© Shutterstock

Výzva v celosvětovém měřítku -

ADHD je neurovývojová porucha, která postihuje miliony lidí na celém světě, přičemž prevalence se odhaduje na 5-7,2 % u mládeže a 2,5-6,7 % u dospělých.

© Shutterstock

ADHD v číslech -

To znamená, že na celém světě žije přibližně 366 milionů dospělých s ADHD – počet srovnatelný s celou populací USA.

© Shutterstock

Život s ADHD -

Nedávný výzkum odhalil, že ADHD nyní trpí neuvěřitelných 6,8 % dospělé populace na celém světě, což představuje výrazný nárůst oproti 4,4 % v roce 2003.

© Shutterstock

Nejde jen o děti -

V rozporu s obecnou představou, že ADHD je onemocnění jen u dětí, se u velké většiny – až u 90 % dětí s ADHD –příznaky projevují i v dospělosti.

© Shutterstock

Pozdě stanovovaná diagnóza -

Navíc diagnóza ADHD v dospělosti není nijak vzácná – jedna studie zjistila, že 75 % dospělých s ADHD nebylo v dětství vůbec diagnostikováno.

© Shutterstock

Příznaky -

Mnoho dospělých si proto začíná uvědomovat, že jejich přetrvávající problémy se soustředěním, organizací a kontrolou impulzů mohou být ve skutečnosti spojeny s nediagnostikovanou poruchou ADHD.

© Shutterstock

Rostoucí výzkum -

S rostoucím povědomím o této poruše se odborníci stále více zaměřují na studium jejích dopadů na život dospělých.

© Shutterstock

Nová studie -

Studie zveřejněná v časopise British Journal of Psychiatry vrhá nové světlo na dlouhodobé zdravotní důsledky ADHD.

© Shutterstock

Čísla -

Studie analyzovala údaje od 9 561 450 pacientů, včetně 30 039 osob s diagnózou ADHD.

© Shutterstock

Čísla -

Na jednoho člověka s ADHD připadalo deset vrstevníků bez této diagnózy.

© Shutterstock

Čísla -

Během sledovaného období, které trvalo od roku 2000 do roku 2019, zemřelo 193 pacientů a 148 pacientek s ADHD.

© Shutterstock

Délka života -

Zatímco předchozí výzkumy spojovaly ADHD s různými zdravotními riziky, tato studie jako první využívá údaje o úmrtnosti ze všech příčin k odhadu očekávané délky života lidí s touto poruchou.

© Shutterstock

Život ohrožující stav -

Studie, které se zúčastnilo více než 30 000 dospělých osob diagnózou ADHD, ukázala, že tito lidé mají v průměru kratší průměrnou délku života než běžná populace – muži o sedm let a ženy o devět let.

© Shutterstock

ADHD je stále podceňováno -

Autoři potvrdili závěry předchozích studií a zdůraznili, že ADHD je stále výrazně podceňováno v diagnostice.

© Shutterstock

Následky -

Poukázali také na to, že mnoho účastníků jejich studie – z nichž většina byla diagnostikována v dospělosti – by mohlo patřit k těm, kteří jsou tímto onemocněním postiženi nejvážněji.

© Shutterstock

Potvrzení výzkumu -

Předchozí výzkumy rovněž poukázaly na souvislost mezi poruchou ADHD a vyšší úmrtností.

© Shutterstock

Míra úmrtnosti -

Metaanalýza z roku 2022 publikovaná v časopise JAMA Pediatrics odhalila, že osoby s ADHD jsou ve srovnání s běžnou populací vystaveny výrazně vyššímu riziku předčasného úmrtí, zejména z příčin, jako jsou nehody a sebevraždy.

© Shutterstock

Kratší život -

Studie z roku 2019, která k odhadu délky života využila pojistné tabulky, zjistila, že dospělí s diagnózou ADHD žijí v průměru o 8,4 roku kratší život než běžná populace.

© Shutterstock

Jaké jsou důvody? -

Přestože nová studie nezjistila přesné příčiny předčasného úmrtí u osob s ADHD, odhalila řadu rizikových faktorů.

© Shutterstock

Jaké jsou důvody? -

Autoři spojují kratší délku života s faktory, jako je nižší vzdělání a nižší příjem, vyšší míra kouření a užívání alkoholu a špatné spánkové návyky.

© Shutterstock

Je důležité brát situaci vážně -

Russell Barkley, hlavní autor studie, zdůraznil, že ADHD by se neměla považovat za pomíjivý stav u dětí, ale za celoživotní problém.

© Shutterstock

Srovnání s jinou nemocí -

Russell Barkley, mimo jiné profesor klinické psychologie z Virginia Commonwealth University, má za to, že dobrým srovnáním pro ADHD je cukrovka.

© Shutterstock

Celoživotní léčba -

ADHD je chronické onemocnění, které vyžaduje trvalou léčbu, podobně jako vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol nebo cukrovka. „Musíte to léčit celý život,“ zdůrazňuje.

© Shutterstock

Rizikové chování -

Ve srovnání s běžnou populací měli jedinci s ADHD dvakrát vyšší pravděpodobnost, že budou kouřit nebo pít alkohol, a vykazovali výrazně vyšší míru autismu, sebepoškozování a poruch osobnosti.

© Shutterstock

Sebekontrola -

Joshua Stott, profesor psychologie na University College London a autor studie, zdůraznil: „Dospělí s ADHD mají často problémy s kontrolou impulzů, což vede k častějšímu rizikovému chování.“

© Shutterstock

Léčba -

Pokud zvýšená úmrtnost souvisí s nesprávnou diagnózou a nedostatkem podpory, s nimiž se dospělí s ADHD často potýkají, bylo by na místě změnit léčebné postupy. „Pokud jde o systémy, dá se s tím pracovat,“ řekl Stott.

© Shutterstock

Provádění změn -

Zdravotní systémy by mohly výrazně pomoci, kdyby se lépe přizpůsobily potřebám lidí s ADHD, kteří se mohou potýkat s problémy, jako je přecitlivělost na podněty, obtíže s řízením času nebo špatná komunikace během lékařských vyšetření.

© Shutterstock

Více inkluzivní prostředí -

Stott se dále vyjádřil, že léčba závislostí nebo deprese by mohla být lépe přizpůsobena potřebám pacientů s ADHD.

© Shutterstock

Další kroky -

Přestože konkrétní příčiny úmrtí nebyly zjištěny, Stott doporučil, aby se budoucí výzkum zaměřil na rizikové faktory, jako je deprese nebo sebepoškozování. To by podle něj mohlo pomoci odborníkům při vytváření účinných preventivních strategií.

Zdroje: (The New York Times) (National Library of Medicine)

© Shutterstock