




























© Getty Images
0 / 29 Fotos
COVID-19
- Koronavirus (COVID-19) je infekční onemocnění způsobené virem SARS-CoV-2. U většiny lidí, kteří se nakazí, jsou příznaky mírné až středně těžké. Někteří lidé však onemocní vážně a potřebují lékařskou pomoc.
© Shutterstock
1 / 29 Fotos
Globální nerovnost v reakci na pandemii
- Na celém světě bylo podáno více než 13 miliard dávek vakcín, přesto však stále existovaly značné rozdíly v přístupu k vakcínám a jejich distribuci, zejména v zemích s nízkými příjmy. Pomalejší zavádění očkování v těchto zemích mohlo vést k prodloužení vlny infekce a zvýšení úmrtnosti.
© Shutterstock
2 / 29 Fotos
Nedostatky ve zdravotnictví
- Země se slabšími zdravotnickými systémy se potýkaly s velkými problémy. Mnoho nemocnic zažilo to nejhorší, co COVID-19 přinesl – od přetížených nemocnic až po nedostatečné zásoby život zachraňujících léků, jako jsou například antivirotika.
© Shutterstock
3 / 29 Fotos
Psychologická a sociální zátěž
- Pandemie zhoršila globální zdravotní problémy ve všech směrech. Došlo k výraznému nárůstu úzkosti, deprese a poruch spojených s užíváním návykových látek.
© Shutterstock
4 / 29 Fotos
Hospodářské a sociální problémy
- COVID-19 prohloubil socioekonomické rozdíly. Nepřiměřeně zasáhl okrajové komunity a pracovníky v první linii. K zátěži přispěly i problémy jako zavírání škol, ztráta zaměstnání a nejistota bydlení.
© Shutterstock
5 / 29 Fotos
Je COVID-19 stále hrozbou?
- Ano, COVID-19 postihuje spousty lidí i dnes. Ve skutečnosti odborníci očekávají, že „bude i nadále představovat významnou a trvalou hrozbu pro veřejné zdraví“.
© Shutterstock
6 / 29 Fotos
Kdo je nejzranitelnější?
- To platí zejména pro zranitelné skupiny, jako jsou nemocní nebo starší lidé, u kterých byla míra úmrtnosti vyšší.
© Shutterstock
7 / 29 Fotos
Odkud se vzal virus SARS-CoV-2?
- Vědci zkrátka stále nevědí. Teorie říká, že koluje mezi netopýry.
© Shutterstock
8 / 29 Fotos
Infikované druhy
- Předpokládá se, že po nákaze netopýrů se nakazily i další druhy, například mývalové, psi, krysy a další. Nakonec se jejich nákaza přenesla na člověka, který s těmito zvířaty manipuloval nebo je připravoval na trzích ve Wuhanu, kde se v listopadu 2019 objevil první případ nákazy u člověka.
© Shutterstock
9 / 29 Fotos
Teorie
- Výše zmíněná teorie nebyla prokázána a ti konspiračněji smýšlející se domnívají, že virus mohl uniknout z výzkumné laboratoře ve Wuhanu při jeho sběru a studiu.
© Shutterstock
10 / 29 Fotos
Konec prosince 2024
- Koncem prosince 2024 vyzvala Světová zdravotnická organizace (WHO) Čínu, aby poskytla více informací vyšetřovatelům, kteří pátrají po původu pandemie. Čína v odpovědi uvedla, že již s mezinárodním společenstvím sdílela „rozsáhlé údaje a výsledky výzkumu“.
© Shutterstock
11 / 29 Fotos
Bude někdy znám skutečný původ pandemie?
- Opravdu nelze s jistotou říci, zda se někdy v budoucnu najde definitivní odpověď na otázku, kde se pandemie vzala.
© Shutterstock
12 / 29 Fotos
Kolik lidí zemřelo na COVID-19?
- Odpověď na tuto otázku je pravděpodobně více než 20 milionů. WHO uvádí, že členské země zaznamenaly více než sedm milionů úmrtí na COVID-19. Skutečný počet úmrtí se však odhaduje na trojnásobek, ne-li více.
© Shutterstock
13 / 29 Fotos
Evropa
- Evropa zaznamenala v pěti letech po únoru 2020 přibližně 2,1 milionu úmrtí.
