Nechte se ohromit úchvatnými národními parky a celoročními venkovními atrakcemi
Chystáte-li se prozkoumat odlehlou přírodu, musíte si být vědomi některých nebezpečí, která jsou s pobytem v přírodě spojena.
Projděte si tuto galerii a získejte cestovatelské rady o tom, co můžete očekávat při výpravách do divočiny a jak může být dobrodružný pobyt v přírodě příjemný a bezpečný.
Pro spoustu lidí je vydávání se do přírody za nepříznivého počasí součástí outdoorového dobrodružství, jakéhosi souznění s matkou přírodou. Ale pozor! Nepředvídatelné meteorologické jevy, jako jsou například sněhové bouře, bleskové povodně, mlha a prachové či písečné bouře, mohou představovat bezprostřední hrozbu pro vaše pohodlí. Vždy si před každou túrou nebo výpravou, zejména do odlehlých oblastí, ověřte, jaké bude počasí.
V mnoha regionech představují blesky časté a vážné nebezpečí. Léto představuje nejoblíbenější období pro pěší turistiku a je také nejaktivnějším ročním obdobím z hlediska bouřek. Procházkáři a turisté jsou vystaveni většímu riziku zasažení bleskem, neboť téměř ke všem úmrtím způsobeným bleskem dochází venku. Pravidlo zní, že pokud slyšíte hrom, jste v nebezpečí. Je-li to možné, vyhledejte úkryt. Popřípadě vyhledejte úkryt v údolí nebo prohlubni v terénu. V každém případě se vyhýbejte vysokým stromům nebo jiným vysokým objektům.
Pokud podnikáte zimní túry horskými oblastmi, je důležité sledovat povětrnostní podmínky a lavinové nebezpečí. Připravte se na nejhorší možný scénář tím, že budete nosit lavinové vyhledávače a budete mít u sebe lavinové sondy a lopaty na sníh.
Mnohdy přehlíženým zimním nebezpečím je hrozba, kterou představují stromové studny. Stromová studna vzniká, když do prostoru kolem stromu pod jeho větvemi nenapadne stejné množství sněhu jako do okolního volného prostoru. Pod větvemi a kolem kmene tak vzniká prázdné místo nebo plocha se sypkým sněhem, která je nebezpečná pro všechny turisty, lidi na sněžnicích, lyžaře a snowboardisty, kteří do ní spadnou.
Sesuvy půdy se vyskytují na různých místech. Mohou být způsobeny určitou událostí, jako jsou například silné deště nebo zemětřesení. Stabilita svahů však může být ovlivněna i lidskou činností, a to například odlesňováním, obděláváním půdy a výstavbou. Dbejte zejména na vyvýšenou silnici nebo cestu, po které se pohybujete, a dávejte pozor na varovné ukazatele předchozích sesuvů, jako jsou například zřetelné stopy po sesuvech vyznačené na této fotografii.
Překonávání nebezpečného terénu může představovat zdolávání potoků, řek a dalších vodních toků. Jejich překonávání může být nebezpečné vzhledem ke špatné viditelnosti, nerovnému povrchu a kamenům porostlým řasami nebo mechem.
Rizikové mohou být také rychle tekoucí vody a silné proudy. Při zdolávání takovýchto vodních překážek dbejte zvýšené opatrnosti. Používejte turistické hole a našlapujte pomalu a opatrně. V ideálním případě byste měli vodní překážku vždy překonávat s dalšími osobami spojenými rukama nebo pomocí lana.
Víte-li, že vaše trasa povede přes mělké řeky a potoky, je dobré mít nepromokavé brodicí boty. A nezapomeňte: gumové podrážky špatně drží na bahně ve srovnání s plstěnými podrážkami, mačkami nebo hřebovými botami.
Při překonávání ledovců představují trhliny vážné nebezpečí. Je proto důležité putovat v týmech dvou až pěti lidí, kteří jsou spojeni bezpečnostním lanem a jsou od sebe rovnoměrně vzdáleni.
Ledovcová trhlina je hluboká prasklina v ledovci nebo ledovcovém příkrovu. Tyto obrovské trhliny v ledu nejsou pokaždé viditelné, jelikož přes ně může být navátý sníh, který zamrzne a vytvoří sněhový most. To může vytvářet iluzi neporušeného povrchu, pod kterým je otvor skrytý neznámou tloušťkou sněhu, možná velmi malou.
K základní výbavě pro pohyb po ledovci patří správně seřízené mačky s destičkami proti pádu, horolezecký cepín, čelovka, horolezecký postroj a přilba.
V ledových dnech, kdy se neplánuje ani nepředpokládá pohyb po ledovci, postačí pár pevných vycházkových bot vybavených nesmeky.
Procházky po plážích a ústích řek mohou představovat nebezpečí, pokud vás zastihne příliv a odliv. Vždy si ověřte časy přílivu a odlivu. Během chvíle vás může náhle obklopit vzdálené moře a ohrozit váš život.
Pobyt v divočině je většinou bez potíží. Při prozkoumávání odlehlých oblastí však používejte selský rozum. Nemusíte být sami! Jedinci, se kterými se v přírodě setkáte, nemusí být vždy přátelští a v některých případech mohou dokonce představovat nebezpečí.
