy Xeste 3 v Akrotiri na egejském ostrově Santorini, zachycuje minojskou bohyni, jak dohlíží na sběr květů a vytahování čnělek.

© Getty Images

Alexandr Veliký byl fanoušek šafránu -

Perský šafrán si oblíbil i Alexandr Veliký. Tento legendární vojevůdce a jeho vojska si přidávali šafrán do čaje a pochutnávali si na šafránové rýži. O samotném Alexandrovi se dokonce traduje, že se koupal v teplé vodě s příměsí tohoto vzácného koření.

© Getty Images

Původ šafránu -

Historické důkazy naznačují, že původ šafránu sahá až do starověkého Íránu, tehdy známého jako Persie. Předpokládá se také, že pochází z oblasti Středomoří a Malé Asie. Ve středověku se toto koření pěstovalo ve Francii, Itálii a na celém Pyrenejském poloostrově – Crocus sativus byl do Španělska pravděpodobně dovezen ze Středního východu poutníky, obchodníky a křižáckými rytíři.

© Getty Images

Využití v Evropě -

Švýcarská Basilej a německý Norimberk se ve 13. století staly centry evropského obchodu se šafránem.

© Getty Images

Šafrán ve Velké Británii -

Předpokládá se, že šafrán byl na pobřeží Velké Británie dovezen ve 14. století za vlády Eduarda III. Město Saffron Walden v hrabství Essex získalo své jméno právě díky pěstování a obchodu se šafránem.

© Public Domain

Turecké koření -

Podobně se jmenuje i město Safranbolu v turecké střední Anatolii, protože kdysi bylo důležitým obchodním centrem a střediskem pěstování šafránu.

© Getty Images

„Okořenění Nového světa“ -

Šafrán se do tehdy Nového světa dostal na počátku 18. století. V roce 1730 začali šafrán pěstovat pensylvánští Holanďané. Brzy poté evropští osadníci obchodovali se šafránem se španělskými kolonisty v Karibiku.

© Getty Images

Proč je šafrán tak drahý? -

Již ve starověku se šafrán prodával za přemrštěné ceny. Proč je však toto koření tak drahé? Částečně proto, že šafrán je náročná plodina na vypěstování.

© Getty Images

Pracovně náročná plodina -

Šafrán v sobě ukrývá tři jemné čnělky – a každá z nich se musí ručně vytrhnout z květu.

© Getty Images

Hodně práce -

K získání 450 gramů šafránu je třeba sklidit nejméně 150 000 až 200 000 květů. A kompletní vypěstování 150 000 květů vyžaduje až 400 hodin práce.

© Getty Images

Pěstování šafránu -

Cibule šafránu se vysazují v červnu. Stonek, listy a kořen květu se vyvíjejí během letních měsíců.

© Getty Images

Sklizeň šafránu -

Všude na světě se šafrán sbírá vždy na podzim až v zimě, obvykle v říjnu až únoru.

© Getty Images

Sklizeň -

Několik týdnů po vykvetení je čas na sklizeň. Ta probíhá v pozdním ránu, kdy jsou květy plně otevřené slunci.

© Getty Images

Oblasti pěstování -

Ačkoli se šafrán komerčně pěstuje i v Evropě – například ve Španělsku, Itálii nebo především v Řecku – hlavními pěstiteli zůstávají Írán, Maroko a Indie.

© NL Beeld

Kašmírský šafrán -

Kašmírská odrůda je považována za nejlepší na světě – a zároveň za nejdražší.

© Getty Images

„Červené zlato“ -

Díky své vynikající kvalitě a výrazné chuti a vůni je kašmírský šafrán známý jako „červené zlato“. Prodává se za více než 10 000 dolarů za kilogram.

© Getty Images

Plná chuť -

Šafrán je pravděpodobně nejznámější jako koření v kuchyni. Je klíčovou složkou mnoha světových pokrmů – od španělské paelly až po indický biryani.

© Getty Images

Jedinačná chuť -

Jeho chuť je popisována jako lehce zemitá s květinovými tóny. Mnozí šéfkuchaři se shodují, že je to koření, které se bez problémů prolíná mezi sladkým a slaným.

© Getty Images

K čemu se šafrán používá v medicíně? -

Šafrán se již po staletí používá k léčbě řady zdravotních potíží a je známý svými prokazatelně zdraví prospěšnými účinky.

© Getty Images

Mocný antioxidant -

Jeho silné antioxidační vlastnosti mohou chránit buňky před volnými radikály a oxidačním stresem.

© Shutterstock

„Koření štěstí“ -

Ne nadarmo se šafránu přezdívá „koření štěstí“. Může zlepšovat náladu a léčit příznaky deprese.

© Shutterstock

Protinádorové účinky -

Šafrán obsahuje vysoké množství antioxidantů, které mohou mít protirakovinné účinky. Podle zprávy Národního institutu zdraví z roku 2020 bylo prokázáno, že šafrán a jeho látky dokážou selektivně ničit rakovinné buňky nebo potlačovat růst nádorů, aniž by poškozovaly zdravé buňky.

© Getty Images

Může zmírnit příznaky premenstruačního syndromu -

Studie z roku 2024 zaznamenala léčebné účinky šafránu na poruchy ženského reprodukčního systému.

© Shutterstock

Pomoc při hubnutí -

Užívání šafránu může snižovat chuť k jídlu a napomáhat hubnutí. Je známo, že doplněk stravy s extraktem ze šafránu potlačuje chuť k jídlu, snižuje index tělesné hmotnosti a obvod pasu a celkovou tukovou hmotu.

© Shutterstock

Pomáhá zlepšit hladinu dobrého cholesterolu -

Výzkum také ukázal, že šafrán pomáhá zvyšovat hladinu HDL (dobrého) cholesterolu a snižovat hladinu triglyceridů.

© Shutterstock

Další zdravotní přínosy -

Šafrán může také snižovat hladinu cukru v krvi, pomáhat chránit srdce a zlepšovat zrak u starších lidí, kteří trpí věkem podmíněným zhoršováním zraku.

© Shutterstock

Vzácné koření -

Šafrán má nesčetné využití i jako barvivo na oděvy a kůži. Pro hinduisty je šafrán jednou z nejposvátnějších barev a při náboženských slavnostech se někdy používá jako červené barvivo na čelo.

Zdroje: (USA Today) (JSTOR) (Britannica) (Good Food) (Healthline) (National Institutes of Health) 

© Getty Images