






























© Getty Images
0 / 31 Fotos
Kdo byl Dag Hammarskjöld?
- Dag Hammarskjöld byl švédský ekonom a diplomat, který od dubna roku 1953 do září roku 1961 zastával funkci druhého generálního tajemníka Organizace spojených národů.
© Getty Images
1 / 31 Fotos
Vrcholný diplomat
- Hammarskjöld nahradil Trygveho Lieho, který 10. listopadu roku 1952 oznámil rezignaci na svou funkci. Lie byl prvním šéfem OSN.
© Getty Images
2 / 31 Fotos
První den v práci
- Dne 10. dubna roku 1953 byl Hammarskjöld zvolen do funkce na pět let. V září roku 1957 byl opětovně zvolen na další pětileté období. Na fotografii je zachycen u svého pracovního stolu v první den ve funkci.
© Getty Images
3 / 31 Fotos
Vyjednávání s Čínou
- Roku 1955, během svého prvního funkčního období, navštívil Hammarskjöld Čínu, kde jednal s premiérem Čou En-lajem, údajně proto, aby dojednal propuštění 15 amerických pilotů zajatých Čínou během války v Koreji.
© Getty Images
4 / 31 Fotos
Výrazný úspěch
- Čína posléze souhlasila a letce propustila. Byl to Hammarskjöldův první diplomatický úspěch a šéf OSN byl po návratu do New Yorku oslavován tiskem.
© Getty Images
5 / 31 Fotos
Mediace na Blízkém východě
- Během svého funkčního období se generální tajemník často pokoušel zlepšit vztahy mezi Izraelem a arabskými státy. Během suezské krize v roce 1956 byl prostředníkem mezi Davidem Ben-Gurionem (na fotografii) a Gamálem Abdelem Násirem.
© Getty Images
6 / 31 Fotos
Založení Pohotovostních jednotek OSN (UNEF)
- Roku 1956 byly Valným shromážděním OSN zřízeny Pohotovostní jednotky OSN (UNEF), které měly zajistit mírové ukončení krize. Hammarskjöld má velké zásluhy na rozvoji UNEF jakožto mírových sil.
© Getty Images
7 / 31 Fotos
„Nejvýznamnější státník našeho století“
- Kandidát na prezidenta John F. Kennedy se s Hammarskjöldem, kterého velmi obdivoval, setkal v prosinci roku 1960. Kennedy o Hammarskjöldovi po jeho smrti řekl: „Teď si uvědomuji, že ve srovnání s ním jsem malý člověk. Byl to nejvýznamnější státník našeho století.“
© Getty Images
8 / 31 Fotos
Konžská krize
- V červnu roku 1960 se Belgické Kongo stalo nezávislou Konžskou republikou (nyní Demokratická republika Kongo). Hammarskjöld tehdy pozval nového premiéra Patrice Lumumbu (druhý zleva) a členy jeho kabinetu k jednání do New Yorku.
© Getty Images
9 / 31 Fotos
Potlačení občanských nepokojů
- Kongo se mezitím stalo peklem občanských nepokojů a rozsáhlého násilí. Dne 15. srpna roku 1960 dorazily do Élisabethville (nyní Lubumbashi) mírové jednotky OSN v počtu asi 20 000 osob, aby obnovily pořádek.
© Getty Images
10 / 31 Fotos
Výzva pro Katangu
- Téhož měsíce Hammarskjöld zavítal do Konga a setkal se mimo jiné s Moïse Tshombem, prezidentem separatistického státu Katanga. Tato separatistická africká provincie měla brzy sehrát ústřední roli v osudu, který generálního tajemníka potkal.
© Getty Images
11 / 31 Fotos
Roztržka s Chruščovem
- Hammarskjöldovo odmítnutí dát mírové jednotky do služeb ústavně zvolené vlády premiéra Lumumby popudilo sovětského vůdce Nikitu Chruščova. Spojené státy se za rozhodnutí generálního tajemníka postavily: Patrice Lumumba byl americkými představiteli považován za nebezpečného prokomunistického radikála.