© Shutterstock
14 / 29 Fotos
Jaké vakcíny byly k dispozici?
- Vědci a výrobci vakcín vyvinuli vakcínu na COVID-19 velmi rychle. Necelý rok poté, co Čína virus identifikovala, povolily americké a britské zdravotnické úřady vakcíny společností Pfizer a Moderna.
© Shutterstock
15 / 29 Fotos
Vakcíny dnes
- V současné době je k dispozici také tradičnější vakcína od společnosti Novavax. Některé země vyzkoušely i jiné možnosti.
© Shutterstock
16 / 29 Fotos
Rozšíření vakcinace do chudších zemí
- Dostat vakcíny do chudších zemí trvalo déle než do zemí finančně vyspělých.
© Shutterstock
17 / 29 Fotos
Vakcíny
- Vakcíny nejsou řešením na vše, ale většinou dobře zabraňují závažným příznakům, hospitalizaci a úmrtí. Bylo prokázáno, že jsou bezpečné a mají pouze některé vzácné závažné vedlejší účinky.
© Shutterstock
18 / 29 Fotos
Každoroční přeočkování
- Každoroční vakcíny, jako jsou vakcíny proti chřipce nebo COVIDu-19, musí být pravidelně upravovány, aby odpovídaly neustále se vyvíjejícím virům. Vědci pracují na vývoji vakcín nové generace, například nosních vakcín, které mohou lépe blokovat infekce.
© Shutterstock
19 / 29 Fotos
Jaké teď existují varianty?
- Při vytváření kopií virů dochází ke genetickým změnám známým jako mutace. Tyto varianty byly pojmenovány podle řeckých písmen: alfa, beta, gama, delta a omikron.
© Shutterstock
20 / 29 Fotos
Omikron
- V listopadu 2021 přišla na scénu nová varianta s názvem omikron. Ta se začala v populaci šířit opravdu rychle.
© Shutterstock
21 / 29 Fotos
Průměr
- WHO uvedla, že omikron způsobuje v průměru méně závažná onemocnění ve srovnání s variantou delta. Vědci vyslovili domněnku, že je to proto, že obyvatelstvo si již vybudovalo určitou imunitu díky očkování a infekcím.
© Shutterstock
22 / 29 Fotos
Podvarianty omikronu
- Od té doby, co se objevil omikron, se zdá, že existují subvarianty hromadící různé mutace.
© Shutterstock
23 / 29 Fotos
Co dominuje v Evropě?
- Od ledna 2025 je v Evropě dominantní variantou SARS-CoV-2 KP.3.1.1, sublinie omikronu. Podle Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) převládá KP.3.1.1 ve Francii, a to od července 2024.
© Shutterstock
24 / 29 Fotos
Jsou stávající léky a podpůrná léčba účinné?
- Stávající léky na COVID-19 a nejnovější posilující vakcína by měly být účinné proti budoucím variantám.
© Shutterstock
25 / 29 Fotos
Co víme o dlouhém COVIDu?
- Pravděpodobně existují miliony lidí, kteří žijí s něčím, co se nazývá „dlouhý COVID-19“. U některých lidí se objevují přetrvávající problémy, které mohou trvat nejméně tři měsíce a někdy i roky. Mezi příznaky patří únava, mozková mlha, bolest a kardiovaskulární problémy.
© Shutterstock
26 / 29 Fotos
Studie
- Lékaři si nejsou jisti, proč pouze někteří lidé dostávají dlouhý COVID. Zdá se, že k němu může dojít v každém věku a může být způsoben i mírnou formou.
© Shutterstock
27 / 29 Fotos
Co je příčinou dlouhého COVIDu?
- Příčina není lékařům a zdravotníkům zcela jasná. To může značně komplikovat hledání léčby. Zdroje: (BBC) (WHO) (CNN World) (Euro News)
© Shutterstock
28 / 29 Fotos
© Getty Images
0 / 29 Fotos
COVID-19
- Koronavirus (COVID-19) je infekční onemocnění způsobené virem SARS-CoV-2. U většiny lidí, kteří se nakazí, jsou příznaky mírné až středně těžké. Někteří lidé však onemocní vážně a potřebují lékařskou pomoc.
