© Shutterstock

Mnoho podob jednorožců -

Jednorožci se v průběhu historie měnili – od obávaných divokých tvorů až po barevné a přátelské ikony moderní fantazie. Jejich dlouhá přítomnost v kulturní představivosti je patrná z jejich opakovaného výskytu napříč různými civilizacemi.

© Getty Images

Jednorožec v Evropě -

Evropské jednorožce si lidé představovali všelijak – nejčastěji s bílou srstí, ale někdy i s červenou nebo hnědou. Tělo měli jako kůň nebo koza, na čele zatočený roh – krátký nebo dlouhý – často také kozí bradku a ocas připomínající různá zvířata.

© Getty Images

Záhadný původ -

Nejstarší zmínka o jednorožci možná pochází už z civilizace v údolí Indu, tedy z období mezi lety 3000–1300 př. n. l. Na pečetidlech z té doby se objevuje zvíře s jedním rohem, připomínající koně – i když mnozí odborníci se domnívají, že ve skutečnosti šlo o vyhynulý druh tura.

© Getty Images

Změna v Řecku -

Jednorožci vstoupili do psané historie nikoli prostřednictvím mytologie, ale spisů přírodovědců ve starověkém Řecku. Nejstarší zmínky popisují neobvyklá rohatá zvířata, která nepocházejí z Řecka samotného, ale jsou inspirována zprávami ze vzdálených zemí, například z Indie.

© Getty Images

Divoký osel indický -

Historik Ktésiás popsal ve 4. století př. n. l. ve své knize Indika tvora nápadně připomínajícího jednorožce. Říkal mu divoký osel – rychlý a nápadně zbarvený do bílé, červené a černé. Na čele měl roh dlouhý přes šedesát centimetrů. Jeho popis byl tak barvitý a působivý, že si ho tehdejší společnost rychle oblíbila.

© Public Domain

Záměna s oryxem -

Ktésiás popisoval i oryxe – antilopy, které při pohledu z boku vypadají, jako by měly jen jeden roh. Podobné zbarvení a výskyt ve stejných oblastech naznačují, že jeho „jednorožec“ mohl být ve skutečnosti právě oryx. Právě takové omyly sehrály v průběhu času důležitou roli při vzniku mýtu o jednorožcích.

© Shutterstock

Fantastický hybrid -

V 1. století n. l. popsal Plinius Starší divoké stvoření, kterému říkal monokeros, tedy „jednorožec“. Podle něj šlo o podivnou směs zvířecích znaků – mělo prvky jelena, slona, kance i koně. Šlo očividně o smyšlený mix, který pravděpodobně vznikl díky přehánění cestovatelů nebo špatnému překladu.

© Getty Images

Dva lokty dlouhý roh -

Podle Plinia mělo toto mytické zvíře černý roh dlouhý dva lokty (zhruba 89 centimetrů) a vydávalo hluboké, dunivé zvuky. I když nám jeho popis dnes může připadat úsměvný, tehdy přispěl k sílící víře v mocné jednorožce, kteří prý žijí v divokých a vzdálených končinách.

© Getty Images

Bahnité zklamání -

Cestovatel Marco Polo přidal ve 13. století do příběhu o jednorožcích další zvrat – podle něj to nebyla žádná vznešená stvoření. Tvrdil, že jednorožci mají srst jako buvoli, milují válení se v blátě a bahně a připomínají spíš divoká prasata než pohádkové bytosti. Dnes se většina odborníků shoduje, že nejspíš popisoval sumaterského nosorožce.

© Getty Images

Mýtus zrozený z omylů -

Tyto rané zprávy – často mylné výklady skutečných zvířat, jako je nosorožec – se postupně spojily do představy jednorožce. Díky omylům, přikrášlování a neustálému opakování se v různých částech světa začala utvářet pevná představa o kouzelném stvoření s jedním rohem.

© Getty Images

Biblický překlad -

Jednorožci se do Bible dostali tak trochu omylem – kvůli špatnému překladu. Hebrejské slovo Re’em, které nejspíš označovalo tura nebo divokého býka, bylo přeloženo do řečtiny jako monokeros – tedy „jednorožec“. A tak se v některých biblických textech objevilo zmíněné tajemné zvíře s jedním rohem.

© Getty Images

Physiologus -

Physiologus, řecký křesťanský text ze 2. století, sehrál klíčovou roli při vytváření zvířecích alegorií – včetně té o jednorožci. Tato kniha položila základy středověkých bestiářů a mravních ponaučení a vykreslila jednorožce jako ušlechtilé, symbolické bytosti, jejichž vlastnosti odrážejí duchovní hodnoty.

© Public Domain

Roh, který čistí jed -

Podle textu Physiolog měl roh jednorožce schopnost očišťovat otrávenou vodu. Díky tomu se stal symbolem duchovní čistoty a uzdravení. Tato představa přetrvala až do středověku a renesance a dodala jednorožcům vedle duchovního i praktický význam – o to víc lidé věřili v jejich moc.

© Getty Images

Panny a jejich uklidňující kouzlo -

Text Physiologus také poprvé představil myšlenku, která se udržela po staletí – že jednorožce lze chytit jen za přítomnosti panny. V její blízkosti měl být jednorožec mírný a láskyplný, což symbolizovalo nevinnost, odevzdání a božskou lásku – hodnoty, které silně rezonovaly s křesťanskou morálkou.

