






























© Shutterstock
0 / 31 Fotos
Vyrovnání sedmi planet
- Noc 28. února nabídne pozorovatelům hvězd vzácnou příležitost podívat se na noční oblohu a spatřit sedm planet najednou.
© Getty Images
1 / 31 Fotos
Vzácný jev
- V současné době je v lednu viditelných šest planet: Venuše, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Dne 28. února se k nim připojí Merkur, čímž vznikne vzácná konjunkce sedmi planet.
© Getty Images
2 / 31 Fotos
Jak to funguje?
- K vyrovnávání planet dochází jen zřídka, protože osm hlavních planet naší sluneční soustavy obíhá kolem Slunce ve stejné rovině, ale různou rychlostí.
© Shutterstock
3 / 31 Fotos
Čas od času
- To znamená, že se čas od času na stejné straně Slunce sejde více planet. Pokud nejsou dokonale vyrovnané, objeví se planety v oblouku.
© Shutterstock
4 / 31 Fotos
Krásný a významný jev
- Pro milovníky astronomie jsou konjunkce planet velkým zážitkem. Mají však také vědecký význam.
© Shutterstock
5 / 31 Fotos
Potenciální vliv na sluneční aktivitu
- V roce 2019 například vědci naznačili, že uspořádání planet může mít vliv na sluneční aktivitu, a to díky způsobu, jakým kombinují slapové síly planet.
© Shutterstock
6 / 31 Fotos
Rotace uvnitř slunce?
- Slapová síla jednotlivých planet na Slunce je velmi malá. Vědci se však domnívají, že v kombinaci mohou způsobovat malé rotace uvnitř Slunce.
© Shutterstock
7 / 31 Fotos
Rossbyho vlny
- Tyto rotace se označují jako Rossbyho vlny a pozorujeme je i na Zemi, kde způsobují extrémní povětrnostní jevy, jako jsou cyklóny a anticyklóny.
© Shutterstock
8 / 31 Fotos
Cyklus sluneční aktivity
- Někteří vědci se domnívají, že Rossbyho vlny mohou vysvětlit, proč Slunce pracuje v jedenáctiletém cyklu, kdy se jeho aktivita mění z nejvyšší na nižší.
© Shutterstock
9 / 31 Fotos
Nejednoznačný názor
- Ne každý odborník je však o této hypotéze přesvědčen. Mnozí se totiž domnívají, že sluneční aktivitu lze vysvětlit pouze procesy na Slunci.
© Shutterstock
10 / 31 Fotos
Další dopady
- Další, méně sporný důsledek konjukce planet spočívá v tom, že teoreticky může dojít k návštěvě více různých planet v relativně krátkém časovém období.
© Shutterstock
11 / 31 Fotos
Navštívení vzdálených planet
- Dostat se kosmickou lodí k vzdáleným planetám je obecně obtížné, protože jsou tak daleko, že by to trvalo desítky let.
© Shutterstock
12 / 31 Fotos
Objev z roku 1966
- V roce 1966 však jeden z vědců NASA zjistil, že vyrovnání planet Jupiter, Saturn, Uran a Neptun v roce 1977 umožní astronautům navštívit všechny čtyři planety za pouhých 12 let.
© Getty Images
13 / 31 Fotos
Využití této příležitosti
- Vzhledem k tomu, že stejná cesta by trvala 30 let, kdyby planety nebyly v jedné přímce, se vědci NASA chopili příležitosti.
© Getty Images
14 / 31 Fotos
Velká vesmírná cesta
- V roce 1977 vypustili dvojici sond Voyager 1 a 2 na takzvanou „velkou cestu“ po vnější sluneční soustavě.
© Getty Images
15 / 31 Fotos
Neprozkoumané území
- Nejúspěšnější byl Voyager 2. Sonda využila srovnání planet k návštěvě všech čtyř planet a jako první sonda v historii navštívila Uran a Neptun.
© Shutterstock
16 / 31 Fotos
Mimo naši sluneční soustavu
- Planetární konjunkce jsou také užitečné pro poznání toho, co se děje mimo naši sluneční soustavu. Pomáhají nám zejména objevovat exoplanety (planety, které obíhají kolem jiné hvězdy než kolem našeho Slunce).
© Shutterstock
17 / 31 Fotos
Zkoumání exoplanet
- Když exoplaneta proletí před svou hvězdou, dočasně ztlumí její světlo, což pomáhá zjistit její velikost a oběžnou dráhu.
© Shutterstock
18 / 31 Fotos
Tranzitní metoda
- Tato metoda objevu exoplanety se nazývá tranzitní metoda a byla použita k objevu mnoha exoplanet na oběžné dráze kolem určitých hvězd.
© Shutterstock
19 / 31 Fotos
Trappist-1
- Například díky tranzitní metodě víme, že kolem hvězdy Trappist-1, červeného trpaslíka vzdáleného 40 světelných let od naší planety, obíhá sedm planet velikosti Země.
© Shutterstock
20 / 31 Fotos
Analýza atmosféry
- Tranzity lze také využít ke studiu atmosféry na samotných exoplanetách. Když totiž planeta prolétá před hvězdou, světlo hvězdy prochází skrz planetu.