© Shutterstock
1 / 29 Fotos
Globální nerovnost v reakci na pandemii
- Na celém světě bylo podáno více než 13 miliard dávek vakcín, přesto však stále existovaly značné rozdíly v přístupu k vakcínám a jejich distribuci, zejména v zemích s nízkými příjmy. Pomalejší zavádění očkování v těchto zemích mohlo vést k prodloužení vlny infekce a zvýšení úmrtnosti.
© Shutterstock
2 / 29 Fotos
Nedostatky ve zdravotnictví
- Země se slabšími zdravotnickými systémy se potýkaly s velkými problémy. Mnoho nemocnic zažilo to nejhorší, co COVID-19 přinesl – od přetížených nemocnic až po nedostatečné zásoby život zachraňujících léků, jako jsou například antivirotika.
© Shutterstock
3 / 29 Fotos
Psychologická a sociální zátěž
- Pandemie zhoršila globální zdravotní problémy ve všech směrech. Došlo k výraznému nárůstu úzkosti, deprese a poruch spojených s užíváním návykových látek.
© Shutterstock
4 / 29 Fotos
Hospodářské a sociální problémy
- COVID-19 prohloubil socioekonomické rozdíly. Nepřiměřeně zasáhl okrajové komunity a pracovníky v první linii. K zátěži přispěly i problémy jako zavírání škol, ztráta zaměstnání a nejistota bydlení.
© Shutterstock
5 / 29 Fotos
Je COVID-19 stále hrozbou?
- Ano, COVID-19 postihuje spousty lidí i dnes. Ve skutečnosti odborníci očekávají, že „bude i nadále představovat významnou a trvalou hrozbu pro veřejné zdraví“.
© Shutterstock
6 / 29 Fotos
Kdo je nejzranitelnější?
- To platí zejména pro zranitelné skupiny, jako jsou nemocní nebo starší lidé, u kterých byla míra úmrtnosti vyšší.
© Shutterstock
7 / 29 Fotos
Odkud se vzal virus SARS-CoV-2?
- Vědci zkrátka stále nevědí. Teorie říká, že koluje mezi netopýry.
© Shutterstock
8 / 29 Fotos
Infikované druhy
- Předpokládá se, že po nákaze netopýrů se nakazily i další druhy, například mývalové, psi, krysy a další. Nakonec se jejich nákaza přenesla na člověka, který s těmito zvířaty manipuloval nebo je připravoval na trzích ve Wuhanu, kde se v listopadu 2019 objevil první případ nákazy u člověka.
© Shutterstock
9 / 29 Fotos
Teorie
- Výše zmíněná teorie nebyla prokázána a ti konspiračněji smýšlející se domnívají, že virus mohl uniknout z výzkumné laboratoře ve Wuhanu při jeho sběru a studiu.
© Shutterstock
10 / 29 Fotos
Konec prosince 2024
- Koncem prosince 2024 vyzvala Světová zdravotnická organizace (WHO) Čínu, aby poskytla více informací vyšetřovatelům, kteří pátrají po původu pandemie. Čína v odpovědi uvedla, že již s mezinárodním společenstvím sdílela „rozsáhlé údaje a výsledky výzkumu“.
© Shutterstock
11 / 29 Fotos
Bude někdy znám skutečný původ pandemie?
- Opravdu nelze s jistotou říci, zda se někdy v budoucnu najde definitivní odpověď na otázku, kde se pandemie vzala.
© Shutterstock
12 / 29 Fotos
Kolik lidí zemřelo na COVID-19?
- Odpověď na tuto otázku je pravděpodobně více než 20 milionů. WHO uvádí, že členské země zaznamenaly více než sedm milionů úmrtí na COVID-19. Skutečný počet úmrtí se však odhaduje na trojnásobek, ne-li více.
© Shutterstock
13 / 29 Fotos
Evropa
- Evropa zaznamenala v pěti letech po únoru 2020 přibližně 2,1 milionu úmrtí.
© Shutterstock
14 / 29 Fotos
Jaké vakcíny byly k dispozici?
- Vědci a výrobci vakcín vyvinuli vakcínu na COVID-19 velmi rychle. Necelý rok poté, co Čína virus identifikovala, povolily americké a britské zdravotnické úřady vakcíny společností Pfizer a Moderna.
© Shutterstock
15 / 29 Fotos
Vakcíny dnes
- V současné době je k dispozici také tradičnější vakcína od společnosti Novavax. Některé země vyzkoušely i jiné možnosti.
