






























See Also
See Again
Misofonie – když vás zvuky dohánějí k šílenství
- Vyvolávají ve vás některé každodenní zvuky intenzivní emocionální reakce, ale s ostatními to ani nehne? Může se jednat o misofonii – poruchu, která se vyznačuje silným odporem k určitým zvukům, jako je žvýkání, cvakání pera nebo dýchání. U lidí s misofonií tyto zvuky vyvolávají reakce, které zdaleka přesahují pouhou otravu a vedou k pocitům hněvu, úzkosti nebo dokonce vzteku. Toto často nepochopené onemocnění může hluboce ovlivnit každodenní život a vztahy a způsobit, že sociální interakce jsou pro tyto osoby náročné a izolující. Chcete-li se o misofonii dozvědět více, pusťte se do čtení.
© Shutterstock
0 / 31 Fotos
Co je to misofonie?
- Misofonie je stav, kdy určité zvuky vyvolávají silné emoční reakce, jako je hněv, úzkost nebo znechucení. Obvykle se jedná o zvuky každodenního života, jako je žvýkání, ťukání nebo i dýchání.
© Shutterstock
1 / 31 Fotos
Běžné spouštěče
- Zvuky při jídle, dýchání, smrkání, ťukání a opakující se zvuky, jako je cvakání pera, jsou pro jedince s misofonií běžnými spouštěči.
© Shutterstock
2 / 31 Fotos
Emoční reakce
- Misofonie často vyvolává reakci "bojuj nebo uteč", která vede k intenzivním pocitům vzteku, nepohody a touze uniknout hluku.
© Shutterstock
3 / 31 Fotos
Závažnost se liší
- Misofonie postihuje lidi v různém spektru. Někteří pociťují mírné potíže, zatímco jiní mají závažné reakce, které výrazně ovlivňují jejich každodenní život.
© Shutterstock
4 / 31 Fotos
Víc než jen pouhé otravování
- Misofonie je víc než jen obtěžování hlukem. Jedná se o neurologický stav, kdy určité zvuky vyvolávají nepřiměřené emocionální reakce.
© Shutterstock
5 / 31 Fotos
Počátky v dětství
- Misofonie často začíná v dětství nebo na počátku dospívání. U většiny lidí se objevuje ve věku od devíti do třinácti let.
© Shutterstock
6 / 31 Fotos
Souvislost s dalšími problémy
- Misofonie je spojena s dalšími stavy, jako je obsedantně-kompulzivní porucha (OCD), úzkost a deprese, což naznačuje překrývání neurologických drah.
© Shutterstock
7 / 31 Fotos
Sociální izolace
- Protože mnoho spouštěčů má společenský charakter (zvuky jídla, mluvení), mohou se lidé s misofonií izolovat nebo se vyhýbat společenskému prostředí.
© Shutterstock
8 / 31 Fotos
Souvisí misofonie s pohlavím?
- Ačkoli misofonie může postihnout kohokoli, studie ukazují, že se častěji vyskytuje u žen nebo osob, které se narodili s ženským pohlavím. Výzkumy v této oblasti se však stále vyvíjejí.
© Shutterstock
9 / 31 Fotos
Fyziologická reakce
- Misofonie často vyvolává fyziologickou reakci, jako je zvýšená srdeční frekvence, pocení a napětí, podobně jako když tělo reaguje na hrozby.
© Shutterstock
10 / 31 Fotos
Oficiálně to není nemoc
- Ačkoli misofonie není oficiálně uvedena v DSM-5, je stále více uznávána jako porucha, což vyvolává diskuse o jejím klinickém významu a možných způsobech léčby.
© Shutterstock
11 / 31 Fotos
Genetika
- Některé výzkumy naznačují, že misofonie může mít genetickou příčinu, protože se často vyskytuje v rodinách.
© Shutterstock
12 / 31 Fotos
Kognitivně-behaviorální terapie (KBT)
- KBT je terapeutický přístup, který pomáhá osobám trpícím misofonií zvládat jejich reakce změnou myšlenkových vzorců spojených se zvukovými spouštěči.
© Shutterstock
13 / 31 Fotos
Neexistuje lék
- V současné době neexistuje žádný lék, ale léčba, jako je zvuková terapie, terapie a techniky všímavosti, může pomoci.
© Shutterstock
14 / 31 Fotos
Hyperkonektivita
- Zobrazovací metody mozku ukazují, že jedinci s misofonií vykazují hyperkonektivitu mezi sluchovou kůrou a oblastmi mozku spojenými s emocemi, jako je hněv a strach.