© Shutterstock
21 / 31 Fotos
Jak to funguje?
- Vzhledem k tomu, že molekuly a atomy různých plynů pohlcují světlo hvězdy v různých vlnových délkách, lze díky tomu identifikovat plyny, jako je oxid uhličitý a kyslík.
© Shutterstock
22 / 31 Fotos
Užitečný jev
- Vědci vděčí planetárním konjunkcím za mnoho poznatků o složení atmosfér a jejich analýzu.
© Shutterstock
23 / 31 Fotos
Vyrovnání ve větším měřítku
- Vyrovnání v mnohem větším měřítku, konkrétně vyrovnání galaxií, může vědcům dokonce pomoci poznat raný vesmír.
© Shutterstock
24 / 31 Fotos
Pozorování raného vesmíru
- Obecně je velmi obtížné pozorovat galaxie v raném vesmíru, protože jsou velmi slabé a vzdálené.
© Shutterstock
25 / 31 Fotos
Obrovská gravitační síla
- Pokud však mezi námi a mnohem vzdálenější galaxií projde jiná velká galaxie nebo dokonce kupa galaxií, její obrovská gravitační síla může světlo vzdálenějšího objektu zvětšit.
© Shutterstock
26 / 31 Fotos
Gravitační čočka
- Tento proces se nazývá „gravitační čočka“ a umožňuje nám pozorovat a studovat vzdálenost dvou galaxií.
© Shutterstock
27 / 31 Fotos
Vesmírný teleskop Jamese Webba
- Práci na těchto obrovských souřadnicích provádějí teleskopy, jako je například vesmírný dalekohled Jamese Webba.
© Shutterstock
28 / 31 Fotos
Earendel
- Tento dalekohled se používá k pozorování a studiu vzdálených hvězd a galaxií, jako je Earendel, nejvzdálenější známá hvězda od planety Země.
© Shutterstock
29 / 31 Fotos
Earendel
- Světlo z Earendelu pocházelo z první miliardy let 13,7 miliardy let starého vesmíru a bylo viditelné pouze díky gravitační čočce. Zdroje: (BBC)
© Shutterstock
30 / 31 Fotos
© Shutterstock
0 / 31 Fotos
Vyrovnání sedmi planet
- Noc 28. února nabídne pozorovatelům hvězd vzácnou příležitost podívat se na noční oblohu a spatřit sedm planet najednou.
© Getty Images
1 / 31 Fotos
Vzácný jev
- V současné době je v lednu viditelných šest planet: Venuše, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Dne 28. února se k nim připojí Merkur, čímž vznikne vzácná konjunkce sedmi planet.
© Getty Images
2 / 31 Fotos
Jak to funguje?
- K vyrovnávání planet dochází jen zřídka, protože osm hlavních planet naší sluneční soustavy obíhá kolem Slunce ve stejné rovině, ale různou rychlostí.
© Shutterstock
3 / 31 Fotos
Čas od času
- To znamená, že se čas od času na stejné straně Slunce sejde více planet. Pokud nejsou dokonale vyrovnané, objeví se planety v oblouku.
© Shutterstock
4 / 31 Fotos
Krásný a významný jev
- Pro milovníky astronomie jsou konjunkce planet velkým zážitkem. Mají však také vědecký význam.
© Shutterstock
5 / 31 Fotos
Potenciální vliv na sluneční aktivitu
- V roce 2019 například vědci naznačili, že uspořádání planet může mít vliv na sluneční aktivitu, a to díky způsobu, jakým kombinují slapové síly planet.
© Shutterstock
6 / 31 Fotos
Rotace uvnitř slunce?
- Slapová síla jednotlivých planet na Slunce je velmi malá. Vědci se však domnívají, že v kombinaci mohou způsobovat malé rotace uvnitř Slunce.
© Shutterstock
7 / 31 Fotos
Rossbyho vlny
- Tyto rotace se označují jako Rossbyho vlny a pozorujeme je i na Zemi, kde způsobují extrémní povětrnostní jevy, jako jsou cyklóny a anticyklóny.
© Shutterstock
8 / 31 Fotos
Cyklus sluneční aktivity
- Někteří vědci se domnívají, že Rossbyho vlny mohou vysvětlit, proč Slunce pracuje v jedenáctiletém cyklu, kdy se jeho aktivita mění z nejvyšší na nižší.
© Shutterstock
9 / 31 Fotos
Nejednoznačný názor
- Ne každý odborník je však o této hypotéze přesvědčen. Mnozí se totiž domnívají, že sluneční aktivitu lze vysvětlit pouze procesy na Slunci.
© Shutterstock
10 / 31 Fotos
Další dopady
- Další, méně sporný důsledek konjukce planet spočívá v tom, že teoreticky může dojít k návštěvě více různých planet v relativně krátkém časovém období.
© Shutterstock
11 / 31 Fotos
Navštívení vzdálených planet
- Dostat se kosmickou lodí k vzdáleným planetám je obecně obtížné, protože jsou tak daleko, že by to trvalo desítky let.
