





























© Getty Images
0 / 30 Fotos
Poslední nedotčená oblast
- Kontinent Antarktida byl po tisíciletí nedotčený, pevnina, o které starověcí kartografové spekulovali jako o protiváze severních kontinentů. Po celá staletí byl spíše představován než poznáván a vyvolával zvědavost a tvůrčí spekulace objevitelů a myslitelů.
© Getty Images
1 / 30 Fotos
Ručně kresleno
- Slavný irský badatel Ernest Shackleton, který proslul jako hlavní představitel průzkumu Antarktidy, kdysi tuto zemi nakreslil na zadní stranu mapy. Snil o tom, že jednou kontinent zdolá, ale nakonec za to zaplatil vysokou cenu.
© Public Domain
2 / 30 Fotos
První lidské migrace
- První předkové lidstva se před tisíci lety stěhovali a usazovali v rozlehlých končinách planety. Lidé si mezi pouštěmi a neskutečně vzdálenými ostrovy podmanili téměř všechny části světa. Přesto Antarktida zůstala poslední oblastí.
© Shutterstock
3 / 30 Fotos
Sny o jižní zemi
- První objevitelé si Antarktidu představovali jako zemi s palmami nebo jako dystopické království. Své představy zakreslovali do map, přičemž některé z nich zobrazovaly obří kontinent, zatímco jiní si představovali nový svět plný hojnosti a prosperity. Avšak kontinent zůstával příliš odlehlý na to, aby jej bylo možné prozkoumat.
© Getty Images
4 / 30 Fotos
Obrovský oceán, který je třeba dobýt
- Do roku 1700 byly severní oceány světa podrobně zmapovány a jako další oblast zůstala jižní moře. Výzva objevit tuto lokalitu se stala středem zájmu kartografů, kteří se snažili mýty nahradit fakty.
© Getty Images
5 / 30 Fotos
Éra přesných map
- Doba Osvícenství přinesla přesné mapování pomocí nových technologií, které vyžadovalo důkazy namísto planých dohadů. Objevitelé se snažili nalézt ztracený kontinent, neboť je hnala lákavá touha po objevování a možnost získání nových poznatků.
© Getty Images
6 / 30 Fotos
Příliš vzdálený svět
- Za účelem prozkoumání Antarktidy byly podniknuty různé expedice, ale všechny byly neúspěšné. Jižní moře byla pro objevitele příliš rozlehlá a mezery v jejich znalostech to ještě zhoršovaly.
© Getty Images
7 / 30 Fotos
Převratná cesta
- Roku 1772 vyplul kapitán James Cook se dvěma loděmi a 192 muži směrem k Antarktidě. Byli vybaveni nejmodernější technologií: námořním chronometrem. Tyto moderní hodiny byly v té době nejpřesnější, jaké kdy byly vyrobeny, a tak mohl Cook kdykoli přesně určit zeměpisnou délku.
© Getty Images
8 / 30 Fotos
Deprimující oceán
- Cookova expedice do jižních moří trvala tři roky. Jeho cesta představovala první případ, kdy lidstvo překročilo Jižní polární kruh, avšak jediné, co kapitán objevil, byla zmrzlá voda. Cook se domníval, že kontinent nebude hojným rájem, o jakém snili předchozí objevitelé, ale spíše zemí „věčně pohřbenou pod nekonečným sněhem a ledem“.
© Getty Images
9 / 30 Fotos
První pozorování člověkem
- Pětačtyřicet let po Cookovi objevitelé konečně poprvé spatřili Antarktidu. Země nebyla mírná, ale spíše pustá a nemilosrdná. To podnítilo další výpravy a vnímání lidstva se posunulo od objevování k dobývání.
© Getty Images
10 / 30 Fotos
Věda se ujala vedení
- Jak objevitelé postupovali ve svém úsilí, přidávali se k výpravám i vědci. Mapovali fragmenty Antarktidy, dokumentovali její jedinečné rysy, avšak stále si uvědomovali obrovské mezery v poznání této nezmapované divočiny.
© Getty Images
11 / 30 Fotos
Průmyslová revoluce
- V 19. století už lidé začali konstruovat mechanické stroje, které posouvaly hranice inovací. Lodě poháněné uhlím se staly novým prostředkem, s nímž lidstvo prozkoumávalo dosud nepoznané.
