Jaká jsou pravidla přitažlivosti ve zvířecí říši?
Kultovní báseň Allena Ginsberga „Kvílení“ začíná slovy: „Viděl jsem nejlepší hlavy své generace zničené šílenstvím, hystericky obnažené a o hladu....“. To bohužel znamenalo nevyhnutelný konec pro mnoho příslušníků tzv. Beat Generation, což byla skupina spisovatelů a básníků, kteří v 50. letech 20. století bojovali proti jednotvárnosti a konformitě celým svým srdcem a duší. Tito svobodomyslní, smutní a blázniví géniové, kteří byli sužováni krizí, závislostí a chudobou, cestovali po Spojených státech z jednoho konce na druhý, podnikali roadtripy po Jižní Americe, ukrývali se ve squatech a slumech Paříže a Tangeru a zasvětili se zážitkům a umění, v dobrém i zlém. Za svůj často tragicky krátký život tito literární psanci obdařili zemi jedněmi z nejvýznamnějších, nejsilnějších a nejrevolučnějších literárních a básnických děl, která kdy byla vytvořena. Jejich dopad na moderní poezii a dlouhé psané slovo je silně patrný i dnes a bude se projevovat i v dalších desetiletích.
V této galerii se dozvíte o členech geniálního, ale osudem poznamenaného hnutí Beat Generation.
Beat Generation byla skupina vizionářských spisovatelů a básníků, jejichž první rozkvět se odehrál v New Yorku a tvořila ji semknutá skupina vyděděnců, odpadlíků z vysokých škol, narkomanů a všech podobných kombinačních typů, které spojovala nechuť k mainstreamové americké kultuře, bezútěšnost každodenního života a základní pocit strachu a úzkosti, který byl způsoben životem v takzvaném „post-bombovém světě“, jenž nastal po katastrofických událostech, které ukončily 2. světovou válku.
V rámci těchto společných rysů se styly Beat spisovatelů nesmírně lišily, přičemž raná stěžejní díla byla značně chaotická a neuspořádaná, zatímco pozdější díla byla promyšlenější a kontemplativnější poté, co na některé členy skupiny začaly působit principy zenového buddhismu.
Značná část raných textů, které vznikly v rámci skupiny, byla spontánní, nevyzpytatelná a velmi málo editovaná, pokud tedy vůbec. Mantra z pera Allena Ginsberga zněla: „První myšlenka, nejlepší myšlenka,“ a s tímto vědomím básníci chrlili na papír čisté, téměř tělesné proudy slov, přičemž občas napsali stovky stran během několika málo bezesných dnů.
Termín „Beat“ byl vytvořen jednou z ústředních postav této generace, Jackem Kerouacem, a obsahuje všechny významy tohoto slova, včetně pocitu, že společnost je na dně, a základního „beatu“ hudby, především jazzu, jenž měl zásadní vliv na styl mnoha spisovatelů. Literární hnutí se postupně rozšířilo z New Yorku do Paříže, ze San Franciska do Tangeru a ještě několik desetiletí po svém vrcholu se stalo inspirací pro mohutnou vlnu uměleckých a kontrakulturních hnutí po celém světě. Pojďme se nyní podívat na některé z nejvlivnějších a nejrevolučnějších členů Beat Generation.
Jack Kerouac dodnes patří k nejznámějším spisovatelům Beat Generation, a i když se jedná o jednoho z klíčových členů této skupiny, obvykle se považoval za outsidera. Nejspíše by byl Kerouac raději považován za dokumentaristu Beat Generation. Ve všech svých románech, z nichž všechny jsou napůl biografické a autobiografické, vypráví příběhy ze svého života a také ze života svých současníků.
V jeho díle jsou vylíčeny významné události z historie Beats, jako například Six Gallery reading, které světu představilo kultovní báseň Allena Ginsberga „Kvílení". Jeho nejvýznamnější román „Na cestě“ vznikal téměř nepřetržitě tři týdny na masivním, 36,5metrovém kusu papíru, který byl slepen dohromady na psacím stroji a Kerouac jej nazýval „svitek“.
Dalším z prvních a zároveň nejslavnějších spisovatelů, jejichž díla se v prvních letech newyorské generace sešla, byl William S. Burroughs. Burroughs byl plodným spisovatelem, který za svůj dlouhý a bouřlivý život napsal a vydal více než tucet dlouhých děl a mnoho a mnoho dalších povídek a esejí.
V románech, jako je „Nahý oběd“, Burroughs revolučně změnil literární svět svými nebojácnými a někdy až děsivými výpověďmi o svých osobních tragédiích a nemocech, v nichž do děsivých detailů popisuje hrůzy závislosti na heroinu a chudoby. Byl rovněž průkopníkem mezi queer spisovateli a nikdy se nevyhýbal psaní o svých zkušenostech jakožto homosexuál, čímž přímo vzdoroval vládní cenzuře a zákonům o obscénnosti, které byly v 50. a 60. letech v platnosti.