© Shutterstock
12 / 31 Fotos
Objev z roku 1966
- V roce 1966 však jeden z vědců NASA zjistil, že vyrovnání planet Jupiter, Saturn, Uran a Neptun v roce 1977 umožní astronautům navštívit všechny čtyři planety za pouhých 12 let.
© Getty Images
13 / 31 Fotos
Využití této příležitosti
- Vzhledem k tomu, že stejná cesta by trvala 30 let, kdyby planety nebyly v jedné přímce, se vědci NASA chopili příležitosti.
© Getty Images
14 / 31 Fotos
Velká vesmírná cesta
- V roce 1977 vypustili dvojici sond Voyager 1 a 2 na takzvanou „velkou cestu“ po vnější sluneční soustavě.
© Getty Images
15 / 31 Fotos
Neprozkoumané území
- Nejúspěšnější byl Voyager 2. Sonda využila srovnání planet k návštěvě všech čtyř planet a jako první sonda v historii navštívila Uran a Neptun.
© Shutterstock
16 / 31 Fotos
Mimo naši sluneční soustavu
- Planetární konjunkce jsou také užitečné pro poznání toho, co se děje mimo naši sluneční soustavu. Pomáhají nám zejména objevovat exoplanety (planety, které obíhají kolem jiné hvězdy než kolem našeho Slunce).
© Shutterstock
17 / 31 Fotos
Zkoumání exoplanet
- Když exoplaneta proletí před svou hvězdou, dočasně ztlumí její světlo, což pomáhá zjistit její velikost a oběžnou dráhu.
© Shutterstock
18 / 31 Fotos
Tranzitní metoda
- Tato metoda objevu exoplanety se nazývá tranzitní metoda a byla použita k objevu mnoha exoplanet na oběžné dráze kolem určitých hvězd.
© Shutterstock
19 / 31 Fotos
Trappist-1
- Například díky tranzitní metodě víme, že kolem hvězdy Trappist-1, červeného trpaslíka vzdáleného 40 světelných let od naší planety, obíhá sedm planet velikosti Země.
© Shutterstock
20 / 31 Fotos
Analýza atmosféry
- Tranzity lze také využít ke studiu atmosféry na samotných exoplanetách. Když totiž planeta prolétá před hvězdou, světlo hvězdy prochází skrz planetu.
© Shutterstock
21 / 31 Fotos
Jak to funguje?
- Vzhledem k tomu, že molekuly a atomy různých plynů pohlcují světlo hvězdy v různých vlnových délkách, lze díky tomu identifikovat plyny, jako je oxid uhličitý a kyslík.
© Shutterstock
22 / 31 Fotos
Užitečný jev
- Vědci vděčí planetárním konjunkcím za mnoho poznatků o složení atmosfér a jejich analýzu.
© Shutterstock
23 / 31 Fotos
Vyrovnání ve větším měřítku
- Vyrovnání v mnohem větším měřítku, konkrétně vyrovnání galaxií, může vědcům dokonce pomoci poznat raný vesmír.
© Shutterstock
24 / 31 Fotos
Pozorování raného vesmíru
- Obecně je velmi obtížné pozorovat galaxie v raném vesmíru, protože jsou velmi slabé a vzdálené.
© Shutterstock
25 / 31 Fotos
Obrovská gravitační síla
- Pokud však mezi námi a mnohem vzdálenější galaxií projde jiná velká galaxie nebo dokonce kupa galaxií, její obrovská gravitační síla může světlo vzdálenějšího objektu zvětšit.
© Shutterstock
26 / 31 Fotos
Gravitační čočka
- Tento proces se nazývá „gravitační čočka“ a umožňuje nám pozorovat a studovat vzdálenost dvou galaxií.
© Shutterstock
27 / 31 Fotos
Vesmírný teleskop Jamese Webba
- Práci na těchto obrovských souřadnicích provádějí teleskopy, jako je například vesmírný dalekohled Jamese Webba.
© Shutterstock
28 / 31 Fotos
Earendel
- Tento dalekohled se používá k pozorování a studiu vzdálených hvězd a galaxií, jako je Earendel, nejvzdálenější známá hvězda od planety Země.
© Shutterstock
29 / 31 Fotos
Earendel
- Světlo z Earendelu pocházelo z první miliardy let 13,7 miliardy let starého vesmíru a bylo viditelné pouze díky gravitační čočce. Zdroje: (BBC)
© Shutterstock
30 / 31 Fotos
Co znamená, když se planety vyrovnají?
Jaké jsou dopady tohoto vzácného jevu?
© Shutterstock
V lednu a únoru 2025 bude za jasné noci ze Země viditelných nejméně šest planet. V noci na 28. února se k nim přidá další, takže se dočkáme vzácné konjunkce sedmi planet. Kromě toho, že je na ně úžasný pohled, jsou podobné planetární konjunkce důležité i pro vědecký výzkum.
Zajímá vás proč? Tak pokračujte ve čtení a zjistěte více.
RECOMMENDED FOR YOU




































MOST READ
- Last Hour
- Last Day
- Last Week