© Getty Images
12 / 30 Fotos
Závod k jižnímu pólu
- Roku 1911 začaly národy soutěžit o dosažení jižního pólu. Norský tým vedený Roaldem Amundsenem uspěl jako první, zatímco britská skupina tam dorazila jako druhá, jenomže na zrádné cestě zpět všichni zahynuli.
© Getty Images
13 / 30 Fotos
Shackletonovo hrdinské selhání
- Ernest Shackleton se pokusil procestovat celou Antarktidu, ale svého cíle nedosáhl. Jeho cesta se stala příběhem o odvaze a houževnatosti, jelikož se celá jeho posádka vrátila z nebezpečné výpravy zpět domů.
© Getty Images
14 / 30 Fotos
Rozpracovaná mapa
- Roku 1920 mapy Antarktidy zobrazovaly stále větší poznání světa, přičemž červeným odstínem byly vyznačeny prozkoumané oblasti kontinentu. Pořád ještě zbývalo mnoho neznámého, ale mnozí badatelé byli stále pekelně odhodláni zmapovat celý svět.
© Public Domain
15 / 30 Fotos
Pohled z oblohy
- Téměř dvě desetiletí poté, co bratři Wrightové zkonstruovali první úspěšné motorové letadlo, mohli lidé díky letectví dobývat oblohu a vzhlížet k neprobádaným územím. Roku 1928 přeletělo první letadlo nad jižním pólem. Během následujícího desetiletí jich následovalo ještě několik.
© Getty Images
16 / 30 Fotos
Vyplňování prázdných míst
- S každým dalším letem se podařilo získat stále více podrobností o zamrzlé antarktické divočině, což umožnilo pozorování, která dále vyplňovala prázdná místa na mapách tohoto ledového kontinentu.
© Getty Images
17 / 30 Fotos
Poválečné územní nároky
- Po 2. světové válce se Antarktida stala symbolem geopolitického soupeření. Státy na mapě vyznačovaly umělé hranice a snažily se získat kontrolu nad částmi kontinentu v rámci širších konfliktů o globální vliv.
© Public Domain
18 / 30 Fotos
Nadvláda ledového světa
- Na ledovém povrchu Antarktidy bylo zřízeno nesčetné množství vědeckých výzkumných stanic, které si pod národními vlajkami upevňovaly územní kontrolu. Obzvláště Spojené státy vytvářely mapy, na kterých byly zakresleny celé oblasti věnované zemi, kterou viděly výhradně americké oči.
© Getty Images
19 / 30 Fotos
Smlouva o Antarktidě (Antarctic Treaty)
- Roku 1957 se země nakonec dohodly, že Antarktida by měla sloužit jako centrum vědeckého bádání, nikoliv územních sporů. Díky této smlouvě byla podpořena mezinárodní spolupráce a kontinent se proměnil ve společnou laboratoř pro objevování.
© Getty Images
20 / 30 Fotos
Neprozkoumaná oblast
- I přes pokročilejší technologie používané k průzkumu jižních končin (jako jsou ledoborce a helikoptéry) zůstávala značná část kontinentu stále neznámá. Tedy alespoň do doby, než lidstvo prolomilo další zdánlivě nemožnou bariéru.
© Getty Images
21 / 30 Fotos
Revoluce v satelitním snímkování
- Vesmírný věk přinesl satelity, které dokázaly planetu vyfotografovat s dokonalou přesností. Tyto snímky byly z převážné části využívány ke špionáži mezinárodních nepřátel, ale zároveň poprvé umožnily nahlédnout, jak planeta vypadá.
© Getty Images
22 / 30 Fotos
Antarktická revoluce
- Snímky pořízené družicemi vyvolaly revoluci v kartografii a vytvořily podrobné snímky Antarktidy, které nahradily po staletí používané spekulativní mapy.
© Getty Images
23 / 30 Fotos
Síla dat
- Satelity shromažďovaly obrovské množství dat a nové technologie tyto informace syntetizovaly do ucelených map. Tyto mapy odhalily všechny rysy Antarktidy, počínaje pohyby ledového příkrovu a konče skrytými geologickými strukturami.
© Getty Images
24 / 30 Fotos
Referenční výškový model Antarktidy (Reference Elevation Model of Antarctica)
- Koncem roku 2010 vydala univerzita Ohio State University mapu s názvem Referenční výškový model Antarktidy (Reference Elevation Model of Antarctica) - (REMA), která má více než stokrát ostřejší rozlišení než všechny předchozí mapy tohoto kontinentu.
