Tento rok nás čeká celá řada hvězdných dobrodružství!
Disney byl a stále je základem života spousty lidí. Příběhy kážou o tom, že sny se stávají skutečností, že každý má svého prince Krasoně a že skutečný polibek opravdu všechno vyřeší. Ale je tomu opravdu tak?
Za touto pestrobarevnou fantazií se skrývají velmi špatné lekce z lásky, od Ariel, která se kvůli svému muži vzdá hlasu, přes Popelku, která podstoupí proměnu, aby okouzlila svého prince, až po Krásku s jasným příkladem stockholmského syndromu.
Nedá se popřít, že v poslední době jsou romantické milostné příběhy v Disneyho filmech mnohem méně problematické. Avšak mohlo by být vyrůstání na klasice jako „Šípková Růženka“ (1959) nebo „Lví král“ (1994) skutečně příčinou problémů v současném milostném životě?
Klikněte dále a připomeňte si ty nejhorší lekce o lásce, které nás Disney naučil.
Ve filmu „Aladin“ (1992) si „chudý chlapec z tržiště“ získá princeznu Jasmínu tím, že předstírá, že je princ, a přitom jí pořádně lže. Ovšem ve skutečném životě se předstírání, že jste někdo, kdo nejste, nazývá catfishing.
Jestliže jste někdy měli kamaráda či kamarádku, kteří dali přednost svému partnerovi před přátelstvím s vámi, pak možná vyrůstali při sledování filmu „Sněhurka a sedm trpaslíků“ z roku 1937 - jelikož Sněhurka se v jednu chvíli vykašlala na sedm trpaslíků kvůli svému sexy princi.
Ve filmech „Šípková Růženka“ (1959) a „Sněhurka a sedm trpaslíků“ (1937) princ políbí nevědomou princeznu a tak nějak se stane hrdinou filmu. Ve skutečném životě není líbání bez souhlasu nikdy v pořádku (ani když jste náhodou začarovaní a uprostřed lesa).
Film „Kráska a zvíře“ (1991) je problematický v několika ohledech, z nichž nejzřetelnější je, že Zvíře doslova zavře Krásku ve svém zámku, dokud se do něj nezamiluje. Řeč je o stockholmském syndromu.
Kráska se také celý film snaží změnit Zvíře dle své představy o tom, jaký by měl být muž. Nutí ho česat si vlasy, chovat se slušně u stolu, nosit jiné oblečení - je to něco jako disneyovská verze toho, že nutíte svého partnera, aby si koupil nové džíny a nechal se jinak ostříhat.
I přes to, co říkali (zpívali) The Beatles, si možná lásku za peníze koupíte, jelikož nelze popřít, že Zvíře by mělo mnohem větší problém dvořit se Krásce bez zámku, tanečního sálu, luxusních večeří, nekonečného množství nových šatů, neomezené knihovny a plné obsluhy.
Ve filmu „Šípková Růženka“ se praví, že „polibek z pravé lásky dokáže zlomit každé kouzlo“. Někdy se ale, stejně jako ve filmu „Princezna a žabák“ (2009), stane, že když políbíte ropuchu, ve skutečnosti se nepromění v prince.
Ve filmu „Zvoník u Matky Boží“ (1996) si Esmerelda vybere kapitána Phoeba před Quasimodem, přestože se chová hrdinsky a beznadějně ji miluje. Poté, co je celý život uzavřený ve zvonici kvůli tomu, jak vypadá, jde o ultimátní friend zone.
Podle Disneyho znamená být krásná, pokud jste dívka, to, že máte útlý pas více než Marilyn Monroe, velké řasy a nadýchané vlasy. A pokud chcete být hlavním hrdinou, pak byste měli co nejdříve zajít do posilovny a stát se urostlým fešákem.
Ve filmu „Popelka“ (1959) se jasně ukazuje, že k tomu, abyste ulovila muže, potřebujete mít dobrý účes a krásné šaty. Princ si jí začne všímat až poté, co ji víla Kmotřička kouzelně nalíčí, a nepozná ji ani v hadrech, dokud si neobuje skleněný střevíček.
Jsou to sice psi, avšak jejich milostný příběh nemůže být lidštější. Lady se ve filmu „Lady a Tramp“ (1955) zamiluje do Trampovy rošťácké povahy a podaří se jí ho přimět, aby své divoké manýry vyměnil za rodinný život. Ve skutečném životě je to daleko větší výzva.
Tohle navíc jen podporuje genderové stereotypy, které jsou problémem v mnoha klasických Disney filmech. Žena je tichá a zdrženlivá, muž je vzrušující a dobrodružný - a nakonec ho donutí žít klidným rodinným životem. Není se čemu divit, že lidé mají problémy se závazky.
Ve filmu „Malá mořská víla“ (1989) nejenže se rozhodne dát přednost muži před rodinou, ale zároveň se rozhodne být „součástí jeho světa“ a opustit vše, co zná. A možná právě to je důvod, proč tolik lidí prožívá prázdninové románky.
Avšak Ariel neobětuje pro muže jen svou rodinu - vzdá se i svého hlasu, a to se s ním setkala jen jednou! Následně se do sebe zamilují, aniž by spolu kdy vedli jediný rozhovor. Ponaučení z příběhu: Dívky, buďte zticha a buďte hezké.