© Shutterstock
15 / 31 Fotos
Nejde o ztrátu sluchu
- Misofonie není spojena se ztrátou sluchu ani s přecitlivělostí na hlasitost. Jde o emocionální reakci na konkrétní zvuky, nikoliv na jejich hlasitost.
© Shutterstock
16 / 31 Fotos
Dopad na vztahy
- Misofonie může narušit vztahy, zejména s blízkými osobami, jejichž chování, jako například zvuky při jídle, může působit jako spouštěč, což vede k nedorozuměním.
© Shutterstock
17 / 31 Fotos
Vyhýbavé chování
- Aby se jedinci s misofonií vyrovnali se svým problémem, často se chovají vyhýbavě, například nosí sluchátka, opouštějí místnosti nebo se prostě vyhýbají určitým situacím.
© Shutterstock
18 / 31 Fotos
Různé spouštěče
- Ačkoli většina spouštěčů je sluchových, u některých jedinců s misofonií se vyskytují i vizuální spouštěče, jako jsou opakované pohyby rukou nebo třesení nohou.
© Shutterstock
19 / 31 Fotos
Emoční vyčerpání
- Neustálá potřeba zvládat zvukové spouštěče může vést k emočnímu vyčerpání, stresu a únavě, což má další dopad na duševní zdraví.
© Shutterstock
20 / 31 Fotos
Misokineze
- Příbuzný stav, misokineze, zahrnuje extrémní podráždění způsobené specifickými pohyby, které se často vyskytuje u lidí, kteří mají také misofonii.
© Shutterstock
21 / 31 Fotos
Dopad na práci
- Misofonie může narušovat produktivitu v práci nebo ve škole, zejména v prostředí, kde se vyskytují spouštěče, jako je psaní na klávesnici nebo mluvení.
© Shutterstock
22 / 31 Fotos
Neurodiverzita
- Někteří odborníci se domnívají, že misofonie může spadat pod neurodiverzitu, jako jsou poruchy smyslového zpracování nebo autismus.
© Shutterstock
23 / 31 Fotos
Je potřeba více výzkumů
- Ačkoli se misofonie v posledních letech dočkala uznání jako poruchy, výzkum jejích příčin, prevalence a účinné léčby stále chybí.
© Shutterstock
24 / 31 Fotos
Těžká diagnostika
- Misofonii moc nerozumí všichni lékaři, což ztěžuje diagnostiku. Mnoho pacientů tedy zůstává nediagnostikovaných nebo jim jsou nesprávně diagnostikovány jiné stavy.
© Shutterstock
25 / 31 Fotos
Naslouchátka a generátory zvuku
- Některým lidem s misofonií pomáhají zařízení generující zvuk nebo naslouchátka, která vydávají bílý šum a maskují tak spouštěcí zvuky.
© Shutterstock
26 / 31 Fotos
Zpracování emocí
- Studie naznačují, že misofonie může být důsledkem abnormálního zpracování emocí v mozku, kdy se určité zvuky nepřiměřeně vážou na negativní emoce.
© Shutterstock
27 / 31 Fotos
Eskalace spouštěčů
- U některých pacientů se misofonie může časem zhoršovat, počet spouštěčů se zvyšuje a reakce jsou stále intenzivnější.
© Shutterstock
28 / 31 Fotos
Sluchové přetížení
- Lidé s misofonií mají často pocit, že jejich mozek nedokáže „odfiltrovat“ spouštěcí zvuky, což vede ke sluchovému přetížení a úzkosti v hlučném prostředí.
© Shutterstock
29 / 31 Fotos
Podpora
- Život s misofonií může vést k pocitu osamělosti, nicméně online komunity a podpůrné skupiny poskytují porozumění a nabízí možné strategie zvládání, které pomáhají lidem cítit se méně izolovaně. Zdroje: (Cleveland Clinic) (Medical News Today) (Healthline) (Harvard Health Publishing)
© Shutterstock
30 / 31 Fotos
Misofonie – když vás zvuky dohánějí k šílenství
- Vyvolávají ve vás některé každodenní zvuky intenzivní emocionální reakce, ale s ostatními to ani nehne? Může se jednat o misofonii – poruchu, která se vyznačuje silným odporem k určitým zvukům, jako je žvýkání, cvakání pera nebo dýchání. U lidí s misofonií tyto zvuky vyvolávají reakce, které zdaleka přesahují pouhou otravu a vedou k pocitům hněvu, úzkosti nebo dokonce vzteku. Toto často nepochopené onemocnění může hluboce ovlivnit každodenní život a vztahy a způsobit, že sociální interakce jsou pro tyto osoby náročné a izolující. Chcete-li se o misofonii dozvědět více, pusťte se do čtení.