Lawrence Ferlinghetti se narodil roku 1919 v Yonkers ve státě New York, nicméně je nejvíce spojován se San Franciscem, kde sehrál klíčovou roli jako člen i mecenáš Beat hnutí na západním pobřeží. Jakožto majitel knihkupectví a nakladatelství City Lights Books vydal celou řadu děl Beat spisovatelů, včetně velmi vlivné a kontroverzní básně Allena Ginsberga „Kvílení“.
Ferlinghetti byl sám o sobě nesmírně úspěšným básníkem a roku 1998 byl jmenován prvním sanfranciským laureátem poezie. K jeho nejvýznamnějším básnickým sbírkám patří „Lunapark v hlavě“ (Coney Island of the Mind), která zahrnuje spoustu hlubokých meditací o lidském údělu a tragédiích moderní Ameriky.
Za největšího básníka Beat Generation je však považován Allen Ginsberg, rodák z Patersonu ve státě New Jersey, který odešel do New Yorku studovat Columbia University, kde se spřátelil s Jackem Kerouacem a Williamem Burroughsem a následně stál u zrodu Beat Generation. Ve své době napsal Ginsberg celou řadu pozoruhodných básní, včetně dlouhé truchlivé ódy na svou matku, která se trápila, „Kadiš“ (Kaddish), avšak nejznámější je jistě jeho vrcholná dlouhá báseň „Kvílení“.
Báseň, jejíž celé znění bylo přečteno při události Gallery Six reading v San Francisku v roce 1955, vzbudila u národa bouři. Kritik Paul Zweig napsal, že tato báseň „téměř sama vyřadila tradicionalistickou poezii padesátých let“. Po zveřejnění básně roku 1956 se Beats dočkali nepřetržité mezinárodní pozornosti.
Krátce po vydání sbírky „Kvílení“ v nakladatelství City Lights básníka Lawrence Ferlinghettiho prohlásilo sanfranciské policejní oddělení San Francisco Police Department sbírku, a konkrétně její úvodní báseň, za nezákonnou z důvodu obscénnosti, přičemž se odvolávalo na její detailní a barvité popisy užívání drog a homosexuality. Po odhalení pokračujícího tajného prodeje sbírky byli Lawrence Ferlinghetti a prodavač v obchodě zatčeni a postaveni před soud.
Během dlouhotrvajícího soudního procesu byla přítomna skupina významných autorů, básníků a mecenášů umění, kteří svědčili o oprávněnosti a významu básně a nakonec přesvědčili předsedajícího soudce, aby případ zamítl. Tento přelomový soudní proces tak umožnil bezpečné publikování a šíření bezpočtu dalších básnických a literárních děl.
Přestože Neal Cassady neměl zájem na tom, aby byla publikována jakákoli jeho příležitostně napsaná díla, a nikdy se sám nepokládal za spisovatele, patřil díky síle své osobnosti k nejvlivnějším postavám Beat Generation. Byl múzou Jacka Kerouaca a objevuje se v řadě Kerouacových románů. Pod jménem Dean Moriarty je hlavním hrdinou Kerouacova opusu „Na cestě“.
Kerouaca uchvátil Cassadyho bouřlivý životní styl, jenž se zdál být hluboce lhostejný k pravidlům světa. Cassady vyrůstal v chudobě a po většinu svého života byl drobným kriminálníkem, přičemž ve čtrnácti letech byl zatčen za krádež auta. Krádeže a pobyty ve vězení se staly Cassadyho pravidelnými zvyklostmi, stejně jako nadměrné užívání drog a promiskuitní eskapády. I přes jeho delikvenci by téměř každý, kdo s Cassadym strávil nějaký čas, potvrdil jeho vrozenou a tragicky nedotčenou genialitu.
V roce 1947 se Carolyn Cassady seznámila se svým budoucím manželem Nealem Cassadym a také s Allenem Ginsbergem a Jackem Kerouacem, když projížděli Denverem v Coloradu. Carolyn s Nealem navázala intenzivní milostný vztah, jenž posléze vyústil v manželství, přičemž se stala celoživotní blízkou přítelkyní a důvěrnicí Kerouaca a Ginsberga.
Během padesátých a šedesátých let Carolyn Cassady pracovala na divadelních představeních v Denveru a San Francisku a byla uznávanou malířkou. V pozdějším věku dala světu svou autobiografii „Na cestě s Deanem: 20 let s Cassadym, Kerouacem a Ginsbergem“, která představuje intimní vyprávění o jejím působení v Beat Generation a cenný pohled na některé události, jež se nedostaly do tehdejších knih a básní.
Prominentní básník sanfranciského Beatového hnutí Michael McClure byl blízkým přítelem Allena Ginsberga a má velkou zásluhu na tom, že se mu podařilo přesvědčit Ginsberga k účasti na události Gallery Six reading, kterou zorganizoval právě McClure a která básníkovi změnila život.
McClureova vlastní poezie byla pro Beatové hnutí západního pobřeží typická, psaná spontánně a s velkou energií a nadšením. McClure se spolu s dalšími „okrajovými“ Beats, jako byl například Gary Snyder, hluboce zabýval zenovým buddhismem a tento zájem se projevil i v řádcích jeho poezie.