Obrázek: Ohio State University
© Public Domain
25 / 30 Fotos
Jiný typ mapy
- Pomocí nové technologie mohli vědci zmapovat kontinent i jinými způsoby, které si předchozí objevitelé mohli jen představovat. Dokázali vyčíst radiaci napříč Antarktidou, chemické složení atmosféry, a dokonce i teplotu okolních oceánů.
© Getty Images
26 / 30 Fotos
Tajemství tlustého ledu
- Vědci rovněž měřili antarktický led, jehož některé vrstvy dosahovaly tloušťky více než čtyř kilometrů. Zmapovali kontinent pod ledem, čímž odhalili dosud nespatřenou krajinu a zpochybnili předchozí představy o struktuře Země.
© Getty Images
27 / 30 Fotos
Nejlépe zmapovaný kontinent
- Antarktida, kdysi nejméně přístupné místo na Zemi, se změnila v nejlépe zmapovaný kontinent na naší planetě. Tato proměna poukázala na schopnost světa překonávat mimořádné výzvy v honbě za poznáním a průzkumem.
© Shutterstock
28 / 30 Fotos
Touha objevovat
- Tento příběh mapování Antarktidy je svědectvím o neukojitelné zvědavosti lidstva. Je připomínkou toho, že objevování není jen o dosažení nových míst - je to o stále hlubším poznávání sebe samých, naší planety a vesmíru. Zdroje: (Oceanwide Expeditions) (The World Economic Forum) (Smithsonian Magazine) (The Antarctic Circle) (Britannica)
© Getty Images
29 / 30 Fotos
© Getty Images
0 / 30 Fotos
Poslední nedotčená oblast
- Kontinent Antarktida byl po tisíciletí nedotčený, pevnina, o které starověcí kartografové spekulovali jako o protiváze severních kontinentů. Po celá staletí byl spíše představován než poznáván a vyvolával zvědavost a tvůrčí spekulace objevitelů a myslitelů.
© Getty Images
1 / 30 Fotos
Ručně kresleno
- Slavný irský badatel Ernest Shackleton, který proslul jako hlavní představitel průzkumu Antarktidy, kdysi tuto zemi nakreslil na zadní stranu mapy. Snil o tom, že jednou kontinent zdolá, ale nakonec za to zaplatil vysokou cenu.
© Public Domain
2 / 30 Fotos
První lidské migrace
- První předkové lidstva se před tisíci lety stěhovali a usazovali v rozlehlých končinách planety. Lidé si mezi pouštěmi a neskutečně vzdálenými ostrovy podmanili téměř všechny části světa. Přesto Antarktida zůstala poslední oblastí.
© Shutterstock
3 / 30 Fotos
Sny o jižní zemi
- První objevitelé si Antarktidu představovali jako zemi s palmami nebo jako dystopické království. Své představy zakreslovali do map, přičemž některé z nich zobrazovaly obří kontinent, zatímco jiní si představovali nový svět plný hojnosti a prosperity. Avšak kontinent zůstával příliš odlehlý na to, aby jej bylo možné prozkoumat.
© Getty Images
4 / 30 Fotos
Obrovský oceán, který je třeba dobýt
- Do roku 1700 byly severní oceány světa podrobně zmapovány a jako další oblast zůstala jižní moře. Výzva objevit tuto lokalitu se stala středem zájmu kartografů, kteří se snažili mýty nahradit fakty.
© Getty Images
5 / 30 Fotos
Éra přesných map
- Doba Osvícenství přinesla přesné mapování pomocí nových technologií, které vyžadovalo důkazy namísto planých dohadů. Objevitelé se snažili nalézt ztracený kontinent, neboť je hnala lákavá touha po objevování a možnost získání nových poznatků.
© Getty Images
6 / 30 Fotos
Příliš vzdálený svět
- Za účelem prozkoumání Antarktidy byly podniknuty různé expedice, ale všechny byly neúspěšné. Jižní moře byla pro objevitele příliš rozlehlá a mezery v jejich znalostech to ještě zhoršovaly.
