Přírodní starodávné skvosty
V kalifornské Sonorské poušti, asi 80 km (50 mil) severně od americko-mexické hranice, se nachází ráj squatterů. Na více než 600 akrech nepronajatého pozemku po vojenské základně se nyní nachází dobře zavedená komunita mimo dosah sítě, kde jsou sice tvrdé životní podmínky, ale kde je zaručena svoboda.
Slab City, také nazývané The Slabs, je domovem sociálních vyděděnců a horkým turistickým místem pro ty, kteří jsou na vyděděnce zvědaví. Nabízí zcela odlišnou alternativu k tomu, jak funguje každodenní život většiny Severoameričanů. Je neméně ambiciózní a umělecké než náročné, ale s každou generací přechodných, svobodu hledajících lidí si dokázalo udržet ducha, s nímž před desítkami let začínalo. Komunita byla jak domovem pro lidi, kteří museli utéct, tak i domovem pro lidi, kteří chtěli někam utéct.
Klikněte na následující galerii a podívejte se, jak se v této fascinující komunitě žije, jakým výzvám čelí a čeho se jim zatím podařilo dosáhnout.
Rozloha 640 akrů veřejného pozemku, kterému se dnes říká Slab City, byla takto pojmenována proto, že zde kdysi bývala základna americké námořní pěchoty, kde se ve 40. letech 20. století nacházela laboratoř, v níž se testovalo, jak dobře vydrží beton v drsném pouštním klimatu.
I když byl provoz na konci 2. světové války ukončen, brzy se o oblast přihlásili squatteři, kteří si na zbylých betonových deskách a všem ostatním, co našli, zřídili provizorní obydlí. Od samého počátku až do dnešních dnů zde nebyla tekoucí voda, elektřina, odpadkové služby ani kanalizace.
Od 50. let 20. století přitahuje Slab City důchodce, umělce, bývalé vězně, anarchisty, vyděděnce, chudé a všechny, kteří utíkají před městským životem.
Snowbirds, lidé, jejichž zimní migrace z chladnějších severních částí Severní Ameriky do teplejších jižních částí, zvyšují počet obyvatel Slab City podle některých odhadů na více než 4 000. Během léta se však jejich počet snižuje na přibližně 150, protože teploty se pohybují kolem 38 °C.
Do této směsice stanů, přívěsů, karavanů a chatrčí se může přidat kdokoli, protože stát Kalifornie nevybírá daně z nemovitostí a neexistují pronajímatelé, kteří by lidem účtovali nájemné. Úskalí spočívá v tom, že ne každý má na to, aby se mohl nastěhovat.
Bez velkého příjmu se Slabbers uchylují k výměnnému obchodu, obvykle s využitím zásob nebo dovedností.
Kvůli chybějící infrastruktuře a kolektivnímu lpění na ideálu „svobody“ je placená práce vzácná, zejména pokud nemáte speciální dovednosti nebo auto na přepravu vody či zboží. Dnes je turistická sezóna jedním z mála způsobů, jak si vydělat peníze na prohlídkách nebo prodejem zboží.
Neexistují zde žádné obchody s potravinami a pouštní podnebí je příliš drsné na pěstování potravin nebo chov hospodářských zvířat, takže Slabbers si musí obstarávat potraviny z okolních měst. Spolu s dovednostmi, jako je kompostování a zavařování, se musejí naučit, jak zásoby potravin rozšířit.
Starší generace squatterů často přicházely s dovednostmi, které mohly přinést komunitě, jako jsou opravy nebo stavba, ale mladší squatteři přicházejí s menšími dovednostmi a ještě menší ochotou se podělit, řekl časopisu Time Slabber “Builder Bill“ Ammon.
Starší Slabbers zjevně také nejsou fanoušky večírků a užívání drog nováčky. Častou mylnou představou nováčků prý je, že se o ně ve Slabs postarají, ale ve skutečnosti jediné, co vám dají zadarmo, je pozemek, který si vyberete. Pro zbytek musíte být mazaní a soběstační.
Na to, že jde o komunitu mimo dosah, jsou ulice velmi známé a je tu také malá knihovna, několik podniků, kde se prodává jídlo, a dokonce i místa k pronájmu přes Airbnb, píše Roadtrippers.
Ačkoli jsou Slabbers velmi různorodí, spojuje je touha žít mimo konvenční společnost a turisté je chválí jako velmi přátelské, otevřené a hrdé společenství.
Stejně jako v běžných městech i ve Slabs je více než tucet jednotlivých čtvrtí, které jsou spojeny vlastními pravidly a kulturou.
Muž jménem Spyder vede čtvrť Ponderosa, která se soustřeďuje kolem provizorní kuchyně, baru a venkovního obývacího pokoje z nalezených materiálů, jako jsou překližky, plechy a plachty. Bydlí zde se svou ženou a dětmi a v sezóně se v jeho táboře ubytovává asi 12 lidí, z nichž každý platí 125 USD měsíčně výměnou za každodenní stravu a luxus v podobě přístavku a venkovní sprchy.
Protože je v létě strašné horko a léto se táhne, vyžaduje přežití spoustu příprav a prostředků. Část lidí si zřídila mlžící systémy a chladicí zařízení, ale musíte mít také dostatečně pevnou konstrukci, aby odolala silným pouštním větrům.