© Shutterstock
16 / 29 Fotos
Rozšíření vakcinace do chudších zemí
- Dostat vakcíny do chudších zemí trvalo déle než do zemí finančně vyspělých.
© Shutterstock
17 / 29 Fotos
Vakcíny
- Vakcíny nejsou řešením na vše, ale většinou dobře zabraňují závažným příznakům, hospitalizaci a úmrtí. Bylo prokázáno, že jsou bezpečné a mají pouze některé vzácné závažné vedlejší účinky.
© Shutterstock
18 / 29 Fotos
Každoroční přeočkování
- Každoroční vakcíny, jako jsou vakcíny proti chřipce nebo COVIDu-19, musí být pravidelně upravovány, aby odpovídaly neustále se vyvíjejícím virům. Vědci pracují na vývoji vakcín nové generace, například nosních vakcín, které mohou lépe blokovat infekce.
© Shutterstock
19 / 29 Fotos
Jaké teď existují varianty?
- Při vytváření kopií virů dochází ke genetickým změnám známým jako mutace. Tyto varianty byly pojmenovány podle řeckých písmen: alfa, beta, gama, delta a omikron.
© Shutterstock
20 / 29 Fotos
Omikron
- V listopadu 2021 přišla na scénu nová varianta s názvem omikron. Ta se začala v populaci šířit opravdu rychle.
© Shutterstock
21 / 29 Fotos
Průměr
- WHO uvedla, že omikron způsobuje v průměru méně závažná onemocnění ve srovnání s variantou delta. Vědci vyslovili domněnku, že je to proto, že obyvatelstvo si již vybudovalo určitou imunitu díky očkování a infekcím.
© Shutterstock
22 / 29 Fotos
Podvarianty omikronu
- Od té doby, co se objevil omikron, se zdá, že existují subvarianty hromadící různé mutace.
© Shutterstock
23 / 29 Fotos
Co dominuje v Evropě?
- Od ledna 2025 je v Evropě dominantní variantou SARS-CoV-2 KP.3.1.1, sublinie omikronu. Podle Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) převládá KP.3.1.1 ve Francii, a to od července 2024.
© Shutterstock
24 / 29 Fotos
Jsou stávající léky a podpůrná léčba účinné?
- Stávající léky na COVID-19 a nejnovější posilující vakcína by měly být účinné proti budoucím variantám.
© Shutterstock
25 / 29 Fotos
Co víme o dlouhém COVIDu?
- Pravděpodobně existují miliony lidí, kteří žijí s něčím, co se nazývá „dlouhý COVID-19“. U některých lidí se objevují přetrvávající problémy, které mohou trvat nejméně tři měsíce a někdy i roky. Mezi příznaky patří únava, mozková mlha, bolest a kardiovaskulární problémy.
© Shutterstock
26 / 29 Fotos
Studie
- Lékaři si nejsou jisti, proč pouze někteří lidé dostávají dlouhý COVID. Zdá se, že k němu může dojít v každém věku a může být způsoben i mírnou formou.
© Shutterstock
27 / 29 Fotos
Co je příčinou dlouhého COVIDu?
- Příčina není lékařům a zdravotníkům zcela jasná. To může značně komplikovat hledání léčby. Zdroje: (BBC) (WHO) (CNN World) (Euro News)
© Shutterstock
28 / 29 Fotos
Pět let po vypuknutí COVIDu – otázky, které jsou stále nezodpovězeny
Máme pro vás odpovědi, které potřebujete vědět
© Getty Images
Před pěti lety se svět, jak jsme ho znali, navždy změnil. Bylo to temné období, když se svět dozvěděl o novém viru zvaném COVID-19. Dnes tento pojem vyvolává bolestné vzpomínky, ale útrapy pandemie jsou pro mnohé stále realitou. COVID-19, známý také jako koronavirus, způsobil v mnoha částech světa naprostou izolaci. Na některých místech jste nemohli opustit dům, pokud jste neměli roušku. Chodit se mohlo jen pro potraviny a léky.
Dodnes zůstává několik nezodpovězených otázek. V této galerii se dozvíte více o této pandemii a o záhadách, které dodnes trápí svět.
RECOMMENDED FOR YOU




































MOST READ
- Last Hour
- Last Day
- Last Week