© Getty Images
7 / 30 Fotos
Převratná cesta
- Roku 1772 vyplul kapitán James Cook se dvěma loděmi a 192 muži směrem k Antarktidě. Byli vybaveni nejmodernější technologií: námořním chronometrem. Tyto moderní hodiny byly v té době nejpřesnější, jaké kdy byly vyrobeny, a tak mohl Cook kdykoli přesně určit zeměpisnou délku.
© Getty Images
8 / 30 Fotos
Deprimující oceán
- Cookova expedice do jižních moří trvala tři roky. Jeho cesta představovala první případ, kdy lidstvo překročilo Jižní polární kruh, avšak jediné, co kapitán objevil, byla zmrzlá voda. Cook se domníval, že kontinent nebude hojným rájem, o jakém snili předchozí objevitelé, ale spíše zemí „věčně pohřbenou pod nekonečným sněhem a ledem“.
© Getty Images
9 / 30 Fotos
První pozorování člověkem
- Pětačtyřicet let po Cookovi objevitelé konečně poprvé spatřili Antarktidu. Země nebyla mírná, ale spíše pustá a nemilosrdná. To podnítilo další výpravy a vnímání lidstva se posunulo od objevování k dobývání.
© Getty Images
10 / 30 Fotos
Věda se ujala vedení
- Jak objevitelé postupovali ve svém úsilí, přidávali se k výpravám i vědci. Mapovali fragmenty Antarktidy, dokumentovali její jedinečné rysy, avšak stále si uvědomovali obrovské mezery v poznání této nezmapované divočiny.
© Getty Images
11 / 30 Fotos
Průmyslová revoluce
- V 19. století už lidé začali konstruovat mechanické stroje, které posouvaly hranice inovací. Lodě poháněné uhlím se staly novým prostředkem, s nímž lidstvo prozkoumávalo dosud nepoznané.
© Getty Images
12 / 30 Fotos
Závod k jižnímu pólu
- Roku 1911 začaly národy soutěžit o dosažení jižního pólu. Norský tým vedený Roaldem Amundsenem uspěl jako první, zatímco britská skupina tam dorazila jako druhá, jenomže na zrádné cestě zpět všichni zahynuli.
© Getty Images
13 / 30 Fotos
Shackletonovo hrdinské selhání
- Ernest Shackleton se pokusil procestovat celou Antarktidu, ale svého cíle nedosáhl. Jeho cesta se stala příběhem o odvaze a houževnatosti, jelikož se celá jeho posádka vrátila z nebezpečné výpravy zpět domů.
© Getty Images
14 / 30 Fotos
Rozpracovaná mapa
- Roku 1920 mapy Antarktidy zobrazovaly stále větší poznání světa, přičemž červeným odstínem byly vyznačeny prozkoumané oblasti kontinentu. Pořád ještě zbývalo mnoho neznámého, ale mnozí badatelé byli stále pekelně odhodláni zmapovat celý svět.
© Public Domain
15 / 30 Fotos
Pohled z oblohy
- Téměř dvě desetiletí poté, co bratři Wrightové zkonstruovali první úspěšné motorové letadlo, mohli lidé díky letectví dobývat oblohu a vzhlížet k neprobádaným územím. Roku 1928 přeletělo první letadlo nad jižním pólem. Během následujícího desetiletí jich následovalo ještě několik.
© Getty Images
16 / 30 Fotos
Vyplňování prázdných míst
- S každým dalším letem se podařilo získat stále více podrobností o zamrzlé antarktické divočině, což umožnilo pozorování, která dále vyplňovala prázdná místa na mapách tohoto ledového kontinentu.
© Getty Images
17 / 30 Fotos
Poválečné územní nároky
- Po 2. světové válce se Antarktida stala symbolem geopolitického soupeření. Státy na mapě vyznačovaly umělé hranice a snažily se získat kontrolu nad částmi kontinentu v rámci širších konfliktů o globální vliv.
© Public Domain
18 / 30 Fotos
Nadvláda ledového světa
- Na ledovém povrchu Antarktidy bylo zřízeno nesčetné množství vědeckých výzkumných stanic, které si pod národními vlajkami upevňovaly územní kontrolu. Obzvláště Spojené státy vytvářely mapy, na kterých byly zakresleny celé oblasti věnované zemi, kterou viděly výhradně americké oči.
© Getty Images
19 / 30 Fotos
Smlouva o Antarktidě (Antarctic Treaty)
- Roku 1957 se země nakonec dohodly, že Antarktida by měla sloužit jako centrum vědeckého bádání, nikoliv územních sporů. Díky této smlouvě byla podpořena mezinárodní spolupráce a kontinent se proměnil ve společnou laboratoř pro objevování.