© Getty Images
12 / 31 Fotos
Lumumba popraven
- V listopadu byl Patrice Lumumba zadržen jednotkami věrnými Mobutu Sese Sekovi. Mobutu měl podporu Belgie a Spojených států a nakonec Lumumbu svrhl. Následně 17. ledna roku 1961 nařídil jeho popravu.
© Getty Images
13 / 31 Fotos
Konžská krize se prohlubuje
- Během Lumumbova věznění se Hammarskjöld obrátil na konžského prezidenta Josepha Kasa-Vubu s žádostí, aby s premiérem bylo zacházeno v souladu s řádným procesem. Jeho prosba však zůstala bez odezvy. Sověti mezitím požadovali, aby OSN usilovala o Lumumbovo okamžité propuštění. Kromě toho Kreml vyzval k okamžité rezignaci Hammarskjölda, zatčení Mobutua a Moïse Tshombeho a stažení mírových sil OSN.
© Getty Images
14 / 31 Fotos
Pod tlakem
- Hammarskjöld byl zahnán do kouta. Na sovětskou kritiku svých operací v Kongu odpověděl, že pokud budou jednotky OSN z Konga staženy, „obávám se, že se všechno zhroutí“.
© Getty Images
15 / 31 Fotos
Sovětské právo veta
- Usnesení ve prospěch Lumby bylo 14. prosince zamítnuto poměrem hlasů 8:2. Později Sovětský svaz vetoval západní rezoluci, která by Hammarskjöldovi poskytla rozsáhlejší pravomoci k řešení situace v Kongu.
© Getty Images
16 / 31 Fotos
OSN konfrontuje Katangu
- Jednotky OSN v Kongu se nyní dostaly do přímého střetu s katangskými jednotkami pod vedením Moise Tshombeho. Tshombe bojoval za samostatnou Katangu a oznámil, že jakýkoli zásah jednotek OSN bude potlačen silou.
© Public Domain
17 / 31 Fotos
Osudové rozhodnutí
- Do této vřavy přiletěl dne 13. září roku 1961 Dag Hammarskjöld do Léopoldville, aby zde vedl mírovou misi.
© Getty Images
18 / 31 Fotos
Hammarskjöld byl zabit
- Dne 18. září nastoupil Hammarskjöld s dalšími 15 cestujícími do letadla Douglas DC-6, jehož misí bylo vyjednat příměří mezi válčícími stranami. Letoun však nikdy nedoletěl na místo určení. Během několika hodin letu se DC-6 zřítil nedaleko města Ndola v Severní Rhodesii (dnešní Zambie). Kromě jednoho člověka na palubě všichni při havárii zahynuli. O několik dní později zemřel na následky zranění i tento šestnáctý cestující.
© Getty Images
19 / 31 Fotos
Podezřelé okolnosti
- Okolnosti, které vedly k tragédii, nebyly nikdy zcela objasněny. Cestující, který první náraz přežil, seržant Harold Julien, hovořil z nemocničního lůžka o tom, že krátce před havárií viděl „jiskry na obloze“. Rovněž si vzpomněl na výbuch. Julien však zemřel dříve, než mohl sdělit další informace.
© Getty Images
20 / 31 Fotos
Obviňování
- Tři různá šetření nedokázala dospět k definitivnímu závěru, co se té osudné noci stalo. Rhodeské šetření z roku 1962 dospělo k závěru, že na vině byla chyba pilota; pozdější vyšetřování OSN příčinu havárie nedokázalo určit. Někdejší americký prezident Harry S. Truman byl přesvědčen, že na Hammarskjölda byl spáchán atentát. Řekl novinářům, že „se chystal něco udělat, když ho zabili“. „Všimněte si, že jsem řekl “když ho zabili„“.
© Getty Images
21 / 31 Fotos
Zahraniční vměšování
- Během havárie v Kongu působily KGB, CIA a MI6, které měly na výsledku konfliktu mezi OSN a Katangou eminentní zájem.