© Shutterstock
0 / 31 Fotos
Co je to misofonie?
- Misofonie je stav, kdy určité zvuky vyvolávají silné emoční reakce, jako je hněv, úzkost nebo znechucení. Obvykle se jedná o zvuky každodenního života, jako je žvýkání, ťukání nebo i dýchání.
© Shutterstock
1 / 31 Fotos
Běžné spouštěče
- Zvuky při jídle, dýchání, smrkání, ťukání a opakující se zvuky, jako je cvakání pera, jsou pro jedince s misofonií běžnými spouštěči.
© Shutterstock
2 / 31 Fotos
Emoční reakce
- Misofonie často vyvolává reakci "bojuj nebo uteč", která vede k intenzivním pocitům vzteku, nepohody a touze uniknout hluku.
© Shutterstock
3 / 31 Fotos
Závažnost se liší
- Misofonie postihuje lidi v různém spektru. Někteří pociťují mírné potíže, zatímco jiní mají závažné reakce, které výrazně ovlivňují jejich každodenní život.
© Shutterstock
4 / 31 Fotos
Víc než jen pouhé otravování
- Misofonie je víc než jen obtěžování hlukem. Jedná se o neurologický stav, kdy určité zvuky vyvolávají nepřiměřené emocionální reakce.
© Shutterstock
5 / 31 Fotos
Počátky v dětství
- Misofonie často začíná v dětství nebo na počátku dospívání. U většiny lidí se objevuje ve věku od devíti do třinácti let.
© Shutterstock
6 / 31 Fotos
Souvislost s dalšími problémy
- Misofonie je spojena s dalšími stavy, jako je obsedantně-kompulzivní porucha (OCD), úzkost a deprese, což naznačuje překrývání neurologických drah.
© Shutterstock
7 / 31 Fotos
Sociální izolace
- Protože mnoho spouštěčů má společenský charakter (zvuky jídla, mluvení), mohou se lidé s misofonií izolovat nebo se vyhýbat společenskému prostředí.
© Shutterstock
8 / 31 Fotos
Souvisí misofonie s pohlavím?
- Ačkoli misofonie může postihnout kohokoli, studie ukazují, že se častěji vyskytuje u žen nebo osob, které se narodili s ženským pohlavím. Výzkumy v této oblasti se však stále vyvíjejí.
© Shutterstock
9 / 31 Fotos
Fyziologická reakce
- Misofonie často vyvolává fyziologickou reakci, jako je zvýšená srdeční frekvence, pocení a napětí, podobně jako když tělo reaguje na hrozby.
© Shutterstock
10 / 31 Fotos
Oficiálně to není nemoc
- Ačkoli misofonie není oficiálně uvedena v DSM-5, je stále více uznávána jako porucha, což vyvolává diskuse o jejím klinickém významu a možných způsobech léčby.
© Shutterstock
11 / 31 Fotos
Genetika
- Některé výzkumy naznačují, že misofonie může mít genetickou příčinu, protože se často vyskytuje v rodinách.
© Shutterstock
12 / 31 Fotos
Kognitivně-behaviorální terapie (KBT)
- KBT je terapeutický přístup, který pomáhá osobám trpícím misofonií zvládat jejich reakce změnou myšlenkových vzorců spojených se zvukovými spouštěči.
© Shutterstock
13 / 31 Fotos
Neexistuje lék
- V současné době neexistuje žádný lék, ale léčba, jako je zvuková terapie, terapie a techniky všímavosti, může pomoci.
© Shutterstock
14 / 31 Fotos
Hyperkonektivita
- Zobrazovací metody mozku ukazují, že jedinci s misofonií vykazují hyperkonektivitu mezi sluchovou kůrou a oblastmi mozku spojenými s emocemi, jako je hněv a strach.
© Shutterstock
15 / 31 Fotos
Nejde o ztrátu sluchu
- Misofonie není spojena se ztrátou sluchu ani s přecitlivělostí na hlasitost. Jde o emocionální reakci na konkrétní zvuky, nikoliv na jejich hlasitost.
© Shutterstock
16 / 31 Fotos
Dopad na vztahy
- Misofonie může narušit vztahy, zejména s blízkými osobami, jejichž chování, jako například zvuky při jídle, může působit jako spouštěč, což vede k nedorozuměním.