© Getty Images
20 / 30 Fotos
Neprozkoumaná oblast
- I přes pokročilejší technologie používané k průzkumu jižních končin (jako jsou ledoborce a helikoptéry) zůstávala značná část kontinentu stále neznámá. Tedy alespoň do doby, než lidstvo prolomilo další zdánlivě nemožnou bariéru.
© Getty Images
21 / 30 Fotos
Revoluce v satelitním snímkování
- Vesmírný věk přinesl satelity, které dokázaly planetu vyfotografovat s dokonalou přesností. Tyto snímky byly z převážné části využívány ke špionáži mezinárodních nepřátel, ale zároveň poprvé umožnily nahlédnout, jak planeta vypadá.
© Getty Images
22 / 30 Fotos
Antarktická revoluce
- Snímky pořízené družicemi vyvolaly revoluci v kartografii a vytvořily podrobné snímky Antarktidy, které nahradily po staletí používané spekulativní mapy.
© Getty Images
23 / 30 Fotos
Síla dat
- Satelity shromažďovaly obrovské množství dat a nové technologie tyto informace syntetizovaly do ucelených map. Tyto mapy odhalily všechny rysy Antarktidy, počínaje pohyby ledového příkrovu a konče skrytými geologickými strukturami.
© Getty Images
24 / 30 Fotos
Referenční výškový model Antarktidy (Reference Elevation Model of Antarctica)
- Koncem roku 2010 vydala univerzita Ohio State University mapu s názvem Referenční výškový model Antarktidy (Reference Elevation Model of Antarctica) - (REMA), která má více než stokrát ostřejší rozlišení než všechny předchozí mapy tohoto kontinentu.
Obrázek: Ohio State University
© Public Domain
25 / 30 Fotos
Jiný typ mapy
- Pomocí nové technologie mohli vědci zmapovat kontinent i jinými způsoby, které si předchozí objevitelé mohli jen představovat. Dokázali vyčíst radiaci napříč Antarktidou, chemické složení atmosféry, a dokonce i teplotu okolních oceánů.
© Getty Images
26 / 30 Fotos
Tajemství tlustého ledu
- Vědci rovněž měřili antarktický led, jehož některé vrstvy dosahovaly tloušťky více než čtyř kilometrů. Zmapovali kontinent pod ledem, čímž odhalili dosud nespatřenou krajinu a zpochybnili předchozí představy o struktuře Země.
© Getty Images
27 / 30 Fotos
Nejlépe zmapovaný kontinent
- Antarktida, kdysi nejméně přístupné místo na Zemi, se změnila v nejlépe zmapovaný kontinent na naší planetě. Tato proměna poukázala na schopnost světa překonávat mimořádné výzvy v honbě za poznáním a průzkumem.
© Shutterstock
28 / 30 Fotos
Touha objevovat
- Tento příběh mapování Antarktidy je svědectvím o neukojitelné zvědavosti lidstva. Je připomínkou toho, že objevování není jen o dosažení nových míst - je to o stále hlubším poznávání sebe samých, naší planety a vesmíru. Zdroje: (Oceanwide Expeditions) (The World Economic Forum) (Smithsonian Magazine) (The Antarctic Circle) (Britannica)
© Getty Images
29 / 30 Fotos
Mapování Antarktidy: Cesta za zmrzlým kontinentem
Odlehlé a opuštěné místo, které je nyní na dosah ruky
© Getty Images
Detailní mapa Antarktidy, která byla kdysi považovaná za nemožnou, se stala skutečností. Tento kontinent, který je poslední velkou divočinou na Zemi, fascinuje lidstvo již po celá staletí. Tato odlehlá země, zahalená tajemstvím a uzavřená pod neproniknutelnými vrstvami ledu, inspirovala objevitele, vědce a snílky k posouvání hranic možností.
To, co by dříve objevitelé považovali za kouzlo, dokázalo lidstvo vytvořit díky inovacím a neúnavné snaze odhalit neznámé. Prolistujte si tuto galerii a podívejte se, jak se to podařilo.
RECOMMENDED FOR YOU




































MOST READ
- Last Hour
- Last Day
- Last Week