© Getty Images

Kristus jako jednorožec -

Díky své čistotě a schopnosti nechat se zkrotit pannou se jednorožci ve středověkém umění stali metaforou Krista. Jejich vyobrazení sloužilo k vyjádření duchovních ideálů a teologických poselství o vtělení, oběti a božské lásce.

© Getty Images

Heraldika -

V 15. století se jednorožci objevili v heraldice a získali novou podobu. Mívali kozí kopyta, bradky a spirálovitý roh. Často byli zobrazováni s obojkem a přetrženým řetězem, což symbolizovalo jejich divokou sílu a nespoutanou povahu – byli vznešení, ale nezkrotitelní.

© Getty Images

Jednorožci ve středověkých bestiářích -

Ve starších dobách se věda a mytologie často prolínaly. V roce 1551 vydal švýcarský přírodovědec Conrad Gessner knihu Historiae Animalium, kde popisoval zvířata – a mezi nimi i jednorožce. Nečerpal ale z vlastního pozorování, spoléhal se na vyprávění cestovatelů, která byla často nepřesná nebo přikrášlená.

© Getty Images

Posvátný roh -

V roce 1590 darovali mniši z kláštera svaté Marie v Guadalupe ve Španělsku umírajícímu papeži Řehoři XIV. údajný roh jednorožce – ve skutečnosti pocházel z afrického bílého nosorožce. Věřilo se, že má léčivé účinky, ale papeže nakonec zachránit nedokázal.

© Getty Images

Mořští jednorožci -

Narvalové, velryby žijící v arktických oblastech jako je severní Kanada nebo Grónsko, si vysloužili přezdívku „mořští jednorožci“ díky dlouhému klu, který vyrůstá samcům z horní čelisti.

© Getty Images

Smyslové nástroje -

Někteří vědci se domnívají, že kly narvalů nejsou jen dekorativní – mohou fungovat jako smyslové nástroje, které jsou schopny detekovat jemné změny tlaku nebo teploty.

© Getty Images

Dárek pro královnu -

Ve středověku se z narvalích klů vyráběly luxusní číše, o nichž se věřilo, že dokážou zneškodnit jed. Královna Alžběta I. prý v 16. století vlastnila jeden takový kel, jehož hodnota tehdy dosahovala asi 10 000 liber – tedy zhruba tolik, kolik stál hrad.

© Getty Images

Královská stvoření -

Kromě příběhů symbolizovali jednorožci po většinu západní historie moc a vznešenost. Dokonce se objevují i na královských erbech Skotska a Spojeného království.

© Shutterstock

Východní moudrost -

Oproti tomu asijský jednorožec, poprvé zmiňovaný už kolem roku 2700 př. n. l., je vnímán jako bytost moudrosti a míru. Vyhýbá se násilí a našlapuje tak jemně, aby nepoškodil ani stéblo trávy. Jeho objevení je považováno za znamení, že přichází vláda spravedlivého a osvíceného panovníka.

© Getty Images

Nepolapitelný tvor -

Podobně jako jeho západní protějšek je i asijský jednorožec považován za nepolapitelného a vzácně spatřeného tvora. Může mít jeden až tři rohy, tělo podobné jelenovi, ocas jako vůl a šupinatou nebo pestře zbarvenou srst – modrou, červenou, žlutou, bílou a černou.

© Getty Images

Poslední spatření -

Podle legend byl čínský filozof Konfucius posledním člověkem, který kdy spatřil asijského jednorožce. Toto setkání spojilo tvora nejen s mytologií, ale zároveň výrazně posílilo jeho duchovní význam v rámci východní filozofie.

© Getty Images

Počátek skepticismu -

S rozvojem zámořských objevů v 18. století začal svět čím dál víc stavět na vědeckých poznatcích. Jelikož nikdo nikdy jednorožce skutečně nespatřil, víra v jejich existenci postupně vyprchala. Racionální duch osvícenství se nespokojil s legendami bez důkazů – a tak byli jednorožci definitivně přesunuti z říše možného do světa mýtů.

© Getty Images

Umění s jednorožci -

V období viktoriánské éry (1837–1901) se znovu probudil zájem o středověkou symboliku jednorožců, zejména díky slavným tapisériím Dáma a jednorožec. Tyto umělecky bohaté výjevy znovu zažehly romantickou fascinaci a proměnily jednorožce v ikony ctnosti, tajemství a snové krásy.

© Getty Images

Nová vlna popularity -

S viktoriánskou obnovou své podoby se jednorožci zbavili své divokosti a začali být vnímáni jako něžná, krásná stvoření. Tato proměna připravila půdu pro jejich moderní zobrazení – jako kouzelných, snových bytostí spojených s ženskostí a útěkem do světa fantazie v popkultuře.

© Getty Images

Jednorožec jako brand -

Dnes potkáme jednorožce na každém kroku – zdobí hrníčky, batůžky, narozeninové dorty i emoji. Už dávno nejsou divokými a tajemnými tvory, místo toho ztělesňují oslavu radosti, fantazie a hravosti. Proměnili se v barevné, zábavné a kouzelné ikony, které baví děti i dospělé po celém světě.

© Shutterstock

Nehynoucí kouzlo jednorožců -

Od prastarých legend a duchovní symboliky přes léčitelství, erbovní znaky až po dnešní módu – jednorožci zůstávají silným symbolem napříč kulturami i stoletími. Ať už kdy existovali, nebo ne, jejich krása, tajemství a kouzlo nás stále okouzlují a pobíhají v naší fantazii.

Zdroje: (American Museum of Natural History) (Britannica) (St Neots Museum)

© Shutterstock