Eartha Kitt byla mezinárodní pěveckou hvězdou, která se prosadila v hudbě, filmu, televizi, divadle a kabaretu. Rovněž se angažovala jako sociální aktivistka.Byla proslulá svým kočičím charismatem a velmi osobitým hlasovým stylem, přičemž se z extrémní chudoby vypracovala na jednu z největších baviček 50. a 60. let. Avšak zatímco ji proslavoval její svůdný hlas, zábavní průmysl ji trestal za to, že skutečně říkala své názory. Ústřední zpravodajská služba (CIA) navíc zahájila pomlouvačnou kampaň, která zpěvačku na deset let vyhostila z americké půdy. Co tedy Eartha Kitt řekla, že to vyvolalo tak krutou reakci establishmentu?Prolistujte si následující galerii a zjistěte více o této jedinečné americké zpěvačce a herečce.
Eartha Mae Kitt se narodila dne 17. ledna 1927 v malém městečku North v Jižní Karolíně. Její matka byla čerokíjského a afrického původu, zatímco její otec, kterého nikdy nepoznala, byl běloch.
Kitt byla vychovávána v naprosté chudobě, většinou u různých příbuzných poté, co ji matka opustila. Její smíšený původ zapříčinil, že ji černošská komunita nepřijala, a její rané dětství bylo poznamenáno zneužíváním.
Poté, co se přestěhovala do newyorského Harlemu k tetě, se Kitt nakonec přihlásila na Newyorskou školu múzických umění (New York School of Performing Arts). Díky svému přirozenému talentu jako tanečnice získala Kitt stipendium na studium u Katherine Dunham a později se stala členkou jejího tanečního souboru. Tato začínající umělkyně cestovala po Spojených státech, Mexiku, Jižní Americe a Evropě, než se usadila v Paříži ve Francii.
Kitt se v Paříži stala populární zpěvačkou a tanečnicí v nočních klubech a naučila se mluvit francouzsky. Během působení v Paříži ji objevil herec a režisér Orson Welles.
Roku 1950 ji Welles obsadil do role Heleny Trojské ve své inscenaci „Doktor Faustus“. Později Kitt označil za „nejúžasnější ženu na světě“.
O dva roky nato se Kitt vrátila do Států a objevila se v broadwayském revue „New Faces of 1952“.
V této inscenaci zpívala píseň „Monotonous“, se kterou je dodnes ztotožňována. Její dokonalý výkon jí pomohl nastartovat hudební kariéru ve Spojených státech.
Další nahrávky z počátku padesátých let, včetně písní „Uska Dara“, „C'est si bon“, „I Want to Be Evil“ a trvale oblíbené sváteční klasiky „Santa Baby“, udělaly z Kitt hvězdu.
Úspěch Kitt pokračoval díky celonárodním vystoupením v nočních klubech a divadlech. Netrvalo dlouho a na dveře jí zaklepal Hollywood.
Na filmovém plátně debutovala Kitt už v roce 1948 jako tanečnice ve filmu „Casbah“. V roce 1957 si poprvé zahrála hlavní roli ve filmu „The Mark of the Hawk“ po boku Sidneyho Poitiera. Tento snímek patřil k prvním mainstreamovým hollywoodským filmům, v nichž hlavní role ztvárnili herci černé pleti.
Následující rok se objevila ve filmu „St. Louis Blues“ po boku jazzových a bluesových velikánů jako Nat „King“ Cole, Pearl Bailey, Cab Calloway a Ella Fitzgerald.
V roce 1958 si Kitt zahrála po boku Sammyho Davise Jr. ve filmu „Anna Lucasta“. Jednalo se o Davisovu první dramatickou filmovou roli, díky níž se mezi oběma baviči vytvořilo celoživotní přátelství.
Mezi filmovými rolemi pokračovala Eartha Kitt v turné po Evropě, především po Velké Británii. Průkopnický fotožurnalistický časopis Picture Post o zpěvačce v roce 1956 uveřejnil článek, díky němuž se dostala k anglickému publiku.
Kitt po celá padesátá léta nahrávala, pracovala v kině, televizi a nočních klubech. Rovněž se vrátila na broadwayská jeviště.
V červnu roku 1960 se Eartha Kitt provdala za podnikatele v oblasti nemovitostí Johna Williama McDonalda. V jejich svazku se mísily dva kontrastní světy: McDonaldův životní styl zaměřený na podnikání a oslnivá kariéra Kitt v zábavním průmyslu.
Manželé měli jedno dítě, dceru jménem Kitt. Tlak hektické kariéry ze strany Kitt a nároky McDonaldova podnikání brzy způsobily problémy v jejich vztahu. Společenské tlaky a rasové předsudky té doby jejich manželství dále ztěžovaly. Roku 1963 se manželé odloučili a roku 1964 se rozvedli.
V 60. letech se Eartha Kitt stále více věnovala práci v televizi. Roku 1965 se objevila v epizodě seriálu „I Spy“ nazvané „The Loser“ v roli drogově závislé kabaretní zpěvačky, za což byla nominována na cenu Primetime Emmy.