Zabloudit a ztratit cestu se může stát i těm nejlepším z nás. Jednotlivec se může odloučit od své skupiny nebo náhlá změna počasí zapříčiní, že kdysi viditelné ukazatele cesty a orientační body se náhle zahalí do mlhy nebo oparu. Když budete mít u sebe mapu a kompas a budete vědět, jak se používají, snížíte tím riziko, že se ztratíte. Podobně neocenitelným pomocníkem se může stát zařízení GPS, neboť dokáže přesně určit lokalitu cestovatele a odhalit tak jeho přesnou polohu a směr k cestám, službám a obydleným oblastem.
Trekování v divočině může být těžkou zkouškou psychických i fyzických schopností lidského těla. Metabolická nerovnováha totiž může narušit celkové fungování a vést k dalším nežádoucím následkům. Nošení a pití dostatečného množství vody pomáhá předejít dehydrataci, která může dobrodruha rychle vyřadit z provozu, zejména za teplého počasí.
Při pocení se odstraňuje nejen voda, ale také sůl. Abyste se vyrovnali s případným nedostatkem sodíku, mlsejte slané svačiny a opět pijte hodně vody. Mějte také na paměti, že k vyčerpání z horka může dojít především v případě dehydratace nebo příliš teplého oblečení. A pozor, jestliže se stav vyvine v úpal, může jít o život ohrožující situaci.
Na druhém konci spektra je podchlazení, což je potenciálně smrtelný pokles tělesné teploty, který může postihnout ty, které zastihne chladné nebo deštivé počasí a kteří nejsou dostatečně oblečeni. I když podchlazení oběť přímo nezabije, způsobuje zmatenost, iracionalitu a zhoršený úsudek, což zvyšuje riziko dalších zranění. Ujistěte se, že jste vhodně oblečeni pro danou situaci.
Výšková nemoc vzniká při rychlém výstupu do nadmořské výšky nad 2 500 m (přibližně 8 000 stop). Je třeba mít na paměti, že akutní horská nemoc může přerůst ve vysokohorský edém plic nebo vysokohorský edém mozku, které jsou životu nebezpečné.
Povrchová a hluboká poranění, v podstatě poranění měkkých tkání, jsou v přírodě běžná. Typické jsou spáleniny způsobené sluncem, omrzliny a sněžná slepota. K popáleninám může dojít při manipulaci s táborovými vařiči nebo při převrhnutí hrnců s vroucí vodou. Tržné rány mohou být způsobeny neopatrným používáním nožů nebo seker, kontaktem s ostrými kameny nebo ostnatým drátem. Nezbytnou součástí batohu je proto lékárnička.
K poranění měkkých tkání může dojít rovněž v důsledku kontaktu s jedovatými rostlinami. Jedovatý břečťan (na fotografii) je dobře známý tím, že u většiny lidí, jenž se ho dotknou, způsobuje svědivou, dráždivou a někdy i bolestivou vyrážku. Další rostlinou, které je třeba se vyhnout, je kopřiva dvoudomá.
V závislosti na lokalitě znamená pobyt v přírodě často vstup na území velkých dravých zvířat, jako jsou například medvědi nebo pumy. Cestovatelé si musí být vědomi možného nebezpečí, které setkání s těmito šelmami může obnášet.
Největší nebezpečí však často představuje hmyz, a to zejména komáři, klíšťata a blechy, kteří jsou nositeli nakažlivých nemocí.
Při chystání se na pobyt v přírodě se řiďte selským rozumem. Nedostatečná fyzická kondice a nedostatečný trénink nebo zkušenosti mohou být vaším největším nepřítelem. Například těžké batohy mohou zvýšit riziko chybných kroků a pádů, především v obtížném terénu. Reálným rizikem je také zranění zad.
Zvolte vhodnou obuv, abyste se vyhnuli podvrtnutí kotníků a puchýřům na nohou.
Po celou dobu túry nebo výpravy byste měli mít u sebe dostatek čerstvé vody. Pokud však potřebujete doplnit H20, mějte na paměti, že stojatá povrchová voda v divočině může obsahovat viry, bakterie nebo parazity. Pro snížení rizika se snažte doplnit vodu z rychle tekoucí řeky nebo potoka. Na delší putování si přibalte mobilní jednotku na čištění vody.
Říká se, že prevence je lepší než léčba, a vy můžete snížit rizika spojená s volnočasovými aktivitami v přírodě tím, že budete dodržovat několik jednoduchých základních pravidel. Běžná praxe putování ve skupině zvyšuje bezpečnost ve všech ohledech.
K dalším opatřením patří informování lidí mimo skupinu o trase a předpokládané době návratu (předpokládanou dobu túry lze odhadnout pomocí Naismithova pravidla, což představuje výpočet, jak dlouho bude trvat urazit zamýšlenou trasu, včetně času navíc při chůzi do kopce).
A konečně, standardním opatřením pro všechny aktivity v terénu je mít s sebou „ten essentials“ (deset nezbytností) - navigační zařízení, čelovku, ochranný krém proti slunci, lékárničku, nůž, oheň (tj. zápalky atd.), přístřešek (tj. nouzový stan atd.), zásoby jídla, zásoby vody a náhradní oblečení.
Zdroje: (American Hiking) (National Park Service) (Geography Field Work)
Nebezpečí spojená s objevováním odlehlých míst v přírodě
Dávejte si pozor na tato varovná znamení v divočině
TRAVEL Divočina
Chystáte-li se prozkoumat odlehlou přírodu, musíte si být vědomi některých nebezpečí, která jsou s pobytem v přírodě spojena.
Projděte si tuto galerii a získejte cestovatelské rady o tom, co můžete očekávat při výpravách do divočiny a jak může být dobrodružný pobyt v přírodě příjemný a bezpečný.