Bez elektřiny, tekoucí vody a hygienických služeb, jako je čištění odpadních vod nebo odvoz odpadků, může být místo zaneseno odpadky, které mohou ohrožovat zdraví. K dispozici je však společná studená "sprcha", která je v díře v zemi a má nepitnou vodu.
Toto místo je rájem pro svobodné užívání návykových látek, neboť zde chybí autority, ale zároveň se zde užívá drog, jako je marihuana, a drogy, jako je pervitin, podporující závislost.
Přestože je známo, že ve městě hledá útočiště mnoho vyděděnců, bývalých trestanců a narkomanů, míra kriminality je poměrně nízká a mnoho obyvatel Slabbers říká, že lidé mají tendenci hledět si svého, případně řeší problémy komunitně (i když jednou z uváděných metod bylo zapálení tábora pachatelů).
Přestože ve Slab City není žádná oficiální vláda ani policie, úřady ze sousedních měst tudy údajně často projíždějí a podle dispečerů okresu se volání ze Slab City často týkají výtržností, krádeží nebo lékařské pohotovosti.
Na severní straně Slab City se nachází umělecká komunita East Jesus. Ta se může pochlubit akry svařených uměleckých děl z veteše, obrovskými sochami a složitými instalacemi a je přístupná návštěvníkům.
Umělecký projekt, který se proměnil v komunitu, založil v roce 2006 zesnulý Slabber Charles Stephen Russell. Je to samostatný projekt s ekologickou tématikou a na rozdíl od Slab je nyní areál soukromým majetkem, protože místní nezisková organizace Chasterus Foundation koupila 30akrový pozemek v roce 2016.
Hlavní atrakcí je celoročně otevřené venkovní „muzeum umění“ se stěnou z rozbitých televizorů se vzkazy, autem ozdobeným hlavami dětských panenek a dalšími podivnými instalacemi.
Za muzeem si jeho obyvatelé vytvořili labyrint z přívěsů kolem společného obytného prostoru. Na rozdíl od většiny Slabbers mají k dispozici elektřinu, Wi-Fi, kompostovací toalety, sprchy, bateriovou banku, záložní dieselový generátor, ohřívač vody, stanici na mytí rukou, spíž a recyklační prostor.
Správce East Jesus Pyro Iskaki připustil, že obyvatelé Slabs kritizují snahu komuny vytvořit strukturu na místě, které se samo prohlašuje za „bezzákonné“, a tvrdí, že gentrifikují město. On to vyvracel a argumentoval: „Snažíme se komunitě nabídnout zdroj, aby se mohla sama zlepšit a převzít určitou zodpovědnost.“
Největší a nejznámější uměleckou instalaci ve Slab City vytvořil během 30 let umělec Leonard Knight za použití přibližně 100 000 litrů darované barvy. Stát se ji kdysi pokusil prohlásit za nebezpečný odpad, ale Knight zvítězil a Americká společnost lidového umění od té doby prohlásila obrovský kopec za národní svatyni lidového umění.
První knihovna ve Slab City byla otevřena v roce 1999, ale byla značně zanedbaná. Roku 2014 se do ní nastěhoval Cornelius Vango a začal ji rekonstruovat. Dnes si v ní mohou místní obyvatelé i turisté posedět ve stínu s dobrou knihou, aby si ukrátili čas, a samozřejmě zde neplatí žádné lhůty splatnosti ani čtenářské průkazy.
Jsou sice odpojeni od sítě, ale ne úplně. Internetová kavárna, což je bezdrátový směrovač umístěný ve stanu, umožňuje Slabbers přístup do vnějšího světa a naopak.
The Range je otevřená stage uprostřed Slab City, na které vystupují místní umělci nebo projíždějící kapely. Každoročně se zde také koná městský ples, večírek na konci zimy, který poskytuje Slabbers vzácnou příležitost obléknout se do šatů.
Ať už se Slab City potýká s jakýmikoli problémy, není jich o nic víc, než s jakými se potýká každé běžné město, a squatterský ráj nabízí příležitost představit si jiný způsob života.
Zdroje: (Time) (Washington Post) (LA Weekly) (Roadtrippers) (Smithsonian) (Independent)
Slab City: 'Život v posledním svobodném místě v Americe'
Neuvěřitelný příběh squatterského ráje v jižní Kalifornii
TRAVEL Zvědavost
V kalifornské Sonorské poušti, asi 80 km (50 mil) severně od americko-mexické hranice, se nachází ráj squatterů. Na více než 600 akrech nepronajatého pozemku po vojenské základně se nyní nachází dobře zavedená komunita mimo dosah sítě, kde jsou sice tvrdé životní podmínky, ale kde je zaručena svoboda.
Slab City, také nazývané The Slabs, je domovem sociálních vyděděnců a horkým turistickým místem pro ty, kteří jsou na vyděděnce zvědaví. Nabízí zcela odlišnou alternativu k tomu, jak funguje každodenní život většiny Severoameričanů. Je neméně ambiciózní a umělecké než náročné, ale s každou generací přechodných, svobodu hledajících lidí si dokázalo udržet ducha, s nímž před desítkami let začínalo. Komunita byla jak domovem pro lidi, kteří museli utéct, tak i domovem pro lidi, kteří chtěli někam utéct.
Klikněte na následující galerii a podívejte se, jak se v této fascinující komunitě žije, jakým výzvám čelí a čeho se jim zatím podařilo dosáhnout.