Současný král přežil pokus o atentát v roce 1994, když byl v Austrálii na oslavách Dne Austrálie.
Pachatel, David Kang, vyskočil na pódium společně s Charlesem a vystřelil na něj dvěma slepými náboji ze startovací pistole. Tento kousek byl zřejmě protestem proti zacházení s kambodžskými žadateli o azyl v Austrálii.
Naštěstí díky rychlé reakci Charleovy ochranky vyvázl bez úhony. Kang byl zatčen, obviněn a shledán vinným z vyhrožování nezákonným násilím.
Během 63 let své vlády se neohrožená panovnice stala terčem nejméně sedmi pokusů o atentát. První a nejvýznamnější pokus o atentát se odehrál v roce 1840, kdy jí byly pouhé tři roky vlády.
Muž jménem Edward Oxford na ni vystřelil ze dvou pistolí, když cestovala v kočáře se svým manželem, princem Albertem. Obě střely naštěstí královský pár minuly a ten pokračoval v cestě bez zranění.
Oxford byl zatčen a obviněn z velezrady, ale byl shledán nevinným z důvodu nepříčetnosti. Byl držen ve státním kriminálním ústavu pro choromyslné a následně v nemocnici Broadmoor, než byl propuštěn a dožil v Austrálii.
Stejně jako její praprababička přežila i zesnulá anglická královna během své dlouhé vlády řadu pokusů o atentát. K nejznámějšímu pokusu došlo v roce 1981, kdy byla královna na návštěvě v novozélandském Dunedinu.
Sedmnáctiletý Christopher J. Lewis na ni střílel z pátého patra kancelářské budovy z ukradené pušky ráže 22 mm. Střela minula a královna údajně ani nevěděla, že na ni bylo stříleno.
Střelec byl zatčen a nakonec odsouzen za nošení střelné zbraně na veřejnosti, za což mu byl uložen tříletý trest. Předpokládá se, že novozélandské úřady se snažily tento incident ututlat, aby zajistily další návštěvy britské královské rodiny.
Jedenáctiměsíční vláda tohoto krále byla krátká, ale dostatečně dlouhá na to, aby se do ní vešel přeživší pokus o atentát.
Když se král 16. července 1936 vracel z obřadu v Hyde Parku do Buckinghamského paláce, prodral se davem muž jménem George McMahon s revolverem v ruce. Zbraň byla vržena směrem ke králi, ale naštěstí nevystřelila.
McMahon byl zatčen, obviněn z úmyslu vyvolat poplach a odsouzen k jednomu roku vězení. Po propuštění byl znám jako sympatizant nacismu.
Král Jakub I., který se v 16. století zasloužil o zavedení protestantismu, byl jistě jedním z nejkontroverznějších anglických panovníků. V roce 1605 přežil pokus o atentát, když bylo zmařeno nechvalně proslulé spiknutí se střelným prachem, které vedli katolíci.
Skupina katolíků plánovala vyhodit do povětří Sněmovnu lordů a zabít tak krále, ale plán se nezdařil, protože Guy Fawkes byl přistižen, jak před akcí hlídá střelný prach.
Spiklenci byli krátce po události popraveni, ale jejich plán se dodnes každoročně připomíná o noci ohňů.
Panovník, který vedl Anglii během americké revoluce a napoleonských válek, měl výbušnou povahu a mnozí ho neměli rádi.
V roce 1800 se málem setkal se smrtí, když na něj v divadle Theatre Royal na Drury Lane vystřelil bývalý voják James Hadfield.
Výstřel krále minul a Hadfield byl zatčen. Byl zproštěn obvinění z pokusu o vraždu z důvodu nepříčetnosti.
Budoucí král Eduard VII. byl v roce 1900 s princeznou Alexandrou na bruselském nádraží, když na něj někdo spáchal atentát.
Šestnáctiletý belgický anarchista Jean-Baptiste Sipido vystřelil na královský pár dva výstřely, zřejmě na protest proti zvěrstvům páchaným během búrské války.
Jedna z kulek zasáhla budoucího krále do obličeje, ale naštěstí zůstal bez trvalého zranění. Sipido byl zatčen a souzen, ale byl zproštěn viny, zejména kvůli svému věku.
Další atentát na královskou rodinu se odehrál uprostřed náboženských nepokojů v 16. století, kdy skupina katolických spiklenců plánovala popravit protestantskou královnu Alžbětu a nahradit ji katolickou královnou Marií Skotskou.
Spiknutí bylo pečlivě naplánováno, ale nikdy se neuskutečnilo, protože šifrované zprávy, které si spiklenci posílali, zachytili lidé pracující pro královnu.
Hlavní spiklenci byli dopadeni a popraveni a protestantismus byl pevně zakotven jako oficiální náboženství Anglie.
Jediná dcera Alžběty II. se v roce 1974 stala obětí podivného únosu.
20. března bylo její auto donuceno zastavit, když Ian Ball, nezaměstnaný dělník ze severního Londýna, vjel svým vozem přímo před ni a vystoupil se dvěma pistolemi v ruce.
Po potyčce s jejím bodyguardem Ball princezně řekl, aby vystoupila z vozidla, což princezna neučinila. Ball byl zadržen a poslán do psychiatrického zařízení, kde měl zůstat na dobu neurčitou.
V roce 2015 se královská rodina stala terčem útoku militantů ISIS, kteří hrozili bombovým útokem během oslav Dne vítězství nad Japonskem.
Hrozba byla brána tak vážně, že britská vláda schválila útok bezpilotního letounu v Sýrii s cílem zabít Reyaada Khana, britského občana, který tam odcestoval, aby se připojil k islámské extremistické skupině.
Rozhodnutí provést útok bezpilotním letounem, při němž byl zabit Reyaad Khan spolu s dalšími dvěma bojovníky ISIS, bylo kontroverzní a musela ho obhajovat tehdejší premiérka Theresa
Britská královská rodina je pravděpodobně nejpopulárnější královskou rodinou na světě. V průběhu let si získali pověst diplomatů, elegance a stylu a mnoho lidí jejich dovádění horlivě sleduje.
Královská rodina však samozřejmě není oblíbená u všech a její členové se často stávají oběťmi pokusů o násilí. Podívejte se do této galerie na některé z nejtěsnějších střetů královské rodiny.
Královští páni, kteří přežili pokus o atentát
Některá nejbližší oholení královské rodiny
CELEBRITY Britská historie
Britská královská rodina je pravděpodobně nejpopulárnější královskou rodinou na světě. V průběhu let si získali pověst diplomatů, elegance a stylu a mnoho lidí jejich dovádění horlivě sleduje.
Královská rodina však samozřejmě není oblíbená u všech a její členové se často stávají oběťmi pokusů o násilí. Podívejte se do této galerie na některé z nejtěsnějších střetů královské rodiny.