© Getty Images
22 / 31 Fotos
Tvrzení a konspirace
- Několik lidí, kteří se na místě nehody nacházeli, tvrdilo, že letoun DC-6 byl prošpikován kulkami. Ještě hrůznější verze naznačovala, že Hammarskjöld havárii přežil, ale byl na místě zabit. Všechna tato tvrzení byla odmítnuta jako divoké představy konspiračních teoretiků.
© Getty Images
23 / 31 Fotos
OSN oplakává svého šéfa
- Hammarskjöldova smrt otřásla mezinárodní diplomatickou komunitou i celým světem. Bez plného vysvětlení, co bylo příčinou havárie, se však začaly šířit dohady a fámy.
© Getty Images
24 / 31 Fotos
Posmrtné vyznamenání
- Hammarskjöldovo úsilí o nastolení míru v Kongu a jeho širší činnost při řešení různých světových krizí vedly k tomu, že se stal jediným posmrtným nositelem Nobelovy ceny za mír.
© Getty Images
25 / 31 Fotos
Kdo zabil Daga Hammarskjölda?
- V roce 2014 nově odtajněné dokumenty odhalily, že americký velvyslanec v Kongu poslal do Washingtonu telegram, v němž vyslovil podezření, že letadlo mohl omylem sestřelit belgický žoldnéřský pilot známý pouze jako Beukels.
© Getty Images
26 / 31 Fotos
Úloha Národní bezpečnostní agentury (NCA)
- Je zajímavé, že americká Národní bezpečnostní agentura má k dispozici rádiové odposlechy, které by mohly pomoci potvrdit Beukelsovo tvrzení, že na letoun DC-6 skutečně zaútočil omylem. Odposlechy NCA nebyly nikdy zveřejněny.
© Getty Images
27 / 31 Fotos
Operace Celeste
- Roku 2016 zveřejnila South African Truth and Reconciliation Commission dokumenty zpravodajských služeb z roku 1998, které naznačovaly, že na palubě letadla byla umístěna bomba. Ve spisech bylo podrobně popsáno údajné spiknutí nazvané Operace Celeste, jehož cílem bylo Hammarskjöldovo zabití. CIA poukázala na vinu Moskvy a zároveň odmítla obvinění, že stojí za Hammarskjöldovou smrtí, jako „absurdní a nepodložené“.
© Getty Images
28 / 31 Fotos
Pravděpodobná příčina
- Následující rok se ve zprávě, kterou vypracovala Organizace spojených národů, uvádí, že „se zdá být pravděpodobné“, že smrtelnou havárii letadla, při níž zahynul bývalý generální tajemník OSN Dag Hammarskjöld, mohl způsobit útok zvenčí.
© Getty Images
29 / 31 Fotos
Na památku
- „Existuje velké množství důkazů od očitých svědků, že pozorovali ve vzduchu více než jedno letadlo, že druhým letadlem mohlo být proudové letadlo, že [letadlo DC-6] před pádem hořelo a/nebo že [na něj] střílelo nebo jinak aktivně zasahovalo jiné letadlo,“ uvádí se ve zprávě. Na fotografii je současný generální tajemník OSN António Guterres, který pokládá věnec na hrob Daga Hammarskjölda ve švédské Uppsale.
Zdroje: (Dag Hammarskjöld Foundation) (The Guardian) (Foreign Policy) (The Yale Review) (Britannica) (United Nations)
© Getty Images
30 / 31 Fotos
© Getty Images
0 / 31 Fotos
Kdo byl Dag Hammarskjöld?
- Dag Hammarskjöld byl švédský ekonom a diplomat, který od dubna roku 1953 do září roku 1961 zastával funkci druhého generálního tajemníka Organizace spojených národů.
© Getty Images
1 / 31 Fotos
Vrcholný diplomat
- Hammarskjöld nahradil Trygveho Lieho, který 10. listopadu roku 1952 oznámil rezignaci na svou funkci. Lie byl prvním šéfem OSN.
