Evropská komise se ve svém průzkumu zaměřila na kvalitu života ve městech a zeptala se více než 71 000 obyvatel v 83 evropských městech, jak hodnotí místní dopravu. Zaměřila se přitom na pět hlavních kritérií: cenovou dostupnost, bezpečnost, jednoduchost, četnost spojů a spolehlivost. Ukázalo se, že právě veřejná doprava výrazně ovlivňuje, jak spokojení lidé ve městech jsou. Zatímco některá hlavní města vynikají, jiná v hodnocení propadají – a rozdíly napříč Evropou jsou znatelné.
Čtěte dál a zjistěte, jak si jednotlivé metropole vedou. Úroveň spokojenosti je vyjádřena v procentech.
Systém římského metra je na hlavní město omezený a má pouze tři linky. Pozemní komunikace často nabírá zpoždění kvůli dopravě a stávkám, což jen přispívá k nízké spokojenosti.
V Tiraně chybí metro i tramvaje a stávající autobusová doprava je často přeplněná a nepřehledná. Město zoufale potřebuje investice do dopravní infrastruktury.
Hlavní město Černé Hory postrádá městskou železnici a má jen malou, nepravidelnou autobusovou síť. I když sem jezdí meziměstské vlaky, místní veřejnou dopravu využívá jen málokdo – většina obyvatel raději chodí pěšky nebo jezdí autem.
Bělehrad má rozsáhlou síť autobusů a tramvají, ta je ale zastaralá a městu chybí metro. Dlouho plánovaná podzemní dráha je zatím stále jen ve fázi počáteční výstavby.
Nikósie nemá ani metro, ani tramvaje – veškerá hromadná doprava tak stojí na autobusech. Ty ale jezdí omezeně, a protože většina lidí raději sedne do auta, spokojenost s dopravou ve městě není příliš vysoká.
Veřejnou dopravu ve Skopje zajišťují převážně autobusy, včetně těch ikonických patrových. Síť je ale poměrně jednoduchá a spoje jezdí spíše zřídka, zejména večer.
Bukurešťské metro je rychlé a dobře propojuje klíčové části města. Horší je to s autobusy a tramvajemi, které často stojí v kolonách a na jejich spolehlivost se nedá vždy spolehnout. Dobrou zprávou ale je, že se chystají modernizace.
Veřejnou dopravu v maltské metropoli zajišťují výhradně autobusy. Síť sice pokrývá většinu ostrova, ale během špičky bývají spoje zpožděné a jezdí méně často.
Reykjavík nemá železniční ani tramvajový systém a spoléhá se výhradně na autobusy. Město je sice malé, ale omezená doba provozu a frekvence spojů může být pro obyvatele i návštěvníky problémem.
Ankarské metro je poměrně moderní a rozšiřuje se. Ve městě funguje také široká síť autobusů, i když dopravní zácpy mohou ovlivnit dobu jízdy.
Lisabon láká nostalgickými tramvajemi, které mají spíš půvab než rychlost. Kromě nich tu jezdí i metro a autobusy, ale strmé kopce a úzké uličky často zkomplikují plynulost a dochvilnost dopravy.
Paříž má jednu z nejhustších sítí metra v Evropě, kterou doplňují vlaky, tramvaje a autobusy. Je sice rozsáhlá, ale potýká se se zpožděními, starou infrastrukturou a přeplněností.
Dublinem jezdí autobusy, tramvaje i příměstské vlaky. Dopravní síť se sice postupně rozšiřuje, i tak ale město stále bojuje s přetížením a nespolehlivostí spojů.
Vilnius sice nemá metro ani tramvaje, ale jeho autobusy a trolejbusy fungují spolehlivě. Navíc město rozšiřuje elektronické jízdné a systém sledování spojů v reálném čase.
V Aténách se kombinují moderní linky metra se staršími elektrickými železnicemi, tramvajemi a autobusy. Na stanicích jsou často k vidění téměř až archeologické exponáty, které spojují dopravu s kulturou.
Bratislava spoléhá na kombinaci autobusů, trolejbusů a tramvají, které na tak malé hlavní město nabízejí solidní pokrytí. Jízdenky se pořizují snadno a spoje jsou většinou spolehlivé a na čas.
Městskou hromadnou dopravu v Rize tvoří tramvaje, trolejbusy a autobusy. Systém je efektivní a úsporný, i když modernizace infrastruktury je stále na pořadu dne.
Modré tramvaje patří neodmyslitelně k Záhřebu a tvoří srdce tamní dopravy. Síť sice není rozsáhlá, ale funguje spolehlivě – a do okrajových částí města se pohodlně dostanete autobusem.
Sofijské metro je poměrně nové a stále se rozrůstá – vlaky jsou čisté, klimatizované a pohodlné. Dobře doplňuje širokou síť autobusů a tramvají, které obsluhují většinu města.
