Mexický záliv se utvářel přibližně před 300 miliony let, a to v důsledku tektonických desek.
Průměrná hloubka Mexického zálivu je 1 615 m. Nejhlubší a nejplošší sektor pánve představuje Sigsbee Deep, ležící 321 km jihovýchodně od texaského Brownsville, s hloubkou 4 384 m.
Pánev má zhruba oválný tvar a je široká přibližně 810 námořních mil (930 mil, tj. 1 500 km).
Mexický záliv je pokládán za součást Atlantského oceánu a je největším zálivem na světě a desátou největší vodní plochou na naší planetě. Na snímku je vidět z raketoplánu programu Space Shuttle.
Jako první Evropan údajně Mexický záliv prozkoumal v roce 1497 italský objevitel a mořeplavec Amerigo Vespucci, po kterém je pojmenována „Amerika“.
Španělský dobyvatel a kartograf Alonso Álvarez de Pineda (1494-1520) byl prvním člověkem, který plul podél pobřeží Mexického zálivu. Díky tomu vytvořil roku 1519 první mapu, na které je zakresleno území dnešního Texasu a části pobřeží Mexického zálivu ve Spojených státech.
V polovině 16. století zmapovali velkou část pobřeží Mexického zálivu španělští dobyvatelé včetně Hernána Cortése, jenž vedl výpravu, která způsobila pád Aztécké říše.
Koncem 18. a počátkem 19. století byl Mexický záliv sužován piráty. Jedním z nejznámějších pirátů byl francouzský privatýr Jean Lafitte (na snímku). Dalším zločincem na širém moři byl americký pirát Charles Gibbs, rodným jménem James D. Jeffers. Gibbs patřil k posledním osobám, které byly za pirátství popraveny Spojenými státy.
Záliv sousedí s pěti americkými státy - Texasem, Louisianou, Mississippi, Alabamou a Floridou. Hraničí také s Kubou a částí Mexika. Na snímku je město Mobile v Alabamě.
Trnatci (Black corals) - (Antipatharians), kterým se daří v Mexickém zálivu, patří k nejstarším žijícím organismům na Zemi. Stáří kolonie objevené v rezervaci Flower Garden Banks National Marine Sanctuary se odhaduje na 2 000 let.
V Mexickém zálivu se nachází 29 druhů mořských savců, mezi které patří keporkak, vorvaň obrovský a kapustňák širokonosý, jenž je podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) zařazen na seznam zranitelných druhů.
Podle údajů, které zveřejnil Národní úřad pro oceán a atmosféru, žije jen v severních pobřežních vodách Mexického zálivu téměř 7 500 delfínů Tursiops (Bottlenose dolphin).
Mexický záliv je domovem nejméně 50 různých druhů žraloků, včetně žraloka černocípého (na snímku). Nejčastějším žralokem je žralok kanadský.
Podle informací časopisu Global Change Biology přeletěla roku 2019 během jarní migrace v noci po celé délce pobřeží Mexického zálivu v průběhu 18 dnů od 19. dubna do 7. května více než miliarda ptáků.
Ve vodách Mexického zálivu se pohybuje pět druhů mořských želv - kareta menší, kareta pravá, kareta obecná a kožatka velká. Všechny se řadí mezi kriticky ohrožené nebo ohrožené druhy.
Ve vodách Mexického zálivu žije přibližně 1 443 různých druhů ryb. V zálivu se daří také měkkýšům (korýšům). Ostatně 75 % krevet ve Spojených státech pochází právě z Mexického zálivu.
Podle úřadu Bureau of Ocean Energy Management (BOEM) si Mexický záliv v průběhu staletí vyžádal spoustu vraků lodí, včetně více než 2 000 lodí potopených mezi lety 1625 a 1951.
Mexický záliv představuje bohatou zásobárnu zemního plynu a ropy. V březnu roku 1938 se zde poprvé vytěžila ropa z vrtu, který byl vyvrtán v této pánvi, což představovalo zrod průmyslu na moři.
Podle amerického úřadu Energy Information Administration (EIA) se těžba ropy v Mexickém zálivu na federálních vodách v současné době podílí 14 % na celkové těžbě ropy v USA. Stejně tak těžba zemního plynu v zálivu představuje 5 % celkové těžby v USA.
Na pobřeží Mexického zálivu se nachází 48 % kapacity pro rafinaci ropy v zemi a 51 % celkové kapacity závodů na zpracování zemního plynu v USA.