© Getty Images
2 / 31 Fotos
První den v práci
- Dne 10. dubna roku 1953 byl Hammarskjöld zvolen do funkce na pět let. V září roku 1957 byl opětovně zvolen na další pětileté období. Na fotografii je zachycen u svého pracovního stolu v první den ve funkci.
© Getty Images
3 / 31 Fotos
Vyjednávání s Čínou
- Roku 1955, během svého prvního funkčního období, navštívil Hammarskjöld Čínu, kde jednal s premiérem Čou En-lajem, údajně proto, aby dojednal propuštění 15 amerických pilotů zajatých Čínou během války v Koreji.
© Getty Images
4 / 31 Fotos
Výrazný úspěch
- Čína posléze souhlasila a letce propustila. Byl to Hammarskjöldův první diplomatický úspěch a šéf OSN byl po návratu do New Yorku oslavován tiskem.
© Getty Images
5 / 31 Fotos
Mediace na Blízkém východě
- Během svého funkčního období se generální tajemník často pokoušel zlepšit vztahy mezi Izraelem a arabskými státy. Během suezské krize v roce 1956 byl prostředníkem mezi Davidem Ben-Gurionem (na fotografii) a Gamálem Abdelem Násirem.
© Getty Images
6 / 31 Fotos
Založení Pohotovostních jednotek OSN (UNEF)
- Roku 1956 byly Valným shromážděním OSN zřízeny Pohotovostní jednotky OSN (UNEF), které měly zajistit mírové ukončení krize. Hammarskjöld má velké zásluhy na rozvoji UNEF jakožto mírových sil.
© Getty Images
7 / 31 Fotos
„Nejvýznamnější státník našeho století“
- Kandidát na prezidenta John F. Kennedy se s Hammarskjöldem, kterého velmi obdivoval, setkal v prosinci roku 1960. Kennedy o Hammarskjöldovi po jeho smrti řekl: „Teď si uvědomuji, že ve srovnání s ním jsem malý člověk. Byl to nejvýznamnější státník našeho století.“
© Getty Images
8 / 31 Fotos
Konžská krize
- V červnu roku 1960 se Belgické Kongo stalo nezávislou Konžskou republikou (nyní Demokratická republika Kongo). Hammarskjöld tehdy pozval nového premiéra Patrice Lumumbu (druhý zleva) a členy jeho kabinetu k jednání do New Yorku.
© Getty Images
9 / 31 Fotos
Potlačení občanských nepokojů
- Kongo se mezitím stalo peklem občanských nepokojů a rozsáhlého násilí. Dne 15. srpna roku 1960 dorazily do Élisabethville (nyní Lubumbashi) mírové jednotky OSN v počtu asi 20 000 osob, aby obnovily pořádek.
© Getty Images
10 / 31 Fotos
Výzva pro Katangu
- Téhož měsíce Hammarskjöld zavítal do Konga a setkal se mimo jiné s Moïse Tshombem, prezidentem separatistického státu Katanga. Tato separatistická africká provincie měla brzy sehrát ústřední roli v osudu, který generálního tajemníka potkal.
© Getty Images
11 / 31 Fotos
Roztržka s Chruščovem
- Hammarskjöldovo odmítnutí dát mírové jednotky do služeb ústavně zvolené vlády premiéra Lumumby popudilo sovětského vůdce Nikitu Chruščova. Spojené státy se za rozhodnutí generálního tajemníka postavily: Patrice Lumumba byl americkými představiteli považován za nebezpečného prokomunistického radikála.
© Getty Images
12 / 31 Fotos
Lumumba popraven
- V listopadu byl Patrice Lumumba zadržen jednotkami věrnými Mobutu Sese Sekovi. Mobutu měl podporu Belgie a Spojených států a nakonec Lumumbu svrhl. Následně 17. ledna roku 1961 nařídil jeho popravu.