Součástí budapešťského metra je linka 1, nejstarší linka metra v kontinentální Evropě, která byla otevřena v roce 1896. Metro doplňují tramvaje a autobusy, které nabízejí dobře integrovaný systém.
Lublaň sice nemá metro ani tramvaje, ale její autobusová doprava je dobře zorganizovaná a spoje jezdí často. Město navíc plánuje zavést ekologické elektro-minibusy, které by měly obsluhovat hlavně centrum.
Bruselskou dopravu zajišťuje společnost STIB, která provozuje metro, tramvaje i autobusy. Síť dobře pokrývá celé město, spolehlivost ale občas naruší zpoždění nebo stávky.
Madrid má jednu z nejdelších sítí metra na světě, která je plynule propojena s příměstskými vlaky a autobusy. Místní systém je všeobecně považován za spolehlivý a rozsáhlý.
Kodaňské metro je moderní, bez řidiče a jezdí často. Spolu s autobusy, vlaky a přístavními lodními linkami tvoří promyšlený dopravní systém, který podporuje udržitelnou a pestrou formu cestování po městě.
Berlínské systémy S-Bahn a U-Bahn tvoří páteř dobře integrované sítě, kterou podporují tramvaje a autobusy. Je známá rozsáhlým pokrytím a častým provozem, a to i v okrajových čtvrtích.
Tallinn nabízí obyvatelům města veřejnou dopravu zdarma a pyšní se moderním systémem s bezkontaktním placením a aktuálními informacemi v reálném čase. Tramvaje i autobusy jezdí často a spolehlivě napříč celou metropolí.
Dopravní síť v Amsterdamu je kompaktní a efektivní – zahrnuje tramvaje, autobusy i trajekty. Navíc je skvěle propojená s celostátní železnicí, takže se z centra snadno dostanete i do vzdálenějších koutů Nizozemska.
Londýnské metro, nejstarší na světě, jezdí už od roku 1863. Spolu s autobusy, příměstskými vlaky a trajekty tvoří rozsáhlou síť. Přesto si ale městská doprava často vyslouží kritiku – hlavně kvůli vysokým cenám a přeplněnosti.
Varšava má rychle se modernizující dopravní systém zahrnující metro, autobusy a tramvaje. Metro je poměrně nové a stále se rozšiřuje, zatímco tramvaje mají dlouhou tradici – po městě jezdí už od roku 1866, což z nich dělá jedny z nejstarších v Evropě.
Stockholmské metro je proslulé svými uměleckými stanicemi a snadno se napojuje na autobusy, příměstské vlaky i trajekty. Spoje bývají dochvilné a celý dopravní systém klade důraz na šetrnost k životnímu prostředí.
Od roku 2020 je veškerá veřejná doprava v Lucembursku zdarma. Čisté a dochvilné autobusy, tramvaje i vlaky motivují obyvatele i turisty, aby dali přednost udržitelnému způsobu cestování.
Pražská MHD není jen spolehlivá, ale i plná historie. Rozsáhlou síť tramvají doplňují autobusy a přehledné metro – dohromady tvoří jednu z nejdostupnějších a nejpřívětivějších dopravních sítí v Evropě.
Veřejná doprava v Oslu je z velké části poháněna obnovitelnou energií a zahrnuje metro, tramvaje a autobusy. Systém T-bane pokrývá městské i příměstské oblasti a nabízí malebné trasy vedoucí přírodní krajinou.
Helsinky nabízejí moderní a snadnou dopravní síť, kterou tvoří tramvaje, autobusy, metro i trajekty. Město klade důraz na udržitelnost a digitální služby.
Vídeňská hromadná doprava je vyhlášená svou čistotou, dochvilností a skvělým propojením. Metro, tramvaje i autobusy jsou cenově dostupné a navazují na sebe tak dobře, že se po rakouské metropoli můžete pohybovat rychle a bez starostí.
Zdroje: (European Commission) (Euronews)
Která evropská hlavní města mají nejlepší (a nejhorší) MHD?
Nespokojenost s veřejnou dopravou je nejsilnější v jižní Evropě a na Balkáně
TRAVEL doprava
Evropská komise se ve svém průzkumu zaměřila na kvalitu života ve městech a zeptala se více než 71 000 obyvatel v 83 evropských městech, jak hodnotí místní dopravu. Zaměřila se přitom na pět hlavních kritérií: cenovou dostupnost, bezpečnost, jednoduchost, četnost spojů a spolehlivost. Ukázalo se, že právě veřejná doprava výrazně ovlivňuje, jak spokojení lidé ve městech jsou. Zatímco některá hlavní města vynikají, jiná v hodnocení propadají – a rozdíly napříč Evropou jsou znatelné.
Čtěte dál a zjistěte, jak si jednotlivé metropole vedou. Úroveň spokojenosti je vyjádřena v procentech.