Ken Kesey byl spisovatelem, který byl v řadě ohledů spojen s Beat Generation, včetně velmi blízkého přátelství s Nealem Cassadym, nicméně nakonec "překročil" hranice hnutí Beat Generation a založil vlastní kontrakulturu, která se stala jakýmsi spojovacím článkem mezi Beats 50. let a hippies 60. let.
Jeho první a nejslavnější román „Vyhoďme ho z kola ven“ (One Flew Over the Cuckoo's Nest) zaznamenal okamžitý úspěch a byl inspirován jeho prací nočního hlídače v nemocnici pro veterány. Posléze se stal průkopníkem propagace užívání psychedelických drog a vedl pseudokult známý jako Merry Pranksters, který se zaměřoval na experimentování s látkami způsobujícími změny mysli.
Amiri Baraka, rodák z Newarku ve státě New Jersey, jenž se narodil jako Everett Jones, patřil k těm nejpolitičtějším hlasům raného newyorského beatového hnutí. Za svého působení na Columbia University se Baraka spřátelil s Jackem Kerouacem a Allenem Ginsbergem a stal se důležitým činitelem v jejich skupině.
Časem se však Barakovou prioritou stal aktivismus a od bezcílné a politicky bezprizorní degenerace Beats se distancoval. Baraka dále psal poezii, která odrážela jeho přesvědčení o osvobození Afriky a marxismus.
Gregory Corso měl nelehké dětství, které strávil v pěstounských rodinách, sirotčincích a vězeňských celách, kde trávil čas čtením všech klasiků poezie a literatury. Na počátku svých dvaceti let se přestěhoval do New Yorku, kde se spřátelil s Allenem Ginsbergem a ostatními ranými Beats.
Ginsberg a jeho společníci seznámili Corsa s novými směry v poezii, s možnostmi experimentalismu a s výhodami, jež přináší zrušení zažitých básnických konvencí. Tento nový a revoluční způsob psaní Corsa inspiroval a probudil a on se pak prosadil jako jeden z nejlepších básníků Beat Generation nejen v New Yorku, ale také v San Franciscu a v Paříži, kde vzniklo jeho dlouhé mistrovské dílo „Gasoline“.
Anne Waldman byla jednou z posledních, kdo byli považováni za součást Beat Generation, neboť se narodila až v roce 1945 a na přelomové události Gallery Six reading jí bylo deset let. Nicméně i tak byla výrazným a respektovaným hlasem na konci jedné éry a stala se průkopnicí básnického hnutí Outrider, které v mnoha ohledech duchovně navázalo na Beat Generation.
Její poezie byla silně ovlivněna důvěrným vztahem k jazzu v New Yorku 60. let a přátelstvím s Theloniousem Monkem. Roku 1974, pět let po Kerouakově tragickém odchodu, založila Waldman spolu se svým blízkým přítelem a mentorem Allenem Ginsbergem v Coloradu školu s názvem Jack Kerouac School of Disembodied Poetics.
Frank O'Hara sice nepatřil mezi hlavní členy Beat Generation, nicméně byl současníkem prvních newyorských Beat básníků a blízkým přítelem Allena Ginsberga. O'Hara je více spjat s Newyorskou básnickou školou, jejíž členové byli méně radikální a více odpovídali společenským normám 50. let.
Můžeme však říci, že O'Hara působil jako most mezi kontrakulturou Beats a hlavními kruhy americké poezie. Ginsberg a O'Hara spolu trávili značné množství času a diskutovali o životě, literatuře a poezii. Příležitostně se objevují ve svých dílech navzájem a vliv, který měl jeden na druhého, je znatelný.
Zdroje: (Found San Francisco) (Poetry Foundation) (Biography)
Spisovatelé a básníci, kteří změnili Ameriku
Vše, co potřebujete vědět o Beat Generation
LIFESTYLE Historie
Kultovní báseň Allena Ginsberga „Kvílení“ začíná slovy: „Viděl jsem nejlepší hlavy své generace zničené šílenstvím, hystericky obnažené a o hladu....“. To bohužel znamenalo nevyhnutelný konec pro mnoho příslušníků tzv. Beat Generation, což byla skupina spisovatelů a básníků, kteří v 50. letech 20. století bojovali proti jednotvárnosti a konformitě celým svým srdcem a duší. Tito svobodomyslní, smutní a blázniví géniové, kteří byli sužováni krizí, závislostí a chudobou, cestovali po Spojených státech z jednoho konce na druhý, podnikali roadtripy po Jižní Americe, ukrývali se ve squatech a slumech Paříže a Tangeru a zasvětili se zážitkům a umění, v dobrém i zlém. Za svůj často tragicky krátký život tito literární psanci obdařili zemi jedněmi z nejvýznamnějších, nejsilnějších a nejrevolučnějších literárních a básnických děl, která kdy byla vytvořena. Jejich dopad na moderní poezii a dlouhé psané slovo je silně patrný i dnes a bude se projevovat i v dalších desetiletích.
V této galerii se dozvíte o členech geniálního, ale osudem poznamenaného hnutí Beat Generation.