© Getty Images
13 / 31 Fotos
Konžská krize se prohlubuje
- Během Lumumbova věznění se Hammarskjöld obrátil na konžského prezidenta Josepha Kasa-Vubu s žádostí, aby s premiérem bylo zacházeno v souladu s řádným procesem. Jeho prosba však zůstala bez odezvy. Sověti mezitím požadovali, aby OSN usilovala o Lumumbovo okamžité propuštění. Kromě toho Kreml vyzval k okamžité rezignaci Hammarskjölda, zatčení Mobutua a Moïse Tshombeho a stažení mírových sil OSN.
© Getty Images
14 / 31 Fotos
Pod tlakem
- Hammarskjöld byl zahnán do kouta. Na sovětskou kritiku svých operací v Kongu odpověděl, že pokud budou jednotky OSN z Konga staženy, „obávám se, že se všechno zhroutí“.
© Getty Images
15 / 31 Fotos
Sovětské právo veta
- Usnesení ve prospěch Lumby bylo 14. prosince zamítnuto poměrem hlasů 8:2. Později Sovětský svaz vetoval západní rezoluci, která by Hammarskjöldovi poskytla rozsáhlejší pravomoci k řešení situace v Kongu.
© Getty Images
16 / 31 Fotos
OSN konfrontuje Katangu
- Jednotky OSN v Kongu se nyní dostaly do přímého střetu s katangskými jednotkami pod vedením Moise Tshombeho. Tshombe bojoval za samostatnou Katangu a oznámil, že jakýkoli zásah jednotek OSN bude potlačen silou.
© Public Domain
17 / 31 Fotos
Osudové rozhodnutí
- Do této vřavy přiletěl dne 13. září roku 1961 Dag Hammarskjöld do Léopoldville, aby zde vedl mírovou misi.
© Getty Images
18 / 31 Fotos
Hammarskjöld byl zabit
- Dne 18. září nastoupil Hammarskjöld s dalšími 15 cestujícími do letadla Douglas DC-6, jehož misí bylo vyjednat příměří mezi válčícími stranami. Letoun však nikdy nedoletěl na místo určení. Během několika hodin letu se DC-6 zřítil nedaleko města Ndola v Severní Rhodesii (dnešní Zambie). Kromě jednoho člověka na palubě všichni při havárii zahynuli. O několik dní později zemřel na následky zranění i tento šestnáctý cestující.
© Getty Images
19 / 31 Fotos
Podezřelé okolnosti
- Okolnosti, které vedly k tragédii, nebyly nikdy zcela objasněny. Cestující, který první náraz přežil, seržant Harold Julien, hovořil z nemocničního lůžka o tom, že krátce před havárií viděl „jiskry na obloze“. Rovněž si vzpomněl na výbuch. Julien však zemřel dříve, než mohl sdělit další informace.
© Getty Images
20 / 31 Fotos
Obviňování
- Tři různá šetření nedokázala dospět k definitivnímu závěru, co se té osudné noci stalo. Rhodeské šetření z roku 1962 dospělo k závěru, že na vině byla chyba pilota; pozdější vyšetřování OSN příčinu havárie nedokázalo určit. Někdejší americký prezident Harry S. Truman byl přesvědčen, že na Hammarskjölda byl spáchán atentát. Řekl novinářům, že „se chystal něco udělat, když ho zabili“. „Všimněte si, že jsem řekl “když ho zabili„“.
© Getty Images
21 / 31 Fotos
Zahraniční vměšování
- Během havárie v Kongu působily KGB, CIA a MI6, které měly na výsledku konfliktu mezi OSN a Katangou eminentní zájem.
© Getty Images
22 / 31 Fotos
Tvrzení a konspirace
- Několik lidí, kteří se na místě nehody nacházeli, tvrdilo, že letoun DC-6 byl prošpikován kulkami. Ještě hrůznější verze naznačovala, že Hammarskjöld havárii přežil, ale byl na místě zabit. Všechna tato tvrzení byla odmítnuta jako divoké představy konspiračních teoretiků.
© Getty Images
23 / 31 Fotos
OSN oplakává svého šéfa
- Hammarskjöldova smrt otřásla mezinárodní diplomatickou komunitou i celým světem. Bez plného vysvětlení, co bylo příčinou havárie, se však začaly šířit dohady a fámy.