© Shutterstock
17 / 31 Fotos
Vyhýbavé chování
- Aby se jedinci s misofonií vyrovnali se svým problémem, často se chovají vyhýbavě, například nosí sluchátka, opouštějí místnosti nebo se prostě vyhýbají určitým situacím.
© Shutterstock
18 / 31 Fotos
Různé spouštěče
- Ačkoli většina spouštěčů je sluchových, u některých jedinců s misofonií se vyskytují i vizuální spouštěče, jako jsou opakované pohyby rukou nebo třesení nohou.
© Shutterstock
19 / 31 Fotos
Emoční vyčerpání
- Neustálá potřeba zvládat zvukové spouštěče může vést k emočnímu vyčerpání, stresu a únavě, což má další dopad na duševní zdraví.
© Shutterstock
20 / 31 Fotos
Misokineze
- Příbuzný stav, misokineze, zahrnuje extrémní podráždění způsobené specifickými pohyby, které se často vyskytuje u lidí, kteří mají také misofonii.
© Shutterstock
21 / 31 Fotos
Dopad na práci
- Misofonie může narušovat produktivitu v práci nebo ve škole, zejména v prostředí, kde se vyskytují spouštěče, jako je psaní na klávesnici nebo mluvení.
© Shutterstock
22 / 31 Fotos
Neurodiverzita
- Někteří odborníci se domnívají, že misofonie může spadat pod neurodiverzitu, jako jsou poruchy smyslového zpracování nebo autismus.
© Shutterstock
23 / 31 Fotos
Je potřeba více výzkumů
- Ačkoli se misofonie v posledních letech dočkala uznání jako poruchy, výzkum jejích příčin, prevalence a účinné léčby stále chybí.
© Shutterstock
24 / 31 Fotos
Těžká diagnostika
- Misofonii moc nerozumí všichni lékaři, což ztěžuje diagnostiku. Mnoho pacientů tedy zůstává nediagnostikovaných nebo jim jsou nesprávně diagnostikovány jiné stavy.
© Shutterstock
25 / 31 Fotos
Naslouchátka a generátory zvuku
- Některým lidem s misofonií pomáhají zařízení generující zvuk nebo naslouchátka, která vydávají bílý šum a maskují tak spouštěcí zvuky.
© Shutterstock
26 / 31 Fotos
Zpracování emocí
- Studie naznačují, že misofonie může být důsledkem abnormálního zpracování emocí v mozku, kdy se určité zvuky nepřiměřeně vážou na negativní emoce.
© Shutterstock
27 / 31 Fotos
Eskalace spouštěčů
- U některých pacientů se misofonie může časem zhoršovat, počet spouštěčů se zvyšuje a reakce jsou stále intenzivnější.
© Shutterstock
28 / 31 Fotos
Sluchové přetížení
- Lidé s misofonií mají často pocit, že jejich mozek nedokáže „odfiltrovat“ spouštěcí zvuky, což vede ke sluchovému přetížení a úzkosti v hlučném prostředí.
© Shutterstock
29 / 31 Fotos
Podpora
- Život s misofonií může vést k pocitu osamělosti, nicméně online komunity a podpůrné skupiny poskytují porozumění a nabízí možné strategie zvládání, které pomáhají lidem cítit se méně izolovaně. Zdroje: (Cleveland Clinic) (Medical News Today) (Healthline) (Harvard Health Publishing)
© Shutterstock
30 / 31 Fotos
Misofonie – když vás zvuky dohánějí k šílenství
Když u člověka obyčejné zvuky vyvolávají intenzivní pocity nepohody a vzteku
© Shutterstock
Vyvolávají ve vás některé každodenní zvuky intenzivní emocionální reakce, ale s ostatními to ani nehne? Může se jednat o misofonii – poruchu, která se vyznačuje silným odporem k určitým zvukům, jako je žvýkání, cvakání pera nebo dýchání. U lidí s misofonií tyto zvuky vyvolávají reakce, které zdaleka přesahují pouhou otravu a vedou k pocitům hněvu, úzkosti nebo dokonce vzteku. Toto často nepochopené onemocnění může hluboce ovlivnit každodenní život a vztahy a způsobit, že sociální interakce jsou pro tyto osoby náročné a izolující.
Chcete-li se o misofonii dozvědět více, pusťte se do čtení.
RECOMMENDED FOR YOU




































MOST READ
- Last Hour
- Last Day
- Last Week