Její nejslavnější televizní rolí však byla Kočičí žena v seriálu „Batman“ (1966-1968).
Hrála zlodějku šperků a kočičí lupičku, která se zapletla do komplikovaného vztahu lásky a nenávisti s Batmanem, a díky svému štíhlému vzhledu a dechberoucímu mručivému hlasu si tuto roli oblíbila.
Během své kariéry se Eartha Kitt zapojila do mnoha sociálních aktivit. Hlasitě podporovala neprivilegované a znevýhodněné osoby, zejména z městského prostředí.
Roku 1956 vydala memoáry „Thursday's Child“, ve kterých popisuje bídu vyrůstání bez peněz v regionu Deep South. Kitt se dobře orientovala ve filozofii, politice a dalších aspektech kultury.
Roku 1966 založila neziskovou organizaci Kittsville Youth Foundation pro znevýhodněnou mládež v losangeleské čtvrti Watts. Bavička také podporovala Rebels with a Cause, skupinu mladých lidí se sídlem ve Washingtonu, D.C., jež vytvářela rekreační oblasti ve snaze udržet děti od problémů. Byla rovněž členkou Mezinárodní ligy žen za mír a svobodu (Women's International League for Peace and Freedom).
Právě za svou práci pro mladé lidi byla Eartha Kitt v roce 1968 pozvána Lady Bird Johnson, manželkou prezidenta Lyndona B. Johnsona, na oběd do Bílého domu, aby zde prodiskutovali příčiny kriminality mladistvých.
Během oběda se první dáma zeptala Kitt na válku ve Vietnamu. Ta odpověděla: „Posíláte ty nejlepší z této země, aby se nechali zastřelit a zmrzačit. Oni se bouří na ulicích. Dají si trávu a zhulí se. Nechtějí chodit do školy, protože je odtrhnou od matky, aby je zastřelili ve Vietnamu.“
Drsné a hrubé poznámky Kitt údajně způsobily, že se Johnson rozplakala. Když se Ústřední zpravodajská služba (CIA) dozvěděla, co se stalo, označila Kitt za „sadistickou nymfomanku“ a sestavila o ní spis. CIA později zveřejnila intimní podrobnosti ze zpěvaččina osobního života a rodinné historie pro deník The New York Times.
Zatímco mnozí mimo Washington její názory podporovali, kariéra Kitt se po této kontroverzi zhroutila. Práce ve Spojených státech ze dne na den skončila.
Naštvaná a zdrcená Kitt popsala to, co se jí stalo, jako „odporné“. Následující desetiletí strávila převážně prací v Evropě a Asii.
Následně v lednu roku 1978 byla Kitt pozvána prezidentem Jimmym Carterem zpět do Bílého domu, aby se zúčastnila oslav 10. výročí obnovy Fordova divadla, místa, kde došlo k atentátu na Abrahama Lincolna.
Ještě téhož roku se Kitt v muzikálu „Timbuktu!“ triumfálně vrátila na Broadway a získala za to nominaci na cenu Tony.
Roku 1984 se vrátila k hudbě a nakonec byla za svou práci v zábavním průmyslu oceněna cenou Daytime Emmy (2007 a 2008) za propůjčení hlasu intrikánce Yzmy v populárním dětském televizním pořadu „Vladařova nová škola“ (třetí cenu Emmy posmrtně získala Kitt v roce 2010 za hostování v seriálu „Super zvířátka“).
Eartha Kitt strávila svá poslední léta vystupováním v kabaretu v newyorské kavárně Cafe Carlyle (na snímku). Stejně jako před mnoha desetiletími, kdy byla chloubou Paříže, ohromovala publikum i nadále. Eartha Kitt zemřela dne 25. prosince 2008. Bylo jí 81 let.
Zdroje: (Biography) (Britannica) (The New Yorker) (Regeneration: Black Cinema) (Eartha Kitt) (Europeana)
Kdo byla Eartha Kitt a proč ji CIA očernila?
Tato americká zpěvačka a herečka řekla svůj názor a zaplatila za to určitou cenou
CELEBRITY Retrospektiva
Eartha Kitt byla mezinárodní pěveckou hvězdou, která se prosadila v hudbě, filmu, televizi, divadle a kabaretu. Rovněž se angažovala jako sociální aktivistka.Byla proslulá svým kočičím charismatem a velmi osobitým hlasovým stylem, přičemž se z extrémní chudoby vypracovala na jednu z největších baviček 50. a 60. let. Avšak zatímco ji proslavoval její svůdný hlas, zábavní průmysl ji trestal za to, že skutečně říkala své názory. Ústřední zpravodajská služba (CIA) navíc zahájila pomlouvačnou kampaň, která zpěvačku na deset let vyhostila z americké půdy. Co tedy Eartha Kitt řekla, že to vyvolalo tak krutou reakci establishmentu?Prolistujte si následující galerii a zjistěte více o této jedinečné americké zpěvačce a herečce.