© Getty Images
24 / 31 Fotos
Posmrtné vyznamenání
- Hammarskjöldovo úsilí o nastolení míru v Kongu a jeho širší činnost při řešení různých světových krizí vedly k tomu, že se stal jediným posmrtným nositelem Nobelovy ceny za mír.
© Getty Images
25 / 31 Fotos
Kdo zabil Daga Hammarskjölda?
- V roce 2014 nově odtajněné dokumenty odhalily, že americký velvyslanec v Kongu poslal do Washingtonu telegram, v němž vyslovil podezření, že letadlo mohl omylem sestřelit belgický žoldnéřský pilot známý pouze jako Beukels.
© Getty Images
26 / 31 Fotos
Úloha Národní bezpečnostní agentury (NCA)
- Je zajímavé, že americká Národní bezpečnostní agentura má k dispozici rádiové odposlechy, které by mohly pomoci potvrdit Beukelsovo tvrzení, že na letoun DC-6 skutečně zaútočil omylem. Odposlechy NCA nebyly nikdy zveřejněny.
© Getty Images
27 / 31 Fotos
Operace Celeste
- Roku 2016 zveřejnila South African Truth and Reconciliation Commission dokumenty zpravodajských služeb z roku 1998, které naznačovaly, že na palubě letadla byla umístěna bomba. Ve spisech bylo podrobně popsáno údajné spiknutí nazvané Operace Celeste, jehož cílem bylo Hammarskjöldovo zabití. CIA poukázala na vinu Moskvy a zároveň odmítla obvinění, že stojí za Hammarskjöldovou smrtí, jako „absurdní a nepodložené“.
© Getty Images
28 / 31 Fotos
Pravděpodobná příčina
- Následující rok se ve zprávě, kterou vypracovala Organizace spojených národů, uvádí, že „se zdá být pravděpodobné“, že smrtelnou havárii letadla, při níž zahynul bývalý generální tajemník OSN Dag Hammarskjöld, mohl způsobit útok zvenčí.
© Getty Images
29 / 31 Fotos
Na památku
- „Existuje velké množství důkazů od očitých svědků, že pozorovali ve vzduchu více než jedno letadlo, že druhým letadlem mohlo být proudové letadlo, že [letadlo DC-6] před pádem hořelo a/nebo že [na něj] střílelo nebo jinak aktivně zasahovalo jiné letadlo,“ uvádí se ve zprávě. Na fotografii je současný generální tajemník OSN António Guterres, který pokládá věnec na hrob Daga Hammarskjölda ve švédské Uppsale.
Zdroje: (Dag Hammarskjöld Foundation) (The Guardian) (Foreign Policy) (The Yale Review) (Britannica) (United Nations)
© Getty Images
30 / 31 Fotos
Záhada v OSN: co se doopravdy stalo s generálním tajemníkem Hammarskjöldem?
Největší nevyřešená záhada v historii OSN
© Getty Images
Dne 18. září roku 1961 se zřítilo letadlo s generálním tajemníkem OSN Dagem Hammarskjöldem, který spolu s dalšími 15 lidmi zahynul. Tragédie se udála na pozadí násilností a nepokojů, které zachvátily Kongo, a mnozí se domnívají, že na nejvýše postaveného světového diplomata byl spáchán atentát, přičemž jeho letadlo bylo buď odpáleno nebo sestřeleno. Po více než 60 letech se však nepodařilo zjistit přesnou příčinu havárie. Byly vysloveny různé teorie, naposledy samotná OSN ve zprávě, která naznačuje, že k pádu letadla skutečně došlo v důsledku „vnějšího útoku“. Ale jaké okolnosti vlastně vedly Hammarskjölda k osudnému letu a proč existuje podezření na nečistou hru?
Projděte si následující galerii a přečtěte si více o největší záhadě v historii OSN.
RECOMMENDED FOR YOU




































MOST READ
- Last Hour
- Last Day
- Last Week