Když už je řeč o nemluvení, Popelčin princ se do ní taktéž zamiloval, aniž by pronesla jediné slovo. Představa, že láska na první pohled je ve filmech od Disneyho nejen romantická, ale je ve své podstatě výhrou, je pravděpodobně důvodem, proč se spousta románků na první pohled nepovedla.
Popelka má sice vílu Kmotřičku, která jí může splnit jakékoli přání, avšak teprve když se objeví pohledný princ, se jí podaří uniknout životu v otroctví a zajetí.
Pro šťastný konec potřebujete muže. Teda pokud jste žena. Přestože je rok 2025, ve filmech od Disneyho stále neexistují hlavní páry, které by představovaly LGBTQ+ komunitu. Připojte se k trendu, Disney.
Ve filmech „Tarzan“ (1999) i „Pocahontas“ (1995) se do sebe hlavní romantické dvojice zamilují, navzdory tomu, že nemluví stejným jazykem a pochází ze dvou protichůdných kultur. Láska napříč kulturami a na dálku sice může fungovat, nicméně v těchto filmech vypadá až příliš snadno.
V původních klasických disneyovkách je manželství v podstatě vždy výhrou, a jakmile je toho dosaženo, zazní kouzelná hudba a postavy mají své „Šťastně až do smrti“. To je možná důvod, proč diváci i po letech zběsile swipují na seznamovacích aplikacích.
Moderní randění mnohdy vyžaduje, aby fungovala smíšená rodina, a to může být dosti těžké i bez toho, aby to Disney ještě zhoršoval. Nicméně filmy jako „Popelka“ a „Sněhurka“ to nevlastním matkám do značné míry zkazily, neboť hlásaly, že jsou ze své podstaty zlé.
Syndrom Petra Pana znamená, že někdo prostě nechce dospět, a chodit s někým takovým znamená být s někým, kdo nikdy není připraven se vázat nebo se usadit. A víte, kdo za to může? Hádáte správně, film „Petr Pan“ (1953).
Tvůrci Disneyho filmů zjevně neslyšeli přísloví „Nesuď knihu podle obalu“, neboť dobří lidé jsou vždy krásní a zlí lidé jsou vždy nepřitažliví (každý má ale svou vlastní Disneyho fantazii, takže si pro tento příklad můžete vybrat vlastní!)
Zatímco Simba ve filmu „Lví král“ žije svůj nejlepší „Hakuna Matata“ život v džungli s Timonem a Pumbou, Nala loví jídlo pro svou rodinu, vypořádává se se svým zlým strýcem a zachraňuje království. A kdo si nakonec ukradne všechnu tu slávu?
Když Simba opustí Nalu a své královské povinnosti, Disney též lidi naučil, že když jde do tuhého, neměli byste chodit do manželské poradny a pracovat na tom. Měli by jste to prostě ukončit.
Odpuštění je skvělé a je třeba ho podporovat, nicméně Nala se se Simbovým opuštěním vyrovná za dobu, kterou zabere zpívání písně „Can You Feel the Love Tonight“. Některé věci by měly vyžadovat víc než jen romantickou projížďku na lodi, aby bylo možné odpustit.
Ve filmu „Kráska a zvíře“ Gaston a Zvíře fyzicky bojují o Krásku. To nakonec činí Zvíře pro ni ještě přitažlivějším a podporuje sdělení, že násilí je oprávněné, pokud je ve jménu lásky.
Když Ariel ve filmu „Malá mořská víla“ neposlechne svého otce, stává se klasickým příkladem disneyovské postavy, jež odmítá poslouchat rady svých rodičů ohledně randění. Každý to zažil - a většina toho litovala asi stejně jako ona, když "loď odplouvala".
Časy se však mění a film „Ledové království“ (2013) je toho opravdu dobrým příkladem. Hans manipuluje s Anou, a to se hned projeví. Dokonce si dělají legraci z toho, že by si ho měla vzít, přičemž Elsa říká: "Nemůžeš si vzít muže, kterého jsi právě potkala!".
Jsou tedy tyto filmy nostalgické, nebo naopak problematické? Umožňují vám uniknout do blaženého světa šťastně až do smrti, nebo vám prodaly falešný sen, který v podstatě odpovídá za všechny vaše problémy s randěním? Na to se zeptejme kouzelného zrcadla!
Zdroje: (Bored Panda)
Je Disney příčinou vašich dilemat při randění?
Špatné lekce týkající se lásky, které nás naučily klasické disneyovky
MOVIES Princezna
Disney byl a stále je základem života spousty lidí. Příběhy kážou o tom, že sny se stávají skutečností, že každý má svého prince Krasoně a že skutečný polibek opravdu všechno vyřeší. Ale je tomu opravdu tak?Za touto pestrobarevnou fantazií se skrývají velmi špatné lekce z lásky, od Ariel, která se kvůli svému muži vzdá hlasu, přes Popelku, která podstoupí proměnu, aby okouzlila svého prince, až po Krásku s jasným příkladem stockholmského syndromu.Nedá se popřít, že v poslední době jsou romantické milostné příběhy v Disneyho filmech mnohem méně problematické. Avšak mohlo by být vyrůstání na klasice jako „Šípková Růženka“ (1959) nebo „Lví král“ (1994) skutečně příčinou problémů v současném milostném životě?Klikněte dále a připomeňte si ty nejhorší lekce o lásce, které nás Disney naučil.