Podle odhadů se pod hladinou Mexického zálivu nachází 27 000 opuštěných ropných a plynových vrtů. Řada z těchto vrtů byla vyvrtána v 50. letech 20. století. Většina z nich je neudržovaných a jsou příčinou pravidelných malých úniků.
Dne 20. dubna 2010 při výbuchu na ropné plošině Deepwater Horizon nacházející se u pobřeží Louisiany zemřelo 11 lidí, 17 bylo zraněno a do Mexického zálivu uniklo 507 milionů litrů (134 milionů galonů) ropy. Šlo o největší únik ropy do moře v USA v historii.
Některé z největších průmyslových odvětví v oblastech podél pobřeží Mexického zálivu jsou spojeny s těžbou ropy a zemního plynu, lodní dopravou a rekreací a pohostinstvím.
Molo Navarre Beach Pier na Floridě je nejdelším molem v Mexickém zálivu. Je umístěno 9 m nad hladinou a šípovitě vyčnívá 470 metrů od pobřeží.
Celková délka pobřeží Mexického zálivu činí přibližně 5 697 km od cípu Floridy po cíp poloostrova Yucatán. A to nepočítáme dalších 379 km podél Kuby.
Počet obyvatel ve státech USA podél Mexického zálivu by měl do roku 2025 dosáhnout 61 milionů, což představuje 40% nárůst.
Povodí řeky Mississippi představuje největší povodí Mexického zálivu. Do řeky Mississippi se vlévá okolo 41 % území USA, což s sebou přináší znečištění a značné splachy ze zemědělské půdy.
Golfský proud, což je proud Atlantského oceánu, vzniká v Mexickém zálivu. Přenáší teplou vodu k východnímu pobřeží Spojených států a Kanady a dále do západní Evropy. Jedná se o jeden z nejsilnějších oceánských proudů na světě.
Díky teplé vodě v Mexickém zálivu mohou vznikat silné atlantické hurikány, jako byl například hurikán Katrina, který se roku 2005 prohnal celým regionem a vyžádal si 1 392 obětí na životech a škody odhadované na 125 miliard USD.
Za zmínku stojí i to, že Mexický záliv je místem křídového vymírání (Vymírání na konci křídy), kdy kataklyzmatický dopad asteroidu před 65 miliony let pravděpodobně způsobil zánik většiny života na Zemi, včetně dinosaurů. V levé horní části tohoto snímku je vidět nevýrazný tmavě zelený oblouk označující pozůstatky impaktního kráteru zvaného Chicxulubský kráter, který se rozkládá na výběžku mexického poloostrova Yucatán.
Zdroje: (Associated Press) (Gulf of Mexico Fishery Management Council) (Gulf Shores & Orange Beach Tourism) (American Association for the Advancement of Science) (IUCN) (BOEM) (Offshore Magazine) (Natural History Museum)
Jenže Mexický záliv nese svůj název již více než 400 let. Hraničí s pěti státy USA, ale také sdílí pobřeží s částí Mexika a Kuby. Přestože si USA nárokují kontrolu nad značnou částí zálivu, mezinárodní dohody vyjasnily teritoriální vody. Jakákoli změna názvu Mexického zálivu by si žádala širokou mezinárodní shodu.
Co přesně tedy víme o tomto celosvětově uznávaném zálivu, který se nachází mezi Floridou a poloostrovem Yucatán? Prolistujte si následující galerii a vydejte se na cestu po jeho délce i šířce.
Zajímavá fakta o Mexickém zálivu
Co víme o této starobylé oceánské pánvi?
TRAVEL Geopolitika
Nedávno Donald Trump navrhl, že se po nástupu do úřadu pokusí přejmenovat Mexický záliv na „Americký záliv“ (Gulf of America). To navazuje na opakované zmínky o Kanadě jako „51. státu“ a výzvy, aby Dánsko zvážilo postoupení Grónska. Vyzval také Panamu, aby vrátila Panamský průplav.
Jenže Mexický záliv nese svůj název již více než 400 let. Hraničí s pěti státy USA, ale také sdílí pobřeží s částí Mexika a Kuby. Přestože si USA nárokují kontrolu nad značnou částí zálivu, mezinárodní dohody vyjasnily teritoriální vody. Jakákoli změna názvu Mexického zálivu by si žádala širokou mezinárodní shodu.
Co přesně tedy víme o tomto celosvětově uznávaném zálivu, který se nachází mezi Floridou a poloostrovem Yucatán? Prolistujte si následující galerii a vydejte se na cestu po jeho délce i šířce.